Fridecka

Příběh zpočátku vypadající jako komedie o potrhlé rodině se během několika minut změní v hořké psychodrama s prvky humoru. Snad každá rodina má nějakého kostlivce ve skříni, ale zde zde je jich až příliš. Filmem se prolíná téma neporozumění napříč generacemi. Středem většiny osudů a utrpení je žena ve zralém věku, Lynn, rozvedená matka čtyř dětí, z nichž každé je nějakým způsobem poznamenané životem nefungující rodiny. Lynn si klade otázku, zda je společným jmenovatelem a viníkem ona sama či něco jiného, někdo jiný. Velkým oživením je postava Elliota, který svým "darem" co na srdci , to na jazyku, ostrým vhledem do situací spojenou s nezralostí a cynismem dospívajícího kluka, má schopnost vtipně, někdy spíš hořce glosovat každodenní situace. Elliota ztvárnil Ezra Miller, více známý z filmu Musíme si promluvit o Kevinovi, zde však v mnohem nejednoznačnější roli a rozhodně více umožňující předvést jeho herecký talent. Elliot má ve filmu trpět Tourettovým syndromem, ale spíše působí dojmem dnes dobře známé ADHD. Snímek je pro mě obrovským a příjemným překvapením. Za nenápadným hořko-sladkým humorem s prvky sarkasmu se skrývá dramatický skvost, příliš komplikovaný na to, aby oslovil většinové publikum. Forma je možná trochu překombinovaná a přehnaná, ale na mě to fungovalo dokonale. Jedná se o dokonalé zobrazení skrytého každodenního pekla, které se odehrává v možná v dnešní době už průměrné rodině a v myslích jejích členů. A jak z toho ven či jak se z toho nezbláznit? Odpověď se možná skrývá v tomto filmu.

Ve zkratce úsměvný pohled na psychoanalýzu v romantickém příběhu. Laskavý příběh plný humoru o výměně bytů, lásce, originální, plný romantiky. Ve zkratce odpočinkový a pozitivně laděný film, kde září rozpustilá a přímočará Julliette Binoche.

Film s tím nejlepším výhledem na naši krásnou planetu avšak s rizikem zasažení kusem ruské vesmírné stanice. To snad jediné mi přišlo jako americké klišé, kdy se "samozřejmě" vybuchla ruská stanice. Přesně takové sci-fi snímky mám ráda. Takové, kdy se sci- fi fikce prolíná s psychologickým problémem a stavem člověka, který právě v prostředí fiktivní a možná vzdálené reality zažívá a nazírá své prožitky a myšlenky ve zcela jiném kontextu. Zde jde to až meditační stav, kdy je člověk relativně blízko Zemi, lidem, přesto sám ve Vesmíru a nazírá takto z výšky na své pozemské problémy, minulost, má možnost přemýšlet o čem je život a proč stojí ho žít právě na tamhleté modré planetě.