Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (585)

plakát

Underground (1995) 

Té hudby bylo trochu příliš, chvílemi už to připomínalo nepřetržitý kravál, obrazy maluje Kusturica jako vždy úchvatné, gagy jsou povedené, tragická rovina dost nepovedená a dohromady mi z toho vychází pořádná pitomost. Což u jiných Kusturicových filmů nevadí, jelikož jde většinou "pouze" o poetické balkánské obrazy. Tady ano, protože Underground se ještě navíc snaží něco sdělit a to se mu kvůli přemíře ztřeštěností, řvoucích dechů, tančících a pitvořících se lidí moc nedaří.

plakát

Synecdoche, New York (2008) 

Charlie Kaufman se urval ze řetězu a natočil film o všem, případně film o divadelní hře, která chce být o všem, napěchoval svoje dílo myšlenkami skrytými i zcela bez obalu vyřčenými. Je jich tam tolik, že to možná tak úplně nedrží všechno pohromadě, ale čert to vem. Je to upřímná snaha dostat ze sebe všechno, trochu si nad sebou pobulet, trochu se sám sobě vysmát a na mě to takřka stoprocentně fungovalo. Není asi dobré si takovéto sebehnípavé kusy dopřávat příliš často, ale jednou za čas - proč ne.

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Mimořádně neinvenční pokračování, dvojka kopíruje všechny úspěšné postupy jedničky. Zcela tak chybí moment překvapení, herci jsou narozdíl od Vegas očividně svázáni tím, že to znovu musí být ukrutná sranda. I tak jsem se nahlas zasmál na čtyřech až pěti místech, další pokračování už ale fakt netočte.

plakát

Čas probuzení (1990) 

Je to prasárna, nehorázný útok na divákovy slzné kanálky. Používá k tomu obvyklé pomůcky - postižení, citově okoralý doktor pookřávající tím víc, čím poznává hloubku lidských duší (nebo tak něco), nějaké ty árie, špetku poezie a kvantum rozumů o lidské sounáležitosti (a o rodině, samozřejmě). Je to ovšem výborně natočeno (neinvenčně ale kvalitně) a zahráno. A pokud nekoukáte na film už dopředu s tím, že vás naštve, bude se vám to patrně líbit, asi budete i dojati, jen budete možná na konci na sebe trošku naštváni, že jste se zase nechali opít cukrátkem.

plakát

Bílá stuha (2009) 

Popravdě řečeno jsem příběh vnímal jako vedlejší, čímž nechci nijak snižovat jeho myšlenkovou hloubku. Byl jsem zcela unešen celkovou výtvarnou stylizací, na dvě hodiny jsem se ocitl o století nazpět, úchvatná iluze.

plakát

Motýli v břiše (2010) (TV film) 

Těžko říci, co bylo tvůrčím záměrem. Jako zpráva o stavu mysli mladé generace je to rozhodně znepokojující, každá věta vyřčená ústy dvou ústředních hrdinek působí takřka fyzickou bolest. Příliš ovšem nevěřím stoprocentní autenticitě podobných dokumentů.

plakát

Oněgin (1999) 

Veliká krása. Ralph Fiennes i Liv Tyler hrají pouze očima, hudba je patřičně osudová, kamera krásně melancholická. No prostě adaptace, jak si ji představuju. Jen se podle mě trochu moc osekal děj (tipuji, předlohu jsem nečetl, napravím) a rozjezd je poněkud slabší. Víc výtek nemám.

plakát

Hlavně nezávazně (2011) 

Jako zábava na nedělní večer zcela vyhovující. Nehodlám se protentokrát zamýšlet nad myšlenkovou úrovní filmu, myslím, že všechny romantické komedie jsou z podstaty padlé na hlavu, tady to není jiné. Ashton Kutcher je velice solidní komik (předvádí, jak se dnes říká, civilní herecký výkon) a i Natalii Portman jsem její roli skoro uvěřil. Trošku mi tam vadili takoví ti kamarádi, kteří mají hrdinům radit a obstarávat humor, ti byli hodně slabí. A dohromady jsem se za celý film čtyřikrát hlasitě zasmál, což je poměrně slušné číslo. Jsem spokojený.

plakát

Bastardi (2010) 

Není to až tak šílené, jak jsem čekal. Příběh sice nemá hlavu a patu, napřed připomíná Klass, pak Nebezpečné myšlenky a pak se uchýlí k tomu nejlacinějšímu rozuzlení, takže při závěrečných titulcích patrně obrátíte oči v sloup. Natočen je v průměrně televizním duchu, z těch zmiňovaných skrytých reklam jsem si všiml akorát té na hořčici. Největším kladem jsou herci, kteří nejsou sice kdovíjak skvělí, ovšem nikdo z nich není vyloženě špatný (a to včetně dětských herců), což je u českého filmu skoro zázrak. Nakonec jsem skousnul i toho Tomáše Magnuska. Ano, je to špatný film, je to levný plagiát, ale narozdíl od jiných uživatelů mě nijak neurazil, byl pro mě pro jednou vcelku dobře zkonzumovatelný (ale nijak zvlášť ho nedoporučuju).

plakát

Poznáš muže svých snů (2010) 

Vývar z Woodyho Allena. Všechno už tu bylo a všechno v lepším provedení. Nejvtipnější je Allenův klon Hopkins, ostatní herci podávají bohužel pouze průměrné výkony. Dialogy jsou pořád docela vtipné, celková pointa veškerá žádná.