Mermaidee

Breakfast moc nedává smysl. Takže spíš break fast? Myslím, že tenhle film se dá označit za kultovní, než jsem se k němu dostala, zaznamenala jsem v jiných filmech a seriálech spoustu narážek na The Breakfast Club. Což vyvolává jistá očekávání a film je asi splnil. Ale pár výtek mám. Pokud by měli v 80. letech teenageři skutečně jen takové problémy, tak mám nutkání říct, že náš svět (r. 2023) opravdu směřuje do pr...., jak se vyjadřují dezoláti v fb diskuzích. A ten vzorek šestnáctiletých. Znuděná bohatá holka, divná holka, šprt, sportovec a bad boy. I ti záporáci se nakonec ukážou jako slušní mladí lidé, pouze rebelující vůči rodičům. A aby byla proměna více patrná, stane se z Popelky v závěru rovnou Sněhurka a to už moje současné já, natolik ovlivněné (oblbnuté?) hesly jako #selflove a #stayyourself, považuje skoro za zločin. Závěr ale splnil očekávání a vystihl takový ten pocit, kdy odcházíte za svítání spát a pořád ve Vás doznívá skvělá noc. PS: úplně jsem zapomněla na dobu, kdy holky dávaly klukům jednu náušnici. Dobrou.

Sem tam vtipný, ale častěji spíš na sílu. Jedinej, kvůli komu stalo za pozornost byl pro mě de Niro, na Efrona se dobře kouká, jenže zatím jsem nějak neobjevila jeho herecké ani pěvecké kvality. A ta love linka mi taky byla úplně ukradená. Konec byl nasnadě, ale závěrečná scéna natočená fakt blbě. Nebo snad byl účel ukázat přítomnost spodního prádla?

Asi nebudu první ani poslední, kdo myslel, že v tom hraje Margot Robie. Kolik má ta ženská ještě klonů? Jinak na to, jak moc doslovný ten film záměrně byl, na některé postavy nakonec zapomněli. Nevím, jestli jsem se tomu smála kdysi, ale teď určitě ne.

Nějak si nedokážu představit, jak na tenhle film chodi v Americe zástupy šesťáků. Už jen to, že to v téhle době někdo mohl natočit. Ale natočil a byla to sakra trefa! Pod pokličkou detske nevinnosti totiž bublal jeden dospelackej vtip za druhým a párkrát jsem se smála i nahlas, což upřímně ani nevím, kdy se mi u nejake komedie stalo naposled. Jasně, že vždycky by to mohlo být i lepší...ale pět hvězd dávám s klidem.

Tahle pohádka podle mě není úplně pro děti. Já se jí vždycky trochu bála. Smysl mi začala dávat až časem (to je ten posun doby, dneska by totiž vzhledem k širokému výběru nejspíš další šanci nedostala) a teď už ji snad konečně dokážu docenit. Ale dětem ji opravdu pouštět nebudu, to zůstává

Celé to bylo vztahově nějak pokřivené. Těžko říct, jestli problém byl už scénář, nebo tomu nasadila korunu i režie, ale nepobrala jsem, jestli hluboká láska hlavních představitelů byla dána jen hloubkou spojení, nebo v tom bylo i něco jiného? Občas mám podezření, že tyhle filmy produkčně podporují zejména starší muži, kteří si jimi ventilují svoje pozdní chlípné sny. Ale ani u dalších dvojic nebylo komu fandit. Moderátorka s naprosto zoufalýma replikama za pultem se dala dohromady s budižkničemu, které původně patřilo k její kamarádce. Že ta se ho ráda zbavila, se nedivím. Ona sama si pak nabrnkla nemastneho-neslaneho fachmana, (čímž ale možná prokázala největší manažerský talent, stavba domu neni jen tak!). Nakonec nejlip z toho vysla Ostrava, incestice se vyplatila, výjimečně tam působí jako docela hezký místo. No a na závěr bych chtěla dodat, že pojmenovat syna po otci, přestože vím, že se tak už jmenuje první syn (bratr dítěte), to je teda zhovadilost první kategorie. Jak dlouho nad tím paní scénáristka asi uvažovala?

Pustila jsem si komedii....až na to, že to komedie vůbec nebyla. Dost depresivní sonda, na kterou už asi nebudu mít nikdy chuť.

Já se OMLOUVÁM, pokud mě snad někdy jen napadlo, že jsou šachy nudná hra. Beth hraje vášnivě a ještě u toho zvládá vypadat elegantně. Zároveň nevím, proč jsem čekala tak dlouho, než jsem si tuhle serii konečně pustila. Takže jediná věc, co mě žere je fakt, že Moskvu z nějakýho důvodu datovali zrovna do šedesátýho osmýho. Budu se muset tvářit, že to bylo určitě aspoň začátkem roku, jinak bych jí to bratříčkování asi nemohla odpustit už vůbec.

Tak tohle bylo velké překvápko, zvlášť když jsem podle zběžného shlédnutí komentů tady čekala, že to asi do pár minut vypnu. A světě nediv se, rozhodně nešlo o Popelku v americkým stylu, ta holka to rozjela na jiným levelu - a dialogy, argumentace v britské angličtině, všechno tohle už jen přisypávalo hvězdičky. Já ty anglány žeru, už proto, že umí zapojit i mozek.

Tenhle film jsem viděla naposledy, když jsem byla stejně stará/mladá/malá? jako Anna. Pamatuju si, že mi přišla hrozně prkenná a pak jediný pocit - jak může být tak sobecká a nechat svoji sestru zemřít? Občas to asi každý chce vzdát, ale i od toho má člověk rodinu. Teď jako matka na to radši koukat nebudu. Nedokážu si představit tu bezmoc.