Killingjoke

Killingjoke

okres Nový Jičín

3 body

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 3.3.2014  13:58

    Den po udělování Oscarů musím pánům akademikům poblahopřát! Letos mne opravdu nezklamali, když nechali zvítězit tento prvoplánový, naftalínem načichlý dojáček na němž jediné zajímavé je příběh a Michael Fassbender v roli násilnického otrokáře. Nedávno jsem tady komentoval film Colette a v mých očích trpí 12 let v řetězech naprosto stejnými neduhy a přešlapy, jen si někdo místo Holocaustu vzal na paškál další zločin proti lidskosti, jakým otrokářství jistě bylo a je. Prostě to samé jen lepší herci a mnohem vyšší rozpočet. Co na tom, že film má hnusně zkratkovitý střih, že postavy se do příběhu dostávají bez vysvětlení a co je horší mrknutím oka stejně tak i mizí. A 12 let? Budete-li sledovat sebepozorněji, bude Vám přesto připadat, že to byly roky tak maximálně tři... Když si vzpomenu na seriál Kořeny nebo Spielbergův Amistad, musím se hodně držet, abych nešel pod tři hvězdy. Obojí vzpomínané je mnohonásobně lepší zážitek než tohle trapné pozlátko, jež slízlo smetanu jen za vážnost historické "doby temna" otroků v USA, nikoliv však za velmi pochybnou kvalitu filmu samotného...

    • 1.3.2014  23:09
    Robocop (2014)
    ****

    Už jsem ani nedoufal, že někdy uvidím remake nějaké akční klasiky, který mne dokáže přesvědčit, že není zcela zbytečný... Nový RoboCop postrádá sirovost a špinavost svého staršího bratříčka v režii Paula Verhoevena. Satirický podtón je vystřídán odkazy na soudobou politiku, přibyl filozofický a etický rozměr, řeší se témata člověk kontra stroj. Ale to vůbec nevadí. Nový RoboCop si tak jde vlastní cestou a kromě toho, že má mozek, má pořád obrovské koule. Snad nikdo nečekal, že by mohl trumfnout původní film, ale kolik diváků asi předpokládalo, že se mu v mnoha aspektech vyrovná. Kromě podařeného scénáře zaujmou i výkony hlavních protagonistů v čele s Gary Oldmanem, Michaelem Keatonem či samotným Joel Kinnamanem, z něhož jsem sice z počátku neměl pocit, že se pro roli RoboCopa narodil podobně jako Peter Weller, postupem času mě však i on přesvědčil. Jen je škoda, že José Padilha nedostal trošku volnější ruku, protože tento režisér má potenciál dostat z látky ještě o nějakou tu třídu lepší výsledek, ale mantinely nastavené Hollywoodem jsou hold neúprosné. A neubráním se vyjádření radosti nad tím, že tento film nakonec netočil Darren Aronofsky, u něhož platí, že poselství a smysl jeho filmů prostě nedokážu objektivně docenit...

    • 22.2.2014  11:12
    Colette (2013)
    ***

    S knihami Arnošta Lustiga jsem měl vždy problém. Jsou to samozřejmě zajímavé knihy a beru trošku jako povinnost mít aspoň některé z nich v knihovně. Navíc mě téma Holocaustu velmi zajímá a často se k němu vracím. Problémem těchto knih je způsob psaní, no prostě hodně těžko (až na povídky) se čtou. Colette jsem přesto nečetl. Teď zpět k filmu... Na české poměry až moc podařený snímek, jenž se však ve finále nevyhne nešvaru zkreslování a přizpůsobení příběhu formě poplatné neznalému a po romantickém příběhu lačnému divákovi. Milan Cieslar nám servíruje příběh, ve kterém se nebohá belgická holčina z ničeho nic zamiluje do klučiny, který ji podá kabelku a udělí zásadní radu pro přežití. Milan Cieslar nám chce tvrdit, že kápové nebyli takové svině, jenž pro záchranu vlastního krku mrknutím oka obětovali kdejakého vězně a dokonce se s nimi kamarádili, či pomáhali jim. Milan Cieslar si možná myslí, že téma Holocaustu je to pravé ořechové, za co by mohl dostat Oscara, když příběh natočí jako romantickou povídačku, ve které se hraje na náhodu víc než je zdrávo. Jenže právě tohle všechno je špatně! Z ambiciozního projektu se tak mávnutím proutku stává nesmyslná slátanina bez historického rozměru. Na Colette se dá podívat jednou, podruhé už ne, protože když se nad vším začnete aspoň trošku zamýšlet, budete způsob vyprávění tohoto příběhu považovat spíše za urážku všech těch nešťastných obětí, kteří skončili svůj život v nacistických peklech programu Konečného řešení...

    • 30.1.2014  23:55

    Martin Scorsese patří k mým nejoblíbenějším režisérům. Řadím jej však rovněž k těm, kteří prostě nepatří do tohoto století. Filmy, pro kterého jsem si jej zamiloval působí nyní jako odlesk starých dobrých časů, skrytých ve stínu moderních kýčů jenž za posledních pár let Marty (a nejen on) natočil. A Vlk z Wall Street je po bližším shlédnutí kýč nad kýče. Pseudomoralitka, snažící se nastavit zrcadlo všem těm hajzlům jenž vydělávají na blbosti druhých. Jenže se jedná o povrchní historku, ve které sice najdeme pár světlých a zábavných momentů, o to víc však hluchých míst. Celý film na mne způsobem vyprávění a povahou použitých scén působí až moc nuceně a točený na efekt. Asi bych se obešel bez všudypřítomné a nevkusně explicitní nahoty, sexu a drog, nebo je ve filmu nechal jen v množství opravdu potřebném a hlavně uvěřitelném, protože ta předimenzovanost prostě stříká na všechny strany a bortí základy už tak chabého příběhu. Po herecké stránce průměr, vlastně si mimo super Margot Robbie nevybavuji žádný herecky zapamatovatelný moment až na DiCapriovy uřvané motivační projevy a zfetovaný záchvat obrny či čeho. A to je další problém, po Djangovi a Gatsbym jsem DiCapria hodně přejezen a asi v současné době nemůže natočit nic, čemu bych zatleskal... No nic, časy Mafiánů, Taxikáře a Casina jsou nenávratně pryč, Martyho však pro ně budu stále milovat. Rovněž se pak budu snažit zapomenout na druhou stránku jeho tvorby, představovanou filmy z nového století a mimo jiné Vlkem z Wall Street, jakožto zástupcem doby efektních kýčů, jenž postrádají Scorseseho duši...

