Schlierkamp

Schlierkamp

Michal Zemánek

okres Brno

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
    • 11.2.2019  17:51
    Červený Bedrník (TV seriál) (1999)
    ****

    Britský šestidílný historický seriál natočený podle románu E. Orczyové, jenž se odehrává během francouzské revoluce převážně v krvavém roce 1793 a hlavní hrdina anglický šlechtic sir Percy Blakeney spolu se svojí půvabnou manželkou Marguerite (E. McGovern), původem Francouzkou, zachraňují během Robespierrova teroru francouzské aristokraty před gilotinou. Netradiční název seriálu je odvozen od malého kvítku, jehož sir Blakeney (Richard E. Grant, narozený v Mbabane) používá jako svůj znak i jako přezdívku. Jeho protivníkem je francouzský republikánský šéf tajné policie Chauvelin, Robespierrova pravá ruka a současně muž uvažující ve svůj osobní prospěch, jehož ztvárnil vynikajícím způsobem M. Shaw, známý z legendárního britského seriálu Profesionálové. Vynikající herectví obou rivalů a jejich nepřehlédnutelné charisma a současně diametrálně odlišné chování, tedy vždy usměvavý, nápaditý a odvážný sir Blakeney a ledově chladný a zachmuřený občan Chauvelin, poskytuje to nejzajímavější z celého seriálu. Zajímavostí na tomto seriálu je, že se některé scény natáčely v Česku, jmenovitě v prostorách zámku ve Slavkově u Brna a jeho okolí a v šestém dílu je použita známá scenérie z Kutné hory. Bohužel zmíněný M. Shaw a E. McGovern se v seriálu objevovaly přesně pouze do poloviny, neboť poté byly nahrazeny jinými postavami a naštěstí se nedá říci, že by kvalita seriálu těmito změnami nějak vážně utrpěla. Postava Maximiliena Robespierra (1758-1794), čelního představitele francouzské revoluce a jakobínského teroru, v průběhu seriálu dostávající stále více prostoru, ztvárněná R. Vibertem, zaslouží rovněž uznání. Do malých, spíše nepatrných rolí byli obsazeni i někteří čeští herci, mezi nimiž se mi podařilo rozpoznat M. Táborského, P. Kříže, D. Rouse, K. Rodena, Z. Srstku či J. Knota. Smyšlená dobrodružství hrdinného sira Blakeneyho, jenž během krvelačné francouzské revoluce bez problémů cestoval mezi horkou francouzskou půdou a svým domovem v Anglii, jsou natočena na pozadí skutečných historických událostí, jako například v druhém díle, kdy zachraňoval dceru západofrancouzského šlechtice během royalistického povstání ve Vendée. Po počáteční nedůvěře k seriálu, jež vzbuzoval mimo jiné svým podivným názvem, jsem tomuto velkolepému historickému dílu z neuspořádaného a krvavého období přišel na chuť, a neváhám proto udělit nadprůměrné hodnocení.

    • 11.2.2019  17:50

    Český film vyprávějící o bývalém bankovním manažerovi Liborovi Pokorném, který se podílel na jejím vytunelování a v nejbližší době očekává za svou nelegální činnost zasloužený trest. Odjíždí s jeho manželkou Ivou a dvěma dětmi, Lukášem a Kristýnou na rodinný výlet a současně se pokouší zmizet před vyšetřovateli a oddálit tak svůj konec života na svobodě. V hlavní roli muže na útěku se představil I. Chmela a jeho manželku, která o jeho problémech až do samého závěru netuší, ztvárnila E. Vrbková. Během svého útěku před spravedlností stráví jeden večer v hotelu u Velehradu a poté dobrodružně přenocují v lese pod stanem. Zajímavá část snímku se odehrává v jihomoravské Strážnici, kde Libor potkává svého bývalého spolužáka ze studií Jiřího, v jehož domě stráví další noc. V roli učitele Jiřího, jenž ve své pracovně ukrývá slivovici před manželkou v kanystru, se objevil J. Vyorálek a jeho ženu hýřícímu vtipnými hláškami si zahrála S. Babčáková a oba snímek R. Sedláčka mimořádně oživili. Hlava rodiny Pokorných opakovaně konstatuje, že není žádný kriminálník, avšak nepoctivě nabyté miliony na kontě, které jeho rodině podstatně zpříjemnili život, mu nevadily. V další části se už rodinný výlet chýlí ke konci, neboť na stopu prchajícího Pokorného narazili vyšetřovatelé v podání M. Fingera a jeho ženy Moniky A. Fingerové, a v hotelu, kde se ubytovali, je dopadli. V nepatrných rolích dvou policistů, kteří Pokorného rodinu načapali při nelegálním vstupu do uzavřeného skanzenu, se ukázali M. Taclík a J. Budař. Sedláčkův film je zcela jiného ražení, než jeho předchozí filmové počiny, ponechal si však svoji schopnost diváka zaujmout. Přesto bych ho však hodnotil o něco hůře, neboť se nemohu zbavit dojmu, že do kvality jeho předchozích filmů, i přes opakované obsazování jeho oblíbených herců, mu něco schází.

    • 8.2.2019  16:16

    Československý televizní detektivní příběh podle norské autorky G. Nyquistové, který se odehrává v Oslu ve vyšší společnosti a kde se vyšetřuje vražda Svena Svensona, bohatého dědice rejdařské rodiny, jenž byl zastřelen na golfovém hřišti. Během vyšetřování, kterým byl pověřen komisař Hall v podání B. Rösnera, dochází k zavraždění bratra Erika (J. Štěpnička) první oběti, jenž byl předávkován inzulinem. Hlavní postava, upjatý učitel Martin Bakke, jehož představoval O. Vízner, se svému příteli Hallovi plete do vyšetřování, pátrá na vlastní pěst a nakonec je to on, díky jemuž úsilí je pachatel odhalen. Bohužel se jedná o druh detektivek, kdy divák nemá šanci odhalit vraha, neboť ty základní a podstatné informace vedoucí k jeho dopadení jsou zamlčeny a odhaleny jsou teprve v závěru, kdy si Bakke pozve všechny podezřelé na své sídlo a tam je díky jeho lsti pravý viník usvědčen. Musím přiznat, že pohnutky k vraždě a její okolnosti mi přišly nelogické, zmatené, ba dokonce stupidní a nejsem vůbec přesvědčen, zda jsem celý příběh pochopil správně. Ve vedlejších rolích se představila H. Maciuchová coby Karen, manželka zavražděného Erika a současně milenka jeho bratra, dále extravagantní novinář a údajný znalec umění K. Heřmánek a S. Nálepková, snoubenka zastřeleného Svena, jež pozoruhodně rychle po úmrtí svého milého, jenž jí ještě před smrtí stihl odkázat svůj majetek, přeskotačila do náruče O. Víznera. V malé roli podivného soukromého detektiva, jenž s oblibou vydírá své klienty, se objevil V. Salač, jehož nepřehlédnutelné vzezření vždy diváka musí zaujmout. Režijně těžce nezvládnuté dílo dokazuje i postava J. Němečka, u níž opravdu netuším, koho měla představovat a jaký měla význam. Vynikající herec B. Rösner nedostal příliš prostoru, jeho vyšetřování bylo spíše na okraji a stylizace do netradičního norského prostředí mě také příliš nepřesvědčila. Z výše uvedeného vyplývá, že dle mého názoru tato nevěrohodná detektivka od podprůměrného režiséra Pavla Brabce nedosahuje taktéž zdaleka ani průměru.

