Arcadan

Arcadan

Jan Jindřich Karásek

okres Uherské Hradiště
I don't know what to want from this world

Twitter: AbnormalEmperor

20 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3
    • 10.11.2018  00:10

    Víc než cokoli jiného je to komedie. Zvrácená a atypicky strukturovaná, ale pořád jenom komedie. Za to je to ale komedie skvělá. Díky neskutečně absurdním situacím a výborně vypointovaným dialogům jsem se smál několikrát nahlas a zbytek publika se mnou (konkrétně epizoda s policejním odznakem je horký kandidát na nejvtipnější scénu roku). Výpovědní hodnotu pokusům o filosofování navzdory to bůhvíjak hlubokou nemá. Ve filmu hraný Bowie se tématikou vraždy jako umění zabýval už před 23 lety na desce Out. Jestli snímek donutí diváky se zamýšlet, tak jedině nad tím, jak je fascinující pozorovat film, který je ve své podstatě jen jedna velká Trierova art terapie a sebe-obhajoba. (z podobného důvodu je podmanivé poslouchat desky Kanye Westa, ty mají s Jackem navíc společné, že jsou taky dost zábavné samy o sobě) Z formálního hlediska jsem si to užil dost. Střihová skladba je výborná a vyprávěcí struktura formou jakési powerpoint prezentace mi taky přišla osvěžující. Jinak zkazky o znechucených lidech odcházejících ze sálu nechápu. Dvě scény jsou na hraně únosnosti, ale spíš z morálního hlediska než kvůli odpornosti výjevů. Především díky nadsázce voice-overu a veselému soundtracku jsou i ty nejnechutnější scény stravitelné a (myslím) záměrně nezanechávají na divákovi větší psychický dopad jako Trierovy starší filmy. Přes dvě a půl hodiny stopáže letí rychle a na hodinky jsem se díval jen jednou, protože jsem chtěl, aby to ještě neskončilo.

    • 28.7.2018  02:49

    Čekal jsem filosofii a čekal jsem čekání na pravdu. Mýlil jsem se. Dostal jsem lidovou taškařici, co v sobě skrývá víc, než je na první pohled znát. Asi si musím počkat mnohem déle, aby mi ty divadelní monology v kontrastu s tou krásnou kamerou, ukázaly opravdové city. Zatím jen cením estetiku a úvahy, co by mohly jít dál. U filmu, který je o tom nejdůležitějším, tedy o potencionálním Bohu, je to opravdu pro mě teď málo. Jeden z těch snímků, co se tváří, že se ptá, ale ve skutečnosti okázale odpovídá.

    • 18.4.2018  11:22
    Mistr (2012)
    *****

    Laterna magica pro 21. století. Pro těch pár filmů jako je Master miluju kinematografii. Podvratná studie dvou charakterů. Esteticky dokonalá, pomalým tempem a netypickou hudbou diktovaná sonda do hlubin osamělosti, nejistoty a moci. Phoenix naprosto neskutečný a Hoffman hypnotický. If you figure a way to live without serving a master, any master, then let the rest of us know, will you? For you'd be the first person in the history of the world.

    • 9.4.2018  15:24

    "I promise, I will never be your friend. No matter what. Ever."

    • 23.3.2018  17:33
    Čtyřikrát (2010)
    ****

    Rozhodně to své místo na světě má. Podivný, meditativní film, na který musí mít divák náladu. Chvíli mi to trvalo, než jsem se do té specifické atmosféry ponořil, ale s příchodem prostřední části, tzv. kozí odysei, už jsem nechával myšlenky volně plynout na vlnách nádherných obrazů přírody a kalábrijské arichitektury. Znova bych to asi nedal, ale jako jednorázová zkušenost zajímavé a povznášející. Mlhavé vzpomínky na některé záběry mi zůstanou v hlavě ještě dlouho.

