jitrnic

Komu se to nelíbilo, tomu odpouštím. Ona je to vážně onanistická sračka. Jako celek. Ale je to plné rozkošně ztroskotanecké filozofie a hrajou tam dvě báječné ženské. Nemohu to nemilovat.

Politicky a filozoficky naivní, leč filmařsky brilantní.

Nakonec to není ani mystérium, ani antická tragédie, nakonec je to banální psychologická detektivka s honičkou na závěr. Nicméně proč jsem se nechal nachytat a koukal až do konce, za to může skvělá režie Susanne Bier a hlavně prvotřídní herci – ano, Nicole Kidman vypadá divně a ještě divněji koulí očima, ale jak už zmínili jiní, možná je to záměr. Hugh Grant se nesnaží hrát nikoho elegantního, jistý sám sebou si je pouze do určité problematické míry... Famózní výkon, jeho postavě nejde ani fandit, ani nad ní zlomit hůl – tady si troufnu tvrdit, že to byl záměr zcela určitě. Ze zbytku ansámblu zaslouží pozornost samozřejmě brilantní Donald Sutherland , mladý Noah Jupe a Édgar Ramírez. Ostatní jsou už jen figurky do počtu. Celkově hodnotím sledování seriálu nakonec jako spíše promarněný čas, bohužel.

Od Mrkvičky a Schmitzera výborně zahraný ideologický škvár, kde postrádají logiku/uvěřitelnost všechny klíčové scény/zvraty.

Vypadá to jako počítačová hra říznutá sovětskými válečnými filmy. Od počátku je jasné, kdo zemře a kdo splní úkol. Nejenomže existují lepší válečné filmy, dokonce existují i lepší válečné filmy od samotného Sama Mendese (Mariňák).

K času strávenému v kině s tímto filmem vlastně nemám připomínek. S vypnutým mozkem jsem se nechal unášet do první do poslední minuty. Jen jsem po odchodu z kina zjistil, že Queeny už nechci odteď ani vidět ani slyšet. Byl jsem jimi zahlcen a přehlcen. K filmu samému - filmařsky bezchybný, Rami Malek skvělý jako mladý Freddie, podstatně horší v tílku s knírkem - zde více připomínal Petra Čtvrtníčka v České sodě. Nevím, do jaké míry jeho šílený afektovaný zpěv u piana na Live Aid vychází ze skutečnosti (vědomí blížícího se konce nebo tak něco?), bylo to každopádně naprosto nesnesitelné. Trochu mi vadily hodně ledabyle načrtnuté vedlejší postavy - zlý homosexuál Paul nebo zabedněný konzervativní otec. Skvěle byli vybráni Brian May nebo Roger Taylor. Na pohled a poslech přes tyto výhrady krásné, bohužel činí z hudby Queenů do budoucna nesnesitelný fetiš,

Mimořádné svým zobrazením doby - castingem, výpravou, dialogy...Zuzana Bydžovská a Jan Vondráček (oba výborní) jako jediné známé tváře, jinak neznámí herci, kde není slabého místa (a ono to jde, že jo), z nichž vyniká kromě Viktora Zavadila naprosto excelentní Jiří Zapletal jako Josef Smrkovský. Palachův čin je mi po shlédnutí filmu o něco srozumitelnější, i když asi stále ne pochopitelný. Je jen škoda, že si český film vybudoval hlavně v nultých letech tak šílenou pověst, že pokud se objeví něco podobně zdařilého (a není to zdaleka jediný případ!), projde to takřka nepovšimnuto až na smetiště filmových dějin, Český film se zvedá, měli byste to s ním tu a tam zase (bez předsudku, že to beztak zase bude hrozný) zkusit, možná budete překvapeni.

Úvodních několik dílů naprosto dokonalá atmosféra nejistoty. Veškeré pozitivní hodnoty naprosto na vedlejší koleji, ty demokratické jsou snad místy přímo vysmívány. Přes morální ambivalentnost všech postav nelze nedržet palce ústřednímu trojlístku (zároveň bohužel i jejich protivníkům). Ve třetí sérii jsem seriál předčasně opustil, změnilo se to v něco, co už vidět nepotřebuji.

Hřejivě teplá romance. SPOILER Timothée Chalamet klame tělem. Není to žádný neukojený puberťák, jak by se mohlo zdát z úvodních záběrů, ale sexuální bestie, která se zmocní napřed nejkrásnější dívky ve městě, pak nejkrásnějšího muže a jako třešinku na dortu si dá broskev... To vše ve vytříbeném estetickém, intelektuálním, hudebním a tom nejpřirozeněji erotickém hávu, nad kterým by i Petronius zaplesal. Ryzí krása.

Slibná první půl hodina se změnila v čirou hrůzu - ne tu asi zamýšlenou, protektorátní, nýbrž filmařskou. To, že Hřebejk bezostyšně vykrádá Muže, který nebyl, to bych ještě přežil, ale co proboha ty kulisy (ta vila vypadá jako ze stavebnice postavená v ateliéru), co ti herci se Sokolem v čele (ve scénách, kdy to má být strejda, kterého děti milují, volí dikci ála Tomáš Hanák, ve vážných scénách, kdy "trpí pochybnostmi" pak psí oči), co ty děsivé dialogy, totálně nezvládnutá scéna návratu "Kodeta" z lágru? A hlavně - jak rozumět tomu, že se jedná o jakési účtování Petra Jarchovského s vlastní rodinnou minulostí, zároveň pak jde o prequel k Pelíškům (kde věk postav samozřejmě vůbec nesedí, viz Jindřiška), ke kterým napsal předlohu Petr Šabach, který v knize Hovno hoří zase účtoval s tou svojí... Může to dohromady dávat smysl? Nehledě na to, že mi přijde komickou potřeba ozřejmit psychologický vývoj figurek z Pelíšků...