    • 7.2.2019  17:54
    Total Recall (1990)
    *****

    Americké akční scifi s A. Schwarzeneggerem podle povídky od Phillipa K. Dicka odehrávající se v časově neurčené budoucnosti, kde je kolonizovaný Mars ovládán mocným Cohaagenem (R. Cox) utlačujícím obyvatele dodávkami vzduchu podmíněnými jejich poslušností. Hlavní postava Douglas Quaid je pomocí kolosální a důmyslné manipulace vyprovokován, aby odcestoval na Mars, tam se pokusil zkontaktovat hlavního představitele původních obyvatel, mutanta Kuata, a zabránil zločinnému Coohagenovu řádění. Netuší, že je obětí obrovského spiknutí, jež má za účel pouze odstranění tohoto skrývajícího se a nežádoucího vůdce opozice. Vychází najevo, že Quaidova identita je kompletně vymyšlená, neboť ve skutečnosti se jedná o Coohagenova komplice Hausera, jenž si nechal vymazat paměť a nainstaloval novou, aby Coohagenovi muže nevědomky dovedl ke Kuatovi. Divák je zpočátku různými způsoby ponecháván v nejistotě, zda zobrazovaná akce se odehrává pouze Quaidově hlavě, či se jedná o realitu. Naštěstí tato šílená konspirace splnila svůj účel pouze zčásti, neboť Quaid zabrání zpětnému vrácení do Hauserovi identity a s pomocí prostitutky Meliny (R. Ticotin) dokáže přerušit zločinné plány správce Marsu, spustí reaktor na výrobu vzduchu postavený původními obyvateli Rudé planety a osvobodí obyvatelstvo od Coohagenova teroru. V kultovním scifi plného akce, násilí, střílení a dramatických událostí se ve vedlejších rolích představila S. Stone jako Quaidova fiktivní nastrčená manželka Lori, M. Ironside coby Coohagenův hlavní likvidátor nepřizpůsobivých osob Richter či Benny, domnělý neškodný taxikář, ve skutečnosti nastrčený Coohagenův špicl v podání M. Johnsona jr. Vzhledem k tomu, že považuji akční snímek P. Verhoevena jako jedno z nejlepších scifi všech dob a jeden z nejlepších Arnoldových filmů, není třeba o hodnocení dlouho uvažovat.

    • 5.2.2019  18:54
    Bludiště (TV film) (1994)
    ***

    Český televizní film podle scénáře J. S. Kupky odehrávající se na počátku 20. století ve Vídni a zabývající se zjišťováním důvodu diametrálně rozdílného střídání nálad a duševních stavů mladé dcery Terezy (E. Vejmělková) známého vídeňského konzervativního psychologa. Jelikož její otec si s léčbou nevěděl rady, začala jeho půvabná dcera navštěvovat tehdy začínajícího psychologa s novými pokrokovými metodami a provokativními myšlenkami jménem Sigmund Freud. Do rolí vědeckých rivalů byli obsazeni staromódní až puritánský L. Munzar a zakladatele psychoanalýzy, příborského rodáka si zahrál F. Němec. V okamžiku, kdy si F. Němec získal důvěru od své půvabné klientky, sama mu začala vyprávět o původu svého trápení a nakonec vyšlo najevo, že její maniodepresivní chování má původ v potlačování svých sexuálních tužeb. Dilema mezi pudovým sexuálním chováním a zkostnatělou pokryteckou morálkou prezentovanou v plné míře jejím otcem u ní vedlo k duševnímu bloku. Toto odhalení doktora Freuda zastavilo jeho obviňování z morálně pokleslých postupů, rivalitu s kolegy se zastaralými názory a nastartovalo jeho úžasnou kariéru. Do dalších rolí byli obsazeni pro mě neznámí ostravští herci, jedinou výjimku tvořil jakýsi Terezin vymyšlený přelud, kavalír z důstojnického sboru, ztvárněný M. Zounarem. Televizní film od F. Filipa z období prolamování puritánských předsudků s názvem korespondujícím se zmatkem v Terezině hlavě, hodnotím díky F. Němcovi, L. Munzarovi a ojedinělému půvabu E. Vejmělkové pouze průměrně.

    • 5.2.2019  18:50

    Americký akční film odehrávající se na slavné americké bitevní lodi Missouri, na níž bylo v září 1945 podepsáno ukončení 2. světové války. Tato loď byla na své poslední plavbě přepadena skupinou teroristů pod vedením bývalého příslušníka elitních jednotek Stranixe v podání T. L. Jonese a jeho komplice z paluby lodi, druhého důstojníka Krilla (G. Busey). V okamžiku, kdy měli celou loď vybavenou raketami s jadernými hlavicemi pod kontrolou, zbývala jediná možnost záchrany v lodním kuchaři, ve skutečnosti však bývalém elitním vojákovi a expertovi na pyrotechniku Casey Rybackovi v podání nepřemožitelného S. Seagala. Ten začal teroristy likvidovat jednoho po druhém, a poté, co zneškodnil ponorku, kterou Stranix ukradl severokorejskému námořnictvu, zabil i hlavní představitele přepadení. Je jen škoda, že božský Steven zde předvedl pouze málo ze svého úžasného bojového umění, neboť k odstraňování nepřátel používal především střelné zbraně. Ve snímku se objevila také krasavice 90. let E. Eleniak, jež teroristům posloužila ke zvýšení věrohodnosti plánu přepadení, a jejíž chlapecký sestřih nedokázal zamaskovat její půvaby. Během doby, kdy měli v držení bojového plavidla teroristé, se objevovali záběry na nejvyšší americký vojenský štáb u kulatého stolu, který zvažoval záchranné varianty. Mezi nimi se našlo pár jedinců, kteří nepřímo mohli za Stranixovu teroristickou odplatu, a také dokonce hodlali v případě neúspěchu záchrany plavidla vše hodit na Rybacka. Podle všeobecného hodnocení diváků se jedná o jeden z nejlepších Seagalových snímků, já však, navzdory jeho neoddiskutovatelným kvalitám, tento názor nesdílím.

    • 4.2.2019  18:03

    Český psychologický film odehrávající se v uzavřené komunitě, kde se skupina bývalých uživatelů drog snaží pod vedením třech terapeutů zbavit své závislosti. Příběh začíná, když přichází bývalý dealer Roman (D. Švehlík), začleňuje se do komunity a my poznáváme jednotlivé členy a nastavená pravidla. Mezi nejvýraznější osoby v komunitě zcela jistě patří Milan v podání J. Langmajera, jenž se prezentuje podivným manipulativním chováním, utajovanými myšlenkami a skrytou minulostí, jež postupně vychází najevo. Další členy bezejmenné komunity, obývající jakési opuštěné venkovské stavení, tvořili většinou tehdy mladí a nepříliš známí herci z nastupující generace, z nichž se v průběhu let staly herecké osobnosti : J. Budař, D. Novotný, I. Chmela, J. Plesl, P. Jungmanová, Z. Fialová a E. Vrbková. Ze starších herců můžeme jmenovat pouze J. Dulavu a neznámého romského herce J. Cisára ztvárňujícího Frantu. V rolích terapeutů se objevili M. Trnavský a M. Stránský, jejichž pohledy na vedení skupiny se často lišily a tuto dvojici doplňovala nevýrazná K. Issová. Závěr celovečerního filmového debutu R. Sedláčka, jenž se předtím věnoval tvorbě dokumentárních filmů, se věnuje právě tajemné Milanově povaze, kterou docela přesně popsal a zkritizoval terapeut Adam (M. Trnavský). Vychází také najevo, že v minulosti se za dost nepříjemných okolností Milan a Roman potkali a oba se v komunitě skrývají před policií. R. Sedláček si hned svým prvním psychologickým dramatem nastavil vysokou laťku a domnívám se, že ji dosud udržuje na vysoké úrovni.

