obitus

Garrisovi nepřiklepli další řadu Masters of Horror a tak sbalil fidlátka a přestěhoval se na jiný kanál. Koncept zůstal stejný, změnil se pouze název a míra tvůrčí svobody, což je samozřejmě také zásadní problém celého seriálu. Dnes už zkušení harcovníci jako Brad Anderson nebo Ronny Yu totálně vyhořeli, jiní odvedli svůj obvyklý standard (Stuart Gordon, John Landis). Překvapením proto je, že ty nejlepší díly mají na svědomí horroroví začátečnící, případně lidé, kteří se kolem žánru sice motají nějaký ten rok, ale nic kloudného z nich zatím nevypadlo. Mám-li vybrat několik nejlepších epizod, tak rozhodně musím vypíchnout Skin and Bones Larryho Fessendena, který staví na skvělé atmosféře a především úchvatné masce záporáka (mimochodem Fessenden má za sebou už horror Wendigo, zřejmě má z dětství nějaký ošklivý zážitek s indiánem). Dalším kvalitním kusem je úvodní Sacrifice, jejíž klady jsou hodně podobné předchozí povídce. Do třetice bych vybral buď Bousmanovu rozcvičku New Year's Day anebo už zmiňovaného Gordona s (opět) vyvedeným záporákem. Ostatní epizody oscilují někde kolem průměru a ničím se neliší od svých starších sourozenců z Krajních mezí a dalších podobných projektů. Na jedno zhlédnutí jistě neurazí.

Barkerova povídka je především o Městě a teprve až pak o vlaku, řezníkovi a krvi. Ve filmu je tomu přesně naopak, ale v zásadě to příliš nevadí. Jde totiž o precizní podívanou, která funguje od začátku až ke stylovému konci a která se, příběhově, nikoli atmosférou, předlohy drží poměrně věrně. Změny oproti povídce, v čele se skvěle sednoucím Jonesem, jsou pochopitelné a neměly by vadit ani ortodoxním fandům Barkerových literárních začátků. Drobným bonusem pro znalce budiž cameo Teda Raimiho, který opět předvede přesně to, co se od něj očekává.

Stalloneho navrat do druhe z jeho velkych roli neni tak nostalgicky jako v pripade Rockyho (i kdyz i tady se vzpominkove sekvence najdou), ale mozna o to je zabavnejsi. Rambo se vraci v neuveritelne brutalni jizde, kde umiraji decka, koncetiny letaji na vsechny strany, prasata zerou lidi za ziva a hlavni hrdina doslova trha barmske vojaky na kusy. Brutalita je to navic hnusna, uveritelna a nechutne realna, coz je dost rozdil proti drtive vetsine soucasnych filmu. Tentokrat nesel John do akce sam, ale podporuje ho skupinka vojaku, kde vynika predevsim skvely sniper, mozna i diky tomu je barmske dobrodruzstvi uveritelnejsi. Dnesni mladezi, neznale predchozich trech dilu, film asi moc nerekne, ale nostalgici budou celou dobu chrochtat blahem.

Hračička Bousman, skvělí herci zpívající ještě lepší písně a nádherná atmosféra dělají z Repa jednoho z horkých kandidátů na (nejen) horrorový počin roku. Malilinko více: http://blog.obitus.cz/2009/01/repo-genetic-opera.html

To, že se k sérii vrací režisér skvělé jedničky jsem zpočátku kvitoval s povděkem. Jenže pak přišel trailer, ve kterém, nejenže jsem nikde nevidel Angelu, ale navíc se jím neustále kolébal obtloustlý a silně nesympatický teenager. Modlil jsem se, aby tomu ve filmu nebylo taky tak, bohužel jsem si vybral špatného Satana. Zrůdný cvalík (c) nejenže si všechnu tu šikanu zaslouží, on by potřeboval mnohem, mnohem víc. Měsíční nucené práce na ukrajinském sídlišti Petržalka by pro něj byly málo. Bohužel, není jedinou špatnou věcí Návratu. Režisér, jak správně podotkl JASM, se vrátil (záměrně nebo ne, těžko říct) do osmdesátých let a zpátky s sebou přinesl slasher tak průměrný a nudný, že i Vřískoty vedle něj vypadají jako veledíla. Jo, abych nezapomněl, vraždy jsou celkem fajn.

Standardní schéma s velmi nestandardním záporákem šlape jako krví dobře promazané hodinky. Postavy jsou sympatické, brutalita otevřená a botanikovo srdce jásá. Více: http://blog.obitus.cz/2008/06/ruins.html

Nejlepší horror roku. - Čistá esence horroru. Film ve kterém je na prvním místě atmosféra a až někde daleko za ní se krčí příběh (stejně jako svého času u Fulciho). Vynikající herci, podpořeni nádhernou kamerou a hudbou, to vše v prostředí nehostiném jak Finanční úřad. Bláto, zima, voda, osamělá sauna a monstrum z říše snů. O několik stupňů výše, než celá ta adorovaná evropská buransko-mučící produkce. Ovšem pouze pro skalní fandy.

V kontextu série skvěle fungující, nicméně poněkud vyčpělé. Originalita pastí je ta tam (prakticky žádná není zapamatováníhodná), postavy se neznalým a nepozorným divákům asi lehce pletou a závěr, opět podbarvený skvělým hudebním tématem, prostě nemá koule předchozích dílů. Navzdory tomu jsem se dobře bavil a vyhlížím další díl.

Ne a ne a ne. I když Myrick pracuje prakticky se všemi klasickými proprietami duchařin, ani jednou se mu nepodaří diváka postrašit. A to je u horroru poměrně zásadní problém. Sice to vypadá celkem dobře, teenagerské hvězdičky se taky snaží, ale atmosféra jakoby nadobro zůstala uvězněná hluboko v bažině. Alespoň, že je hlavní hrdinka takova kočinka.

Extrémně zábavné béčko, ve kterém se Neil Marshall doslova utrhl ze řetězu a spolu s hlavními hrdiny řádí jako o život. Už dlouho jsem se tak nádherně nepobavil u filmu, kde mozek opravdu nepotřebujete. Více: http://blog.obitus.cz/2008/05/doomsday.html