Killingjoke

Ať si to pro mě za mě kdekdo bere jako těžký hype, ale Interstellar je naprostá pecka! Od Nolana jsem ani nečekal nic jiného, protože žádný z jeho předchozích snímků u mě v hodnocení neklesl pod 90%. V současné době prostě neexistuje lepší režisér, jenž by mne spolehlivě dokázal zaujmout, ať už svůj film vypráví v jakémkoliv žánru od mrazivé krimi až po mezihvězdné sci-fi. Zbožňuji jeho rukopis, který je od ostatních filmařů jasně rozpoznatelný. Intestellar mne dostal od prvních okamžiků, bavila mne pozemská i vesmírná linie příběhu a upřímně gratuluji všem, kteří se tady kasají, že od začátku věděli kam příběh směřuje. Sice se dá leccos odtušit, přesto jsou zde takové dějové zvraty, které jsem já vůbec nepředpokládal, mající zásadní vliv na netušené směřování příběhu. Nejsem ani expert na fyziku, tudíž neřeším nějaké teoretické lapsy, to nechám zdejším fyzikálním expertům, jenž zřejmě nepochopili, že se jedná o sci-fi a nalezli zde více odklonů od reality než ve Hvězdných válkách a Star-Treku dohromady (to jako vážně?). Ale nechme to koňovi, ten má větší hlavu... Film ale samozřejmě nestojí pouze na špičkové režii. Matthew McConaughey mne už po několikáté letos přesvědčil, že svou kariéru restartoval ve velkém stylu. Sic je jeho postava správňák do morku kostí, ale proč ne, i tahle otcovská, emotivní a u Nolana do jisté míry nová linka funguje skvěle. Hans Zimmer je také zpět v neskutečné formě, jeho varhanové téma mi stále rezonuje v hlavě i den po návratu z kina. Vizuální podoba snímku je pak oku lahodící podívaná, ať už se kamera prohání nekonečným vesmírem či jen obyčejným lánem kukuřice. Do kina často nechodím, ale letos jsem byl v kině několikrát a pouze z tohoto filmu jsem odcházel s pocitem naplnění, které vždy tajně očekávám, když se na nějaký ten film rozhodnu zajít. Tady konečně vše klaplo a tak je pro mne Interstellar jednoznačně filmem roku...

Miluju gangsterky! Ale tohle... tohle bylo něco neskutečného! Film předchází pověst nehorázné škváry, takže jsem už od začátku neměl ta největší očekávání. První facka na mou tvář padla s prohlášením, že se jedná o film podle skutečných událostí. Jenže to co následuje je snůška naprostých nesmyslů, jenž mají pouze minimální historický základ. Nehoráznou televizní výpravu, horší než v debilních seriálech z produkce Novy, jakž takž zachraňuje hudba, která je však až tristně neoriginální. O nějakém smysluplném ději a logických dialozích nemůže být vůbec řeč. Ale kdo by taky něco takového čekal od filmu s tak šíleným obsazením! Tady totiž snad nikdo neumí hrát! Sledovat mladého Gibsona v roli Al Caponeho je utrpení, stejně tak šaška v roli Jacka McGurna. Ale všem těm neumětelům, antihercům a komediantům vládne magor, který hraje Bugse Morana. Takhle jsem neviděl přehrávat ani "herce" ve filmech Eda Wooda! Zkrátka a dobře, máte-li stejně jako já rádi gangsterky, raději sáhněte po nějaké prověřené klasice. Těch necelých 90 minut totiž bylo utrpením, skutečným peklem na zemi! Pár hodně špatných gangsterek už jsem viděl, mnohé tak beru jako své guilty pleasure. A přesto můžu rozhodně a smutně prohlásit, že tohle je nejhorší gangsterka jakou jsem kdy viděl...

Iron Man 3 představuje hned několik milníků marveláckého filmového universa. Jednak se jedná o uzavření trilogie o osudech milionářského playboye Tony Starka, jednak se tímto filmem spouští „Fáze 2“, která mimo jiné přinese další filmy s Thorem a Captainem Americou. Ale zpět k Iron Manovi… osobně mne potěšila změna režiséra, protože Shane Black (jeho Posledního skauta prostě miluju) dokázal pozvednout železňákovu značku z ryze stereotypních vod, do kterých jej dostal Jon Favreau svým předchozím dílem, kde nenavázal na svěžest prvního filmu. Shane Black sliboval natočit svůj film jako potemnělý „techno-thriller“ a to se mu povedlo, no spíš jen částečně. Až jsem byl mile překvapen, že tento film vznikl v Marvel Studios, ale snad to znamená blýskání na lepší časy. Skutečně, třetí Iron Man je sice pořád akčním dobrodružstvím, plným geekovsky vděčných témat, přesto už působí mnohem více dospěle a to je hlavně viditelné (co se příběhu týče) ve srovnání třeba s loňskými Avengers. Působí více dospěle, nikoliv temně, protože těch "až moc" vtipných chvilek je zde mnohem víc, než bych rád viděl. Důležitou složku filmu standardně tvoří osoba Roberta Downey Jr., bez kterého si už prostě nedokážu Iron Mana představit a je pro mne skutečným zosobněním této postavy. Vlastně je to právě Downey jr. co mne na celé trilogii baví, jinak je pro mne Iron Man spíše průměrnou postavou, která mne celkem míjí. Těžko říct, jak se dál budou vyvíjet plány Marvel Studios, já mám v současné době pocit, že je již poměrně "přeironmanováno". Ale to je zase můj problém, protože stejná věc mi třeba u Batmana vůbec nevadí. No a pokud mám říct, co mne na IM3 fakt naštvalo, pak je to ta záležitost s Mandarinem, to bylo trapné...