    • 4.2.2019  17:59
    Rambo II (1985)
    ****

    Americký akční film, v němž válečný veterán John Rambo, pracující v kamenolomu ve federální věznici, dostane za slíbené propuštění nabídku zúčastnit se tajné a nebezpečné operace ve Vietnamu. Má za úkol proniknout do střežené oblasti, najít a vyfotografovat americké zajatce, kteří tam jsou údajně drženi od konce vietnamské války. Netuší však, že jeho snaha má posloužit pouze jako politický kompromitující materiál, a proto je velmi překvapen, když se mu podaří jednoho vězně osvobodit a velicí důstojník Murdoch (Ch. Napier) z obavy nežádoucího a zřejmě nelichotivého svědectví zajatce odvolal záchrannou akci. Zrazený Rambo se tak sám stal zajatcem v primitivních podmínkách vietnamské džungle. V druhé polovině druhého snímku o legendárním válečném veteránovi se ze S. Stalloneho stane vraždící stroj, který zlikviduje všechny své věznitele, osvobodí zajatce a vyřídí si své účty s Murdochem. Jedna ze scén, jež mě nejvíce zaujaly, se odehrává na lodi, jejíž posádka Ramba a jeho doprovod prodala nepřátelské vládní armádě. Při sledování snímku G. P. Cosmatose jsem měl dojem, že Stallonemu poněkud kolísal objem svalové hmoty, neboť zejména na začátku filmu nebyl zdaleka tak nabušen jako na konci. V dalších rolích se objevil plukovník Trautman (R. Crenna), jenž byl též obelhán podlým Murdochem. Poměrně dlouho trvalo, než Rambo odstranil svého prvního protivníka, poté už akce běžela naplno. V porovnání s prvním dílem nabízí jeho pokračování možná více akce, přesto bych úvodní díl kultovní série hodnotil o něco lépe.

    • 1.2.2019  15:35
    Šahrazád (TV film) (1985)
    ***

    Československá televizní pohádka natočená podle orientálního motivu o moudré dívce Šahrazád, která svými vyprávěními zaujme šáha natolik, že si ji oblíbí a pojme za ženu. Její příběhy jsou natolik poutavé, že šáh zruší krutý zákon, který nařizuje, aby každý den pojmul za manželku jinou ženu a tu následující den popravil. V roli krásné Šahrazád se objevila nepříliš známá brněnská divadelní herečka I. Konvalinová, jež nedávno předčasně zesnula. Postavu šáha, zpočátku zcela pod vlivem chamtivého a nemilosrdného vezíra M. Donutila, ztvárnil ještě méně známý V. Krátký. I do dalších vedlejších postav ze Šahrazádiných příběhů byli obsazeni brněnští umělci, mezi nimiž se nejvýrazněji projevili kupec Z. Junák a A. Goldflam, zloději B. Rychlík a P. Zatloukal, hlídač na tržišti J. Pecha či sultán M. Maděrič. V mladých hercích ze šáhovi ochranky jsem rozpoznal M. Havelku a M. Zahálku. Krásnou a jednoduchou ústřední melodii pohádky zkomponoval P. Skoumal. Přestože je pohádka brněnského televizního studia od E. Sokolovského zajímavá svou bohatou orientální výpravou i hereckými výkony, dovolil bych si ji hodnotit, na rozdíl od jiných brněnských pohádek s podobnými motivy, pouze průměrně.

    • 1.2.2019  15:27
    Rubikova kostka (TV film) (1984)
    ***

    Československý kriminální film, v němž se vyšetřuje vražda bohatého Němce vyhozeného z vlaku. Během pohřbívání Germána s kufrem obsahujícím údajně milion marek pod železničním náspem byl pachatel vyrušen náhodným opilým kolemjdoucím, a i ten byl odstraněn. Vyšetřováním záhadné dvojnásobné vraždy byli pověřeni kapitán Škvára (K. Hlušička) a kapitán Vízek (R. Brzobohatý), kteří systematickými výslechy nakonec dospěli k usvědčení vraha a jeho komplice. Velmi důležitou výpověď poskytla paní Machková, dáma lehkých způsobů (E. Hudečková), jejíž připravené nepravdivé svědectví bylo odhaleno díky přívěsku na klíčích ve tvaru Rubikovy kostky, jež se navzdory jejímu tvrzení nevešla do poštovní schránky. V rolích mužů na špatné straně zákona se objevil P. Nový a elegantní hotelový recepční J. Přeučil, jenž svého komplice v závěru shodil do výtahové šachty. K úspěšnému splnění vražedného plánu napomáhal za jistý finanční obnos i zaměstnanec československých drah O. Pavelka, jenž svým činem ohrozil život své partnerky V. Freimanové. Nemohu se ubránit dojmu, že pachatelé a zejména drsňák P. Nový se v závěru chovali dosti diletantsky, neboť se těsně před dopadením pokoušel v dramatické scéně zbytečně umlčet Pavelkovu milou, která o totožnosti vrahů neměla ponětí. Na začátku filmu se v malé roli vesnického rváče objevil i Sagič, jenž byl omylem považován za podezřelého z vraždy onoho náhodného svědka odklízení oběti, neboť s ním měl spory. Ačkoli jsem u pana režiséra J. Svobody zvyklý na vyšší standard, domnívám se, že můžeme toto jeho dílo s klidem zařadit mezi nesčetné průměrné televizní krimifilmy, které se točily v 80. letech.

    • 25.1.2019  18:51

    Česká komedie odehrávající se v malé jihomoravské obci Mouřínov, kde se pořádá mistrovství Evropy ve vábení jelenů. Vesnice žije přípravami na tuto nevšední událost, která se ve skutečnosti konala v areálu Bučovického zámku, a kterou má navštívit jako host i předseda vlády. Mezi nejvýraznější postavy této vesnice na Vyškovsku patřil starosta P. Zedníček, majitel hostince a amatérský malíř J. Dulava a místní podnikatel a sponzor celé kulturní akce J. Hanzlík. Vítězem netradiční soutěže v umění troubit na vábničky se stal podle očekávání mouřínovský občan Franta (J. Plesl), kterému dával užitečné rady exmistr Evropy v tomto klání M. Huba, a který se stačil sblížit s dcerou hostinského E. Vrbkovou. U příležitosti návštěvy ministerského předsedy I. Bareše, jenž se kvalitně opil ze slivovice a na slavnostním pódiu divoce zapařil na hit Ilony Csákové Malý vůz, se starosta Zedníček snažil neúspěšně zalobovat o vytvoření druhé příjezdové komunikace do obce, neboť do Mouřínova protizákonně vede pouze jediná cesta z Bučovic. O zábavu během onoho kulturně-sportovního odpoledne se postaral známý silák Železný Zekon a v roli polského soutěžícího, jenž zůstal v poli poražených, se objevil známý reportér České televize M. Karas. Místního nezvladatelného blázna s divoce rostoucími vlasy představoval fyzický básník, hudebník a vysokoškolský pedagog P. Váša a další postava, neúspěšný nápadník E. Vrbkové René v podání M. Trnavského zaujala především v dramatické scéně na železničním přejezdu. Z filmové komedie R. Sedláčka, jenž do svých děl s osobitým stylem opakovaně obsazuje své osvědčené herce, podobně jako ze všech jiných filmových počinů zmíněného režiséra, jež jsem dosud viděl, jsem měl příjemný pocit a mohu hodnotit více než průměrně.

