Zajímavý film, v němž mě překvapil hlavně výkon Liama Neesona, který pro mě byl až doposud jednou bezvýznamnou postavičkou v Lásce nebeské a jedním rytířem Jedi, který už dlouho nenavštívil svého kadeřníka. Ale jak vidno, i Liam Neeson se umí prát s osudem a zabíjet lidi, kteří mu stojí v cestě za záchranou jeho dcery, která mi mimochodem přišla jako nejslabší článek celého filmu. A to hlavně ve chvíli, kdy promluvila... Když ale pominu tohle "drobné" mínus, tak už si na nic víc stěžovat nemůžu, protože 96 hodin je nesmírně poutavý film, který mě chytl hned na začátku a pustil až na konci, což o mnoha akčních filmech, které nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem, říct nemůžu...
Musím říct, že čtyři série tohoto britského sitcomu mi dlouho ležely doma, než jsem se odvážil pustit si první díl. Slyšel jsem, že se jedná o kvalitní seriál, ale když má člověk rozbolavělou bránici po tom, co vypne HIMYM nebo TBBT, tak se mu do žádných Ajťáků už moc nechce....Když mě už ale sledování těchto dvou sitcomů omrzelo a já si zapnul první díl IT Crowd, skoro jsem nevěřil tomu, co jsem právě viděl. Bylo to v tolika věcech nové a hlavně mnohem vtipnější než HIMYM a TBBT, že jsem si IT Crowd rázem zamiloval a za několik dní jsem stihl zhlédnout všechny série, čehož teď trošku lituji, protože jsem zatím nenašel nic tak dobrého, co bych mohl začít znovu sledovat....a tak mi asi nezbývá nic jiného, než se vrátit k nekonečnému HIMYM, které pomalu ale jistě ztrácí na kvalitě, nebo TBBT, jehož postavy mi už DLOUHO nenabídly nic nového....Pro mě je tedy IT Crowd suverénem mezi sitcomy, které jsem měl zatím možnost vidět.
Jedná se o dokument, nebo spíš reality show? Nemůžu si pomoct, ale tento žánr mě opravdu hodně oslovil. Neuvěřitelně mě bavilo nahlížet pod pokličku jednoho z nejslavnějších anglických fotbalových klubů a sledovat, jak se reální fotbaloví hráči a členové realizačního týmu chovali a co říkali v době, kdy oni sami psali klubovou historii. Více takových sérií!
Opravdu velice nevšední podívaná... Film na mě zprvu působil malinko nezáživně, jenže po krátkém zaváhání mi ukázal, že má, co nabídnout. A to hlavně v podobě zajímavě se vyvíjejících zápletek, jejichž rozuzlení už ale tolik zajímavé nebylo a celý konec vyzněl tak nějak do prázdna. Na druhou stranu se vůbec nedivím, že se tento snímek dostal na tak vysoké příčky v žebříčcích čsfd... Třeba to, co předvádí Kevin Spacey, mě úplně dostalo. Jeho přeměna z absolutní lidské nuly na charakterního člověka, který ví, co chce, je prostě úžasná a já před tímto panem hercem, kterého jsem dříve zase tak nemusel, smekám...
Amores Perros je první film, který jsem od Alejandra Gonzála Iňárrita viděl. Asi navždycky už u mě bude mít mezi jeho filmy svoje první místo. A to hlavně kvůli tomu, že díky Amores Perros jsem si tohoto mexického režiséra zamiloval.
Nejen v tomto filmu, ale i v ostatních jeho snímcích, se mi moc líbí, jak umí pracovat s časovými liniemi, jak všechno plete mezi sebe a díky tomu celý film graduje a nabírá na otáčkách. V neposlední řadě se mi také líbí realistické znázornění všech problémů hlavních postav a jejich osudy, které nejsou nejšťastnější, ale o to více emotivnější.
Amorres Perros tedy u mě bude vždy tím filmem, od kterého jsem nic nečekal a nic o něm nevěděl, ale nakonec se z něj vyklubal mistrovský kousek z rukou geniálního režiséra.
Dle mého názoru se jedná o jeden z nejoriginálnějších romantických příběhů, které v dnešní době může oko diváka vidět. Zpočátku jsem si sice říkal, že všichni hlavní hrdinové včetně vypravěče a trpaslíka cestujícího po světě jsou úplní magoři nebo taky že vidím nějak zeleně....Poté jsem ale poznal, že hlavní hrdinové (nyní už bez trpaslíka) jsou opravdu nehorázní magoři (myšleno v dobrém) a taky že opravdu všude zelenou barvu vidím ... Tohle je ale opravdu jen minimum z výčtu těch mnoha věcí, které dělají z tohoto filmu to, čím opravdu je a čím se může chlubit............A nyní ještě krátký přepis pro mého milovaného bratrance Kubu: "Pokud člověk chce dokončit základní vzdělání, musí tohle bezpochyby vidět."
