Lorge

Dámská jízda pobavila, hostující Alex Borstein potěšila (obzvlášť její Harry :-D). A Big Blackovo "doručení vzkazu" super. U srdíčka zahřál i závěrečný odkaz na geniální MASH :) P.S.: "Woke odpad" inu stačí si přečíst další Dm1tr1jovy "recenze" a je jasné odkud misogynní vítr vane :-)

Batman meets James Bond meets Bruce Lee. And that was good enough for me :-)

What the fuck????

Zapnul jsem to úplnou náhodou... A totálně mě to chytlo!

Pobavil záběr který je v náhledu na ulozto s titulky "Bude to stejně špatné, jako pslední." "Ne, ještě horší." :-D

Takže - The Death of Superman je v podstatě remakem jedenáct let starého animáku Superman: Doomsday, který v podstatě proslavil animované filmy od DC. O režii se tehdy postarala v pravdě trinity - Lauren Montgomery, Bruce W. Timm, Brandon Vietti. Jeden vedle druhého mistři v oboru, což bylo na výsledku jasně poznat. Remake má na starosti opět profesionál animovaného DC universa Sam Liu (má na kontě jeden z nejlepších animovaných filmů od Marvelu - Planet Hulk). Tak se pojďme podívat na zápory - popravdě napadá mě jen jeden a tím je animace. Superman: Doomsday na tomto poli jasně vede. Jasně, chápu že The Death of Superman už musí vizuálně zapadat Animovaného DCEU které začalo filmem Justice League: The Flashpoint Paradox, ale ta japanimace mi k těmhle filmům prostě nesedne. Klady - dabing. Nejenom jednotnou animací, ale i hlasovým obsazením je vidět, že současné DC animované filmy spadají do jednoho universa. Takže Nathan Fillion si splnil svůj sen a konečně je z něj Green Lantern.Dalším plusem je věrnější adaptace předlohy - zlomového komiksu z DC universa který vyšel i u nás v rámci DCKK jako Smrt Supermana. Proč je tento komiks zlomovým by vydalo snad i na diplomovou práci :-) Vzato kolem a kolem tento snímek si zaslouží stejné hodnocení, jako jeho jedenáctiletý bratr (protože ta animace opravdu není pěkná).

Roger Corman vrací úder. V roce 1975 vypustil do světa snímek Death Race 2000 s Davidem Carradinem a Sly Stalonem, futuristickou šílenost, která dostála svému jménu. Od té doby uplynulo 42 let a vznikl poměrně zábavný remake s Jasonem Stathamem následovaný dvě předkračováními, kterému ale chyběla ta až psychedelická atmosféra originálu. Nu a tak se Roger na stará kolena (v dubnu mu bude 91 let) sebral a vyputil do světa remake v pravém slova smyslu. Nablýskanější, krvavější a možná ještě i šílenější (pokud to vůbec jde) Death Race 2050 nás opět přivádí do světa přelidněné, postapokalyptické Ameriky, která se nyní jmenuje United Corporation of Amerika, trpí nezaměstnaností ve výši 99,2% a lidi se baví každoročním sledováním národního masakru na čtyřech kolech. Spolu s ujetostí originálu se navratily i šíleně "futuristické" modely aut, Davida Carradina vystřídal Manu Bennett a přibylo krve a gore efektů. Některé scény a situace z originálu se opakují (vozíčkáři, přestylizovaní moderátoři, zrychlené záběry), jiné jsou nově přidané (A.B.E. roboauto, VR). Pokud se vám líbil originál (který dal vzniknout i úspěšné počítačové hře Carmageddon) jistě si zamilujete i Death Race 2050. P.S. Nepřekvapuje mě, že první hodnocení u filmu je odpad a druhé plná sazba, protože jak napsal Cervenak u originálu "Toto je film, ktorému dáte buď odpad alebo plný počet. Volím druhú možnosť." Protože thousand points.

"Zdravím Vás. V tomto filmu hraji vraha." Těmito slovy se ještě před úvodními titulky představí Steven Weber. A stejně tak, jako je bizarní tato úvodní scéna, tak jsou bizarní i většina postav a situací, se kterými se detektiv Handsome potkává. Od jeho parťačky, přes šéfovou až po novou sousedku a její dceru. Nejnormálnější je tady snad jen oběť a to nejspíš jen proto, že ji potkáme jen v jedné scéně. Jasně, film není dokonalý, má sem tam nějaké to hluché místo, ale celkově je příjemně absurdní a s pohodovým Jeffem Garlinem v hlavní roli (a a režisérskou seslí a scénáristickým stolem). A pokud se na film těšíte především kvůli Kaley Cuoco, budete mile překvapeni. Asi nejlepší role, v jaké jsem ji zatím viděl. Lehce nadsazené dada-čtyři.

Netflix s koncem loňského roku rozhodl ukázat, že jako teda zvládá i ty filmy. A tak, těsně po akční urban fantasy Davida Ayera Bright nám servíruje hned další pecku. A to rovnou z japonska. Po zpatlané (dobře, neviděl jsem ji, ale na základě ohlasů jsem se rozhodl na ni ani neplýtvat časem) adaptaci Death Note se poučili a ke kvalitní předloze přiřadili i kvalitního režiséra. A díky tomu nám mohl Takaši Miike naservírovat kulervoucí, poetickou a velice VELICE krvavou samurajskou jízdu, kde akce střídá akci, ale "skoky-na-laně" by se daly spočítat na prstech jedné ruky (stejně jako postavy, které příjdou o jednu ruku, nepočítaje hlavního hrdinu, který o ty svoje příjde hned několikrát), což je jen dobře. Namísto poskakování ve větvích bambusu se tak Man(ji) soustředí na osekávání a rozsekávání Rininých nepřátel a jde mu to vskutku skvěle. Pro někoho možná odstrašující délka filmu je ve skutečnosti tak akorát a těch 140 minut utekly jako krev (která ve filmu teče jako voda). Čili pokud máte chuť na nějakou tu hutnější japonskou řezničinou, doporučuji dát tomuhle snímku šanci a troufám si tvrdit, že nebudete litovat.

Tohle opravdu a fyzicky bolelo sledovat. Naprosto příšerné herecké výkony dětských herců s nesledovatelným trapasením Jana Maršála v čele byly ještě o poznání horší v kontrastu se scénami, kdy se na plátně objevil například Martin Myšička s Jitkou Čvančarovou, Milan Šteindler, nebo i ten Vítězslav Jandák. Celkový vizuál je sice pohledný, ale co naplat, když veškeré pozitiva opravdu neuvěřitelným způsobem zastiňuje již zmiňovaný Jan "Poleno" Maršál :-(