Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Romantický

Recenze (157)

plakát

Bongi kimseondal (2016) 

Byla to parádní jízda! První čtvrtina velmi zábavná, pak zvrat a zbytek filmu se nese na vážnější vlně Pro mě velmi strhující příběh, který mě bavil od začátku až do konce a já si říkám, že asi nemám jedinou připomínku. Banda podvodníčků mě bavila a bylo vidět, že Seung Ho si svoji roli dokonale užívá. Závěrem? Skvělý film na večer!

plakát

Nekontrolovatelná náklonnost (2016) (seriál) 

Tak tohle bylo moje žánrové šlápnutí vedle, mé hodnocení sestává čistě z osobního vkusu, takže mě neberte moc vážně. :) Pokud máte rádi dobrovolné sebetrýznění, tak jen do toho, tady si přijdete na své. Seriály o pomstě mi nijak nevadí, ale těžké melodrama, kde se útočí na divákovy city fakt nemusím. Začátek mě bavil, ale jakmile jsem pochopila, že tady se zázrak konat nebude, hlavní hrdina neskončí dobře a všichni vybrečí potoky slz, tak mě to bavit přestávalo. Vyhýbám se tragickým příběhům, takže si nemůžu pomoct. Herecké obsazení a samotní herci jsou skvělí, v tomhle ohledu nemám jedinou výtku. Soundtrack nádherný a záběry kamery mi občas přišly kouzelné, ale vážně mi to bohatě stačilo jednou.

plakát

Deobeulyu (2016) (seriál) 

W začal a já byla u vytržení, nápad geniální, herci úchvatní. Seriál mě strhl a já se těšila na každý další díl a nemohla se dočkat až následující týden ty další vyjdou. Jenže pak se něco stalo a já si u jedenáctého nebo dvanáctého dílu naplno uvědomila, že mi něco chybí, a že už to vlastně trvá déle. Kde se to jen zlomilo? Co se vlastně stalo? Nejspíš v bodě, kdy jsme uviděli vrahovu tvář a autorovi se stalo to, co se mu stalo, v tu chvíli byla moje reakce: WTF?. V mnohém souhlasím s komentářem od = Tomas.Senti. Hlavně souhlasím s "uspěchaností příchozích scén" a také to považuji za největší problém. Myslím si, že když člověk W sledoval zároveň s překladem, tedy s odstupem týdne mezi díly, tak měl možnost lépe se zamyslet nad vývojem a tím pádem mu docházelo, že má seriál jisté mezery (sledovat ho bez větších pauz, tak věřím, že bych od seriálu odcházela jako smyslů zbavená) :D nezamýšlela bych se, ale hltala to se vším všudy. Na konci mi zůstalo hodně otázek, nedořešené věci a já byla docela vytočená. Chemie mezi hlavními hrdiny byla, ale vztah mohl být lépe do hloubky rozvinutý, abychom pochopili, proč se do sebe vlastně tak šíleně zamilovali. Hyo-joo jsem viděla asi poprvé (oprava, já ji viděla poprvé v Iljimae, ale tam jsem měla oči asi jen pro hlavního hrdinu! :-D protože jsem vůbec netušila, že ona byla jeho vyvolená -_-) - dialog u výtahu mě dostal do kolen. Doufám, že si Jong-Suk příště vybere nějaký méně překombinovaný seriál, protože já toho chlapa žeru, i ten jeho široký úsměv, který někomu přijde creppy. :D :D Ale víte, co mě bavilo nejvíc? Přechody scén z hraného na kreslený webton (to mi přišlo naprosto špičkové).

plakát

Moppu gâru (2007) (seriál) 

Příjemná záležitost... vlastně asi první hraný japonský seriál, který jsem kdy zhlédla. Rozhodně mě nejvíc bavil komediální prvek seriálu, případy nic moc, ale způsob jakým se to roztomilá hlavní hrdinka snažila řešit rozhodně baví. Ótoma jí k tomu krásně přizvukoval a usměrňoval ji do patřičných mezí. Za mě pohodové 3*.

plakát

Pongdangpongdang Love (2015) (seriál) 

Roztomilá, krátká záležitost. Nic nečekejte a bude se vám to líbit. Parádní, pokud chce člověk na chvíli vypnout a neřešit nic dramatického (ono se to ani v tak krátkém čase nedá, že?)

plakát

Gogyocheosewang (2014) (seriál) 

Tento seriál stojí prakticky na vedlejších postavách. In Gook hraje roli pubertálního středoškoláka velmi obstojně, nicméně jeho seriálová partnerka mu nestačí. Ha Na a její pojetí hlavní hrdinky mi lezlo krkem, její postava mi nebyla vůbec sympatická a důvodem bylo právě její ztvárnění postavy - byla trapná, ne vtipná, ale dokonale trapná. Nedovedu si představit, z jakého důvodu by se do ní jeden mohl zamilovat. Když se později změnila, tak mi až tak nevadila, nicméně, podle mého názoru, není dobrá herečka. Ke konci jsem si velmi jasně uvědomovala, že mě více bavily vedlejší postavy, protože když v závěru prakticky zmizely, tak jsem měla co dělat, abych dokoukala do konce. Nasmála jsem se díky nim nejvíc. Ať už to byl vedoucí Kim, který jediný z obchodního týmu věděl o tom, že ředitel není ředitel, ale osmnáctiletý středoškolák. Ti dva jeho pubertální kámoši neměli chybu a senilní děda taky válel. Ředitel Yoon mě bavil při každém záběru. Nevlastní otec nebo i Min Sukova stalkerka a ostatní z obchodního oddělení... hmm, vlastně všechny vedlejší postavy dodávají seriálu šťávu a bez nich by to ani nestálo za to. Co vás bude rozhodně bavit, je dětinské zápasení mezi Min Sukem (In Gook) a ředitelem Yooem (Lee Seo Hyuk), oni mezi sebou nebojovali nijak tvrdě, oni se vlastně jen popichovali a škádlili, což se mi moc líbilo. Takže mě vlastně bavily více scény bez hlavní hrdinky. :D Dávám 4*, být lepší hlavní hrdinka, tak dám snad i pět.