    • 25.1.2019  18:42

    Český komediální film, jenž se věnuje natáčení dokumentu o lidech, kteří jsou výjimeční v rozličných činnostech, a jejich umění je zapsáno v České knize rekordů. Film je úzce spjatý s městem Pelhřimov, neboť právě tam sídlí organizace věnující se těmto záležitostem a předseda této agentury I. Bareš nabídl tuto zajímavou práci režisérovi J. Pleslovi, jenž nedostal státní příspěvek na svůj vlastní projekt a musel proto vzít zavděk touto netradiční zakázkou. Vedle umělecky založeného, avšak divácky nepříliš úspěšného režiséra tvořil filmový štáb kameraman, depresivní alkoholik J. Vyorálek s podivným účesem, produkční S. Babčáková a zvukařka J. Švarcová. V rolích bizarních rekordmanů se objevili známí herci (tvůrce slámových dekorací I. Chmela, popíječ lahváčů pod vodou M. Taclík, sběratel čtyřlístků M. Myšička, potápeč D. Švehlík) anebo, v případě nemožnosti nahrazení osob s výjimečným nadáním herci, skuteční držitelé rekordů. V několika okamžicích se zdálo, že svérázný filmový štáb předhání podivíny s rekordy ve výstřednostech. Režisér R. Sedláček si nedělal hlavu s honosným ukončením filmu, neboť pelhřimovskému sponzorovi dokumentu jednoduše došly peníze. Přesto je Sedláčkovo dílo svým netypickým stylem sympatické a hlavně zábavné. Závěrečnou tečku filmu o hrdinech, jež mají svůj svět, obstaral Wabi Daněk s jeho hitem Outsider waltz.

    • 16.1.2019  17:08

    Československý krimifilm podle výborného scénáře M. Bezoušky, v němž hraje hlavní roli svářeč Evžen Macík (J. Bartoška), který se dostal bez námahy k velkým penězům. Tento prostopášný muž žijící dvojím životem, neboť kromě své manželky se synem se milostně sblížil se servírkou Marií (H. Čočková), se náhodou dostal ke kufru plném bankovek, který neznámý lupič v masce po vyloupení spořitelny v okamžiku nouze pohodil poblíž jeho červené Dacie. Bohužel pro pana Macíka se onen maskovaný muž (J. Velda) dozvěděl, kdo jeho lup sebral, a k vylákání svého kufříku s půl milionem korun zpět se odhodlal k vyhrožování po telefonu. Následné počínání pana Macíka nebylo vždy rozumné, dokud se nerozhodl k oznámení celé záležitosti policii, přičemž se snažil o ukradených penězích pomlčet s cílem získat je pro sebe. Jaké však bylo jeho překvapení, když po policejním zátahu na hledaného lupiče a jeho smrtelném pádu z výškové budovy, se z telefonu opět ozval hlas vyžadující jeho zatajené peníze! V tu chvíli morálně zpustlý pan Macík zcela zpanikařil, neboť se nepochopitelně rozhodl vyjít neznámému vyděrači opět vstříc, ačkoli musel tušit, že nikdo jiný o ukrytém kufru s penězi ze spořitelny nemohl vědět, maximálně mohl uvažovat o lsti ze strany policie. Podařená kriminálka může nabídnout atmosféru plnou napětí a zajímavou postavu pana Macíka, jenž neměl problémy s věrohodným a pohotovým lhaním, avšak oklamat policii ztělesněnou do vyšetřujícího F. Němce se mu nepodařilo. Ve vedlejších postavách zaujali V. Salač v roli slizkého domovníka a udavače a tajemný kolega svářeč B. Rösner. Domnívám se, že tento napínavý snímek J. Matuly vysoce převyšuje obvyklý průměr podobných kriminálek, nejen kvůli výbornému Bartoškovi a působivé hudbě D. Ursiniho, ale zejména kvůli strhujícímu příběhu, jehož napětí a stísněná atmosféra vydržela po celou délku filmu.

    • 11.1.2019  16:58

    Československá romantická komedie natočená podle předlohy Felixe de Cámara, v níž se nesmělý starý mládenec notář Jan Karas (O. Nový) zamiluje do dívky v modrých šatech na obrazu ze 17. století, který mu zůstal v opatrovnictví jako pozůstalost po zemřelém hraběti. Jednoho večera dívka sestoupí z obrazu a notář musí řešit četné problémy spojené s jejími tři sta let starými způsoby. Netuší však, že si z něho jeho přátelé dr. Pacovský (B. Veverka) a Ing. Čadek (F. Paul) udělali legraci a místo pravého obrazu nastrčili prázdný rám a jejich známou studentku Vlastu (L. Baarová), jež měla představovat onu komtesu Blanku z Blankenbergu z obrazu. Vlasta z důvodu věrohodnosti a utajení šprýmu mluvila nádhernou archaickou češtinou, bohužel jí však často nebylo dost dobře rozumět. V rolích nápadnic dr. Karase se objevila N. Gollová a S. Langová v doprovodu své energické matinky R. Šlemrové. Zajímavá část snímku se odehrávala na hraběcím plesu, kde vzbudila Vlasta ve svých historických šatech a svou mluvou nemalé pozdvižení. V závěru dochází odhalení onoho žertu a pochopitelně k romantickému vyvrcholení a zasnoubení dr. Karase s Vlastou. Komedie O. Vávry právem patří už mnoho desetiletí k nejzdařilejším a nejoblíbenějším filmům pro pamětníky.

    • 10.1.2019  18:06

    Československý film odehrávající se v roce 1968 výrazně poznamenaný dobovou ideologií, v němž jsou záměrně překrouceny historické události a společenská situace. Celkově na mě tento nechvalně proslulý a právem zapomenutý snímek působí jako špatný pokus o obhajobu srpnové okupace, neboť československá společnost potřebovala pomoci s nesocialisticky smýšlejícími skupinami obyvatel, v tomto případě s pražskými taxikáři, jež požadovali od jejich čelních představitelů vyšší platy. Ředitel pražské taxislužby, kovaný komunista Mudroch (M. Willig) rezolutně odmítá požadavky taxikářů, jež byli zobrazeni jako ukřičení a neukáznění primitivové (O. Velen, J. Schánilec, Z. Kryzánek, R. Rusev) či jako nepřizpůsobiví nepřátelé režimu (G. Opočenský, J. Skopeček). Druhá dějová linie se věnuje dispečerovi taxislužby P. Skarkemu a jeho ženě R. Rázlové, pracující jako trenérka plavkyň, jež dostala nabídku od jejího bývalého známého Z. Braunschlägera (?), aby s ním odcestovala natrvalo do Švýcarska. Tato lákavá nabídka je v souladu s režimem nakonec odmítnuta. V závěru dochází k tragické situaci, kdy Mudroch jedoucí v záměrně poškozeném voze umírá, avšak ve smrtelné křeči dokáže hrdinně předpovědět nezdar protirežimní činnosti všech odpadlíků od budování socialismu. Není snad potřeba zdůrazňovat, že snímek K. Steklého je přeplněn tendenčními dialogy podporující stávající politické zřízení, přičemž v tomto směru nejdůkladnější je bezesporu pan Willig, který nabádá, aby se člověk v bezradné situaci poradil s Marxem či Leninem. Je neuvěřitelné, jak si autor nepřekonatelného filmového Švejka z konce 50. let dokázal podobnými normalizačními propagandistickými filmy pošlapat své jméno a totálně tak zničit svůj umělecký odkaz. Toto politicky nezdravě zabarvené filmové dílo patří plným právem k tomu nejhoršímu, co dokázala československá filmografie nejen v období normalizace, ale dokonce v celé své bohaté historii stvořit. Kvalitou se může porovnávat snad jen s komediemi pana Trošky z poslední doby, tam však problém spočívá v něčem jiném.