    • 28.2.2018  13:44
    Zapadákov (1973)
    *****

    Poetická vize mladé lásky optikou hlavně brokovnice. Pomalý film, který si dává se vším načas, ale nikdy nenudí a uteče stejně rychle jako všechny ty řeky, okolo kterých dvojce na své cestě projíždí. Se vším respektem k Lynchovi, můj nositel ryzí individuality je Cagově hadímu saku navzdory neskutečně charismatický Martin Sheen tady. "I got some stuff to say. Guess I'm kind of lucky that way. Most people don't have anything on their minds, do they?"

    • 19.1.2018  03:15
    Velká ryba (2003)
    ****

    Bylo mi párkrát do pláče a několikrát jsem si připomněl dětství. Je to o tolika věcech, v které tak moc věřím, jen jsem potřeboval o kapánek víc lidskosti, která by moje emoce poslala víc na dřeň. Snad napodruhé, až se nechám dojmout ještě jednou, ale tehdy to už snad nebude jen z čiré nostalgie, ale ze vzájemného pochopení.

    • 14.1.2018  00:20
    Lady Bird (2017)
    *****

    Srdcovka hned po prvním zhlédnutí.

    • 2.1.2018  23:53
    Wind River (2017)
    ****

    Jeden z nejlépe napsaných filmů posledních let a to se v něm toho tolik neřekne. Do toho ta neskutečně sugestivní atmosféra zamrzlé krajiny, kde sníh zakrývá všechnu bolest lidí tam žijících, navíc Jeremy Renner předvádějící svůj životní výkon a aby toho ještě nebylo málo, celé to podkresluje smuteční hudba Nicka Cavea. Spolu s Manchester by the Sea nejlepší film o ztrátách a vyrovnávání se s nimi. Do plného hodnocení mi chybí jen málo. Snad druhé zhlédnutí.

    • 30.12.2017  01:45

    Velmi přesně zachycené plynutí prázdninového času. Esteticky až moc dokonalé na to, aby to zároveň stíhalo být tak bolestné, jak by si to přálo být, ale kluci hrajou jak o život a emocionální dopad to rozhodně na konci má. Rád se k tomu do budoucna vrátím. A Sufjan Stevens na Oscara!

    • 30.12.2017  01:40
    Skrytá vada (2014)
    ****

    Ten, kdo se bude dění na plátně celou dobu snažit pochopit, nikdy nepochopí, o čem ten film je. Hodně divný zážitek, který je mnohem víc než detektivkou spíš charakterovou studií dvou hlavních postav a především doby přelomu 60. a 70. let. Víc než narativní příběh je to estetická zkušenost. A na rozdíl od mnoha jiných pokusů o čistě atmosférické díla zvládá Inherent Vice být i snímkem dojemným a dokonce má koherentní význam. No a hlavně je to sakra dobrá filmařina.

    • 28.11.2017  16:54
    Fish Tank (2009)
    *****

    Krásný film o strašných věcech. Snový hyperrealismus. Poeticky točená vize kruté nepoetické reality. Fish Tank je oxymóron v tom nejlepším slova smyslu. A po projekci přeskočit každý svou hrazdu, když zasáhne tam, kde má.

    • 26.11.2017  22:10
    Magnolia (1999)
    ****

    Post-moderní Rubikova kostka, kde nakonec všechny barvy nezahrají svoji melodii v jednotný celek, ale ty, kterým se to podaří, hrají sakra přesvědčivě. A vlastně velmi slušný pokus vystihnout křehkost lidství v jednom filmu. S tou nejlepší divnou kamerou svého času. Lítost nad ztraceným časem minulosti je nejlepší způsob, jak topit čas nacházející. Na tvorbu PTA si odteď dávám pozor. Už po dvou filmech je mi jasné, že my dva si budem rozumět.

    • 17.11.2017  00:20

    Sdílíme spolu touhu nebát se být sami sebou. Nejdivnější krásný film.