    • 29.1.2014  23:10

    Tak tenhle film mi zabrnkal na tu správnou strunu. Splnil další z mých nekonečných filmových snů a svedl dohromady mé dvě oblíbené herecké a troufnu si říci i boxerské legendy. A pojmout film o dvou přestárlých boxerech jako komedii? Mistrovský tah! Jinak než s humorným nadhledem si to ani nedokážu představit. Sylvester Stallone prostě v posledních pár letech umí oprašovat zašlý lesk tvrdých správňáků, na kterých jsem vyrůstal a byla jen otázka času, kdy nechá vzpomenout na svého Rockyho. Navíc jsem strašně rád, že své příležitosti bezezbytku využil i Robert De Niro. Nabízí se tak ultimátní střet Italského hřebce se Zuřícím býkem a my se možná konečně dozvíme, kdo z nich je lepší... Fakt tleskám, oba herci nešetří přívalem skvělých a vtipných hlášek, u kterých je víc než doplňuje Alan Arkin v roli Slyova trenéra. Během promoakcí není nouze o parádní gagy (třeba scénka s padáky je fakt k popukání) a nechybí ani provázanost osobních příběhů, jenž komediální linku do jisté míry dramatizují a ženský element v podání Kim Basinger, jejíž postava příběh nenásilně propojuje a v mnohém vysvětluje (navíc na "šedesátku" vypadá opravdu výborně)... Tenhle film si určitě ještě několikrát dám. Jen mě tak napadlo, jak by to asi dopadlo, kdyby se tihle dva znovu utkali někdy za dvacet let. No, ale to už by byl asi úplně jiný příběh...

    • 16.1.2014  21:53
    47 róninů (2013)
    **

    Co k tomuto filmu dodat... nejraději bych mu napálil hodnocení "odpad!" a dál bych se s s ním už nezaobíral. Před několika lety jsem se na film hodně těšil i přesto, že americké filmy o Japonsku většinou za moc nestojí. S uvedením prvního traileru mi padla čelist a věděl jsem, že tohle bude velký průšvih. Nejde o to, že by to byl nějak výrazně špatný film, dokonce nevybočuje z průměrných blockbusterů, které se na nás chrlí každoročně. Problém tkví v tom, že miluji Japonsko, miluji japonské legendy a miluji legendu (tu pravou) o 47 róninech. Pro Japonce je to to samé jako pro nás Staré pověsti české a mě by se tedy nelíbilo kdyby je někdo svévolně upravoval a překrucoval, tak jako byla překroucena legenda o 47 róninech. Od začátku do konce vycucané z prstu, prostě takový tábornický guláš z té nejlevnější konzervy. Film mohl být celkem solidním historickým dramatem, protože původní příběh je velmi silnou látkou. Jenže tady se musely přidat naprosto nesmyslné fantasy prvky, předlohou nepodložená postava, kterou hraje Keanu Reeves (opravdu nechápu, co v tom filmu dělal) a co je nejhorší, naprosto zbytečná milostná linie, která mě neskutečně vytočila. Hold to Američani musí prát skoro do každého filmu, aby na něj nalákali i příslušnice něžného pohlaví. Děkuji nechci! Proč tedy dávám dvě hvězdy? Dávám je za konec filmu, v jehož předvedenou podobu jsem vzhledem k vývoji děje už ani nedoufal, Hirojuki Sanadu ve kterém se zrcadlí moudrost a honosnost japonské historie a svým herectvím převyšuje naprosto všechny a konečně ty dvě krásné japonečky na které se když už nic jiného, moc dobře koukalo...

    • 11.1.2014  18:00

    Filmy o boxu mám hodně rád. V tomto filmu se však na něj podíváme z trošku nevídaného úhlu. Více než o sport zde vlastně jde o korupci, spekulace a nekončící hrabání peněz na úkor těch méně chytřejších a ovladatelnějších, jenž si vůbec neuvědomují, že jsou pouze figurkami v sobecké šachové partii. Hlavní role se zhostil "božský" Humphrey Bogart, který svou rolí novináře, jenž se stane tiskovým mluvčím, sehrál pomyslnou rozlučku s filmovým světem, protože o několik měsíců později bohužel zesnul na zákeřnou rakovinu. I přesto, že Humphreymu již jistě nebylo dvakrát dobře, zahrál svou roli už tradičně výborně, přesně v duchu postav pro které jej tak obdivuji a miluji. Já jsem si tenhle film hodně užil, boxerské zápasy jsou zde druhotné, hlavním jsou dialogy, myšlenkové pochody a morální dispozice jednotlivých postav. K bodrému Bogartovi tak skvělý protipól tvoří Rod Steiger, který si svou roli hrabivé svině očividně užívá a podává výkon srovnatelný s Bogartem... Skvělý, netradiční film o boxu, na který se rád ještě párkrát podívám. Jen je mi dnes opravdu líto, že to bylo naposledy, kdy ze stříbrného plátna zaznělo typicky jemné pohlazení drsného hlasu herecké klasy Humphrey Bogarta...