No, tak tohle pro mne bylo velmi milé překvapení. Poslední výstřel je napínavá a velmi vyvážená oldschoolová žánrovka, která svým pojetím hodně připomene atmosféru akčních thrillerů 80. let 20. století. Od první chvíle se jede ve velkém stylu, jednotlivé střípky se však odhalují postupně s přibývajícím časem, což je jen a jen dobře. Knižní předlohu jsem doposud nečetl (film ve mně však vzbudil jistou zvědavost a nejspíš po ni sáhnu) a tak jsem spíš očekával špionážní thriller. Jsem moc rád, že jsem se zmýlil a dostal dynamický a akční krimithriller. Christopher McQuarrie je pan scénárista, zde nám však dokazuje i to, že dokáže obstojně režírovat, pokud má v ruce dobrý materiál. Nevím sice, jak přijali fanoušci knižní série Toma Cruise v hlavní roli a nakolik se liší od literárního předobrazu, mně tam ale Cruise perfektně seděl od chvíle, kdy se poprvé objevil na plátně. Potěšila malá rolička Roberta Duvalla, ten chlap má stále i na minimu prostoru charisma na rozdávání. Takže super, kdyby náhodou vzniklo pokračování ve stejném duchu a kvalitě, určitě bych se vůbec nezlobil...

Čekal jsem něco trošku jiného. Jednak jsem myslel, že to bude noir a noir to tedy není ani trochu. Za to si, ale můžu sám, protože jsem si to podvědomě spojil s knihou Jamese Ellroye a následnou filmovou adaptací Černá Dahlia. Druhá věc je, že tohle ani není, jak jsem myslel, detektivka. Od prvních minut je jasné, kdo má v příběhu jakou roli. Takže místo detektivky dostaneme spíš temné rodinné retro drama. Herecky je to taženo výtečným Chrisem Pinem a jeho postavou zkrachovalého novináře, závislého na drogách, trpícího postraumatickým syndromem z války v Korei... Kdo se o případ vraždy Černé Dahlie (který je zde pouze velmi okrajový) více zajímá, pro toho nebude podezřelý dr. George Hodel neznámým jménem. Po všech těch letech se stále jeví jako nejpravděpodobnější vrah a sadistický psychopat, ostatně to o něm napsal i bývalý policista a Hodelův syn Steve, který věří, že právě jeho otec stojí za mnohými nevysvětlenými zločiny v L.A... Seriál však vychází z knihy Fauny Hodel, vnučky dr. Hodela, která se více než na případ Černé Dahlie zaměřuje na pátrání po své vlastní rodině, matce a otci. Když zapátráte, zjistíte však jak moc se tvůrci drželi skutečnosti a nakolik je seriál dílem čisté fikce nebo dohadů. Jak říkám, čekal jsem něco jiného, ale rozhodně nejsem zklamán a seriál stojí za shlédnutí...

V krátkém časovém úseku se k nám dostává film i třetího z „Postradatelných“ a zároveň mého nejoblíbenějšího z nich Sylvestera Stalloneho. Arnold v Konečné dokázal, že jako guvernér nijak nevyměkl a bez větších problémů si podržel charisma akční hvězdy, Bruce v páté Smrtonosné pasti fakticky a neodpustitelně zabil postavu Johna McClanea a na řadu přichází Sly a jeho thriller Bullet to the Head. Zde se nám představuje v roli zásadového nájemného vraha, který je nucen spojit své síly s policistou v podání Sung Kanga, aby mohl pomstít zradu a vraždu svého zabijáckého parťáka. Stallone se posunul do trošku temnější polohy a předvádí zabíjení nepřátel na tisíc způsobů. Odlehčením příběhu jsou vcelku zábavné dialogy mezi ním a Kangem a vůbec Stalloneho drsně ironické hlášky. Po příběhové stránce nic světoborného, je tady klasický motiv pomsty, chamtivosti, citového pouta otce a dcery. Přesto se mi film docela líbil, nutno však dodat, že patřím k těm, kteří na Slyovi vyrůstali a tak jsem ochoten občas přimhouřit oko. Jestli to Stallonemu projde u mladší generace, která je zvyklá na jiné, mladší akční hrdiny opravdu těžko říct. Z mého soukromého minisouboje tří „Postradatelných“ nakonec vychází jako vítěz s odřenýma ušima Arnold…

