Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Pohádka
  • Akční

Recenze (960)

plakát

Hostinec U létavého draka (1971) (TV film) 

Československý romantický televizní film podle předlohy Sheridana le Fanu odehrávající se ve Francii po pádu Napoleona v roce 1815. Mladý zámožný Angličan Richard Beckett (J. Hanzlík) přijíždí do Francie zažít dobrodružství, které ve své vlasti nemohl nalézt. Náhodně se potkává s krásnou hraběnkou J. Brejchovou nešťastně provdanou za mnohem staršího muže V. Šmerala a rázem se do ní zamiluje. Na doporučení svého přítele markýze J. Adamíry se se svým sluhou Johnem (F. Husák) ubytuje v hostinci U létavého draka opředeného tajemstvím nacházejícím se přímo naproti hraběnčina zámku, podaří se mu s ní sblížit a na tajné půlnoční schůzce v zámecké kapli jí vyjevit svou lásku a oddanost, kterou jeho vyvolená opětuje. Mladý Angličan roztoužen na nejvyšší míru spolu se svojí láskou naplánují útěk. V příběhu se objevuje kapitán Gayard (P. Haničinec), známý svými drsnými způsoby a nezřízeným pitím a tajemný muž s nejasnými úmysly v podání neznámého K. Šebesty. Skvěle napsaný snímek E. Sadkové se kromě výborných hereckých výkonů, které u vyjmenovaných umělců považuji za samozřejmost, vyznačuje pomalejším rozjezdem, avšak strhující závěr tohoto díla naprosto předčí očekávání, neboť se charaktery a záměry jednotlivých postav projeví v plné nahotě. Ukáže se, že se mladý nezkušený Angličan, omámený touhou a zmanipulovaný ženskými zbraněmi, stal obětí překvapivého a kolosálního spiknutí, které bylo téměř dokonale naplánováno. Konec tohoto zapomenutého snímku s hororovými prvky skutečně přináší velmi zajímavý a nečekaný filmový zážitek a plným právem si toto dílo zaslouží nadprůměrné hodnocení.

plakát

Sicario: Nájemný vrah (2015) 

Americký akční thriller popisující odvrácenou tvář boje tajných služeb proti obchodu s drogami. Agentka FBI Kate Macy (E. Blunt) byla přizvána do tajné operace odehrávající se v mexickém městě Ciudad Juarez na hranicích s USA pod velením Joshe Brolina. Úkol elitní vládní skupiny je tak tajný, že samotná Kate, její černošský parťák ani divák nedokázali téměř do konce filmu pochopit jeho účel. V této speciální jednotce, jež se snažila ochromit skryté distribuční kanály mexických drogových kartelů, se objevil také tajemný muž Alejandro (B. del Toro), jehož postava měla představovat onoho Sicaria neboli nájemného vraha. Pokud jsem poslání snímku dobře pochopil, Alejandrovi střelecké schopnosti byly Američany využity ke zlomení moci mexických drogových bossů a to z toho důvodu, aby mezi mexickými a kolumbijskými drogovými kartely nastala rovnováha potřebná pro zpřehlednění situace. Zkušený zabiják Alejandro postupně zlikviduje mocné bratry Díazovi (toho posledního nekompromisně u rodinné večeře) veden nikoli snahou pomoci Američanům, nýbrž touhou utlumit svůj vztek za zavraždění své rodiny právě těmito mafiány. Začátek snímku sliboval dramatickou a brutální podívanou, bohužel se tak nestalo, neboť ve filmu D. Villeneuva se začalo objevovat stále více nudných a neakčních scén. Ze snímku bylo těžko patrné, kdo pro koho pracuje a jaký svými činy sleduje zájem, zejména napadení nevýrazné Kate rozněžnělým mužem, s nímž se seznámila na tancovačce, sloužícím zřejmě ve službách drogových bossů, bylo podivné. Kate konečně na konci snímku pochopila, že její účast na operaci byla pouze zástěrkou pro možnost působení zahraniční tajné služby CIA na území Spojených států. Její postava byla ve skutečnosti zneužita, neboť byla násilím donucena, aby potvrdila, že celá akce proběhla pod vedením FBI, ačkoli ve skutečnosti bylo pouze prostřednictvím del Torovi touze po pomstě dosaženo cílů CIA. Snímek ukazuje způsob, jak se dají obejít zákony pro uskutečnění operace, pro něž CIA neměla pravomoc, bohužel divácky jsem tento film neshledal jako příliš atraktivní.