Musím uznat, že několik okamžiků se tomu filmu prostě nedá zapřít (např.: Podívejte se, pane, kde jsme.... Doma). Plusem je i fakt, že i když stopáž činí něco pod 3 hodiny, děj má stále spád a je na co se koukat... Ale že by to bylo víc jak na 3 hvězdičky? To se mi nějak nezdá... Několik příběhů, které spolu vůbec nesouvisí, a navíc herci, kteří jsou obsazeni do 7 rolí....? Promiňte, možná jsem ještě moc malej na tyhle filmy. A nebo Tom Hanks už neválí tolik jako dřív.
Vzpomínám si, že jednou o vánočních prázdninách jsem nevěděl do čeho píchnout, a tak ségra navrhla, že bychom mohli jít do kina, s čímž jsem jakožto "budoucí filmový fanoušek" souhlasil. Jediný žánr, který opravdu nemusím je horor, ale protože vím, že sestra by sama od sebe na nic takového nešla, výběr filmu jsem nechal čistě na ní. Jenže potom mi ukázala trailer k filmu, který vybrala (Avatar), a já se (trošku) začal bát, že se v kině budu (hodně) bát. Ale i tak jsem nakonec souhlasil s tím, že to bereme. Čím kratší však byla doba do začátku promítání, tím víc jsem měl stažené půlky. Poté jsme ale přišli do kinosálu, kde věkový průměr nepřesáhl 10 let. A tak jsem si začal říkat, že se někde musela stát chyba....Jenomže žádná chyba se nikde nestala! Bylo to tím, že lístky jsme si nekoupili na horor, jak jsem si zprvu myslel (já bláhový), ale na pohádku, z níž se nakonec vyklubal originální a ve většině případů naprosto dech beroucí film, který si hraje s detaily, nešetří s romantikou a hlavně končí dobře (spoiler :D) - prostě tak, jak správná pohádka končit má!
Tohle je nejlepší live vystoupení Avenged Sevenfold, které jsem viděl. Moc se mi líbí nejen ty písničky, ale i hlášky Matta Shadowse, doprovodná videoprojekce a hlavně um všech členů kapely předvést vynikající show, na kterou se jen tak nezapomíná!
Ze všech filmů, co jsem od Iňárrita viděl, mi Biutiful přijde asi nejslabší. Není to ale v tom, že by Iňárritu ztratil něco ze svého umu, to vůbec ne! Je to hlavně v tom, že se toho za těch 148 minut ve filmu moc nestane, nebo alespoň ne tolik, kolik bych od toho čekal. Na druhou stranu musím říct, že mě ani v jednom momentě film nepřestal bavit, nenudil mě, ani na okamžik jsem nepomyslel na to, že ho vypnu...prostě mě dokázal upoutat i přesto všechno, co se tam (ne)dělo. A toho si na "AGIm" cením ze všeho nejvíc a upřímně se těším na další snímek z jeho originální tvorby.
Někdo (jako já) by si mohl myslet, že Bořek stavitel je ožralý prase, který se ke svým podřízeným na stavbě nechová zrovna moc pěkně, ale realita je úplně jiná. Bořek je totiž v pohodě chlap, který má všechny rád a každému vždy pomůže, aniž by za to něco chtěl. Ano, je pravda, že občas ani Bořek neodmítne milý úsměv vděčného zákazníka nebo pohlazení roztomilé kočky Lízy, ale že by si někdy za něco vzal peníze? Ne, tohle prostě není Bořkův styl! A za to ho uznávám!
Co na tom, že Bullet for my Valentine prezentují pouze písničky ze svého (v té době) jediného alba? I tak dokazují, že mají ohromný talent a hlavně chuť hrát vynikající hudbu, která se určitě nebude líbit všem... A právě v tom je kouzlo kapely, která mě přesvědčila o tom, že Brixton nebude má poslední zastávka v mém malém turné za jejím poznáním.
Výborná komedie z předválečného období, při níž se moc rád zasměju všem těm vylomeninám, které vyvádí hlavně nenapravitelný Peterka a student Kulík, jehož jméno a výborné přesvědčovací schopnosti v jakékoli záležitosti mě nikdy nenechají v klidu. Jednoduše se jedná o jedno z toho nejlepšího, čímž se "naše" kinematografie (a pan Peťule) může chlubit!