    • 10.1.2014  11:06

    Počítám, že tohle bude zase jeden z těch nedoceněných krimi žánrovek, stejně jako loňské Zabít tiše s Bradem Pittem. Problémem totiž může být pro mnohé dynamika vyprávění. Nejedná se o žádný adrenalinový akčňák, ale spíše emotivně vyšperkovaný revenge thriller "ze života", který se nikam nežene. Ano, takhle nějak si představuji, že by se člověk zachoval, kdyby mu někdo zabil mladšího bratra a ne že by si sehnal bazuku a ve stylu Komanda zlikvidoval půlku města. Christian Bale je pro mne dnes už absolutní herecká špička a velký oblíbenec, jenž ke svému hraní nepotřebuje víc než širokou škálu emotivních pohledů a póz a přesto je jen minimum jeho rolí, které si nějakým způsobem nezapamatujete. I zde jsem si jeho postavu pro její lidskost a tragický rozměr zamiloval od počátku a prostě mu nešlo nedržet palce. Woody Harrelson pro mne byl vždy tím typem herce, kterému padnou role nepříliš chytrých hrubiánů a buranů a jediným, kdo mne tak ve filmu zklamal zůstává Casey Affleck. Tedy říká se, že je mnohem talentovanější než jeho bratr Ben, ale to co předvádí zde je šílená prkenost! Naštěstí se tady dlouho neohřál a film se soustředil na postavu Christiana Balea... Out of the Furnace je dobrý film. Jen mu chybí trošku rychlejší tempo a nějaká scéna, která by byla nějakým způsobem jedinečná. Na druhou stranu mě potěšil prvek uvěřitelnosti a realističnosti postav a děje. Já mám takové filmy rád a proto jsem osobně až na menší výtky docela spokojen...

    • 26.12.2013  00:31

    Film, který má všechno, co od výborné noir žánrovky očekávám. Cynické drsné chlapy na obou stranách zákona, uhrančivou femme fatale k pomilování, mazaného zlodějíčka v hlavní roli, spoustu adrenalinových scén a řízných bonmotů. Jen ta linka s všudypřítomným vlastenectvím a bojem proti komunismu by mne v dnes natočeném filmu dost štvala a působila by prvoplánově. Ale tady ne. Film vznikl v období "studené války" a tak jsou tyto dobové souvislosti pochopitelné. Richard Widmark do své role perfektně sedl, Jean Peters je až netradičně angažovaná a živelná ženská, kterou nelze nemilovat. Výbornou roli pak sehrála Thelma Ritter, jenž má opravdu perfektní přehled o pěšácích šedé ekonomiky a v záloze má spoustu metod, jak své znalosti zpeněžit. Skvělá na filmu je jeho akční poloha. Rány padají odevšad, ostří hoši si to štrádují temnými uličkami či přístavem a není tak divu, že ránu pěstí schytá nejen kdejaký chlápek, ale občas i ženská. Tenhle film je špičková esence noirů...

    • 25.12.2013  23:47

    Vánoční svátky v plném proudu, v televizi dávají už devítistoudevětadevadesátou reprízu snad jakékoliv pohádky, která vás napadne a já páchám smrtelný hřích. No vlastně ne tak docela, jen si pouštím film Johna M. Stahla Smrtelný hřích, který je klasikou v žánru noir. Je to tak, tak jako jiní mají Vánoce spojené s pohádkami, já dávám večer přednost dobrému noiru či staré gangsterce. Tentokrát se mi do ruky dostal tenhle nádherný, věkem prověřený klenot, ukazující kataklyzmatickou posedlost a krásu která zabíjí. Slovo krása je ve spojení s Gene Tierney velmi slabým termínem, protože tato herečka podle mne patřila k nejkrásnějším herečkám poválečného Hollywoodu. Zde navíc hraje ústřední roli v příběhu o posedlosti, která naprosto nezná hranice a její zničující efekt se nevyhne nikomu, kdo se mu postaví do cesty... Zajímavé je, že tento film nemá kdoví jak promyšlený příběh ani postavy. Všichni jdou tak nějak po povrchu, černá je černá a bílá je bílá. To proč hodnotím film tak vysoko je právě Gene Tierney a její postava, která jako jediná vykazuje prvky nejednoznačnosti. Až mě mrazí jak se může láska lehce měnit ve vražednou posedlost a fascinující byl ten kontrast mezi krásou a chladnokrevnými skutky. První půlku filmu jsem sice docela přetrpěl, ale z té druhé udělala Gene perfektní noir jaký mám rád. Jen je škoda, že jsem se dostal pouze k barevné verzi, protože ta původní černobílá musela být, co se celkového zážitku týče, určitě mnohem lepší...

    • 19.12.2013  21:58

    Původně jsem to tak nechtěl, ale prostě se nedokážu ubránit srovnání... Tahle minisérie jednoduše nesahá ani po kotníky původnímu filmu s Faye Dunaway a Warrenem Beattym. Další průser je, že původní film patří k mým velmi oblíbeným a Faye dokonce k nejoblíbenějším herečkám... Doufal jsem, že si tenhle seriálek udrží jistou důstojnost. Jenže je zde absolutní absence jakékoliv atmosféry, kterou na gangsterkách tak miluju. Prostě každičký záběr (krom kostýmů a aut) smrdí současností až na půdu a třicátá léta se rozplynou jako kouř ze samopalu. Scénář tuctová záležitost s nepochopitelnými scénami předtuch a halucinací Clydea. A nevěřím, že to i dnes nešlo natočit mnohem stylověji, smysluplněji. Holliday Grainger nelze srovnat s Faye Dunaway, tatam je lascivní avšak velmi sexy Bonnie, kterou jsem si tak zamiloval. Emile Hirsch pak nemá štramácký šarm Warrena Beattyho. Jediným, kdo se mi ve své roli celkem líbil byl dnes už pomalu veterán William Hurt, který prostě umí. Jak jsem řekl, nemůžu se ubránit srovnání a tahle minisérie, i když není přímo kino filmem, potvrzuje důvod, proč by legendární filmy a příběhy neměly dostávat svůj remake a když už náhodou ano, je potřeba uchopit látku mnohem lépe...