plakát

Seumool (2015) 

Tak tohle byla pecka! Pro korejskou tvorbu neobvyklé, za to velmi pobavilo! Bavila jsem se neskutečně, a o to tady myslím i šlo, ne? :) Bitka v baru mě naprosto uzemnila! Teď jsem dokukala, takže žádný srozumitelný komentář nečekejte! :D

plakát

Hakgyo 2013 (2012) (seriál) 

A víte, co? Tohle jsem zrovna potřebovala! Seriál jsem si vybrala asi v té nejlepší možné chvíli, hrozně mě totiž bavil. Vím, že to není žádné veledílo, ale prostě si nemůžu pomoct. Potřebovala jsem oddychovku, žádné řešení partnerského vztahu... tady se řeší vztahy úplně jiné. Vím i to, že se tam problémy postupně opakovaly stále dokola, ale kupodivu mi to bylo úplně putna. Seriál jsem si úžívala až do konce. Jang Na Ra a Daniel Choi byli perfektní a krásně se doplňovali, a i když netvořili pár v pravém slova smyslu, měli mezi sebou moc dobrou chemii. Jo a ještě něco... byl tam Jong Suk a Woo Bin a na těch já teď prostě letím, o důvod víc, dát tak vysoké hodnocení. ;) :D

plakát

Druhá slečna Oh (2016) (seriál) 

Myslím, že se mi při psaní komentáře zavaří mozek! Nevím, kde začít, co vyzdvihnout, co okomentovat jako první, s čím se podělit a ještě to udělat tak, aby to dávalo smysl... je toho tolik, že vám nebude stačit jen přečíst pár řádků od těch, kdo to viděli - tohle, TOHLE se prostě musí vidět. Ne, opravdu musí, myslím to naprosto vážně! Seriál se vymyká snad všemu, co jsem doposud viděla. Všechno sedí tak jak má a přesto divák při sledování neodhadne, jak se seriál bude vyvíjet, s jakýmikoliv předpoklady se můžete rozloučit. Uchvácená jsem ze všeho, ano, opravdu ze všeho. Seriál ani po pár dílech neupadá do klasických útrpných dílů, "musíme je přece nechat pořádně trpět" - ne, zde se komediální prvky drží až do posledního záběru. Dějovou linku prolíná tak úžasný smysl pro humor, že nestačíte vycházet z údivu. Obsazení nemá chybu, ani jednoho herce bych nevyměnila. Neřízená střela v podobě Oh Hae Young vám vtrhne do života se stejnou zuřivostí jako hlavnímu hrdinovi a vy se zamilujete, hluboce a upřímně! Zamilujete se vlastně do každé postavy a na ten fantastický koncert hereckých dovedností všech herců budete zírat s otevřenou pusou. Herci si to užívali a to do jednoho, což je jasné z každého záběru. Nemůžu se více rozepisovat nebo bych tady napsala celou esej, takže už raději končím. Jen ještě vyzdvihnu kameru a střih - dokonalé, dokonalé, dokonalé! Jo a ještě samozřejmě soundtrack.

plakát

Dakteo yibangin (2014) (seriál) 

Těžké, těžké to rozhodování. Víc jak první polovina mě bavila, a to že hodně. Jong Suk zde předvádí neskutečné, naprosto neskutečné divadlo. Jeho lásku bych oželela, protože upřímně, mnohem lepší chemii předváděl s Kang So Rou, která se také krásně předvedla. Choi Jung Woo alias doktor Moon zde má tu nejlepší roli, v jaké jsem ho kdy viděla - komická postava mu sedla jak prdel na hrnec - doufám, že ho v ní uvidím častěji. :) O dalších hlavnějších postavách je zbytečné psát, protože snad ani nestojí za řeč (nejspíš charakterem). Děj... hmm... víc by mu prospělo zaměření na operace a možná něco s tou pomstou... ale ta hlavní zápletka? Poslední asi čtyři díly byly utrpení a konec to naprosto zabil. Zkazilo mi to celkový dojem a já nevím, jak to ohodnotit. Kvůli Jong Sukovi jsem ráda, že jsem to viděla - mimochodem, je možný, aby měl chlap tak dlouhý a krásný řasy? :D pokaždé, když ho někde vidím, nemůžu od nich odrhnout oči. :D - jo, a mám další oblíbenou scénu (která pro mě byla vrcholem seriálu) a to scéna se záchranou mimča, doják neskutečnej = dokonalá kamera, neměla chybu! Dávám 3*