Její zpověď Alfreda Hitchcocka vytvořila v jeho režisérské kariéře pomyslné dělítko mezi němou a zvukovou érou filmu. A nevím, zda to byl režisérův záměr, pokud ano je geniální…úvodních několik minut snímku na vás působí jako němý film. Když nakonec začnou postavy pozvolna hlasitě promlouvat, působí to lehce jako facka na probuzení a okamžitě to získá svou pozornost. Hitchcock od prvních minut pečlivě buduje atmosféru, tedy postup jenž se proslavil hlavně díky jeho pozdějším filmům. Ve středu dění je Alice v podání Anny Ondrákové, jenž zde tvoří přirozený avšak svěží protipól ke všem těm nespravedlivě obviněným mužům, kterými se to v mistrových filmech jen hemží. Zde se nebohá dívka ubrání pokusu o znásilnění pouze za cenu nechtěné vraždy. To je však pouze začátek, protože někde v temnotě se tou dobou ukrývaly dvě proradné oči, které by rády nebohou dívku vydíraly… Na svou dobu velmi podařený a atmosférický thriller. Anny Ondráková hraje opravdu skvěle, svou postavu nepřehrává a v její tváří jsou dobře čitelné emoce a všechna ta beznaděj pramenící ze spáchaného činu. Vážně dobré pane Hitchcock…

Trošku jiný pohled na pohádku O perníkové chaloupce... Jeniček s Mařenkou nám dospěli a jsou z nich nelítostní lovci čarodějnic. Ale jo, na jedno podívání tahle brutalitka jde, jedno podívání a absolutní vypnutí mozku. Podruhé bych už tenhle film ale vidět nechtěl, to by pak i hodnocení asi klesalo o nějakou tu hvězdičku...

Perfektní zábavná hříčka těžící s mistrovské symbiózy před i za kamerou. Když na obou stranách této barikády stojí profíci svého oboru, minimálně máme základ na výborný výsledek. Ne jinak je tomu v Jezinkách a bezinkách, kde dostal výtečný Frank Capra k ruce hvězdu první velikosti a geniálního komika Cary Granta. A tohle je opravdu Grantův píseček, protože je v každém jednotlivém záběru prostě k nezaplacení… O filmu jsem předem nic nevěděl, takže jsem čekal nějakou konverzačku s romantickými motivy, ale chyba lávky. Po několika okamžicích se rozjede kolotoč neuvěřitelných bizarností, ve které je jen těžké hledat někoho zcela příčetného. Kdo by ale odolal tetičkám „milostivým vražednicím“, jednomu bratru s tváří Frankensteina, druhému který si myslí že je bývalý prezident USA nebo poldovi, píšícímu divadelní hry. Panoptikum, které jen tak nenajdete, ale naprosto úžasné! Mimochodem, ona divadelnost je v celém filmu patrná, není se čemu divit, předlohou skutečně divadelní hra byla. Nečekal jsem, že to bude tak dobré a proto jsem hodně mile překvapen. A Cary Grant byl vážně pan herec…takže "Do útoku!!!!"

Žij si svůj „Americký sen“…jenom dej velký pozor, protože systém tě vždycky dostane... James Allen se vrací z 1SV s jedním takovým snem, chce se stát stavebním inženýrem, stavět stavby které spojí lidi. Jak už to tak bývá, octne se v nesprávný okamžik na nesprávném místě, což jej bude stát deset let tvrdé dřiny v řetězech na galejích. Naštěstí se mu podaří uniknout a splnit si svůj sen ve stavitelství. Jenže, Murphyho zákony jsou znovu neúprosné a tak se po několika letech opět stává vězněm v kruhu systému, před kterým nejde utéct a už vůbec s ním nelze účinně bojovat. V tomto ohledu jasné poselství s nadčasovým přesahem. Dnes možná ještě znepokojujícím víc než kdy dříve… Docela adrenalinový noir ze třicátých let, kde v hlavní roli exceluje Paul Muni, jenž ve stejném roce zazářil i ve slané Zjizvené tváři. Režisérsky, dějově i herecky je film výborně zvládnutý. Na nedostatek akce si opravdu nikdo nemůže stěžovat. Musím však vytknout až možná moc velkou dávku naivity. Některé momenty jsou vyloženě směšně a jejich nelogičnost prostě bije do očí. Přesto jsem s výsledkem docela spokojen. Pobavil a to je hlavní…