    • 28.11.2013  16:48

    Dalo se čekat, že to jednou přijde a Marvel natočí film, který bude od začátku do konce totální průser (filmově), jenž však zástupy poloslepých fandů budou pomyslně vynášet až do nebe. Špatné je, že tohle bude mít jen jediný dopad a tím je, že nás do budoucna čekají takovéto tupé a nesmyslné "rádoby veselé a vtipné" filmy ozvučené cinkajícími zlaťáčky neobjektivního stáda! Čekal jsem to, druhý Thor se nesnese srovnání s prvním a filmařsky docela osobitým filmem. Nebudu se zde rozepisovat o všech záporech, které zde uvedli recenzenti, kteří ještě nepřišli o zrak, zdravý rozum a objektivní přístup. Z atmosféry a shakespearovské pohádky se film propadl do šíleného, dějově plytkého guláše uvařeného v kotlíku dementních hlášek, nesympatických a matných postav čí hnusných kamerových filtrů (viděno ve 2D, na 3D ze zásady nechodím), což druhého Thora u mne staví na pozici nejhorší marvelovky vůbec! Alan Taylor je televizní patlal, který se snaží točit blockbuster jako epizodu televizního seriálu, včetně televizního vzhledu (takto vypadají pohádky, které točila ve studiu ČT v 80. letech!) maskujíce to za promyšlené vrstvení psychologických a dějových pochodů. Kravina! Nejakčnější část, útok na Asgard je další osmdesátkovou vykrádačkou Flashe Gordona, jenž se však tentokrát nemůže opřít o hudební doprovod výborných Queen. No, ale postupme dál... Hemsworth v roli Thora je sice sympaťák, jeho role je ale napsaná katastrofálně. Portmanka dodržuje tradici posledních let, kdy je absolutně nesnesitelná a stejně jako v prvním dílu krade čas, ve kterém bych raději viděl mnohem sympatičtější Sif v podání Jaimie Alexander, která se ani napodruhé, spolu s trojicí válečníků, nedočkala zaslouženého prostoru. Hiddleston jako Loki... co k tomu říct, jeho postava je asi nejlépe napsaná, mě však neoslňoval ani v prvním filmu či v Avengers a ani tentokrát mu tleskat nebudu, protože prostě není důvod. A Marvel je na tom asi vážně tak špatně s postavami, že musí mít už ve třetím filmu stejného záporáka (toho trapného elfa se třemi replikami nepočítám)? To je pro komiksové vydavatelství světového formátu prostě ubohost! Kat Dennigs... ne ta mě teda nerozesmála ani jednou. Dokonce mě ten její odporný hlas neskonale štval a každou další repliku vypuštěnou z její pusinky jsem snášel s velkým sebezapřením. O záporech bych se zde mohl rozepisovat ještě dlouho, zatímco mne momentálně nenapadá jediný klad. To mě ten film asi vážně nebavil. A ani jako komedie, protože i komedie musí diváka rozesmát a pobavit. Zde, u hrdinského eposu o záchraně devíti světů, kde bych očekával nějakou tu osudovost či "temný svět", dostáváme frašku nevtipných vtípků, odporných kostýmů a odfláknuté speciální efekty. Thor: Temný svět je sterilně sterilní sterilita...

    • 28.10.2013  17:25

    Nejlepší příběhy píše život sám. Životní příběh Johna Forbese Nashe je toho skvělým příkladem. Chtělo by se věřit, že život geniálního matematika musí být přece jednoduchý, ale co když ruku v ruce s genialitou kráčí něco tak temného, jako je psychická porucha. Čistá duše je film o ...čisté duši. O duševní síle člověka, který ochoten podstoupit tu nejtěžší zkoušku, se kterou by se nikdo z nás jen tak nevyrovnal. Čistá duše je filmem o lásce, která jako v pohádce pomohla překonat strašlivou temnotu a odvrátila faktický konec jednoho člověka. Čistá duše je prostě filmem, jenž je tvořen rovnicí jejíž výsledek nikdy nenabude nuly či záporných hodnot. Výborná režie, skvělý scénář a napsané postavy, podmanivá hudba Jamese Hornera a v neposlední řadě výkon ústřední dvojice Jennifer Connelly a Russell Crowe. Oba hrají naprosto impozantně a emoční stránka filmu díky jejich vzájemné chemii funguje na jedničku. Čistá duše je pro mne jedním z mých nejoblíbenějších filmů a možná tomu přispěl i fakt, že mi film mimoděk podnítil zájem o Nashovy teorie při mém studiu ekonomie, čímž mi je docela zpříjemnil a ozvláštnil. Vůbec mi přitom nevadí, že se v jistých ohledech rozchází se skutečným životním osudem Johna F. Nashe. Výborný film, který nejen že má čistou duši, ale hodně velké a vřelé srdce...

    • 28.10.2013  17:04
    Carrie (2013)
    **

    Knihy Stephena Kinga mám docela rád. Jeho Carrie však nepatří mezí mé oblíbené a to samé můžu říct i o filmu Briana De Palmy z roku 1976, který přesto nepatří mezi nepodařené filmy. Jeho nový remake je však učebnicovým příkladem toho, proč je valná většina remaků zcela zbytečnou záležitostí. Kimberly Peirce prostě a jednoduše vzala původní film, bezestudu zkopírovala naprosto vše co v něm fungovalo, přidala pseudo-problémy dnešních teenagerů a namíchala trapný jahodový koktejl na způsob BH 90210 a podobných pitomostí. Nic víc tam prostě není. Dialogy jsou tupé, herci nepřesvědčiví. A nemůžu si pomoct, ale Chloë Grace Moretz, které předpovídám docela zářivou budoucnost, se na roli holčičky usurpované pološílenou a fanatickou matkou typově vůbec nehodí. Julianne Moore jsem nikdy moc nemusel a ani v tomto filmu mne ve své roli absolutně nepřesvědčila. Tato verze Carrie je naprosto zbytečná, vůbec není strašidelná a abych se přiznal, nevyvolá ani žádné emoce. Jedná se zase o jeden z emočně prázdných a dějově tupých remaků teenage vlny, na kterou si za pár měsíců vzpomenou snad jen skalní fanoušci. Ti ostatní ať raději sáhnou po původní verzi, nebo ještě lépe, přímo po Kingově knize...