    • 10.1.2019  18:05

    Československý komediální film v hlavní roli s N. Gollovou, představující bezstarostnou a ztřeštěnou Evu Norovou. Jejího bratra Michala Nora, vracejícího se z ciziny k sestře a tetičce Pa(vlíně), ztvárnil O. Nový a oba chtějí své tetičce (Z. Baldová) věnovat návod na pěstování speciální odrůdy růží, jež má ve svém domě uschována znepřátelená rodina továrníka Záhorského (G. Hilmar) bydlící v sousední vile. Eva se přihlásí na inzerát jako sekretářka pana Záhorského a Michal je rodině představen jako anglický hrabě a současně snoubenec dcery továrníka J. Sedláčkové. Eva se sblíží s domnělým továrníkovým tajemníkem Jiřím (R. Schránil), který ve skutečnosti touží získat zpět náramek, který dal kdysi dominantní paní továrníkové do zástavy a ona ho odmítla vrátit. Snad až příliš velkou část snímku vyplňovala scéna, kdy opilá Eva jde ukrást onen návod na pěstování růží a cestou se k ní připojí rovněž opilý nápadník továrníkovy dcery. Tento herec, jehož jméno mi zůstalo utajeno, se v průběhu filmu stával stále více otravný a obtěžující a nedivím se, že ho J. Sedláčková opakovaně odmítala. Fričův snímek končí dojemným usmířením tetičky Pa a rodinou továrníka Záhorského a vznikem dvou mileneckých dvojic. Domnívám se, že tento snímek patří díky scénáři Fan Vavřincové a hereckým výkonům Nového a Gollové k tomu nejlepšímu, co mohl film v té době nabídnout.

    • 10.1.2019  18:04

    Československá komedie o mladé energické dívce Zuzaně (N. Gollová), která se díky dědictví stala majitelkou Hotelu Modrá hvězda. Komediální zápletka spočívá ve skutečnosti, že v Praze existovaly dva hotely téhož jména, jeden přepychový a honosný, kam N. Gollová ihned přijela na kontrolu a druhý opuštěný a zpustlý, který ji ve skutečnosti patří. Při příchodu do svého hotelu Zuzanka zjistila, že v něm žijí zdarma tři nájemníci (J. Pivec, A. Novotný, L. Pešek), kteří neplatili za ubytování, neboť nebylo komu. Mladá majitelka z nich obratem udělala hotelové zaměstnance a začala úpravou hotelu do reprezentativního vzhledu. Hned první host, zámožný Vladimír Rychman (O. Nový) se do úslužné Zuzany zamiluje, přestože se tentýž den rozešel se svou snoubenkou A. Mandlovou. Zbytek filmu vyplňuje ples, na němž se sblíží A. Mandlová s A. Novotným a na němž se N. Gollová opije při konverzaci s T. Pištěkem a je omylem odvezena do špatného hotelu. Příjemná filmová komedie v režii M. Friče patří díky poutavému, vtipnému a košatému scénáři k nejlepším veselohrám své doby.

    • 4.1.2019  15:07

    Americký akční film v hlavní roli se S. Seagalem, který jako tajný agent úřadu pro životní prostředí Jack Taggart přijíždí do malého městečka v Apalačských horách, aby vyšetřil podezření o zamoření toxickými odpady. Je samozřejmostí, že se tento charismatický herec chová drsně od začátku do konce, všem nepřátelům nakope zadek, aniž by obdržel jediný úder a ještě projeví své skryté romantické vlastnosti a hudební schopnosti. Steven se snaží nenápadně infiltrovat mezi obyvatele městečka, kterým nezištně pomáhá s opravami jejich domů, avšak jeho odlišná osobnost a neobyčejná neohroženost neunikne pozornosti mužům, jež jsou namočeni do znečišťování prostředí nebezpečnými chemikáliemi. Kromě jeho typických bleskurychlých soubojů s nepřáteli divák jistě ocení automobilovou honičku mezi Stevenovým červeným postarším osobním vozem neznámé značky a náklaďákem Mack, který skončil interesantním pádem z útesu. Mezi odhalováním zločinců a likvidací nepřátel se drsňák Steven zvládl sblížit se Sarah (M. Helgenberger), ženou s tajemnou minulostí živící se prodejem medu, žijící se svým psychopatickým bratrem Earlem (S. Lang). V závěru odhalí zkorumpované kolegy zámožným protivníkem Hannerem (K. Kristofferson) a předvede neuvěřitelně romantické gesto, kdy své milé zakoupí nové úly, neboť ty původní jí zapálil její bratr psychopat. Ačkoli je datum vzniku tohoto snímku, jehož autorem je F. E. Alcalá, poněkud pozdější než jeho nejslavnější snímky, řadím Tajného agenta Jacka T. i díky zajímavému scénaři z venkovského prostředí mezi povedenější Stevenovi filmy.

    • 3.1.2019  18:24
    Boháč a chudák (TV film) (2005)
    ***

    Česká televizní pohádka podle motivů K. J. Erbena. Příběh vypráví o dvou bratřích, bohatém nadutci Jáchymovi (M. Slaný) a chudém dobrákovi Lukášovi (J. Prachař). Brzy vychází důvod tak rozdílných majetkových poměrů, neboť zatímco Jáchym za své bezpracné bohatství vděčí pomoci Štěstí, v Lukášově prázdné hospodě se usídlila Bída v podání J. Bohdalové v její tradiční pohádkové poloze ne nepodobné její kreaci v Nesmrtelné tetě. V okamžiku, kdy se Lukáš lstí zlé babice zbavil a našel své Štěstí ukryté ve sklepení jeho příbytku, začíná se mu nebývale dařit. Nejen že získal veliké bohatství, ale dokonce se zamiloval do dcery hraběte Klaudie (M. Šoposká). Zlý Jáchym se pokusil zastavit růst Lukášova blahobytu, osvobodil Bídu a snažil se ji naivně přesvědčit, aby se vrátila k jeho bratrovi a obnovila jeho chudobu. Tento zákeřný plán mu pochopitelně nevyšel, neboť babice Bída se rozhodla sloužit svému osvoboditeli a ten brzy díky tomu přišel o celé jmění. Kromě hlavní postavy sympatického Lukáše mě herecky zaujal V. Postránecký jako Lukášův soused Josef a potrhlý J. Hrušínský jako otec Lukášovi milé. Zejména rozhovory mezi Lukášem a jeho přítelem Josefem, v nichž majitel hostince vyprávěl své neuvěřitelné příhody s Bídou a Štěstím, byly úsměvné. Velmi zajímavě a poutavě natočené pohádce od Z. Zelenky se podařilo vymanit se z novodobého trendu hloupých pohádek s trapným příběhem a křečovitým herectvím. Přestože se v poslední době úroveň českých pohádek poněkud zvýšila, éra první dekády v novém století byla, co se pohádek týká, dosti mizerná, a Zelenkův Boháč a chudák je jednou z výjimek.