Myšlenka toho, že se nějaký film točil po dobu dvanácti let s těmi stejnými tvářemi, na nichž může člověk vidět, jak se ve skutečnosti mění, mě upřímně dost nadchla, a tak jsem byl na Chlapectví poměrně dost zvědavý. Skutečnost ale ani zdaleka nenaplnila vysoká očekávání. Můj filmový zážitek poskvrnil nejen (mně dost nesympatický) Ethan Hawke, ale především skutečnost, že samotné dětství a průběh dospívání mladého člověka, na které jsem se tolik těšil, nedostaly ve filmu tolik prostoru, kolik bych od toho čekal. Uběhly přibližně dvě hodiny od doby, co jsem se na film dodíval, a už se mi ani nevybaví žádná scéna, která by mne nějak extra zaujala! A to je pro mne jasným znakem průměrnosti! Sečteno, podtrženo: dobrý nápad s horším provedením.
Rád řekl, že když jsem viděl, že je tento film žánrově řazen do romantického dramatu, čekal jsem, že se bude jednat o nějaký melancholicky laděný film, při němž budu brečet dojetím, jenže já spíš brečel smíchy. Sice nevím, jestli je vhodné smát se mentálně postiženému člověku, který za to nemůže, ale některé situace ve mě takové pocity (smích) prostě evokovaly (například scéna, kdy všichni truchlí při pohřbu zesnulého a Arnie se raduje z toho, že přijel ten červený domeček - to prostě nemělo chybu). Na druhou stranu neříkám, že ve filmu člověk nenajde scénu, která by mu nezahrála na city! To ne! Ale jednoduše to nebyl tak silný prožitek, který by mě dohnal k slzám. Film se o to sice mnohokrát pokusí, ale ani jednou mu to bohužel nevyjde. Proto dávám jen čtyři hvězdičky! V mnoha komentářích tady také čtu, že herecký výkon Leonarda DiCapria mnohým příjde velice věrohodný a tudíž skvěle zvládnutý, s čímž jednoznačně souhlasím a dodávám, že ani výkon Johnnyho Deppa nebyl k zahození :))))
Neříkám, že film nemá kvalitu. To určitě ne, ale při sledování jsem si několikrát vzpomněl na snímek Amores Perros, který se Crash (jakoby) snaží napodobit. Ano, celý film se sice zamýšlí nad problematikou rasové diskriminace, což ve snímku mexického režiséra nenajdeme. I tak mi ale myšlenka, že spolu oba filmy mají něco společněho, párkrát proběhla hlavou. A to hlavně kvůli těm několika epizodám, z nichž by podle mě Alejandro Gonzálelez Iňarritú udělal další tři filmy... Jednoduše chci říct, že se mi celý film zdál trošku nejednotný. Všechny postavy spojovala pouze otázka rasové diskriminace, což mě osobně nestačilo. Čekal jsem od toho něco víc. Na druhou stranu ale musím dodat, že jsem už dlouho neprožil takové emocionální vypětí, jako tomu bylo při scéně, kdy se chce íránský obchodník pomstít zámečníkovi. Proto (a nejen kvůli tomu) dávám čtyři hvězdičky.
Když jsem byl menší, tohle byl jeden z mých oblíbených filmů a možná i kvůli tomu bych mu rád dal pět hvězdiček. Teď už v něm ale nevidím tolik jako dřív, a proto musím subjektivně uznat, že víc jak čtyři si opravdu nezaslouží. Asi je to hlavně proto, že Den nezávislosti je plný takových těch "klišovitých momentů", které z něj dělají až moc americký film. Na druhou stranu se ale není, co divit. Vždyť už název mluví za vše...
Podle mě se jedná o nejlepší teenagerovskou komedii, kterou jsem kdy viděl.
Celých 94 minut se člověk dívá na sympatické herce (Heath Ledger, Julia Stiles, Joseph Gordon-Levvit), směje se nenuceným vtipům, poslouchá punk-rockovou hudbu, která se k příběhu z americké střední školy výborně hodí, a hlavně nemusí trpět u oplzlých vtipů, jako tomu je to u mé velice neoblíbené filmové série "American Pie".
Také si myslím, že tento film v českém znění obsahuje mnoho nesmrtelných hlášek, za které patří dík všem překladatelům, kteří se na filmu podíleli :)))
Třetí díl Doby ledové není špatný, ale při sledování celého filmu jsem v tom viděl něco jiného. Zdálo se mi, že se jedná o takovou směsku filmů Dinosaurus, Doba ledová a Hledá se Nemo. Filmu se samozřejmě nedá odepřít ani spád ani vtip, ale určitě bych mu oproti špičkovému prvnímu dílu, který já osobně považuji za kultovní, vytkl ještě to přibrání dalších zbytečných členů (2 vačice a malý mamut) do party, která už nikoho dalšího nepotřebovala. I když je pravda, že Buck, který se ve velké míře stará o divákovu bránici, mi tam vůbec nevadil. Nakonec tedy musím uznat, že ač jsem od trojky čekal další zprzněné pokračování, jako tomu bylo v případě druhého dílu, výsledek mě docela překvapil!
Po shlédnutí pilotního dílu jsem neměl moc chuť na další. Dal jsem tomu ale šanci a pokračoval dál. Nakonec se ze seriálu vyklubal "dost dobrej" bizár plný výstředního humoru, který mi (během apokalypsy) dokázal značně polechtat bránici. Jsem proto zvědavý na druhou sérii.
Moc rád bych Willu Huntingovi dal pět hvězdiček, ale prostě to se mnou nezacloumalo tolik, jako jiné pětihvězdičkové trháky. A to asi hlavně kvůli nevyváženosti celého filmu - chvíli se člověk příjemně baví a o chvíli později by mu zase měly téct kapky slané vody z očí. Ale netečou, protože ta předchozí scéna ho navnadila na něco úplně jiného! Kdyby si film po celou dobu držel tu dramatickou vážnost, pak bych jednu hvězdičku moc rád přidal.
Musím se přiznat, že mám pro naturalisticky natočené filmy slabost. Jenže Drive mi už nepřijde ani tolik naturalistický jako spíš násilný.
Po výborně "rozjetém" začátku mě druhá půle některými záběry trošku zklamala. Když můj oblíbený herec Ryan Gosling někomu rozkopal hlavu na padrť, chvíli jsem přemýšlel, jestli mám ve filmu pokračovat. Nakonec jsem však pokračoval a podle mě jsem dobře udělal, protože nic jiného se filmu vytknout nedá. Moc se mi líbilo zvláště obsazení hlavních herců, které podle mě oběma sedlo na výbornou, a soundtrack.
Seriál, který jsem hrozně dlouho odkládal. A to hlavně z toho důvodu, že jsem celou dobu věděl, jak dopadne. A věděl jem, že to nebude happy end. Upřímně ale říkám, že takový konec jsem nečekal. Bylo to hrozně silný. Mám rád opravdu hodně snímků se sportovní tematikou, ale tohle je strop.
Pro mě velmi příjemné překvapení! Jasně, člověk ví, jak tento film skončí ještě dřív, než ho vůbec zapne. Na druhou stranu se mi zdá, že to za to stojí. Zpočátku jsem tomu moc nevěřil, ale řekl jsem si, že zkusím prvních pár minut, abych viděl, jak se vše bude vyvíjet. Film mne ale zpracoval natolik dobře, že jsem ho vypínal až se závěrečnými titulky. Je pravda, že Cesc Fabregas v hlavní roli nebyl moc přesvědčivý a občasné chyby ve scénáři mě více než jen štvaly. Nicméně to mělo vtip a šťávu, díky nimž jsem ochoten zapomenout na výše (ne)zmíněné nedostatky a dát 4 hvězdy!
Film se mi ze začátku docela líbil, ale potom přišly na řadu ty kýčovité, uvalené a (možná bych i řekl) rádoby dojemné záběry, které mi zkazily celkový dojem z filmu natolik, že jsem se nakonec rozhodl jen pro dvě hvězdičky. Musím ale říct, že tu byly i věci, které se filmu nedají odepřít. Mám na mysli hlavně ty zápasy z Premier League, kdy člověk vidí v akci reálné hráče, kteří někdy v roce 2005 hráli za kluby, proti nimž ve filmu nastoupí Newcastle United. Já osobně jsem byl třeba moc rád, že jsem se v takovém filmu mohl podívat na Franka Lamparda, Alana Shearera nebo Stevena Gerrarda......nebo Annu Friel :DD
Žádnou moc velkou delikatesu jsem od tohoto filmu nečekal. Hodný, zlý a ošklivý je ale taková velice dobrá polévka, jejíž kuchař věděl, co vaří, a tak ani nepřesolil, ani nepřepepřil...všechny chutě jednoduše výborně vyvážil tak, že nakonec si všichni chtějí opsat recept, jenže získáním stejného receptu nezískáte stejnou polévku! Možná taky proto, že už došly všechny HUDEBNÍ ingredience, díky nimž mi tato polévka tolik chutnala!
Moje komentáře
96 hodin (2008)
Zajímavý film, v němž mě překvapil hlavně výkon Liama Neesona, který pro mě byl až doposud jednou bezvýznamnou postavičkou v Lásce nebeské a jedním rytířem Jedi, který už dlouho nenavštívil svého kadeřníka. Ale jak vidno, i Liam Neeson se umí prát s osudem a zabíjet lidi, kteří mu stojí v cestě za záchranou jeho dcery, která mi mimochodem přišla jako nejslabší článek celého filmu. A to hlavně ve chvíli, kdy promluvila... Když ale pominu tohle "drobné" mínus, tak už si na nic víc stěžovat nemůžu, protože 96 hodin je nesmírně poutavý film, který mě chytl hned na začátku a pustil až na konci, což o mnoha akčních filmech, které nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem, říct nemůžu...
