legio

Tímto hororem, pro mě skončily horory. Viděl jsem ho v době releasu a od té doby, nemám potřebu vyhledávat filmy typu Saw. Mezi konkurencí je to ovšem špička. Překvapení v polovině filmu, kdy se celý děj posune do pro mě neunosného teroru, je zdrcujicí. V životě by mě něco takového nenapadlo.

Tenhle film táhne první polovina, přesto za pět. Burtonovská atmosféra z toho čpí na dálku. Jim Carey se tady vrací k tomu, co mu jde nejlépe - jeho opičky. Film plný hlášek a Tatry 603.

Střih, kamera a herecké výkony byly slušně řečeno amatérské. O to víc zamrzí, že začátek filmu a kontakty se zemřelými byly vcelku vyvedené. Zvláště duch násilníka byl opravdu strach nahánějící. Bohužel to bylo tak vše, co se dá pochválit. Pěkná jedna hvězdička za nadšení autorů natočit klasickou duchařinu.

Už vím, proč američani dostavají v posledních konfliktech tak na prdel. Vojáci jsou odrostlé děti, kteří proti dospělím mužům, jenž už nějakou tou bitvou prošli prostě nemají šanci, ikdyž mají na své straně podporu letectva a moderní zbraně. Nemají důvěru místního obyvatelstva, protože se chovají jako prasata, co si myslí, že můžou všechno a nedokažou ctít místní pravidla. Po celou dobu sledování tohoto dokumentu, jsem se nemohl s jednotkou amerických vojáku ztotožnit a naopak jsem se na ně díval očima místní stařešiny. Možná podobně viděli naše babičky a dědečkové vojáky wehrmachtu, když se jich ptali, kdeže jsou ti partizáni. Nevím, tohle je další z dokumentů, který oslavuje chrabrost amerického vojáka, který nasazuje život za naší svobodu a my bychom měly být vděčni a oslavovat je. Mě už to ale neba. Mám tady ještě Armadillo, tak snad to bude mnohem lepší.

Nechápu tak kladné hodnocení tohoto snímku. Film mi nepřišel děsivý ani trochu, naopak jsem se musel při některých scénách pousmát. Třeba dědek hulič a jeho třes při vychutnávání si špeka byl vtipný. Možná kdyby se film natočil jako hodně černá komedie, dalo by to o hvězdičku navíc. Nejvíc mě však rozsekal závěr, kdy chlapec, přeživší matčin teror musí přijmout fakt, že až se maminka vyléčí, nastěhuje se zpět. Opravdu příběh podle skutečné události?! Ale no tak...

To nám ta Dakota od dob Man on Fire pěkně vyrostla. Bohužel jsem ji tak stále viděl a sexy mi tím pádem nepřišla, více než rebelka byla spíš protivnej fracek a vůbec to bylo takový nijaký. Holky, který si hrajou na punkerky a pak vyběhávaj po lese flaštičku whisky co předtím vypili, bylo úsměvný. Neznáma kapela = zbytečný film. Nuda.

Seriál mých dětských let. Jelikož v té době mít video byl luxus, nahrál jsem si pár dílů na audio kazety a poslouchal je před spaním...no magor.

Viděl jsem všechny díly, možná až na jeden, kupoval jsem žvýkašky s obrázkem a dolarovou, markovou, nebo italskou bankovkou, mam doma všechny díly komiksu co u nás vyšli, poličku jsem měl plnou postaviček želváků a pizza byl posvátný pokrm. Nemohu jinak než za *****. Jinak jsem byl Donatello.

Když se snažím někomu doporučit film o upírech, snažím se pokud možno slovu upír vyhnout. V té hromadě blbin na toto téma se lidem nedivím, že jsou vůči upírům nedůvěřiví. Chan-wook Park ale moc dobře ví, jak se k věci postavit a naservíruje vám dílko, které vás s nenásilně a s lehkostí přiková do sedačky a vy se jen divíte, kam na to ten chlap sakra chodí. Vedle Let the Right One In a Interview s upírem jsou tyto snímky s žízní asi nejlepší filmy o upírech. Fanoušci Twilight si k nim mohou přičíst dalších X, nebo kolik je toho natoceno.

Další z filmů, kdy stárnoucí filmová hvězda, natočila film o hrdinovi, kterého dostihl čas a nastala tak chvíle nad tím se zamyslet, co vlastně v životě dokázal. Narozdíl od Jacka Nicholsona a jeho O Schmidtovi a Murrayho Zlomených květin, je tenhle snímek o dost slabší. Je ale zajímavé jak postava i herec ve svém reálném životě, svou nemoc dokaží ignorovat a nenechat se od ní zlomit.