Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (69)

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Takhle se dělá pokračování kultovního filmu!

plakát

Návštěva (2015) 

Zamyšlení nad událostí, která se nestala a ani se nepředpokládá, že by se brzy stát měla, právě proto je ale velice závažnou. Tento film, něco mezi dokumentem a uměleckým dílem, kromě zajímavého audiovizuálního zážitku nabízí zcela věcnou a konkrétní debatu o problémech, které jsou ve své podstatě abstraktní. Jak (a to prakticky) budeme reagovat na cosi neznámého, nepochopitelného a vlastně na něco, na co "reagovat" téměř nelze? Jak to poznáme? Jak ono pozná nás? Jak můžeme vůbec komunikovat? Přesto jsou to ale otázky, které se jednoho dne mohou ukázat vysoce užitečnými. Byl jsem na promítání, po kterém následovala debata, která musela být téměř po hodině ukončena, přestože se stále otvírala nová témata. Rozhodně tedy Návštěva vzbuzuje mnoho otázek a inspirace. Skrze mimozemšťany lze totiž lehce zpochybnit sebeidentifikaci nás samotných a skz neznámé můžeme konečně pochopit to doměle známé - nás.

plakát

Rodina je základ státu (2011) 

Námět poměrně zajímavý a do jisté míry neotřelý, provedení je ale žalostné. Kamera v pořádku, herci slušní... ale ten scénář. Ten scénář! Zajímalo by mě, jestli Robert Sedláčet s lidmi takhle mluví. Já jsem tedy takovéhle dialogy opravdu nikdy nezažil. Film vyprovokuje pár myšlenek, ale čekal bych mnohem, mnohem víc.

plakát

The Gunfighter (2013) 

Výborný, vtipný nápad, ze začátku se člověk smíchu neubrání, ale postupem času se ty vtípky příliš opakují, podle mě by to fungovalo lépe, kdyby to bylo o trochu kratší. 7/10

plakát

eXistenZ (1999) 

Smrt démonu Davidu Cronenbergovi!

plakát

Bulšit (2001) 

Bohužel až příliš věrná parodie.

plakát

Stejná srdce (2014) (TV film) 

Musím říct, že přestože homosexuály plně uznávám, ze začátku se mi na tenhle film nekoukalo snadno. Přemýšlel jsem, co bych asi dělal, kdyby někdo vešel do mého pokoje a nachytal mě, jak se dívám na video dvou milujících se mužů. Ale nakonec jsem to bral spíše pozitivně. Zkusil jsem si, jak se musí cítit heterosexuální ženy, když si spolu ve filmu pohrávají lesby, a že se to děje často. Takže to vlastně bylo jen fér a jsem rád, že se to vyrovnává a že je i mužská homosexualita čím dál menší tabu. A "Stejná srdce" byla tak skvěle zvládnuta po všech stránkách, že jsem se ke konci ani necítil divně a přišlo mi úplně normální se na to dívat (to, že jsem i před tím homosexuálny uznával neznamená, že není zvláštní pocit vidět je v akci) a dokonce mě dokázala dojmout, přestože jsem zaměřený na úplně jiný typ filmů. Doporučuji.

plakát

Beszélő fejek (2001) 

Hluchý si tenhle film asi moc neužije. A užije si ho vůbec někdo? Řekl bych že ano a ne. Jako vždy u Fliegaufa. (Mé hodnocení je tady jen velice povrchní, domnívám se, že Fliegaufovy filmy nelze přesně ohodnotit. Jak už zmínil Rosomak.)

plakát

Pěna dní (2013) 

Musím říct, že když jsem se až po tom, co už jsem zamluvil lístky do kina, podíval na trailer, nebyl jsem si jistý, jestli na to opravdu chci jít. Před mým zrakem se ukázaly idealistické vize lidí křepčících v někdy až moc fantaskním světě. A sám film přibližně takový zpočátku i byl, i tak mě ale pár věcí příjemně překvapilo a postupem času jsem si na podivné způsoby celkem zvykl a mírně mi to připomínalo Švankmajera. Stejně jako děj, i celý film později začal vypadat pochmurněji a pochmurněji, barvy mizely, svět plný živých bot i zvonků a bizarních přírodních zákonů zůstával světem plným živých bot i zvonků a bizarních přírodních zákonů, ale už nebyl idealistický a nádherný, ale byl mistrně pomocí obrazu a hudby převeden do zmateného a skličujícího, aniž by se výrazně změnil. Změnila se totiž finanční situace postav a místo poklidného, šťastného života mezi hmotnými slunečními paprsky museli pracovat a krčit se ve špíně mezi hmotnými slunečními paprsky. A tak se z nadměrně "krásného" až kýčovitého filmu s křiklavými barvami stala černobílá vize strašlivého světa a i krev mnohdy zatekla. Prostě to na mě udělalo velký dojem a utvrdil jsem se v tom, že bych neměl film hodnotit podle začátku a odsuzovat ho předem. Také velmi kladně hodnotím herecké výkony nejen Omara Sy a mistrné symbolické výjevy. 5*, jen tu myš si mohli odpustit.

plakát

Nine Inch Nails: Broken (1992) (video kompilace) 

Na čtyřech hvězdičkách má podíl především hudba. Ta by si sama o sobě zasloužila hvězdiček i šest. Sice by to nebyli Nine Inch Nails bez své kontroverze a provokátorství, částečně proto je mám taky rád, ale dívat se na mučení vážně nepotřebuji. Myslím, že u Nine Inch Nails si vystačím s audiem. Tedy, videoklipy samotné, především k Pinion, mi přijdou někdy i výborné, to proto, že mají hloubku a skrytý význam. Ale pochybuji, že skrytý význam má i brutální mučení, to mi přijde, že je spíš jenom pro ujetost. Takže, videoklipům bych dal hvězdiček pět, ale tady hodnotím způsob, jakým s nimi bylo naloženo a ten mi nijak úžasný nepřijde (- ani vyloženě špatný, ale když z filmu vyberu to, co mě zajímá, stejně zbydou jen videoklipy).