Ajťáci (TV seriál) (2006)
Musím říct, že čtyři série tohoto britského sitcomu mi dlouho ležely doma, než jsem se odvážil pustit si první díl. Slyšel jsem, že se jedná o kvalitní seriál, ale když má člověk rozbolavělou bránici po tom, co vypne HIMYM nebo TBBT, tak se mu do žádných Ajťáků už moc nechce....Když mě už ale sledování těchto dvou sitcomů omrzelo a já si zapnul první díl IT Crowd, skoro jsem nevěřil tomu, co jsem právě viděl. Bylo to v tolika věcech nové a hlavně mnohem vtipnější než HIMYM a TBBT, že jsem si IT Crowd rázem zamiloval a za několik dní jsem stihl zhlédnout všechny série, čehož teď trošku lituji, protože jsem zatím nenašel nic tak dobrého, co bych mohl začít znovu sledovat....a tak mi asi nezbývá nic jiného, než se vrátit k nekonečnému HIMYM, které pomalu ale jistě ztrácí na kvalitě, nebo TBBT, jehož postavy mi už DLOUHO nenabídly nic nového....Pro mě je tedy IT Crowd suverénem mezi sitcomy, které jsem měl zatím možnost vidět.
All or Nothing: Tottenham Hotspur (TV seriál) (2020)
Jedná se o dokument, nebo spíš reality show? Nemůžu si pomoct, ale tento žánr mě opravdu hodně oslovil. Neuvěřitelně mě bavilo nahlížet pod pokličku jednoho z nejslavnějších anglických fotbalových klubů a sledovat, jak se reální fotbaloví hráči a členové realizačního týmu chovali a co říkali v době, kdy oni sami psali klubovou historii. Více takových sérií!
Americká krása (1999)
Opravdu velice nevšední podívaná... Film na mě zprvu působil malinko nezáživně, jenže po krátkém zaváhání mi ukázal, že má, co nabídnout. A to hlavně v podobě zajímavě se vyvíjejících zápletek, jejichž rozuzlení už ale tolik zajímavé nebylo a celý konec vyzněl tak nějak do prázdna. Na druhou stranu se vůbec nedivím, že se tento snímek dostal na tak vysoké příčky v žebříčcích čsfd... Třeba to, co předvádí Kevin Spacey, mě úplně dostalo. Jeho přeměna z absolutní lidské nuly na charakterního člověka, který ví, co chce, je prostě úžasná a já před tímto panem hercem, kterého jsem dříve zase tak nemusel, smekám...
Amores perros - Láska je kurva (2000)
Amores Perros je první film, který jsem od Alejandra Gonzála Iňárrita viděl. Asi navždycky už u mě bude mít mezi jeho filmy svoje první místo. A to hlavně kvůli tomu, že díky Amores Perros jsem si tohoto mexického režiséra zamiloval. Nejen v tomto filmu, ale i v ostatních jeho snímcích, se mi moc líbí, jak umí pracovat s časovými liniemi, jak všechno plete mezi sebe a díky tomu celý film graduje a nabírá na otáčkách. V neposlední řadě se mi také líbí realistické znázornění všech problémů hlavních postav a jejich osudy, které nejsou nejšťastnější, ale o to více emotivnější. Amorres Perros tedy u mě bude vždy tím filmem, od kterého jsem nic nečekal a nic o něm nevěděl, ale nakonec se z něj vyklubal mistrovský kousek z rukou geniálního režiséra.
Amélie z Montmartru (2001)
Dle mého názoru se jedná o jeden z nejoriginálnějších romantických příběhů, které v dnešní době může oko diváka vidět. Zpočátku jsem si sice říkal, že všichni hlavní hrdinové včetně vypravěče a trpaslíka cestujícího po světě jsou úplní magoři nebo taky že vidím nějak zeleně....Poté jsem ale poznal, že hlavní hrdinové (nyní už bez trpaslíka) jsou opravdu nehorázní magoři (myšleno v dobrém) a taky že opravdu všude zelenou barvu vidím ... Tohle je ale opravdu jen minimum z výčtu těch mnoha věcí, které dělají z tohoto filmu to, čím opravdu je a čím se může chlubit............A nyní ještě krátký přepis pro mého milovaného bratrance Kubu: "Pokud člověk chce dokončit základní vzdělání, musí tohle bezpochyby vidět."
Anne s E na konci (TV seriál) (2017)
Podle mě jeden z nejlepších seriálů EVER.