    • 25.10.2017  15:50

    Je to velmi silný film, ale po dokumentární stránce ne úplně dobře zvládnutý. Autor zasahoval na místech, kde to vůbec nebylo vhodné a obíral nás tak o autenticitu některých událostí. A naopak tam, kde by bylo vhodné položit otázku, nebo situaci usměrnit, zase mlčí a nechává děj na kameře jen tak plout. Hlavním problémem filmu je ale to, že Raghda a Ámer musí celou dobu mluvit anglicky, kde jsou jejich vyjadřovací schopnosti dost omezené. Zrovna u Raghdy, která je jinak evidentně velmi inteligentní a angažovaná žena, je to nejvíc vidět a pro neobeznámeného diváka může ve filmu působit až hloupě. Věčná škoda, protože látka je to silná a mohl z toho být opravdu hodnotný dokument. I tak ale za zhlédnutí rozhodně stojí a určité povědomí o tom, jak to v Sýrii aktuálně vypadá, tenhle film určitě poskytne. Krom jiného je to taky zajímavá dekonstrukce vztahů a studie určité neschopnosti spolu vzájemně lidsky komunikovat.

    • 24.10.2017  01:00

    Vztahy nejsou tím, čím se zdají být aneb miláčku, hádej, které tvoje já dnes přijde na večeři.

    • 24.9.2017  01:15

    Poezie na plátně. Filmová esej o lidských vztazích a hledání svého místa na světě s obrazy tak krásnými, že jen ty už jsou samy o sobě uměleckým dílem. A k tomu ta přenádherná hudba od dvojice Cave & Ellis. Je v tom vše. Nic nechybí. Nic nepřebývá. Lidský život vystihnutý v necelých třech hodinách.

    • 24.9.2017  01:06

    Zážitek ze starého světa. Když se ještě na filmy chodilo do kina a gangsterky byly o přátelství. Slza ukápla, lhát nebudu. Hlavně kvůli Al Pacinovi, který to na svém charismatu celé táhne.

    • 18.9.2017  00:21

    Instantní deprese servírovaná na růžovém podnose. Z třetí řady zdaleka nejtemnější vize budoucnosti už jen proto, že se k ní naše společnost nebezpečně blíží.

    • 21.8.2017  13:55
    Cesta snů (2016)
    *

    Zombieland pro chudé. Vyprázdněné postavy bez emocí a scény, co křičí patos tak hlasitě, že je smích na místě. Monology jak od studenta střední školy, co právě zjistil, že existuje Nietzsche.

    • 21.8.2017  13:45
    Stalker (1979)
    *****

    Nepopsatelné úžasno, které vyžaduje absolutní soustředěnost a mysl otevřenou novým podnětům, ale odměna je pak obrovská. Na plátně vizuálně úchvatné.

    • 21.8.2017  13:40
    Světáci (1969)
    ****

    Starosvětská legrace a koncentrovaná nostalgie, která vlastně vůbec nezestárla. Jako připomínka starých časů i jako třeskutá komedie výborné! Jako muzikál už trochu horší.

    • 20.8.2017  22:10
    Zátoka (2009)
    *****

    Už jen za to, že se o tom šíleném masakrování díky snímku mluví. Z agumentů o tom, že je to jednostranné a neobjektivní, se mi dělá smutno. Evidentně jsou tu lidi, co si myslí, že se na vraždění 23 tisíců delfínů ročně dá dívat i jako na pozitivní věc.

    • 18.8.2017  14:00
    Half Nelson (2006)
    ****

    Ryan Gosling is my spirit animal! A v tomhle filmu spolu souzníme nejvíc. Ještě hodinu po filmu jsem to to celé pořád vydýchával. Herecký koncert ale především po emocionální stránce neskutečně silný film, který navíc ukazuje, že cesty ke drogám nejsou vždy dlážděné slabostí. Hlavní postavu k nim přivede citlivost a minulost, od které se jen těžko dá oprostit.

    • 14.7.2017  01:35
    Girls - Série 6 (série) (2017)
    *****

    Nemám slov. Jako byste šest let pozorovali dospívání někoho vám blízkého, smáli jste se jeho chybám, hlouposti a pošetilosti a hledání všech těch naivních záchytných bodů v životě a on k vám najednou znenadání přišel a ukázal, že je po roce mnohem dál, než jste kdy byli vy. Girls mě za těch šest let přerostli a já teď po posledním dílu jen ohromeně sedím na posteli a sbírám zbytky ještě neroztříštěných emocí, protože většinu z nich ve mně poslední série vyvolala na povrch a na kousky svou upřímností a citlivostí zničila na padrť. Jestli bude další řada ještě dál, rád se nechám k slzám zničit znova.

    • 14.7.2017  01:30
    Girls (TV seriál) (2012)
    *****

    O životě ze života. Chvíli to trvá, ale lidsky strhne a emocionálně nepustí. Od třetí řady nahoru v televizi dlouho nebylo nic tak uvěřitelného a tak citlivého. O vztazích, přátelství, sobectví, empatii, hledání sebe sama i hledání toho, koho milujeme, koho bychom milovat mohli a koho milovat chceme. Nejsilnější jsou Girls ve chvílích, kdy pozorujete dění na obrazovce a nutí vás k sebereflexi. Drsné a nekompromisní sebereflexi. Protože jestli tenhle seriál umí o postavách něco vypovídat, je to to, jak moc věří, že žijí pro někoho, zatímco myslí jen na sebe. A abyste byť jen na chvíli nezvážili, že nejste jako ony, to byste museli být svatí. A jakkoliv se dá úvahově sklouznout při sledování k tomu, že vztahy, ať už přátelské či ty milostné, nepřináší nic jiného než bolest, já jsem na konci každého dílu cítil ten nefalšovaný příslib naděje, že můžou vždycky nakonec být to nejkrásnější, co život nabízí. Bez kýče a bez obalu. Bonusem je, že od páté série je to naprosto geniální i po filmařské stránce a práce se scénářem a kamerou vlastně v rámci konverzačního dramatu či komedie takhle komplexní a zároveň absurdní nikdy nebyla. Škola života pro ty citlivé z nás.

    • 13.7.2017  22:40
    Mělčiny (2016)
    ***

    Logika není silnou stránkou Mělčiny, ale napětí je. Krásný vizuál podmořské scény s medúzami navíc dlouho nezapomenu. Ke kvalitám mého milovaného žraločího eposu Reef a jeho nekompromisní realističnosti to má daleko, ale protože je dobrých filmů o mořských predátorech tak málo a můj zájem o ně je tak obrovský, nemůžu dát míň než tři hvezdy.

    • 27.2.2017  22:22

    Vizuálně dokonalé, řemeslně neskutečné, emocionálně zdrcující. Chladné podání vršící svým obsahem jednotlivé elementy děje na sebe až k vřelé a silné lidské výpovědi o vztazích a hledání vlastní identity. Nechal jsem se pohltit, nechám se jistě brzy znova.

    • 22.2.2017  22:24

    Nechal jsem se dojmout mývalem a stromem jak už dlouho u ničeho. Mám pro ty mluvící zvířátka prostě slabost. Našlapané a nahláškované jízdě vévodí pětice vrcholně sympatických hlavních hrdinů, kterým jsem držel pěsti od začátku až do konce, a poutavé výtvarné zpracování. Když navíc přičtu, že to funguje se vším všudy jako komiksárna ale hlavně a především jako space opera s (nejen) vizuálně poutavým fikčním světem plným roztodivných planet a národů s mytologií a minulostí, musím tomu nasolit plný počet. Chyby by se určitě někde našly, ale já je nehledal.

    • 14.2.2017  19:50
    Deadpool (2016)
    ***

    Kráska a zvíře gone wrong

<< předchozí 1 2 3
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace