Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (585)

plakát

Velký táta (1999) 

Zpocatku velice solidni (chtel jsem napsat slusna, ale to opravdu neni to spravne slovo) zabava blizici se poetice nezavislych flakacskych komedii, ktera se s postupujicim casem cim dal vice zvrhava v prevahu spravnych hodnot (rodina, americka justice), coz by se dalo odpustit, pokud by to nebylo znazorneno tak strasne naivnim zpusobem. Adam Sandler a Joey Lauren Adams nicmene podavaji povedene vykony, dohromady jim to spolu slusi a castecne davaji zapomenout na velkou nepravdepodobnost vzniku cehokoliv mezi jejich postavami.

plakát

Skála (1996) 

Na akcni film velice kvalitni obsazeni, ktere podava i odpovidajici vykony (dokonce i Cage!) a dokaze s vaznou tvari pronest i ty nejprisernejsi proslovy (treba dialogy, ve kterych to ma "jiskrit" mezi Connerym a Cagem jsou opravdu ubohe), Ed Harris s Davidem Morsem jsou v ramci moznosti dokonce vyborni. Pod dobrou akci nevim uplne presne, co si kdo predstavuje, v pripade Skaly uznavam, ze mela spad, ovsem to, co konkretne se zrovna odehravalo na platne, mi castokrat tak trochu nedavalo smysl (proste si myslim, ze by mohl byt Bay trochu pricetnejsi). S tim patosem budiz, s tim se pocitalo, navic je vyvazen lehkymi naznaky snahy o myslenku.

plakát

Past (1999) 

Tak zaprve Catherine Zeta-Jones, jejiz herectvi mi prijde smesne (takove strasne snazive, podobne upracovane jako jeji zevnejsek), pak mi vadi, ze Sean Connery je uz je prece jen trochu stary na to, abych mohl prijmout jako naprostou samozrejmost, ze by mezi hrdiny melo vznikat jakesi eroticke napeti, z cehoz plyne i zaverecny problem, ze by mi nijak zvlast nevadilo, kdyby jeden z hrdinu treba uprostred deje necekane skonal, jestli se spolu vyspi nebo nevyspi a zaverecne scenaristicke obraty a podobraty me uz znechutily uplne a diky nim se podle me nejedna nakonec ani o prumer.

plakát

Tetsuo (1989) 

Surrealisticko-cyberpunková šílenost, která je možná velkou pozérskou samoúčelností a nechutností a možná velice zručně, skoro až geniálně natočenou postmoderní noční můrou. U mě mírně vede druhá možnost.

plakát

Frajer Luke (1967) 

Mírné zklamání, očekávaný mimořádný filmový zážitek se tak úplně nedostavil, a přestože tomuto filmu v podstatě není co vytknout, nedosahuje dokonalosti velmi podobného Motýlka.

plakát

Chuť lásky (2007) 

Má to spustu chyb, není úplně jasné, co tím vším chtěli tvůrci říct, dost toho vyšumí do ztracena, ale pro tyhle příběhy o lidech, kteří nechtějí být k těm druhým krutí, jen jsou k tomu někdy donuceni okolnostmi a vlastně se mají všichni celkem rádi a přestože proteče mnoho slz, tak nakonec zbyde víc naděje než smutku, tak pro tyhle příběhy mám nezvladatelnou slabost (už jsem to někde psal). Zkrátka tak.

plakát

Velká ryba (2003) 

Vesele o umírání aneb jak si Tim Burton postavil jednoduchá zadní kolečka "někdy to nedává moc smysl a většina z toho se nikdy nestala" , nechal se volně unášet svojí fantazií a natočil poctu všem pábitelům, prášilům a lidovým vypravěčům. Nádherné. 100%

plakát

Miluj mě, prosím (2004) 

Musim svuj komentar prepsat. Ten pribeh vazne nedava smysl a Josh Hartnett hraje naprosto strasne. Matthew Lillard je vynikajici v komicke rovine, ovsem kdyz tzv. sunda masku a ukaze pod svou floutkovskou slupkou citlive jadro, nelze mu to dost dobre zbastit. Presto jde o skvely film, pokud nevnimate jako hlavni dejovou linii vztah Joshe Hartnetta a Diane Kruger, ale marnou lasky snahu Rose Byrne, ktera cely film jednoznacne tahne a drzite palce daleko vic ji, nez jalovemu ustrednimu duu. Verim, ze to byl od tvurcu zamer a patri jim v tom pripade body za originalitu - zdanlivy happyend, kdy se milenci stastne shledavaji a vy se jim jakoby netrpelive natahujete pres rameno a zajima vas, co se stalo s tou nestastnou proradnici. Pokud to zamer nebyl a meli jsme nakonec vydechnout ulevou, ze vsechno dobre dopadlo, maji body i tak - za napsani mimoradne vedlejsi postavy.

plakát

Předčítač (2008) 

Když nad tím filmem přemýšlím s odstupem, není to vlastně ani na ty tři hvězdičky, ale nechám hodnocení takové, jaké odráží můj bezprostřední dojem. Zásadním problémem je pro mě otázka, z jakého důvodu že to hrdinka vlastně neumí číst. Možná jsem v tu chvíli zrovna schrupnul, když to vysvětlovali, ale nejde mi nějak dohromady kombinace negramotnosti a záliby v klasické literatuře. Nutí mě to opět vypustit jedovatou slinu a napsat, že se jedná o zcela samoúčelně do scénáře namontovaný faktor (po odhalení hrdinčiny negramotnosti nám má scénář zřejmě připadat úžasně chytrý a promyšlený. Citace klasických děl nám má připomenout, že se nedíváme na žádné béčko, ale na pořádně duchaplné umění. A hrdinku to má zřejmě v našich očích jaksi polidštit a zjevnému zlu hezky obouchat hrany). Film byl evidentně dopředu plánován jako tzv. herecký koncert, tentokrát pro Kate Winsletovou a budiž, je dobrá. Velice slabý je bohužel její mužský protějšek. V případě Davída Krosse se raději ani nepouštím do hodnocení hereckého výkonu - je možné, že zahrál slušně, ovšem jeho postava Vás celý film zkrátka IRITUJE, což si myslím, že nebyl záměr. Ralph Fiennes toho moc nezachraňuje, evidentně se spoléhá pouze na svoje charisma a moc ho to nebaví. Jako samoúčelnou provokaci by bylo možno vnímat sexuální scény, kterých je mnoho a jsou dost na hraně, ovšem v tomto případě jsem na straně tvůrců (proč si hezky neprohlédnout nahé tělo Kate Winsletové ze všech úhlú, když je nám tak ochotně dáváno na odiv). Hezký film s prsama a zadkem (a koulema).

plakát

Dokonalý trik (2006) 

Strašně překombinovaný film. Nolan jako by v obavě, že to ještě stále není dost chytré a tajemné, přihazoval další a další ingredience a přidával pod kotel, až se mu bramboračka rozvařila. Herecké výkony jsou solidní (nikdo nezáří, ale ani není v herecké sestavě vyloženě slabé místo), výprava velice podařená a zpočátku i příběh plný posedlosti a nenávisti má něco do sebe, ovšem každý další dějový zvrat je slabší a slabší, můj zájem o děj uvadal čím dál tím víc a kdo se nakonec utopí či bude oběšen, mi bylo v podstatě jedno.