    • 14.10.2013  14:06
    Poznamenaní (1948)
    *****

    Z dnešního pohledu by spousta diváků nazvala tento film až příliš idealistickým. Jiným by se možná nelíbila jistá míra propagandy a vlasteneckých tónů, které jsou společné valné většině snímků z poválečných let. Ano, mne by to možná také jindy vadilo, tentokrát však nikoliv. Možná za to může až dokumentární styl úvodních minut filmu, nebo spíš dojemný příběh malého chlapce, ztraceného v poválečných troskách Evropy, který prostě vezme za srdce. A i když se místy tlačí na citovou pilu docela fest, hodně se mi tenhle snímek o přátelství, naději, mateřské lásce a shledání líbil. Navíc mne hodně potěšilo, že jsou ve filmu, ač je americkým snímkem, zachovány dialogy v češtině či polštině. Jsem si téměř jist, že dnes by tyto pasáže byly natočeny v angličtině. S hereckých výkonů zaujme malý Ivan Jandl, Jarmila Novotná či Montgomery Clift v roli amerického vojáka. Idealismus a láska k bližnímu přímo vyskakuje z každé minuty filmu a není se čemu divit, vždyť film vznikl v době, kdy lidé potřebovali znovu získat naději a víru v lepší zítřky. A přiznám se, že mi u závěrečné scény ukápla slza, ač jsem se ji hodně snažil zadržet. Pěkné...

    • 14.10.2013  13:53

    Doposud jsem se mnohokrát nesetkal, aby černý humor působil tak moc laskavě, jako něžné pohlazení. We´re No Angels jsou právě takovýmto filmem. Netradiční vánoční komedie, jaké se dnes už netočí a na které se podívám ve kteroukoliv roční dobu či náladovém rozpoložení. Výtečnému Humphrey Bogartovi zde tentokrát parádně sekunduje Peter Ustinov, Aldo Ray nebo herečka mne známá především z filmu Fritze Langa Joan Bennett. Všichni tito prožijí neuvěřitelný vánoční den a noc, plnou nečekaných událostí a několika úmrtí. Paradoxem je, že všechno to, co by mělo působit smutným dojmem působí naprosto úsměvně. Cynismus dovedený až do extrému berete jako něco normálního a spíše naopak na vás povahy uprchlých trestanců postupem času začnou působit opravdu andělsky. Navíc to prostředí exotických ostrovů sousedící s nechvalně proslulými Ďábelskými ostrovy absolutně nepůsobí vánočně. Tento film je plný paradoxů, výborných hlášek a nadprůměrných hereckých výkonů. Obsahuje tedy naprosto vše, co potřebuji k tomu, abych se nenuceně a od srdce zasmál...

    • 14.10.2013  13:36

    Víc než adaptací Hemingwayova románu opravdu připomíná tento film spíše nepřiznanou variaci na Casablancu. Místo, postavy, scénář a přítomnost Humphrey Bogarta tuto myšlenku jen podtrhuje. S knižní předlohou příběh nemá téměř nic společného, což ovšem neznamená, že bych tím byl pohoršen nebo se naopak u filmu nebavil. Mít a nemít se nese na odlehčené vlně, která zanechává diváka v iluzi, že dobro vždy vítězí nad zlem, že ti zlí budou spravedlivě potrestání ať už tím či oním způsobem. V ústředí je vznikající vztah mezi Humphrey Bogartem a Lauren Bacall, jenž se později znovu sešli ještě několikrát a zvláště pak Hluboký spánek znamenal spolupráci nezapomenutelnou. Bogart je v Mít a nemít prostě Borgart. Takový jakého jej jako herce miluju a obdivuju. Drsný rošťák s ostrými rysy tváře a obrovským srdcem. O Lauren Bacall si na rozdíl od některých zdejších komentářů myslím, že se k Bogartovi hodí až fantasticky. Není to žádná prvoplánová kráska a naopak má ve svém postoji něco drsného a trošku cynického, což z ní nedělá jen povinnou okrasu hlavního hrdiny, ale naopak dokonalou femme fatale... Mít a nemít je dobrodružným filmem z období temna, jenž zasáhlo svět ve 40. letech, který hraje na ironickou strunu a místy až karikaturizuje nacistické kolaboranty v exotickém Martiniku. Pro fanoušky Bogarta povinnost a zároveň jistota, protože Humphrey je zase nezapomenutelný...

    • 12.10.2013  22:40
    2 zbraně (2013)
    ***

    Ne, nečekal jsem žádné zázraky. A možná díky tomu jsem hodně mile překvapen. Dostal jsem docela výživnou akční jízdu se vším co je k tomu potřeba. Navíc vše s velkou dávkou humoru, který výborně odlehčí i tu nejvypjatější situaci... Bylo to tady už tisíckrát, dva tajní agenti zrazeni svými mateřskými organizacemi (občas se mi vybavili Parchanti, kteří jsou také dle komiksové předlohy, ty podobnosti tady prostě jsou), přesto to i po tisící prvé stále baví. Scénář nic komplikovaného, dialogy obzvlášť mezi ústřední dvojicí napsané na jedničku. Prostě akčňák, který nechá vzpomenout nekomplikované akční Béčka 80. a 90. let. Denzel Washington mě ve filmu bavil po hodně dlouhé době, konečně! No a Mark Wahlberg? Ať si jeho odpůrci říkají co chtějí, ale prostě do škatulky hereckých polen rozhodně dávno nepatří. Zde navíc hláškuje o sto šest a ve větší míře jsou to velmi podařené vtípky. Takže, já jsem se bavil, jako odpočinkově nenáročný film tyhle 2 zbraně opravdu fungují...