plakát

Street Fighter: Poslední boj (1994) 

Americký akční film natočený podle známé videohry, v němž se J. C. Van Damme jako plukovník a velitel armády spojeneckých vojsk Guile pokouší zneškodnit generála Bisona (Portoričan R. Julia, jenž nedlouho po natočení filmu zemřel), diktátora a vůdce povstalecké skupiny držící rukojmí a požadující vysoké výkupné. Děj se odehrává ve fiktivní zemi Shandaloo, jež podle zobrazení v mapě odpovídá jihovýchodní Barmě. Bláznivý generál Bison s neustále vykulenýma očima se zdál být poměrně impozantní nepřítel s megalomanskými sklony, jeho postava byla zřejmě inspirována samotným Hitlerem, čemuž odpovídá nezkrotná a naivní touha ovládnout svět, grafické ztvárnění jeho znaku podobné nacistické orlici či vize nového obřího města nesoucí jeho jméno. Banální snímek plný hloupých klišé s nezajímavými akčními scénami, v nichž se stereotypně opakovaly údery pěstí a kopy s otočkou napodobovaných podle počítačových her, se v závěru zesměšnil zobrazením finálního souboje mezi plukovníkem Van Dammem a generálem Bisonem. Diktátor s vypoulenýma očima oděn v dlouhém červeném plášti dostal překvapivě zázračné létající schopnosti a možnost útočit elektrickými výboji, bohužel mu to nebylo nic platné, neboť Van Damme jeho zuřivé, ale nepříliš efektní nálety zneškodnil obyčejným kopem, který Bisona odmrštil neznámo kam. Ve snímku se objevila trojice reportérů ve složení bývalého zápasníka sumo (sympaťák P. Tuiasosopo), bývalého boxera a mladé ženy bojovnice, kteří se také snažili o zničení Bisonova impéria. Dále se v tomto slabém a nezáživném filmu představila dvojice dobrodruhů, kteří se díky Guilově lsti stali nastrčenými špicly v Bisonově úkrytu. Ze známých osobností se po Van Dammově boku ukázala Australanka K. Minogue, jež se později proslavila jako popová zpěvačka. Pokus vytvořit ze zajatého vojáka vraždící monstrum skončil jak Bisonovým, tak i filmovým fiaskem. Snímek nesoucí jméno jedné z oblíbených videoher, s nimiž jsem se v mládí setkal, skončil pro mě fatálním neúspěchem a zřejmě se jedná o jeden z nejslabších a nejhloupějších akčních filmů, které jsem viděl.

plakát

Dáma ví, kdy přijít (1992) (TV film) 

Československá televizní inscenace, v níž se za neobvyklých okolností setkávají dvě osoby z naprosto odlišných společenských vrstev. Starý lékař Josef Kruml trpící nevyléčitelnou chorobou odjíždí na svou chalupu na venkov, kde ho nečekaně překvapí nezvaný host, dvojnásobný trestanec a zloděj Jirka s úmyslem jeho obydlí vyloupit. Po počátečním seznamování s hlavními postavami se mezi lékařem E. Cupákem a skrývaným primitivním zlodějem ohrožujícím majitele domu revolverem v podání P. Zedníčka rozvine pozoruhodně zajímavý rozhovor, který mezi těmito nesourodými osobami přeroste v přátelský vztah. Moudrý lékař, který Zedníčka překvapil lhostejností ke svému životu, se snaží svého hosta přesvědčit, aby se šel přihlásit na policii, neboť odsedět si rok za krádeže je podle něj lepší než být neustále na útěku, udělat čáru za minulostí a případně skončit za mřížemi za mnohem horší zločin. Herectví pana Cupáka bylo vždy výjimečné, a čím byla tato herecká legenda starší, tím víc mi připadalo impozantnější, což tato inscenace pouze potvrdila. Jeho herecký partner s knírem na mě udělal též velmi dobrý dojem, jeho postava kromě svého ustavičného popotahování mimo jiné zaujala svým originálním tetováním v oblasti pupíku. Komorní dílo odehrávající se v jedné místnosti mezi dvěma osobami, které doplnil zajímavý a dojemný dialog v ložnici, kde se oba mužové ukládali ke spánku, naznačovalo tragický závěr, avšak ukončení filmu proběhlo poněkud odlišně od mého očekávání. V nepatrných rolích se ve snímku objevil Ť. Brousek jako Cupákův syn a S. Zindulka coby lékařův soused. Melancholickou atmosféru filmu doplňovala tesklivá Mozartova hudba. Ona dáma, jež přichází vždy v pravý čas a jež je uvedena v názvu snímku, nepředstavuje nikoho jiného než smrt. Nevidím jinou možnost, než udělit tomuto bohužel zapomenutému snímku D. Kleina nadprůměrné hodnocení, zejména díky bezchybné hlavní dvojici a výslednému dojmu z tohoto díla.