Atlas mraků (2012)
Musím uznat, že několik okamžiků se tomu filmu prostě nedá zapřít (např.: Podívejte se, pane, kde jsme.... Doma). Plusem je i fakt, že i když stopáž činí něco pod 3 hodiny, děj má stále spád a je na co se koukat... Ale že by to bylo víc jak na 3 hvězdičky? To se mi nějak nezdá... Několik příběhů, které spolu vůbec nesouvisí, a navíc herci, kteří jsou obsazeni do 7 rolí....? Promiňte, možná jsem ještě moc malej na tyhle filmy. A nebo Tom Hanks už neválí tolik jako dřív.
Avatar (2009)
Vzpomínám si, že jednou o vánočních prázdninách jsem nevěděl do čeho píchnout, a tak ségra navrhla, že bychom mohli jít do kina, s čímž jsem jakožto "budoucí filmový fanoušek" souhlasil. Jediný žánr, který opravdu nemusím je horor, ale protože vím, že sestra by sama od sebe na nic takového nešla, výběr filmu jsem nechal čistě na ní. Jenže potom mi ukázala trailer k filmu, který vybrala (Avatar), a já se (trošku) začal bát, že se v kině budu (hodně) bát. Ale i tak jsem nakonec souhlasil s tím, že to bereme. Čím kratší však byla doba do začátku promítání, tím víc jsem měl stažené půlky. Poté jsme ale přišli do kinosálu, kde věkový průměr nepřesáhl 10 let. A tak jsem si začal říkat, že se někde musela stát chyba....Jenomže žádná chyba se nikde nestala! Bylo to tím, že lístky jsme si nekoupili na horor, jak jsem si zprvu myslel (já bláhový), ale na pohádku, z níž se nakonec vyklubal originální a ve většině případů naprosto dech beroucí film, který si hraje s detaily, nešetří s romantikou a hlavně končí dobře (spoiler :D) - prostě tak, jak správná pohádka končit má!
Avenged Sevenfold: Live in the L.B.C. & Diamonds in the Rough (koncert) (2008)
Tohle je nejlepší live vystoupení Avenged Sevenfold, které jsem viděl. Moc se mi líbí nejen ty písničky, ale i hlášky Matta Shadowse, doprovodná videoprojekce a hlavně um všech členů kapely předvést vynikající show, na kterou se jen tak nezapomíná!
Biutiful (2010)
Ze všech filmů, co jsem od Iňárrita viděl, mi Biutiful přijde asi nejslabší. Není to ale v tom, že by Iňárritu ztratil něco ze svého umu, to vůbec ne! Je to hlavně v tom, že se toho za těch 148 minut ve filmu moc nestane, nebo alespoň ne tolik, kolik bych od toho čekal. Na druhou stranu musím říct, že mě ani v jednom momentě film nepřestal bavit, nenudil mě, ani na okamžik jsem nepomyslel na to, že ho vypnu...prostě mě dokázal upoutat i přesto všechno, co se tam (ne)dělo. A toho si na "AGIm" cením ze všeho nejvíc a upřímně se těším na další snímek z jeho originální tvorby.
Bořek stavitel (TV seriál) (1999)
Někdo (jako já) by si mohl myslet, že Bořek stavitel je ožralý prase, který se ke svým podřízeným na stavbě nechová zrovna moc pěkně, ale realita je úplně jiná. Bořek je totiž v pohodě chlap, který má všechny rád a každému vždy pomůže, aniž by za to něco chtěl. Ano, je pravda, že občas ani Bořek neodmítne milý úsměv vděčného zákazníka nebo pohlazení roztomilé kočky Lízy, ale že by si někdy za něco vzal peníze? Ne, tohle prostě není Bořkův styl! A za to ho uznávám!
Bullet for my Valentine: Live at Brixton (2006)
Co na tom, že Bullet for my Valentine prezentují pouze písničky ze svého (v té době) jediného alba? I tak dokazují, že mají ohromný talent a hlavně chuť hrát vynikající hudbu, která se určitě nebude líbit všem... A právě v tom je kouzlo kapely, která mě přesvědčila o tom, že Brixton nebude má poslední zastávka v mém malém turné za jejím poznáním.
Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
Výborná komedie z předválečného období, při níž se moc rád zasměju všem těm vylomeninám, které vyvádí hlavně nenapravitelný Peterka a student Kulík, jehož jméno a výborné přesvědčovací schopnosti v jakékoli záležitosti mě nikdy nenechají v klidu. Jednoduše se jedná o jedno z toho nejlepšího, čímž se "naše" kinematografie (a pan Peťule) může chlubit!
Chlapectví (2014)
Myšlenka toho, že se nějaký film točil po dobu dvanácti let s těmi stejnými tvářemi, na nichž může člověk vidět, jak se ve skutečnosti mění, mě upřímně dost nadchla, a tak jsem byl na Chlapectví poměrně dost zvědavý. Skutečnost ale ani zdaleka nenaplnila vysoká očekávání. Můj filmový zážitek poskvrnil nejen (mně dost nesympatický) Ethan Hawke, ale především skutečnost, že samotné dětství a průběh dospívání mladého člověka, na které jsem se tolik těšil, nedostaly ve filmu tolik prostoru, kolik bych od toho čekal. Uběhly přibližně dvě hodiny od doby, co jsem se na film dodíval, a už se mi ani nevybaví žádná scéna, která by mne nějak extra zaujala! A to je pro mne jasným znakem průměrnosti! Sečteno, podtrženo: dobrý nápad s horším provedením.
Co žere Gilberta Grapea (1993)
Rád řekl, že když jsem viděl, že je tento film žánrově řazen do romantického dramatu, čekal jsem, že se bude jednat o nějaký melancholicky laděný film, při němž budu brečet dojetím, jenže já spíš brečel smíchy. Sice nevím, jestli je vhodné smát se mentálně postiženému člověku, který za to nemůže, ale některé situace ve mě takové pocity (smích) prostě evokovaly (například scéna, kdy všichni truchlí při pohřbu zesnulého a Arnie se raduje z toho, že přijel ten červený domeček - to prostě nemělo chybu). Na druhou stranu neříkám, že ve filmu člověk nenajde scénu, která by mu nezahrála na city! To ne! Ale jednoduše to nebyl tak silný prožitek, který by mě dohnal k slzám. Film se o to sice mnohokrát pokusí, ale ani jednou mu to bohužel nevyjde. Proto dávám jen čtyři hvězdičky! V mnoha komentářích tady také čtu, že herecký výkon Leonarda DiCapria mnohým příjde velice věrohodný a tudíž skvěle zvládnutý, s čímž jednoznačně souhlasím a dodávám, že ani výkon Johnnyho Deppa nebyl k zahození :))))
Crash (2004)
Neříkám, že film nemá kvalitu. To určitě ne, ale při sledování jsem si několikrát vzpomněl na snímek Amores Perros, který se Crash (jakoby) snaží napodobit. Ano, celý film se sice zamýšlí nad problematikou rasové diskriminace, což ve snímku mexického režiséra nenajdeme. I tak mi ale myšlenka, že spolu oba filmy mají něco společněho, párkrát proběhla hlavou. A to hlavně kvůli těm několika epizodám, z nichž by podle mě Alejandro Gonzálelez Iňarritú udělal další tři filmy... Jednoduše chci říct, že se mi celý film zdál trošku nejednotný. Všechny postavy spojovala pouze otázka rasové diskriminace, což mě osobně nestačilo. Čekal jsem od toho něco víc. Na druhou stranu ale musím dodat, že jsem už dlouho neprožil takové emocionální vypětí, jako tomu bylo při scéně, kdy se chce íránský obchodník pomstít zámečníkovi. Proto (a nejen kvůli tomu) dávám čtyři hvězdičky.
Den nezávislosti (1996)
Když jsem byl menší, tohle byl jeden z mých oblíbených filmů a možná i kvůli tomu bych mu rád dal pět hvězdiček. Teď už v něm ale nevidím tolik jako dřív, a proto musím subjektivně uznat, že víc jak čtyři si opravdu nezaslouží. Asi je to hlavně proto, že Den nezávislosti je plný takových těch "klišovitých momentů", které z něj dělají až moc americký film. Na druhou stranu se ale není, co divit. Vždyť už název mluví za vše...
Deset důvodů, proč tě nenávidím (1999)
Podle mě se jedná o nejlepší teenagerovskou komedii, kterou jsem kdy viděl. Celých 94 minut se člověk dívá na sympatické herce (Heath Ledger, Julia Stiles, Joseph Gordon-Levvit), směje se nenuceným vtipům, poslouchá punk-rockovou hudbu, která se k příběhu z americké střední školy výborně hodí, a hlavně nemusí trpět u oplzlých vtipů, jako tomu je to u mé velice neoblíbené filmové série "American Pie". Také si myslím, že tento film v českém znění obsahuje mnoho nesmrtelných hlášek, za které patří dík všem překladatelům, kteří se na filmu podíleli :)))
District 9 (2009)
Sci-fi není žánr, kterému bych holdoval. Proto je tento film pro mě jen výjimkou, která potvrzuje pravidlo.
Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů (2009)
Třetí díl Doby ledové není špatný, ale při sledování celého filmu jsem v tom viděl něco jiného. Zdálo se mi, že se jedná o takovou směsku filmů Dinosaurus, Doba ledová a Hledá se Nemo. Filmu se samozřejmě nedá odepřít ani spád ani vtip, ale určitě bych mu oproti špičkovému prvnímu dílu, který já osobně považuji za kultovní, vytkl ještě to přibrání dalších zbytečných členů (2 vačice a malý mamut) do party, která už nikoho dalšího nepotřebovala. I když je pravda, že Buck, který se ve velké míře stará o divákovu bránici, mi tam vůbec nevadil. Nakonec tedy musím uznat, že ač jsem od trojky čekal další zprzněné pokračování, jako tomu bylo v případě druhého dílu, výsledek mě docela překvapil!
Dobré místo - Série 1 (série) (2016)
Po shlédnutí pilotního dílu jsem neměl moc chuť na další. Dal jsem tomu ale šanci a pokračoval dál. Nakonec se ze seriálu vyklubal "dost dobrej" bizár plný výstředního humoru, který mi (během apokalypsy) dokázal značně polechtat bránici. Jsem proto zvědavý na druhou sérii.
Dobrý Will Hunting (1997)
Moc rád bych Willu Huntingovi dal pět hvězdiček, ale prostě to se mnou nezacloumalo tolik, jako jiné pětihvězdičkové trháky. A to asi hlavně kvůli nevyváženosti celého filmu - chvíli se člověk příjemně baví a o chvíli později by mu zase měly téct kapky slané vody z očí. Ale netečou, protože ta předchozí scéna ho navnadila na něco úplně jiného! Kdyby si film po celou dobu držel tu dramatickou vážnost, pak bych jednu hvězdičku moc rád přidal.
Drive (2011)
Musím se přiznat, že mám pro naturalisticky natočené filmy slabost. Jenže Drive mi už nepřijde ani tolik naturalistický jako spíš násilný. Po výborně "rozjetém" začátku mě druhá půle některými záběry trošku zklamala. Když můj oblíbený herec Ryan Gosling někomu rozkopal hlavu na padrť, chvíli jsem přemýšlel, jestli mám ve filmu pokračovat. Nakonec jsem však pokračoval a podle mě jsem dobře udělal, protože nic jiného se filmu vytknout nedá. Moc se mi líbilo zvláště obsazení hlavních herců, které podle mě oběma sedlo na výbornou, a soundtrack.
Dycky Sunderland (TV seriál) (2018)
Seriál, který jsem hrozně dlouho odkládal. A to hlavně z toho důvodu, že jsem celou dobu věděl, jak dopadne. A věděl jem, že to nebude happy end. Upřímně ale říkám, že takový konec jsem nečekal. Bylo to hrozně silný. Mám rád opravdu hodně snímků se sportovní tematikou, ale tohle je strop.
Dítě Bridget Jonesové (2016)
Pokud by ses ptal, Adame, tak ano, včera jsme byli s Klárou v kině.
Efekt nula (1998)
Název filmu mluví za vše :)
Fakjů pane učiteli (2013)
Pro mě velmi příjemné překvapení! Jasně, člověk ví, jak tento film skončí ještě dřív, než ho vůbec zapne. Na druhou stranu se mi zdá, že to za to stojí. Zpočátku jsem tomu moc nevěřil, ale řekl jsem si, že zkusím prvních pár minut, abych viděl, jak se vše bude vyvíjet. Film mne ale zpracoval natolik dobře, že jsem ho vypínal až se závěrečnými titulky. Je pravda, že Cesc Fabregas v hlavní roli nebyl moc přesvědčivý a občasné chyby ve scénáři mě více než jen štvaly. Nicméně to mělo vtip a šťávu, díky nimž jsem ochoten zapomenout na výše (ne)zmíněné nedostatky a dát 4 hvězdy!
Góóól! (2005)
Film se mi ze začátku docela líbil, ale potom přišly na řadu ty kýčovité, uvalené a (možná bych i řekl) rádoby dojemné záběry, které mi zkazily celkový dojem z filmu natolik, že jsem se nakonec rozhodl jen pro dvě hvězdičky. Musím ale říct, že tu byly i věci, které se filmu nedají odepřít. Mám na mysli hlavně ty zápasy z Premier League, kdy člověk vidí v akci reálné hráče, kteří někdy v roce 2005 hráli za kluby, proti nimž ve filmu nastoupí Newcastle United. Já osobně jsem byl třeba moc rád, že jsem se v takovém filmu mohl podívat na Franka Lamparda, Alana Shearera nebo Stevena Gerrarda......nebo Annu Friel :DD
Hodný, zlý a ošklivý (1966)
Žádnou moc velkou delikatesu jsem od tohoto filmu nečekal. Hodný, zlý a ošklivý je ale taková velice dobrá polévka, jejíž kuchař věděl, co vaří, a tak ani nepřesolil, ani nepřepepřil...všechny chutě jednoduše výborně vyvážil tak, že nakonec si všichni chtějí opsat recept, jenže získáním stejného receptu nezískáte stejnou polévku! Možná taky proto, že už došly všechny HUDEBNÍ ingredience, díky nimž mi tato polévka tolik chutnala!