    • 8.10.2013  18:52

    Nejlepší válečný film? To zcela jistě ne. Ale jeden z nejoblíbenějších válečných filmů? Určitě! Nevím proč, ale v celé té záplavě válečných filmů má v mém srdci právě Kam orli nelétají své pomyslné prvenství. Možná je to tím, že jde o film o pěšácích stínové fronty, kteří slavná bitevní vítězství vyměnili za malé dílčí výhry, jenž však v konečném důsledku byly stejně důležité. Nebo je to možná proto, že je to směsice více žánrů, kde se k tomu válečnému přidává akční a dobrodružný, potažmo špionážní. Dalšími důvody jsou nádherné lokace alpských velehor, perfektní hudba, která vtáhne do děje ihned od první minuty, brilantní a napínavý scénář s několika chytrými zvraty a v neposlední řadě herecké obsazení. Vidět na scéně v jednom filmu mistra dramatických replik Richarda Burtona a drsňáka z nejdrsnějších Clinta Eastwooda je pro mne jedním ze splněných filmových snů. Oba přinesli do filmu to v čem jsou nejlepší a musím uznat, že výsledek je naprosto perfektní. Při pohledu na délku snímku je až s podivem, že celá ta doba je vyplněna nepřetržitou akcí, která ani na okamžik nemůže nudit. Film působí dojmem, jako bychom sledovali nové eskapády legendárního agenta 007, tentokrát během 2SV. Opravdu, dokonce i ty krásné ženy tady najdeme, o to se postarala dvojice Ingoushka Petrov a Mary Ure, které však v celkovém pojetí snímku nejsou pouze krásnou ozdobou. Mě tyhle filmy prostě baví a Kam orli nelétají řadím spolu s podobně laděným Tuctem špinavců či Velkým útěkem hodně vysoko a mám je mnohem raději než kvalitativně a obsahově naléhavější počiny válečného žánru…

    • 8.10.2013  18:32

    Až překvapivě dobrý snímek z dílny mistra Alfreda Hitchcocka. Tentokrát se Hitchcock pouští do průzkumu morálních hodnot člověka. Rozehrává nervydrásající hru o pravdu a lež. Aniž by využil nějaké berličky nebo nečekaného zvratu dokáže film udržet velmi napínavé tempo a člověk se až diví, kolik morálních zásad se v někom může najít i v té nejvypjatější situaci, přesto že by to znamenalo vlastní záchranu. I zde Hitchcock příběh postavil na motivu nespravedlivě obviněného muže, jehož si tentokrát zahrál výtečný Montgomery Clift. Partnerkou mu byla rovněž skvělá Anne Baxter a za zmínku stojí role O.E.Hasse, jenž tvoří přirozený morální protipól ke Cliftovi, osobu nesoucí neklamné známky blahosklonné sebestřednosti a zbabělosti. Pro mne byl tento film opravdu překvapením, protože dle námětu jsem neočekával nic takhle dobrého. Montgomery zahrál na výbornou, ostatně jako v každém filmu, co jsem s ním viděl. Musím si tak postesknout, protože s ohledem na jeho talent a sympatické vystupování je škoda, že se mu později vymstila jeho koketérie s alkoholem a drogami…

    • 2.10.2013  00:37

    Další výborný noir. Cynický příběh o tom, že jeden zločin lze nejlépe zakrýt dalším zločinem. O tom, že když už odněkud utíkáte, není radno se vracet a o tom, že nevinné děti mohou také vyrůst v prolhané bestie nebo alkoholiky. Úvodních několik minut mne nijak moc neoslovilo, jakmile se ale příběh posunul více do budoucnosti, konečně začal šlapat na plný plyn. A vlastně zde nehledejme nic tajemného, karty jsou u každého z hráčů naprosto čitelné, jen každého žene jiná hnací síla. Postavy jsou výborně napsané, zejména pak role Barbary Stanwyck je učebnicovou ukázkou femme fatale. Zvláštností je, že stejné označení lze použít i pro Lizabeth Scott, jenže v opačném významu slova i morálního spektra. Mezi těmito ženami osciluje postava Van Helfina, jenž je náhodou a paranoidním strachem alkoholického prokurátora Kirka Douglase vehnán do událostí, které musí zákonitě mít pro někoho fatální důsledky. Výborný film, stojící hlavně na postavách a řešení zajímavých morálních dilemat klasického zosobnění dobra a zla…

    • 2.10.2013  00:18
    Marnie (1964)
    ****

    Jeden z posledních filmů Alfreda Hitchcocka, který v žádném případě není tak špatný, jak by se mohlo dle zdejších komentářů zdát. Já jsem se bavil skvěle a když jsem viděl výjevy chronického strachu z rudé barvy, uvědomil jsem si, že jsem film již v minulosti viděl. Tenkrát mi ale v hlavě moc nezůstal, protože to bylo někdy hluboko v dětství, kdy mne podobné snímky rozhodně nezajímaly. Hitchcock rozehrává příběh tajemné zlodějky Marnie, jejíž život je opředen tajemstvím sahající daleko do minulosti. Důležité jsou však střípky na pozadí samotného příběhu, řada fóbií, které formují postavu Marnie, od strachu z mužů, přes zmíněnou rudou barvu až po noční můry. Ano občas to všechno trošku skřípe, hlavně ta fóbie z barvy není moc dotažená k dokonalosti, přesto tenhle snímek nezapadne do průměru. A na rozdíl od spousty spolukomentujících mi nevadila ani ona provázanost s romantickou linií snímku, či onen akt „znásilnění“ mi nepřišel nijak kontroverzní. Tippi Hedren tentokrát od Hitchcocka dostala mnohem lepší roli než v přechválených Ptácích a celkem zdatně ji sekundoval i Sean Connery (i když u toho jsem se ujistil, že jako herce jsem ho začal mít rád až když zestárnul a zešedivěl :D). Marnie je podařený psychologický thriller, který sice nedosahuje kvalit nejlepších filmů Alfreda Hitchcocka, jako takový jim však v žádném případě nedělá ostudu. Na jedničku působí vizuál a hudební doprovod snímku. Takže spokojenost, jen by mne zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby roli Marnie hrála Grace Kelly, která roli odmítla. To už se ale nikdy nedovíme, škoda…