plakát

Po rozvodu (1981) (TV film) 

Československé televizní drama zobrazující situaci následující po rozvodovém řízení mezi Alenou a Hynkem Brůžkovými. Dlouholetá nespokojenost mezi manžely vychovávajícími plnoletou dceru Evu a dospívajícího Tomáše vyvrcholila tímto činem. V rolích manželů, kteří nebyli rozhádaní, spíše mezi nimi převládala otupělost a chyběla důvěra a snaha ve svazku pokračovat, se objevil L. Frej a J. Hlaváčová. Oba podali naprosto bezchybné herecké výkony, role L. Freje však byla podle mého názoru psychologicky náročnější a složitější, neboť byl zmítán proměnlivými stavy zoufalosti a jeho postava měla problémy sama se sebou. Manželka byla označována jako původce rozvodu kvůli jejímu dřívějšímu mileneckému vztahu a především současnému partnerovi V. Brabcovi, s nímž a se svým synem, jehož dostala soudně do opatrovnictví, chtěla začít nový život, avšak je potřeba vzít v úvahu její dlouholetou nespokojenost ve svazku s despotickým mužem se sklony alkoholismu. Manželovo pití bylo ve snímku pouze naznačeno, nebylo jasné, jakou měrou se o krach manželství zasloužilo. V jednom okamžiku se zdálo, že se J. Hlaváčová podvolí manželovu naléhání a zůstane s rodinou, avšak příliš brzy se ukázalo, že by to byla z její strany velká chyba. Hynek tento malý závan naděje a následný dopad na dno zoufalosti neunesl a jeho závěrečné prosby usilující o Alenin návrat v novém bytě J. Hlaváčové a sympatického V. Brabce byly marné. V rolích dětí pochopitelně nedobře snášející rozvod rodičů se ukázala E. Režnarová a J. Kalužný, v roli souseda Turinského majícího povědomost o Aleniných tajemstvích se představil F. Filipovský a Hynkovu nepřívětivou tetu ztvárnila M. Marešová. Vynikajícímu dramatu o dvou nešťastných lidech trpících ve společném soužití od režiséra E. Němce podpořených opravdu skvělými výkony hlavních představitelů uděluji s plným vědomím maximální hodnocení.

plakát

Klec (1973) (TV film) 

Československý film z prostředí odborného výzkumného ústavu, v němž je nadprůměrný vědec dr. Jan Svozil otráven neustálým opakováním experimentů bez invence a frustrován absencí koncepce směřování jeho práce. Tento nenápadný snímek je označen jako trezorový, což mě dosti překvapilo, neboť jsem se domníval, že za normalizace by natáčení filmů otevřeně kritizující cokoli v nastaveném systému neprošlo. Vzhledem k tomu, že se zmíněný pracovník v podání J. Třísky odhodlal veřejně vystoupit a kritizovat zavedené pořádky na ústavu, včetně neproduktivity pracoviště, nekoncepční práce s mladými a pokrytecký a alibistický přístup svého nadřízeného, a tím celého systému pracoviště potažmo režimu, bylo jasné, že podobné jednání bylo pro soudruhy zodpovědné za schvalování kinematografických děl nepřípustné. Díky nespokojenosti na pracovišti propukly u dr. Svozila zdravotní problémy, k nimž se přidaly i neshody s jeho manželkou, tyto potíže ho ovšem neodradily od jeho radikálního vystoupení na schůzi pracovníků ústavu, jež pro něho mělo neblahé následky. Díky jeho postojům nekorespondujícím s oficiálním názorem mu bylo doporučeno, aby vědecký ústav opustil. Snímek vznikl v brněnském televizním studiu, a proto zde můžeme v rolích začínajících vědců zahlédnout mladé tváře budoucích známých herců (M. Donutil, Z. Maryška, Z. Herfortová, G. Wilhelmová). Totožnost staršího Svozilova přítele, jenž ho podporoval v jeho činech a jejichž rozhovory se odehrávaly před nově vybudovaným sídlištěm, jsem bohužel nedokázal identifikovat. Velmi mě zaujala moudrost hlavního hrdiny melancholického založení, když pravil, že ten, kdo přemýšlí, je vždycky sám. Režisér V. Štursa se pustil na tenký led natočením snímku, kdy se vědecký odborník cítí na svém pracovišti jako v kleci a touží to změnit. Nejsem si jist, zda film dosáhl kýženého efektu, pro mě osobně to byla zajímavá podívaná, avšak více než tři hvězdy udělit nemohu.

