viktor.danek

Název i plakát jsou fakt mimo, odkazují na nějaký kalkul, kterej v tom filmu absolutně není. Možná, že teenageři si v tom něco najdou, ale pro mě to bylo spíš hodně uvěřitelně natočený a hlavně zahraný drama o hledání odpovědi na otázku: "jsme dospělé, tak co teď?" Krom toho bradavková kvóta naplněna, navíc skvělá hudba a božská Sandra. Jsem spokojen.

Krásný komorní únik do přírody. Nejen Hirschem, ale i atmoškou mi to připomnělo Into the Wild. Propálil jsem si při koukání uhlíkem z dýmky košili, ale stálo to za to.

Jelikož jsou mrazivé syrové Jeseníky, vláčky motoráčky, staré zamlžené příběhy o sudeťácích a oprýskané nádražky krajinou mého dětství, nad atmosférou jsem uchcával blahem. Je tam naprosto všechno! Děj jsem na poprvé taky moc nepochopil, resp. mi přišel tak jednoduchý, že jsem měl pocit, že jsem musel něco minout. To je ale Rudišův styl psaní, na který si člověk musí zvyknout. Rudiš je minimalista, hinty k pochopení děje neservíruje na stříbrném podnose, a tak divák musí číhat na každou narážku a domýšlet si, co za tím může být. Nevadí mi filmy, kde se místo hysterických scén spíš dramaticky mlčí. Tady to ticho prostě do Jeseníků sedí, stejně jako události, které se valí líně, jako rozvodněná řeka. Pod pokličkou tu je spousta příběhů, o kterých se nemluví, a Rudiš prostě zaznamenal jeden z nich. Na třetí shlédnutí jsem na konci fakt ani nedýchal napětím. Pro mě je to asi to nejlepší, co jsem kdy z české produkce viděl.

Trochu nezvyklé je, že se nedozvíme, proč se stala hlavni hrdinka prostitutkou (můžeme tušit, ale je to vůbec důležité?), ale film klade důraz až na proces smíření po té, co je odhalena rodiči, a nucena vrátit se do obyčejného života. Místy lehké, zábavné a krásné, jinde vážné a skličující. A Isabelle je fakt krásná.

Premiéra na KVIFF byla zaslouženě odměněna potleskem ve stoje a slzami přitomné Nerei Barros (která má mimochodem fakt výstavní zadek, už kvůli němu stojí za to ten film vidět). Bella Ciao!

Překrásné, mladé, zamilované a trochu smutné evropské snění. Pracovní pohovor fakt pobavil. Můj soukromý festivalový vítěz. Ústřední píseň je od Monkey Cup Dress. http://www.youtube.com/watch?v=FWVugczsSfM

Na srbske pomery netradicne depresivni poloha. Silne drama na motivy uspesne divadelni hry. Hlavni hrdina musi kvuli sve budoucnosti na zapade spolknout svou balkanskou hrdost a zavrhnout sve koreny. Nadherne exteriery i hudba a silne herecke vykony, hlavne postava Jankovy matky a jejich souseda.

Supersmutné existenciální drama o lásce, stáří a tříděném odpadu v Osace s fakt pěknou nafukovací pannou v hlavní roli, která našla srdce.

S odstupem roku přidávám hvězdu. Po prvním shlédnutí jsem byl trochu naštvanej, že se tam skoro nic nedělo a jestli měly některé odkazy nějaký hlubší smysl, tak jsem to nepochopil a ocenil bych občas nějaké biblické hinty k pochopení. S odstupem mě ale spontánně přepadala chuť pustit si znovu nějaké konkrétní scény, což jsem během toho roku několikrát udělal a užil si to. Spontánně jsem si taky v různých situacích na film vzpomněl a nad některými scénami přemýšlel. Žadný jiný film na mě takový efekt neměl. Nádherná kontemplace nad zrozením a smrtí.

Mimořádně temný, ale možná nejlepší Wes, jakého jsem viděl. Ještě se na to podívám tak dvakrát, třikrát, jako na Lišáka, Darjeeling a Tenenbaumovic a pak se rozhodnu.