    • 1.10.2013  10:59
    Mzda strachu (1953)
    *****

    Tak tohle bylo zatraceně dobrý kafe! Film o čtveřici chlápků, dvou náklaďácích a jedné smrti, která si nevybírá. Byl jsem vtažen do příběhu od úvodních minut zasazených do venkovského bubákova, kde se to jen hemží nejrůznějšími existencemi a drsňáky, kteří nikdy pro ránu nepůjdou daleko. Tohle mám rád, dokonce jsem dlouhou dobu doufal, že na mě od nějakého toho stolu zaplivané hospody vykoukne sám Humphrey Bogart :D Možná někomu mohla úvodní sekvence připadat zdlouhavá, mne však opravdu sedla i díky tomu, že jsme mohli blíže poznat hlavní hrdiny a jejich charaktery. Následující minuty jsou čistý adrenalin a vážně jsem to těm chlápkům nezáviděl. Hold převézt nitroglycerin po rozbité cestě dlouhé 500 kiláků není práce pro každého. Jenže prachy jsou prachy a těžká doba si žádá odvážné činy… Vážně nervydrásající thriller, v němž smrt čeká v každé zatáčce cesty. Těch momentů kde se mi zastavoval dech bylo opravdu hodně. Herci hrají své výborně napsané party na jedničku. Jediné co mě naštvalo byly velmi stupidní poslední dvě minuty o "kličkování" a naprosto nesmyslně-patetická smrt jednoho z řidičů. Tohle mi ke zbytku filmu nesedělo, ale jinak je film opravdu nestárnoucí klasika…

    • 29.9.2013  22:53
    Thor (2011)
    ***

    Tenhle film pro mne znamenal docela dost otazníků. Moc jsem tenkrát před jeho uvedením nevěřil, že Marvel dokáže natočit fantasy příběh, jenž by šel nenásilně skloubit se soudobým pozemským světem. A hle, celkem se to povedlo. Lví podíl samozřejmě nese angažmá Shakespearovského specialisty Kennetha Branagha na režisérské židli. Režisér se totiž vyzná v dramatických dialozích, které by možná normálně působily komicky, u Thora však vyzní docela příjemně. Navíc, nebýt několika můstků do Marvel universa, člověk by si téměř neřekl, že se jedná o přípravu na superhrdinskou týmovku. Hlavně se mi líbila práce se severskou mytologií, která je zde nenásilně poupravena, jenž si však zachovává mnoho z původních bájí a legend zapsaných v knize písní Edda… Herecké obsazení je velmi podařené. Chris Hemsworth působí jako čerstvá krev hodně sympaticky, Anthony Hopkins hraje Odina s moudrostí, jistotou a hereckým šarmem a Tom Hiddleston je opravdu slizký bastard. Jediným slabým článkem tak pro mne zůstává Natalie Portman, která se u mne během několika let propracovala od oblíbené herečky až po jednu z nejotravnějších hereckých persón současného Hollywoodu a dnes ji opravdu nemusím… Docela se mi líbila i hrdinská hudba Patricka Doylea, celková výprava (i když ten Asgard mohl být trošku velkolepější), kostýmy a vůbec taková ta pohádková atmosféra. První Thor je nenáročný film pro odreagování a odpočinutí. Jako většina „Marvelovek“ jede hodně na jistotu a bojí se udělat něco nepředvídatelného či nekorektního. Docela jsem zvědav, jak se osudy Thora vyvinou ve druhém dílu, který je nyní téměř za dveřmi…

    • 29.9.2013  12:21

    Milostný dopis podle Alfreda Hitchcocka... Můj otec si vždycky pletl slovo psychopat a psychiatr :D A když by se podíval na Rozdvojenou duši Alfreda Hitchcocka věděl by, že v podstatě mezi nimi může být jen tenká hranice. Abych to uvedl na pravou míru, musíme si přiznat, že Rozdvojená duše má velmi nepravděpodobnou v reálném světě téměř nemyslitelnou zápletku. Vždyť která žena by se na první pohled zamilovala do muže, jenž trpí očividnými psychickými potížemi a postupem času je velmi reálné, že se jedná o vraha (i když chápu, že chemie lásky bývá někdy hodně nevyzpytatelná). Tuto skutečnost však naprosto přesvědčivě smazává způsob vyprávění příběhu a až magicky snová atmosféra podpořená zasněnou hudbou Miklóse Rózsy. Jistým způsobem to vše ve mne evokovalo pozdější Hitchcockův mistrovský film Vertigo. I zde se jedná o posedlost a utkvělou obsesi, která nás provází místy až snovým příběhem o hledání pravdy ve freudovském stylu psychoanalýzy. Ony psychoanalytické a hlavně snové sekvence se mi ve filmu líbily nejvíc. Řetězení zdánlivě nesouvislých obrazů a využívání netradičních úhlů kamery, hra se světlem a stíny, prostě hitchcockovská laskomina, jakou si dám líbit. Gregory Pecka jsem nikdy moc nemusel a většinou je mi i celkem nesympatický (může za to i fakt, že jsem jej viděl v několika filmech dabovaného namistrovaným Bartoškou, kterého prostě zcela nesnáším), po boku výborné a krásné Ingrid Bergman byl však i on docela snesitelným. A Ingrid naprosto exceluje, je třeba si přiznat, že 40. léta byla jednoznačně její dekádou…

    • 28.9.2013  16:59

    Ať si to přebere každý sám, pro mne je tohle jednoznačně nejlepší a nejzábavnější "Marvelovka" pocházející z jejich domovského studia, která byla k dnešnímu dni natočena. Především je to proto, že se film nebere vážně a je tak hravým dobrodružstvím jakoby vystřiženým z brakového románu či válečně-špionážní hříčky. A protože je to patrné od prvních minut, vůbec mi zde nevadila ona naivita a vlastenecké podtóny, které jsou Captainu Americovi vlastní i v komiksu a za které bych jiné filmy slovně rozcupoval. Joe Johnston už se svým filmem Rocketeer dokázal, že retroatmosféra válečných let smíchaná s neuvěřitelnými technickými vynálezy mu sedí jako nikomu. Atmosféra v jeho filmech na mne působí většinou velmi příjemně a mám jej jako odpočinkového režiséra velmi rád. Všechny své klady přenesl i do tohoto filmu a natočil jej přesně tak, jak jsem si jej představoval. Nutno podotknout, že tohle je prostě film pro fanoušky komiksu a ne pro burany, kteří neocení radost z čirého dobrodružství a touhy jednoho kluka po světovém míru a spravedlnosti. Naivní, ale krásná pohádka, ve které se podařilo skoro vše. Doufám, že pokračování Winter Soldier naváže tam kde skončil první film a pokusí se zapomenout na až moc přehypovanou avengerskou štaci. Velkým plusem filmu je fakt, že Chris Evans se na roli supervojáka se srdcem Mirka Dušína opravdu hodí a Hayley Atwell není jen zatraceně sexy ženská, ale vytvořila i dosud nejlepší ženskou roli ze všech marvelovských adaptací. Pokud máte stejně jako já rádi pulpová dobrodružství odpočinkového charakteru a netrpíte zbytečnými předsudky vůči komiksům nebo pozérskou homofóbií, určitě si tenhle film moc užijete...