    • 19.12.2018  17:57

    Česká televizní pohádka natočená podle motivů T. Storma, ve které Dešťová víla sebrala za trest lidem kvůli jejich sobectví a lakotě vodu. Jediný člověk, který může sucho zastavit, je venkovská dívka Květuška (V. Kerekes), která se v úvodu k Dešťové víle přestrojené za žebračku chovala přátelsky a nezištně, avšak musí splnit tři úkoly. Na výpravě pohádky se nešetřilo, neboť se v ní střídají záběry z venkovského prostředí, kde se odehrává většina příběhu, vzdušném zámku Dešťové víly i jiných zahraničních lokalit, jež měli ilustrovat suchem postiženou krajinu i nekonečné zelené pláně. Ústřední milenecká dvojice mě bohužel nepřesvědčila a vnímám to jako hlavní nedostatek. Květuška měla na sobě dosti podivný outfit a na obličeji neměnný bezduchý výraz, o kvalitě jejího herectví stejně jako o hereckém umění jejího milého syna statkáře Ondřeje (J. Gottwald) by se dalo polemizovat. Situaci tak musely zachránit postavy ve vedlejších rolích, z nichž nejzajímavěji na mě působili dva nejstarší obsazení herci, Květuščin dědeček, ponocný S. Zindulka či vynikající P. Nárožný v malé roli lékaře. Ondřejovi rodiče, lakotní sedláci M. Donutil a S. Stašová s nalepeným nosem, též patřili k herecky nejpovedenějším postavám. Nadpřirozené postavy, symbolizující čtyři živly, jež chtěli potrestat lidskou hamižnost, představovalo Slunce (M. Labuda), Oheň (M. Dejdar v hořícím oděvu), Země (K. Macháčková), Vítr (R. Jašków) a právě Dešťová víla v podání L. Vlasákové. Dále se v pohádce M. Cieslara objevili bohatí majitelé pivovaru Bečkovi, jmenovitě J. Dulava s elegantní vlnkou na hlavě a hašteřivá J. Sedláčková, jež chtěli provdat svou dceru Bětu (A. Krejčíková) za Ondru, přestože on už si vyhlédl za nevěstu Květušku. Domnívám se, že by se tato výpravná pohádka dala zařadit k mírnému nadprůměru, avšak zásluhu na tom mají především herci ve vedlejších rolích.

    • 19.12.2018  17:51
    Bitva na kopci (TV film) (1987)
    **

    Československý televizní film o čtyřech přátelích, jež si užívají volného dne v přírodě. Skupina osob v složení P. Čepek, O. Navrátil, N. Konvalinková a E. Steimarová si připravili malé občerstvení na mírném návrší na louce pod stromem. Po krátkém bezvýznamném žvanění dojde mezi pány Čepkem a Navrátilem k roztržce, neboť Navrátil odmítá připustit, že je přicházející bouřka zasáhne a je proto zbytečné se sbalit a jít se ukrýt do vozu. Démonický P. Čepek se kvůli postoji svého přítele značně rozzlobí a čím více prší, tím je vzteklejší. Vrcholem tohoto krátkého do značné míry absurdního díla L. Smočka je okamžik, kdy se P. Čepek navzdory sílící bouři a lijáku svlékne do plavek, natře se opalovacím krémem a začne se slunit, to celé jen proto, aby se pomstil O. Navrátilovi za jeho řeči. Celá společnost je tak kvůli jejich malichernému konfliktu vystavena nepřízni počasí, neboť pánové dětinsky odmítají opustit místo sporu. Co se týká ženského obsazení, N. Konvalinková hrála svoji typickou hloupou postavu s vykulenýma očima a E. Steimarová během celého mužského infantilního verbálního souboje mlčela. Z mého pohledu se jedná o zcela zbytečný filmový počin, který divákovi nemá co nabídnout, ačkoli herecký výkon P. Čepka byl tradičně nepřehlédnutelný.

    • 14.12.2018  17:04
    Lynč (TV seriál) (2018)
    ****

    Český osmidílný seriál, jenž je společným dílem sedmi scénaristů, pojednávající o životě ve středočeském Buchnově, malém městě, kde se odehrála vražda mladého Roma Denise Janečka (J. Cina), která je opředena tajemstvím. Mladý filmový dokumentarista Lukáš Žemlička (nevýrazný Matěj Anděl) přijíždí do Buchnova, kde se narodil, a chce zjistit více o záhadné Denisově smrti. Místo vysvětlení se setkává s odmítavými výpověďmi plných rasistických předsudků a současně přichází na stopu nelegální činnosti skladování a prodeje nebezpečných chemických látek v odlehlé továrně, do níž je zapojena místní lékarnice Stránská (Z. Stivínová), její vznětlivý synovec Pavel (J. Gregor), málo inteligentní, ale jak se později ukázalo, o to více agresivní Jirka (J. Roškot), místostarosta s rasistickými názory J. Dvořák a Tomáš Janeček, mladší bratr zavražděného (M. Bendig). Paralelně můžeme sledovat bizarní rodinnou situaci místního doktora P. Kříže, který udělal dítě svojí hloupé a sobecké dceři Heleně (Š. Fingerhutová), ale pro okolí i pro svoji manželku, starostku B. Kodetovou to navlékl tak, že otec dítěte je zavražděný romský mladík. Právě tato Křížova konspirace ho stála život. Jakkoli hraje P. Kříž svou roli úchylného otce výborně, vzhledem k tragédii, k níž došlo před nedávnem, a nutně musela otřást rodinnými poměry, panuje v domácím prostředí až nepřirozená pohoda a celkově tato rodina nepůsobí příliš věrohodně. Nejzajímavější část děje se odehrává v okamžiku, kdy do Buchnova zamíří iniciátoři a dodavatelé celého nelegálního podniku s chemikáliemi, výstřední bavorští mafiáni (L. Hampl a O. Nosálek), aby vyřešili nakupené problémy. Závěrečný díl ukazuje podle výpovědi těžce popálené madam Stránské četnými retrospektivami skutečné okolnosti Denisovy vraždy, bohužel pro pozůstalé jsou už agresivní a tupí pachatelé po smrti. Herecky mě kromě zmíněného P. Kříže mě zaujal Janek Gregor, mladý násilník, který je za hranou zákona jako doma a který na sebe upozornil podobnou rolí už v Pustině a také mě herecky příjemně překvapil Marsell Bendig v roli mladého Roma namočeného do onoho nelegálního podniku. Seriál režisérů H. Aptera a J. Bártka, který nabízí pohled do lidských povah na maloměstě, hodnotím jednoznačně nadprůměrně, přestože nepřesvědčivá situace a vztahy v doktorově rodině je navzdory velkému počtu osob pracujícím na scénaři znatelná.

