obitus

Hideo Nakata si plní sen a vrací se ke kořenům japonského duchařského příběhu. Divákovi se však plní nejhorší noční můra, kdy sleduje nudný film s přepálenou stopáží a z opatrného čekání na strach se stává intenzivní toužení po závěrečných titulkách.

Dobry napad jeste nedela dobry film. V pripade Kakashi je asi nejvetsi problem v atmosfere, ktera smerem ke konci filmu velmi rychle ubyva. Pritom na zacatku to vypadalo na poradnou pecku, uvod, s prijezdem Kaoru do trochu "divne" vesnice, kde maji strasaku ponekud vic nez poli, mi pripomel vytecneho Wicker Mana. Jeji patrani po zmizelem bratrovi se slibne rozjizdelo a nekolik skvele natocenych snovych sekvenci me hodne namlsalo. Bohuzel asi v polovine se pribeh ztaci trochu spatnym smerem a z velke casti mizi tajemno, ktere se kolem vesnice a jejich obyvatel vytvorilo. I pres absenci opravdu desivych mist Kakashi doporucuju, jen to chce nemit velka ocekavani a pripravit se na obcasnou nudu.

Francouzska novinka, ktera je pro me osobne velkym zklamanim. Po vetsinou nadsenych reakcich jsem se tesil na opravdu intenzivni zazitek, ale dostalo se mi jen koncentrovane nudy. Pribeh zpevaka, kteremu se na venkove rozbije auto a stoji ho to nakonec malem zivot neni sice dvakrat originalni, ale to by az tak nevadilo. Bohuzel vetsinu filmu se nic moc nedeje a i kdyz to moc hezky vypada (skvela kamera) a je to dobre zahrane, nejak to nema silu a snaha sokovat vetsinou uplne vysumi do prazdna.

Každý z nás si jistě už párkrát představoval, co vše by vyváděl, kdyby zůstal posledním žijícím obyvatelem Země. Ale jsem přesvědčen, že jen málokdo byl méně nápaditý, než hrdinové tohoto snímku, kteří se takřka opuštěnou planetou potácejí sem a tam, aniž by diváka něčím zaujali. Na obdobné téma je natočeno velké množství mnohem lepších filmů, takže doporučuji pouze kompletistům.

To, že se Quarantine drží přesně linie vyšlapané RECem asi nepřekvapí žádného z diváků traileru. Ovšem tak přesná kopírka dělá z tohohle díla možná nejzbytečnější film všech dob. Zbytečný, ale přesto kvalitní, který možná postrádá syrovost svého staršího dvojčete, ale přesto pobaví a dokonce přichází s jedním (!) zajímavým nápadem. Když připočtu sympatickou představitelku hlavní role a odečtu to obrovské znechucení, se kterým jsem se snažil celou dobu sledování bojovat, vychází mi veskrze průměrné hodnocení velmi nadprůměrného filmu.

Tak to jsem trochu nepobral. Kurosawa evidentne ma cit pro temnou atmosferu a film misty vypada opravdu nadherne, ale o cem to sakra bylo? Pribeh (?), tocici se okolo stromu pojmenovaneho Charisma a jeho vlivu na okolni les, postrada jakekoli vysvetleni. Vetsina postav jedna naprosto neocekavane a nelogicky, obcas se objevi nekdo uplne novy, obcas pro zmenu nekdo zemre. Kurosawuv dvorni herec Kôji Yakusho je sice skvelej a prostredi lesa ja vyborne zlovestne, ale jinak je Karisuma totalne o nicem. Jeden bodik navic pridavam za, vpodstate botanicky, namet :).

Pad auta z mostu do reky prezije pouze jedna divka, ktera od te doby vida nebezpecne vyhlizejiciho muze s bilym oblicejem a obcas se ji stava, ze ji jeji okoli zcela ignoruje. Genialni film, stavici na skvele atmosfere, malokdy se stava, aby se clovek u tak stare zalezitosti opravdu bal, ale tentokrat se to podarilo. Carnival of Souls tvori predevsim tri prvky: 1, naprosto skvela Candace Hilligoss v hlavni roli. 2, opravdu neprijemna, casto varhani hudba, ktera misty az taha za usi a dodava pocit neklidu. 3, prace se svetlem a stinem a s tim spojena skvela kamera casto vyuzivajicih detailu. I kdyz je u nas film prakticky neznamy (vysel pouze remake z Cravenovi produkce), vyznamne ovlivnil horrorvy zanr. Slouzil jako jedna z hlavnich inspiraci pro Night of the Living Dead (Romero to sam priznava) a primou citaci jedne sceny najdeme i v jeho nejnovejsim zombie kousku. -----betelgeuse: hnus spoiler.

Rádoby atmosférická blbůstka, na které stojí za pozornost maximálně tak prostředí a závěrečné rozuzlení, přičemž ani jedno z toho není nijak zvlášť výjimečné.

Masao Katakuri a jeho rodina maji smulu. V krasnem udoli si otevreli hotylek, ale nikdo jim tam nechodi. A kdyz uz konecne prvni navstevnik prijde, spacha na pokoji sebevrazdu. Katakuri celkem spravne usoudi ze zprava o nestastne udalosti by navstevnost rozhodne nezvysila a tak radeji mrtvolu zakope. A uz prichazeji dalsi navstevnici, ale..... Neuveritelny, dvouhodinovy muzikal Happines of Katakuris je dalsim dukazem reziserske zrucnosti, talentu a nadseni Takashi Miikeho. Opet se dockame zbesileho stridani stylu (nekolikrat dojde i na loutkovy film), zajimave prace s kamerou a maniakalniho herectvi. Muzikalova cisla zacinaji naprosto necekane a jsou opravdu uzasna, dojde i na zpivajici zombies. Skvela je cast, kdy hrdinka vyzve divaky filmu aby zpivali spolecne s herci a na obrazovce se obevi text pisne. Pro specificky okruh divaku nezapomenutelna zalezitost.

Jediné co z téhle totální ptákoviny (nomen omen) dělá nezapomenutelný zážitek je pointa vysvětlující důvody nepřátelské nálady krkavců. Něco tak hezky hloupého už jsem delší dobu neviděl a to pamatuju i invaze nenasytných hadohlavců.