plakát

Fantom Morrisvillu (1966) 

Československý film parodující brakovou literaturu odehrávající se v ponurých anglických šlechtických usedlostech s tajnými chodbami a staletými tajemstvími. Starý Hannibal Morris v podání O. Nového, majitel rozlehlého sídla, se chystá pojmout za svou choť mladou Clarence (K. Fialová v její typické málomluvné, pouze tesknivě se tvářící póze), avšak do svatebního veselí zasáhne uprchlý trestanec a bývalý Clarencin milenec Manuel Díaz, kterého ztvárnil vynikající populární zpěvák W. Matuška, jehož herecký talent byl zcela zjevný. Zejména mě zaujalo jeho vystoupení úplně na konci a jeho závěrečná píseň. Svatby se též zúčastnil policejní komisař J. Marvan a charismatický novinář Alan Pinkerton (V. Olmer), jenž má z oné události vytvořit reportáž a který se může pochlubit detektivními schopnostmi, jimiž převyšuje zmíněného komisaře. V příběhu dochází ke zvratu a k domnělému skonu lorda Morrise a Matuška má volnost k provádění krádeží a jiných nekalých činností. V závěrečné dramatické části, která se odehrává za zdmi okázalých komnat v tajné chodbě a která trvala příliš krátce, se objevuje onen Fantom snažící se zastavit Díazovi jeho počínání. V této části dochází k souboji mezi Díazem a Pinkertonem, jenž však působí velmi nevěrohodně až směšně. V dalších rolích této filmové parodie se objevil F. Filipovský jakožto rodinný lékař, N. Gollová jako ošetřovatelka v ústavu, sluha J. Skopeček, indický krotitel tygrů L. Kostelka a neznámá mladá žena Maple, jíž učaroval Pinkerton svou udatností. Celý příběh je ohraničen záběry na O. Nového coby člena orchestru, který je během koncertu plně zaujat četbou sešitového románu nesoucího název filmu. Domnívám se, že se filmu vyskytuje příliš mnoho zbytečných postav, které děj činili více nepřehledným. Bohužel shledávám, že film pana B. Zemana na mě neměl očekávaný účinek, neboť některé scény stěží navazují na předešlé, myšlenkové postupy některých postav jsou pro mě záhadou, postava Fantoma nebyla vysvětlena vůbec a celkově na mě film neudělal dobrý dojem a pokládám ho spíše za slabší.

plakát

Vyvraždění rodiny Greenů (2002) (TV film) 

Český detektivní film natočený podle románu S. S. Van Dina odehrávající se v New Yorku ve 20. letech 20. století. V domě zámožné rodiny Greenů dochází k záhadným vraždám, policie si neví rady, a proto je k případu pozván soukromý detektiv D. P. Vance v podání výborného J. Dvořáka, jenž diváka ihned zaujme svým vystupováním, mluvou a dedukční schopností. Spolu se svým přítelem a zapisovatelem J. Somrem (snad sám autor S. S. Van Dine?) začnou bydlet v domě rodiny Greenů, aby lépe poznaly vztahy mezi rodinnými příslušníky. Velmi podivná rodina sestává ze staré paní Greenové upoutané na lůžko (J. Jirásková), jejího nejstaršího syna Chestera (M. Táborský), velmi přecitlivělého Rexe s oblibou se skrývajícího pod postelí (R. Holub), sebevědomé a cynické Z. Stivínové a osvojené Ady D. Jurčové, mezi nimiž bylo jasně patrné nepřátelství. V okamžiku, kdy byla vyloučena teorie o vrahovi zvenčí, bylo nutné vybírat podezřelé pouze mezi obyvateli domu, neboť začalo být zřejmé, že se záhadná úmrtí dějí v souvislosti se zvýšením podílu z dědictví. Ačkoli se vrah snažil smýt ze sebe podezření důmyslně tím, že se záměrně sám zraňoval a podával nepravdivé svědectví, přiznám se, že intuitivně jsem jeho totožnost odhalil velmi brzy. To však nic nemění na zajímavě a poutavě napsaném příběhu. Ve filmu J. Stracha, jenž byl velmi dobře obsazen, se kromě výše zmíněných herců objevil V. Preiss coby veřejný žalobce, který povolal k objasnění případu onoho charismatického detektiva, představitel neúspěšné policie A. Švehlík a rodinný lékař L. Vaculík. V každém případě se jedná o velmi příjemnou detektivku s vynikajícím J. Dvořákem.

plakát

Boeing 747 v ohrožení (1996) 

Americký akční film zabývající se zneškodňováním arabských teroristů v uneseném obřím dopravním letadle, v němž je kromě 400 cestujících umístěna chemická zbraň se zničujícím účinkem. Americký vládní krizový štáb navrhne originální plán přemístění svých ozbrojených jednotek do nitra uneseného Boeingu pomocí speciálního tunelu propojujícího onen unesený letoun a stíhačku nesoucí speciální komando pod velením plukovníka Austina Travise. Zpočátku to vypadá, že hlavní postavou filmu bude důstojník elitních sil Travis v podání mistra bojových umění S. Seagala, avšak ten se nestihne tunelem přemístit a jeho postava je tak překvapivě brzy ukončena. Komando musí tedy vypracovat operativní řešení bez svého velitele. Mezi vycvičenými vojáky, potají se pohybujícím v létajícím kolosu, se objevil i dr. David Grant, odborník na arabské teroristy v podání K. Russella, a ten se postupně stane vůdčí osobností celé záchranné akce. Velitelem teroristů, arabským radikálem Hasanem, toužícím zasadit citelný úder americkým bezvěrcům nárazem letadla, byl známý anglický charismatický herec D. Suchet. Díky Grantově improvizaci, dramatickým událostem při zneškodňování bomby a pomoci letušky H. Berry byli teroristé bleskově zneškodněni a Russelovi zbývalo poté pouze s Boeingem bezpečně přistát, neboť oba piloti byli zastřeleni. Dramatický snímek režiséra S. Bairda jakoby dával inspiraci teroristům, kteří by chtěli následovat Hasanova příkladu, čehož možná brzy autoři litovali, neboť nechvalně proslulý útok z 11.9.2001, byl proveden velmi podobným způsobem. Z filmového hlediska se jedná o nadprůměrný snímek plný dramatických situací, jen s podivem a lítostí konstatuji, že S. Seagalovi, který ani nebyl ze záhadných důvodů uveden v titulcích, byl dán malý prostor nehodný jeho velikosti.

plakát

Glimmer Man (1996) 

Americký akční film se Stevenem Seagalem v hlavní roli kriminalisty Jacka Colea, muže s tajemnou minulostí, který je povolán na pomoc los angeleské policii. Ta marně stíhá masového vraha, který zabíjí rodiny rituálními způsoby, přičemž stejným způsobem byla zavražděna i Coleova manželka. Spolu se svým sympatickým kolegou Jimem Campbellem (K. I. Wayans) přicházejí na stopu vlivného politika, jenž obchoduje s chemickými zbraněmi s ruskou mafií. Steven zde vystupuje v roli muže, jenž má zkušenosti ze zahraničních asijských misí CIA, kde získal přezdívku Glimmer Man neboli Bleskový muž a kde se seznámil s buddhistickým učením, a díky tomu nosí výstřední modlitební korálky a žije podle východoasijských filozofií. Pochopitelně v soubojích s protivníky, kteří nemají proti němu žádnou šanci, používá své jedinečné bojové umění s úsporným výdejem energie, které využívá pohyb a sílu útočníků proti nim. Některé Stevenovi kousky jsou vskutku těžko uvěřitelné, zejména zneškodnění dvou ruských únosců ve vozidle a vyskočení jeho zadním oknem či jeho pohodová záchrana kolegy visícího z okna výškové budovy. Mistr Seagal vše zvládá naprosto v klidu, trousí vtipné hlášky a jeho postava je velmi zajímavá a zábavná. V závěrečném souboji s dopadeným masovým vrahem Donaldem proti němu nemá jeho sok žádnou naději na úspěch, neboť stereotypně používá jeden neškodný kop pořád dokola a celkově jeho bojové schopnosti nejsou na příliš vysoké úrovni. Glimmer Man může nabídnout solidní scénář, dobře napsané a zábavné postavy, poměrně hodně soubojů a dramatických situací a ačkoli měl zřejmě Steven své nejlepší filmy za sebou, mohu tento snímek jednoznačně doporučit.

Ovládací panel
7 bodů