IvcaSammet

Sice hodnotím průměrem, celkově bych ale seriálu dala tři a půl, bohužel jsem čekala jsem trochu jiného. The Man on the Platform mě dokonale navnadil, očekávala jsem, že v podobném stylu budou vyprávěny i zbylé epizody. Ty byly ale spíš jenom slabším odvarem. I přes to, že každý příběh obsahoval nějakou tu pointu, myslela jsem si, že postavy budou vyprávět o tom, co si museli jako homosexuálové prožít za "peklo" v různých dobách. Proto pro mě bylo zklamáním, když byla většina příběhů jenom popisování "obyčejných" románků, které si tyto postavy kdysi prožily. Dalším mínusem bylo to, že epizody nešly chronologicky po sobě, tedy od nejdávnějších dob až po současnost. Celkově Queers určitě není špatný seriál a moc ráda se k němu vrátím, třeba dokonce i své hodnocením změním, když už budu vědět, co od seriálu čekat, ale kvůli té neustálé "omáčce" okolo, kdy jsem se při sledování více méně nudila, momentálně lepší hodnocení opravdu dát nemůžu.

Další díl, který má sice zajímavý námět, ale jeho zpracování patří k těm slabším. Nakonec to byl asi jen přízvuk Alana Cumminga, který mě donutil poslouchat, co jeho postava vlastně říká. Asi jeden z nejhnudnějších dílů, i když pointa byla krásná.

The Perfect Gentleman sice nebyl tak úplně perfect, a přiznám se, že zrovna tato historka moc věrohodná není, ale nakonec co můžu vědět, jak to chodilo v roce 1929, třeba v té době ani nikoho nenapadlo, že by gentleman ve skutečnosti nebyl gentleman. Každopádně příběh sám o sobě dokonale poutavý, žádná omáčka okolo.

Něco mezi čtyřma a pěti hvězdičkama. Přišlo mi, jako by byla "homosexulální linka" posunuta až na druhou kolej kvůli válce, což mi nijak nevadilo, ten zdlouhavější rozjezd mě ale úplně nezaujal. Naopak k závěru mi stály chlupy i na zádech.

I Miss the War byla sice epizoda se zajímavým námětem, ve finále mě ale příběh v podání Iana Geldera nijak nezaujal a v podstatě mi přišel jako "tlachání" o ničem.

Nádherný příběh s neuvěřitelně zajímavým námětem "z druhé strany". Konečně epizoda, která se dokonale vyrovnala The Man on the Platform.

Něco mezi třema a čtyřma hvězdičkama. Rozjezd pomalejší, další zbytečná "omáčka" okolo, závěr byl ale geniální. Hodně silná pointa a skvělý výkon Russella Toveyho nakonec epizodu zachránily.

Trochu zklamání po The Man on the Platform. Příběh tak nechytne, celá epizoda je spíš obcházení konečné pointy, která sice vyzněla dobře, ale "omáčka" okolo byla příliš zdlouhavá. Navíc mě ani Fionn Whitehead nijak nepřesvědčil.

Mark Gatiss je prostě génius. Nádherný, i když srdcervoucí příběh, navíc ještě v podání Bena Whishawa, tady opravdu nejde hodnotit jinak než všema pěti hvězdičkama.

Muzikály obecně nenávidím, ale pokaždé se snažím dát filmu šanci. Les Misérables mají úžasnou výpravu, skvělé herecké obsazení s vynikajícími hereckými výkony, bohužel ale celý film zabíjí jeho délka a taky to, že normálně mluvené slovo se v tomto filmu hledá opravdu hodně těžko. Že je film kompletně zpívaný by mi možná až tak nevadilo, a určitě to není důvod, proč hodnotím pouze dvěma hvězdičkama, naopak ale ta délka a neustále se opakující refrény, které byly vyloženě zbytečné, mě v mém hodnocení dokonale utvrdily. Možná kdyby se jednalo o film ve stejné délce, ale s pořádnými dialogy, které by nebyly nudné a zbytečně zdlouhavé, myslím, že bych filmu mile ráda ještě dvě hvězdičky přidala. Ale bohužel, nerada se u sledování filmů nudím právě tak, jako u Les Misérables.