    • 10.12.2018  18:18

    Americký thriller, v němž se reklamní odborník Roger Tornhill dostane do kolotoče nástrah, manipulativních rozhovorů a spiknutí tajných agentů. Hlavní postava, která je na začátku filmu unesena P. Vandammem (J. Mason), je záměrně oslovována svým únoscem cizím jménem George Kaplan. Tornhill začne po Kaplanovi pátrat a zjistí, že jde o fiktivní postavu, která se ubytovává v hotelech po celé zemi, avšak nikdo onu osobu dosud nespatřil. Důmyslně vymyšlený příběh nutí C. Granta v hlavní roli cestovat za klíčem k záhadě z New Yorku přes Chicago do Jižní Dakoty, odtud plyne zřejmě neobvyklý název snímku. Během cestování se potká s Eve Kendallovou (E. M. Saint), do níž se zamiluje, netuší však, že je to agentka sloužící Vandammovi. Navzdory poutavému příběhu a zajímavému scénám však nejsem při nejlepší vůli pochopit, z jakého důvodu si agenti ke svým pokusům vybrali zrovna pana Tornhilla, proč byla celá taškařice s fiktivním jménem vymyšlena a jaký z toho pro ně plynul užitek. Pro vnějšího pozorovatele byl C. Grant podezřelý z vraždy a unikal spravedlnosti, musel proto jednat tak, jak mu okolnosti dovolily a také aby získal důkazy k očištění svého jména. Bohužel se mi nepodařilo proniknout do hloubky filmu a to nejpodstatnější jsem zřejmě nepochopil. Každopádně závěr snímku se odehrává přímo na uměleckém sousoší zvaném Mount Rushmore, kde Roger s Eve, mezi nimiž už naplno propukly vzájemné sympatie, unikají svým pronásledovatelům vražedně těžkou trasou, a to přímo po obličejích amerických prezidentů. Režisérské umění A. Hitchcocka sice přinutilo diváka sledovat bez dechu jemu předložený dramatický příběh, avšak bez pochopení základních souvislostí vyplynulo vyznění snímku okamžitě po skončení do prázdna. Ať už jsou však souvislosti jakékoli, jisté je, že na Psycho to v žádném případě nemá.

    • 4.12.2018  17:41

    České televizní psychologické drama natočené podle stejnojmenného románu L. Fukse, v němž zkušený kriminální rada Heumann pátrá po několikanásobném vrahovi dětí. Samotné vyšetřování tohoto ohavného zločinu není však stěžejní složkou díla, neboť hlavní část příběhu se věnuje vznikajícímu konfliktu mezi kriminálním radou, jakožto chladným a direktivním otcem a jeho dospívajícím, avšak nedospěle se chovajícím synem Vikim. Despotického otce ztvárnil L. Munzar a jeho syna, snažícího se vymanit z jeho vlivu, zahrál S. Rašilov ml. Jejich neshody, jak se ukáže v mrazivém závěru, budou mít mnohem větší následky, než si divák mohl vůbec představit. V dalších rolích se ukázal policejní komisař J. Satoranský, komorník Josef J. Skopeček, služebná Betty V. Zawadská a dopadený vrah, šílenec R. Hrušínský ml., jenž se ve svém chorém mozku domníval, že dětství je jediné, co v životě za něco stojí, a proto děti rovnou vraždil. V zajímavé roli Vikiho bohatého spolužáka Baryho se objevil M. Preiss. Do malé, téměř zbytečné role důstojníka na odpočinku Seibta byl obsazen E. Cupák. Ze zpětného pohledu považuji za velmi zajímavý dialog mezi Vikim a ubohými rodiči poslední dětské oběti V. Galatíkovou a L. Frejem. Zfilmování Fuksova románu režisérem D. Kleinem mě velmi zaujalo, zejména závěr, kdy se ctěný kriminální rada před důchodem snaží za každou cenu zabránit pošpinění svého jména, byl přímo šokující. Naprosto nečekané zakončení snímku a ledová tvář pana Munzara mě přesvědčily, abych přistoupil k nejvyššímu hodnocení.

    • 2.12.2018  18:19

    Československý pohádkový film bojující proti poškozování životního prostředí, zejména proti používání nebezpečných plynů tzv. freonů. Skupina dětí trpící různými alergiemi je odvezena na ozdravný pobyt, kde v noci spí v jeskyni. Dvanáctiletému Marku Severinovi (R. Hoppe) a Žanetě Vojířové (K. Pokorná) se zjevuje neznámý oranžový oblak a komunikuje s nimi. Brzy vyjde najevo, že je to duch zesnulého Leopolda Lorence, který byl dříve přednostou stanice a který umí všelijaká kouzla, včetně cestování časem do minulosti, kdy byla příroda čistá a ovzduší nezkažené. Společně bojují proti třem obávaným freonovým duchům, kteří se živí plyny ve sprejích, které dokonce kradou, a životní sílu jim dodává právě okolní znečištěné ovzduší. Je mi skutečnou záhadou, proč byla ubohá dívka Žaneta nasoukána do naprosto otřesné, nepadnoucí zimní bundy určené pro dospělého člověka. Hlavní postavu kouzelného Leopolda Lorence v železničářské uniformě ztvárnil V. Brodský, který v depresivním snímku burcujícím proti znečišťování životního prostředí zazpíval i pár písniček. Duchové byli nakonec uvězněni ve sprejích a dovezeni do časů Leopoldova mládí, kde v čistém vzduchu ztratili svoji sílu a rozplynuli se. V závěru výrazně ekologicky laděného filmu se rozplynul i dobrý duch pana Lorence, neboť učinil dobrý skutek a jeho nespravedlivé prokletí, jak jsme se dříve dozvěděli, bylo zlomeno. Velmi mě potěšilo obsazení F. Řeháka jako ředitele ozdravovacího zájezdu, dále se ve snímku objevila J. Asterová jako nudná školní psycholožka či vychovatelka G. Wilhelmová. Námět snímku Z. Zelenky není vůbec špatný, riziko freonových plynů v dnešní době, jak předpokládám, už pominulo, avšak péče o životní prostředí je aktuální i dnes. Po zhlédnutí tohoto tematicky originálního snímku ve mně přetrval poněkud rozpačitý dojem, který nedovolí, abych filmu udělil vyšší než průměrné hodnocení.

    • 27.11.2018  17:00

    Československý filmový dětský muzikál, který vypráví o křehkém dívčím přátelství a chlapecké sportovní rivalitě. Do městečka přijíždí pouť a s ní i děti od kolotočů Žaneta (Y. Kornová) a Janek (R. Čada). Zatímco Markéta (R. Mašková) a Žaneta navazují své dřívější přátelství, které bylo zpřetrháno nevrácením Markétina dětského památníku, chlapci hrají důležité fotbalové utkání proti vedlejší vesnici. Janek, kterému se přezdívá Pelé, odmítne nastoupit do zápasu a kluci z obavy, aby nepodpořil protivníka, ho zavřou do podzemní chodby. Jak je vidět, příběh je dosti slabý i pro dětského diváka a je často přerušován nehezkými písněmi se stupidními texty J. Vodňanského, které se navíc opakují. V dětských rolích můžeme sledovat pozdější známé herce - M. Vašuta, Z. Bydžovskou a M. Vladyku. Z dospělých herců se v tomto nudném snímku objevila učitelka L. Šafránková, její milý V. Vydra, dědeček V. Kotva a Markétina matka Z. Hadrbolcová, avšak všichni pouze na minimálním prostoru. Scéna, kdy jakýsi křepčící a skotačící slavnostní průvod v čele s M. Myslíkovou a J. Hlinomazem kráčí po silnici a poté se oddává oslavám na zahradě, na mě působí dosti nevěrohodně a dokonce i bizarně. Ono dětské sportovní zápolení na fotbalovém hřišti vypadá také velmi podivně a naprosto chaoticky, je vidět, že paní režisérka V. Plívová - Šimková nemá o kopané ani ponětí, neboť by v rámci věrohodnosti nemohla dopustit, aby se míče chtělo zmocnit v jednom okamžiku deset chlapců najednou, navíc o nějaké fotbalové spolupráci mezi hráči nemohlo být ani řeči. Od tohoto snímku jsem nečekal žádný zázrak, avšak i tak mě skutečnost zklamala. Snímek jsem dokoukal se sebezapřením, neboť jediná zajímavá věc na tomto nepovedeném muzikálu byly dětské tváře pozdějších známých herců.

    • 27.11.2018  16:58

    Americký akční film se Stevenem Seagalem v hlavní roli. John Hatcher, kriminalista z protidrogového, je už unaven svou prací plnou brutality a násilí a odchází na vlastní žádost od policie a doufá, že u své sestry nalezne klid a odpočinek. Bohužel se ale se svým přítelem Maxem (K. David) přimotá k vyřizování účtů mezi jamajským a místním drogovým gangem a to pochopitelně nezůstane bez odezvy. Poté, co skupina Jamajčanů pod vedením modrookého dredaře zvaného Screwface (B. Wallace) provede útok na dům Hatcherovy sestry a těžce zraní její dceru, se Steven pořádně nasere. Vyrobí si speciální zbraně a odjedou na Karibský ostrov do Kingstonu zlikvidovat tamější drogový gang. Pomocí svého neobyčejného bojového umění, kdy využívá protivníkovu energii ve svůj prospěch, a které vypadá v podání mistra Seagala tak jednoduše, porazí všechny protivníky a na závěr ho čeká překvapení. Screwface má totiž k nepoznání rozdílné dvojče, které na Stevena vystartuje ze zálohy, avšak ani to není divokému Jamajčanovi moc platné, neboť skončí napíchnutý na ocelovou tyč na dně výtahové šachty. Vlasatého charismatického bojovníka vnímám jako největší hvězdu amerických akčních filmů počátku 90. let a Muž s cejchem smrti patří k jeho nejlepším snímkům.

    • 27.11.2018  16:39
    Tajemství ďáblovy kapsy (TV film) (1980)
    **

    Československý dobrodružný film natočený podle povídky T. Hardyho odehrávající se na počátku 20. století v období elektrifikace. Dva kluci, kamarádi Tomáš (J. Potměšil) a Štefek (P. Miko), hledají ztracenou ovečku, kterou Štefek hlídá bohatému statkáři Bucharovi, kterého ztvárnil národní umělec R. Hrušínský. Objeví tak rozsáhlé podzemní prostory, nazvané Ďáblova kapsa, a zjistí, že v jeskyni upravit lze upravit protékající vodní tok tak, aby jeho koryto vedlo jinou trasou. Odklonem potoka způsobí značné škody například místnímu mlynáři a vyvolají všeobecný zmatek. Lstivý a všehoschopný statkář Buchar přistihne oba chlapce v jeskyni a nařídí jim, aby o tom nikde nemluvili, neboť chce nastalou situaci s odkloněným potokem využít pro sebe a získat finance z výhodných odkupů nemovitostí pod cenou. Když však začne ve vesnici hořet, nedbají oba kamarádi statkářových zákazů a s vypětím všech sil vrátí vodu do její původní trasy a překazí tak R. Hrušínskému jeho plány. V nepříliš výrazném a dějově průměrném snímku se objevilo mnoho známých hereckých osobností. Jmenovat můžeme hraběte R. Lukavského, průmyslníka J. Vinkláře či místního učitele a Tomášova strýčka V. Brodského. Kromě zakladatele hereckého rodu Hrušínských zde můžeme sledovat i oba jeho syny, Jana v malé roli důstojníka a Rudolfa v ještě menší roli místního blázna. Bohužel navzdory velmi slušnému obsazení snímek P. Tučka nenabízí dostatečně působivý filmový zážitek, aby mé hodnocení mohlo překročit průměr.

    • 23.11.2018  15:16
    Švéd (1994)
    **

    Americký akční film s Dolphem Lundgrenem v hlavní roli vysloužilého vojáka, který je najat na nový zvláštní úkol. Nick Gunnar, jak se jeho postava jmenuje, musí zpacifikovat domorodé obyvatelstvo jednoho malého ostrova v Jihočínském moři, neboť se nich objevilo bohaté naleziště nerostné suroviny. Nick dá dohromady tým z jeho bývalých spolubojovníků a chystá se úkol splnit, avšak na malebném ostrově nalezne mírumilovné obyvatele, s nimiž se brzy sblíží. Dochází k rozkolu mezi jeho muži, přičemž největší problémy dělal urostlý černoch T. Lister, někteří se přidávají na stranu těžební společnosti a Dolph se rozhodne se zbytkem týmu ostrov bránit. Výsledek je každému zřejmý, Dolph s pomocí místních obyvatel zničil všechny pokusy o dobytí ostrova a závěrečné šarvátce efektně zabil hlavního protivníka, arogantního zabijáka Kiefera (T. Goddard). V menší roli drsňačky, která bojovala na Nickově straně, se objevila C. Bell. Bohužel švédský kulturista mě v tomto snímku příliš nepřesvědčil, bojových scén bylo málo, neboť příběh se hodně věnoval obyčejnému životu na onom tropickém ostrově. Snímek se natáčel v roce 1994, tedy v době kdy éře nejslavnějších béčkových akčňáků pomalu odzvonilo a na filmu P. Langa je to znát. Nepřesvědčivost a nezábavnost filmu je dána možná i tím, že Dolph Lundgren prostě nemá tolik charismatu jako jeho svalnatí herečtí konkurenti, ale hlavně toho i díky chabému scénáři moc nepředvedl.

    • 21.11.2018  18:46
    Dobrodruh (1983)
    ****

    Francouzské kriminální drama vyprávějící o komisaři Phillipu Jordanovi, nekompromisnímu jak ke zločincům, tak i ke svým nesympatickým kolegům, jehož ostré vyšetřovací metody jsou často důvodem k jeho pracovnímu přeložení. V hlavní roli kriminalisty, jenž je díky svým netradičním, ale účinným metodám přirovnáván k dobrodruhovi, se objevila herecká legenda J. P. Belmondo. Komisař Jordan, o jehož osobním životě není ve snímku ani zmínka, což je dobře, neboť se divák může soustředit pouze na kriminalistickou činnost, jde po stopě mocného drogového dealera, jehož ztvárnil americký herec H. Silva. Během vyšetřování a hledání stop, které komisař Jordan provádí zásadně sám, se ve snímku objevuje mnoho nezapomenutelných scén. Mezi nejzajímavější patří vniknutí do squatu plného uživatelů drog a vysvobození mladé dívky z tohoto nechutného prostředí či vynikající automobilová honička mezi Belmondem řídícím černý Ford Mustang a dvojicí zabijáků ujíždějících v obyčejném neznámém americkém voze. Nejkultovnější scéna se však odehrávala v baru, kde si Bebel počíhal na dvojici mafiánů a dal jim pěknou nakládačku. Padesátiletý Belmondo ve snímku J. Deraye uplatňuje všechny prvky, díky nimž se jeho filmy staly oblíbené po celém světě. Divák se tak dočká kaskadérských kousků, pěstních soubojů, přestřelek a hlavně zábavných hlášek tohoto francouzského sympaťáka. Domnívám se, že Dobrodruh se může zcela jistě řadit k tomu lepšímu, co Belmondo natočil.

<< předchozí 1 2 3 4 7 12 18 23
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace