Sasanka20

Ze všech filmů, co jsem od Iňárrita viděl, mi Biutiful přijde asi nejslabší. Není to ale v tom, že by Iňárritu ztratil něco ze svého umu, to vůbec ne! Je to hlavně v tom, že se toho za těch 148 minut ve filmu moc nestane, nebo alespoň ne tolik, kolik bych od toho čekal. Na druhou stranu musím říct, že mě ani v jednom momentě film nepřestal bavit, nenudil mě, ani na okamžik jsem nepomyslel na to, že ho vypnu...prostě mě dokázal upoutat i přesto všechno, co se tam (ne)dělo. A toho si na "AGIm" cením ze všeho nejvíc a upřímně se těším na další snímek z jeho originální tvorby.

Někdo (jako já) by si mohl myslet, že Bořek stavitel je ožralý prase, který se ke svým podřízeným na stavbě nechová zrovna moc pěkně, ale realita je úplně jiná. Bořek je totiž v pohodě chlap, který má všechny rád a každému vždy pomůže, aniž by za to něco chtěl. Ano, je pravda, že občas ani Bořek neodmítne milý úsměv vděčného zákazníka nebo pohlazení roztomilé kočky Lízy, ale že by si někdy za něco vzal peníze? Ne, tohle prostě není Bořkův styl! A za to ho uznávám!

Co na tom, že Bullet for my Valentine prezentují pouze písničky ze svého (v té době) jediného alba? I tak dokazují, že mají ohromný talent a hlavně chuť hrát vynikající hudbu, která se určitě nebude líbit všem... A právě v tom je kouzlo kapely, která mě přesvědčila o tom, že Brixton nebude má poslední zastávka v mém malém turné za jejím poznáním.

Výborná komedie z předválečného období, při níž se moc rád zasměju všem těm vylomeninám, které vyvádí hlavně nenapravitelný Peterka a student Kulík, jehož jméno a výborné přesvědčovací schopnosti v jakékoli záležitosti mě nikdy nenechají v klidu. Jednoduše se jedná o jedno z toho nejlepšího, čímž se "naše" kinematografie (a pan Peťule) může chlubit!

Rád řekl, že když jsem viděl, že je tento film žánrově řazen do romantického dramatu, čekal jsem, že se bude jednat o nějaký melancholicky laděný film, při němž budu brečet dojetím, jenže já spíš brečel smíchy. Sice nevím, jestli je vhodné smát se mentálně postiženému člověku, který za to nemůže, ale některé situace ve mě takové pocity (smích) prostě evokovaly (například scéna, kdy všichni truchlí při pohřbu zesnulého a Arnie se raduje z toho, že přijel ten červený domeček - to prostě nemělo chybu). Na druhou stranu neříkám, že ve filmu člověk nenajde scénu, která by mu nezahrála na city! To ne! Ale jednoduše to nebyl tak silný prožitek, který by mě dohnal k slzám. Film se o to sice mnohokrát pokusí, ale ani jednou mu to bohužel nevyjde. Proto dávám jen čtyři hvězdičky! V mnoha komentářích tady také čtu, že herecký výkon Leonarda DiCapria mnohým příjde velice věrohodný a tudíž skvěle zvládnutý, s čímž jednoznačně souhlasím a dodávám, že ani výkon Johnnyho Deppa nebyl k zahození :))))

Neříkám, že film nemá kvalitu. To určitě ne, ale při sledování jsem si několikrát vzpomněl na snímek Amores Perros, který se Crash (jakoby) snaží napodobit. Ano, celý film se sice zamýšlí nad problematikou rasové diskriminace, což ve snímku mexického režiséra nenajdeme. I tak mi ale myšlenka, že spolu oba filmy mají něco společněho, párkrát proběhla hlavou. A to hlavně kvůli těm několika epizodám, z nichž by podle mě Alejandro Gonzálelez Iňarritú udělal další tři filmy... Jednoduše chci říct, že se mi celý film zdál trošku nejednotný. Všechny postavy spojovala pouze otázka rasové diskriminace, což mě osobně nestačilo. Čekal jsem od toho něco víc. Na druhou stranu ale musím dodat, že jsem už dlouho neprožil takové emocionální vypětí, jako tomu bylo při scéně, kdy se chce íránský obchodník pomstít zámečníkovi. Proto (a nejen kvůli tomu) dávám čtyři hvězdičky.

Když jsem byl menší, tohle byl jeden z mých oblíbených filmů a možná i kvůli tomu bych mu rád dal pět hvězdiček. Teď už v něm ale nevidím tolik jako dřív, a proto musím subjektivně uznat, že víc jak čtyři si opravdu nezaslouží. Asi je to hlavně proto, že Den nezávislosti je plný takových těch "klišovitých momentů", které z něj dělají až moc americký film. Na druhou stranu se ale není, co divit. Vždyť už název mluví za vše...

Podle mě se jedná o nejlepší teenagerovskou komedii, kterou jsem kdy viděl. Celých 94 minut se člověk dívá na sympatické herce (Heath Ledger, Julia Stiles, Joseph Gordon-Levvit), směje se nenuceným vtipům, poslouchá punk-rockovou hudbu, která se k příběhu z americké střední školy výborně hodí, a hlavně nemusí trpět u oplzlých vtipů, jako tomu je to u mé velice neoblíbené filmové série "American Pie". Také si myslím, že tento film v českém znění obsahuje mnoho nesmrtelných hlášek, za které patří dík všem překladatelům, kteří se na filmu podíleli :)))

Sci-fi není žánr, kterému bych holdoval. Proto je tento film pro mě jen výjimkou, která potvrzuje pravidlo.

Pokud by ses ptal, Adame, tak ano, včera jsme byli s Klárou v kině.