    • 26.9.2013  11:27
    Agenti S.H.I.E.L.D. (TV seriál) (2013)
    *

    Seriály nikdy raději nekomentuji… Tentokrát udělám výjimku, protože mne zaráží ta celosvětová honorace něčeho tak…tak prázdného jako jsou Agents of S.H.I.E.L.D. Pod pilotním dílem je jako režisér podepsán Joss Whedon, jenž plytkost a psychologickou neschopnost vykreslit silné charaktery přenesl od filmových Avengers i na seriálové pole. A tady to jde vidět vše mnohem víc. Tuctový děj, obehraná a nezajímavá zápletka, přehršel naprosto trapných postav. Trošku moc na to, aby to zachránil jediný solidní herec Clark Gregg se svými občas podařenými vtípky. Možná za to může Whedon, jehož řadím po bok J.J.Abramse a poterminatorovského Jamese Camerona, tedy naprosto průměrných režisérů s nepochopitelnou fanouškovskou základnou. A u Whedona je to nejvíc k neuvěření, budu se opakovat, ale pro mne nikdy nebude víc než režisér seriálových srágor. Jasně, chápu že odkazy na marvelovské filmy a komiksy, nebo odlehčené vtípky můžou někomu stačit, pro mne je to na seriál málo… Takže, seriál mne po pilotu nijak nepřesvědčil. Dám mu ještě jednu šanci příští týden, už jen proto, že režíruje jiný režisér. Možná své hodnocení potom změním, zatím to ale vypadá, že tohle pro mne (ač komiksy miluji) prostě není…............Tak, dneska (2.10.2013) jsem "dal" slíbený druhý díl. Boha jeho, tohle někdo nazývá událostí seriálové sezóny? To co jsem napsal výše po pilotu platí u druhého dílu dvojnásobně. Nechápu, kde někdo vidí něco víc než seriálový look, tohle smrdí studiem na kilometry daleko! Hrůza, jakým způsobem jsou napsané postavy. Ty dva vědátorské autisty bych rovnou zabil a ostatní rádoby cool tvrďáky pořádně nakopal do zadku! Ostatně, stejný trest by zasloužili všichni fanoušci, kteří slepě nepřipustí, že tohle je prostě povrchní tupá kravina. Pánové a dámy, už ty drogy neberte! No nic, pro mne to znamená konečnou, na další díl opravdu nemám sílu...

    • 22.9.2013  12:00

    Tohle taky nebude nejlepší Alfred Hitchcock, kterého jsem kdy viděl. Dokonce se ani k jeho nejlepším snímkům nepřibližuje. Může za to opět hlavně první polovina filmu, jenž je hodně utahaná, celkem nezajímavá a vlastně o ničem důležitém ani nevypovídá. Kdyby byla první půlka sestříhána na nějakých dvacet minut, bohatě by to stačilo. Naštěstí tentokrát zafungovala polovina druhá a konečně se dostavil skutečný Hitchcock se svou nejsilnější stránkou. Postupná gradace tísnivé atmosféry, nastolené otázky a zatajené odpovědi. Dokonce to i směřovalo směrem, který jsem neočekával a nakonec jsem byl i docela spokojen. Laurence Olivier v hlavní roli výborný, Judith Anderson plánovaně démonicky nesympatická, jen s tou Joan Fontaine mám i u dalšího Hitchcockova filmu problém. Vůbec mi nesedí její způsob hraní, přesto uznávám její jisté půvaby. Nikdy ale nebude patřit k mým oblíbeným herečkám. Rebecca opravdu není nijak výjimečný film, ale pokud přetrpíte zbytečně dlouhou a nezáživnou polovinu, určitě dokáže docela dobře pobavit…

    • 17.9.2013  00:59
    Podezření (1941)
    ***

    Na poměry Alfreda Hitchcocka poněkud slabší film. Sice disponuje velmi zajímavou zápletkou, jejíž veškerý možný potenciál však zůstane naprosto nevyužit. První polovina filmu působí jako romantická komedie, čemuž by nahrávala i osoba Cary Granta, ta druhá kriminálně-thrillerová nastoupila až příliš pozdě na to, aby dokázala film pozvednout na něco víc než průměr. Je to však lepší průměr, který bych u jiného režiséra hodnotil vyšším hodnocením, u režiséra kvalit Alfreda Hitchcocka však vždy očekávám mnohem více. Ano, film nabírá závěrečnou třetinou svůj druhý dech, ale bohužel to nedokázal zachránit ani tradičně výborný Cary Grant a už vůbec ne Joan Fontaine, která na mne naopak působila jako šedá myš. Množství momentů, kdy herečka ve své roli omdlévala bylo na jeden film až moc. Nejhorší však pro mne je, že ač měl být závěr jistě velkým překvapením, sám jsem byl na závěr překvapen, jak dobře jsem odhadl konec filmu. Což mne hodně mrzelo. Škoda, ten potenciál zde opravdu byl…

    • 16.9.2013  11:20

    Divadelně pojaté drama v režii Alfreda Hitchcocka. Tentokrát nám režisér přibližuje situaci, kdy se v záchranném člunu během 2SV, po torpédování nákladní lodi, ocitne nesourodá skupinka trosečníků, které dělí nejen společenské třídy, ale i různé válečné strany, jelikož se zde objevuje i tajemný Němec, který chce s ostatními spolupracovat na záchraně. Jenže i on sleduje vlastní zájmy. Na Hitchcocka trošku netypické drama o přežití stavějící hlavně na dialogové stránce filmu a řešící dilemata sociálních rozdílů a nepřátelských předsudků. Není to žádná velká pecka, přesto se jedná o velmi zajímavý film s výborným psychologickým vykreslením všech postav v mezní a krizové situaci…

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace