Nic moc jsem od toho nečekal – jen pohádku s efekty. Takovou kok⌀tinu jsem ovšem taky nečekal. Málokdy mám tak silné nutkání film vypnout, tohle mi ale skoro vyškrábalo mozek z hlavy... Ovšem svou blbostí, ne všemi těmi trny. Efekty a výprava na můj vkus moc "wannabe" cool, ve výsledku to ale působilo spíš přeplácaně a lacině. Škoda, Millo, čau zas radši někdy u zombíků.
Tak tenhle film se fakt špatně hodnotí. Pocta italskému giallu? No možná formálně, jinak mně to přišlo spíš jako pošklebování se tomuhle žánru. Nebo jako když si vás malé dítě dobírá a provokuje tím, že po vás všechno opakuje, ale pitvoří se u toho. Prostě na facku. Spíš pocta absurdnímu dramatu à la Eugène Ionesco. Některé scény byly tou přemrštěnou symbolikou a vypjatostí vtipné, stejně jako bezúčelné a surrealistické lekačky... Postava hypnotizujícího opraváře je pro mě osobně hodně vtipná, můj strýc Pavel – elektrikář má na mě s jeho prology z oboru úplně stejný vliv. Asi musím vidět ještě jednou, takhle je to něco mezi * až *****, čili v průměru za 3.
Kingovu knižní předlohu rozhodně neřadím mezi to nejlepší, co napsal, a adaptace z roku 1989 mě taky nijak extra nenadchla, takže jsem nebyl svázaný posvátnou úctou. Což jsem tentokrát rád, protože film mě tím pádem bavil. Nic průlomového se nekonalo, ale funkci napínavé jednohubky splnil víc než dobře.
Námět je děsné morální bahno... A některé věty pak působí až paradoxně: "Když teď už to není ono...když se nemám ke komu vracet..." Aneb když už nemůžu té svojí lhát, tak mě to zahýbání ani tak nebaví. Really? A ještě co se hudby týče, za tu taky hvězda dolů: Jak jsem v devadesátkách a na začátku milénia Muchowa miloval a obdivoval, tak mě teď ve filmech těmi svými vybrnkávačkami irituje k nepříčetnosti. Fuj.
...ubíjející cesta za bitím hodin, které lidé bez důvodu k bytí nakonec bít neslyšeli...
Něco mezi jednou a pěti hvězdami, bohužel ale tu správnou náladu na podobný typ filmu nebudu mít asi nikdy.
U tohoto filmu mě napadá takové jedno hezké slovo, které moc často nepoužívám – tumpachový. A že k tomu dělal hudbu Muchow, to mi fakt hlava nebere. některé ty jalové vybrnkávačky při jízdě krajinou mi přišly jak z laciného seriálu. Od českých filmů už toho bohužel moc nečekám, ale stále znovu mě dokážou zklamat.
Žádné efektní sci-fi rozhodně nečekejte, tohle je spíš takové "filozofující ekodrama ve sci-fi pojetí" (tuto definici brát, prosím, s nadhledem). Každopádně pro mě film se skvělou strhující atmosférou.
Parádní nářez, něco tak autenticky surového jsem nečekal. Možná nijak prudce originální, někdy až šablonovité scény...ale vše a vždy plně funkční. Pro mě rozhodně skvělý filmový zážitek.
Tady bohužel nefungovalo vůbec nic, ani univerzální Geislerka. Chtěl jsem lehkou českou oddechovku, dostal jsem tumpachovou splácaninu. Pustit si naslepo jakýkoliv díl bakalářů, udělám líp...
Tak buď byl tento snímek přiznanou "hárlekvínkou" (pak dávám standardní ★★). a nebo je to něco, co si hraje na kdo ví co (a v tom případě dávám slabší ★★), no každopádně je to tak na ★★ a k danému tématu doporučuji film Magdalene Sisters. Ale jen pro dietáře, kteří to nepotřebují s cukrkandlovou polevou.
Moje receptory tento film nejspíš odmítly pobrat, jinak si nedokážu vysvětlit, proč se u mne nedostavilo stejné nadšení jako u zde hodnotící většiny.
Whiplash na mě zapůsobil stejně nesympaticky, jako to pan režisér dokázal už v předchozím snímku Grand Piano. Svižná hudební čísla a záběry na blyštící se trubky toho moc nezachrání, když není co zachraňovat.
Ale co, alespoň teď zpětně víc docením Billyho Elliota... Ten mi sice k srdci také moc nepřirostl, ale bubnující masochista jej svou tumpachovostí překonal na plné čáře.
Rozjezd zdlouhavý, děj překombinovaný a nereálný, rádoby překvapivá pointa se dala vytušit už při první návštěvě vězení. Klipové předěly s hesly měly asi dát divákovi vodítko, oč v následujících minutách půjde, aby se v tom náhodou jeden neztratil... Spacey zde nijak výrazně oslnit nemohl, jeho postava totiž jaksi neměla moc co ukázat. Zklamání na plné čáře.
Patos, klišé, šablonovitost, předvídatelnost. Herecké výkony mě také nepřesvědčily. Ano, dovedu si představit, že v realitě by prožívaná situace byla nejspíš hodně dramatická a "psycho", ale já hodnotím film, ne jeho téma. A téma je vlastně to jediné, čím se tento snímek může zdát zajímavý nebo alespoň trochu originální, a to je opravdu málo.
Ano, je to občas trochu kýč a je to líbivé...ale pořád ještě vkusně, nepateticky natočeno. I přes tak trochu překombinovanou zápletku tento film působí velice přirozeně a pro mě mnohem stravitelněji, než například Dobrý ročník. Měl jsem náladu na romantickou komedii, a tu jsem dostal, a jsem moc rád, že to nebyla žádná teenage žvýkačka...
Jako hororovou komedii tento snímek hodnotím dvěma hvězdami, jako dobrá duchařina by to dostalo hodnocení stejné. Pokud ale budu akceptovat, že může existovat také kategorie "někde mezi" dříve zmiňovanými, pak bych už hodnotil hvězdami čtyřmi...tak si potom vyberte :c) Holt když to visení duchů na špagátech bylo všude tak roztomile přiznané a všichni měli úsměv od ucha k uchu...
Pokud, dle ofciálního textu distributora, někdo tyto televizní noviny shlédne...tak by měl pak sestoupit z výšin a zkusit je zhlédnout, možná to pomůže.
Teda aby mi pointa filmu naskočila už v prvních třech minutách filmu...to už se mi dlouho nestalo. O co hůř, že to evidentně neměl být režisérský záměr. Takže děkuji za SPOILER, paní sousedko s koláčkama. Námět a téma tíživé a relativně originální, pojetí akce bez nějaké gradace, přiblblé, hloupé, k pláči. Parta zlounů chtějících vyvraždit rodinu, kteří ale (asi z iostychu) do domečku průběžně vstupují či vskakují po jednom či po dvou, asi aby je obyvatelé stíhali včas likvidovat. Ti to ovšem nezvládají ani tak, jelikož mají nejspíš dům velikosti zámku ve Versailles a neustále se schovávají a zase hledají... No prostě bizarní podívaná ano, ale ne tím příjemným způsobem.
Hororová událost roku? A to proč, že to tak psali v novinách? No, asi jedině proto. Pokud ovšem horory nevyhledáváte nebo si nějaký dopřejete jen jednou za čas, pak to může být docela zážitek...pro otrlého diváka je to spíš jedno velké déjà vu. A houpací křesla + panenky taky nemusí fungovat úplně vždy a všude.
Naštěstí jsem si hned neuvědomil, že hlavní roli hraje Colfer...viděl jsem pár dílu Glee, a byl mi tady dost protivný. V tomhle filmu mě ale naopak hodně bavil - s jeho nadstandardně vybavenou kámoškou byli sympatická dvojka, vůbec celý film byl herecky moc dobře obsazen. A nebylo to ani extrémně přeslazené, jak je v amerických snímcích (hlavně u konců filmů) běžné. Prostě moc fajn teenagerská komedie s dospělácky ustaranou atmosférou.
S filmy Alice Nellis mám docela problém. Vždycky mi přijdou tak nějak moc vykonstruované, jako by tahle holčička už samou rozverností nevěděla, jaké cingrlátko ještě na ten už tak přeplácaný vánoční stromeček pověsit. Herci hrají tak přirozeně, až je to nepřirozené, a ty popíkové vybrnkávačky mi vždycky svojí pohodičkovou atmosférkou lezou na nervy, navíc fakt nevím, co konkrétně zde dělal pan zvukař, protože dialogy a songy se navzájem dost slušně přebíjely (ne že by to něčemu zásadně ublížilo). Neříkám, že jsem od této režisérky viděl vše, ale po skvělém Ene Bene už mě vždy jen zklamala, takže vše od ní asi ani vidět vlastně nepotřebuju a nechci... Jo a ten vychvalovaný Sokol a la buzna? No teda nevím, homosexuálů znám celkem dost...ale takhle teda nežžžvatlá fakt nikdo. Asi se inspiroval v nějaké americké parodii.
Moje komentáře
Paradise Hills (2019)
odpad!Nic moc jsem od toho nečekal – jen pohádku s efekty. Takovou kok⌀tinu jsem ovšem taky nečekal. Málokdy mám tak silné nutkání film vypnout, tohle mi ale skoro vyškrábalo mozek z hlavy... Ovšem svou blbostí, ne všemi těmi trny. Efekty a výprava na můj vkus moc "wannabe" cool, ve výsledku to ale působilo spíš přeplácaně a lacině. Škoda, Millo, čau zas radši někdy u zombíků.
Takové krásné šaty (2018)
Tak tenhle film se fakt špatně hodnotí. Pocta italskému giallu? No možná formálně, jinak mně to přišlo spíš jako pošklebování se tomuhle žánru. Nebo jako když si vás malé dítě dobírá a provokuje tím, že po vás všechno opakuje, ale pitvoří se u toho. Prostě na facku. Spíš pocta absurdnímu dramatu à la Eugène Ionesco. Některé scény byly tou přemrštěnou symbolikou a vypjatostí vtipné, stejně jako bezúčelné a surrealistické lekačky... Postava hypnotizujícího opraváře je pro mě osobně hodně vtipná, můj strýc Pavel – elektrikář má na mě s jeho prology z oboru úplně stejný vliv. Asi musím vidět ještě jednou, takhle je to něco mezi * až *****, čili v průměru za 3.
Řbitov zviřátek (2019)
Kingovu knižní předlohu rozhodně neřadím mezi to nejlepší, co napsal, a adaptace z roku 1989 mě taky nijak extra nenadchla, takže jsem nebyl svázaný posvátnou úctou. Což jsem tentokrát rád, protože film mě tím pádem bavil. Nic průlomového se nekonalo, ale funkci napínavé jednohubky splnil víc než dobře.
Mladí zabijáci (2018)
Škoda, že to nenatočil Fincher nebo Aronofsky...
Muži v naději (2011)
Námět je děsné morální bahno... A některé věty pak působí až paradoxně: "Když teď už to není ono...když se nemám ke komu vracet..." Aneb když už nemůžu té svojí lhát, tak mě to zahýbání ani tak nebaví. Really? A ještě co se hudby týče, za tu taky hvězda dolů: Jak jsem v devadesátkách a na začátku milénia Muchowa miloval a obdivoval, tak mě teď ve filmech těmi svými vybrnkávačkami irituje k nepříčetnosti. Fuj.
Popelikoptéra (2015)
...ubíjející cesta za bitím hodin, které lidé bez důvodu k bytí nakonec bít neslyšeli... Něco mezi jednou a pěti hvězdami, bohužel ale tu správnou náladu na podobný typ filmu nebudu mít asi nikdy.
Stíny mezi námi (2018)
Těžké hodnotit tyhle filmy pro teenage cílovku – logika je i v tomhle scénáři často za úplnou krávu, ale dívalo se na to prostě dobře.
Feral (2017)
Tohle komentovat je mlácení prázdné slámy – prostě takové to přitroublé hororové béčko, které ničím nepřekvapí ani nezaujme.
Zajatci času (2017)
Nápad fajn, ovšem scénář, který udělal ze všech postav bandu retardů – ten to zabil. A "herci" tomu všemu většinou bohužel taky zrovna nepomohli...
Tátova volha (2018)
U tohoto filmu mě napadá takové jedno hezké slovo, které moc často nepoužívám – tumpachový. A že k tomu dělal hudbu Muchow, to mi fakt hlava nebere. některé ty jalové vybrnkávačky při jízdě krajinou mi přišly jak z laciného seriálu. Od českých filmů už toho bohužel moc nečekám, ale stále znovu mě dokážou zklamat.
Cesta časem (2017)
Žádné efektní sci-fi rozhodně nečekejte, tohle je spíš takové "filozofující ekodrama ve sci-fi pojetí" (tuto definici brát, prosím, s nadhledem). Každopádně pro mě film se skvělou strhující atmosférou.
Ghostland (2018)
Parádní nářez, něco tak autenticky surového jsem nečekal. Možná nijak prudce originální, někdy až šablonovité scény...ale vše a vždy plně funkční. Pro mě rozhodně skvělý filmový zážitek.
Cukrář (2017)
Nejsilnější scéna? Šprcky ve skříňce na bazénu.
Hráči se smrtí (2017)
Pár cool záběrů, párkrát náznak atmosféry. Většinou to na mě ale působilo jak natočené pro hloupá děcka. Škoda.
Konvert (2017)
Zábavné dvě hvězdy jsem snad ještě neudělil, tak na – tu máš. Ono to opravdu vůbec nenudilo... Ač je celý film vlastně o ničem.
Pohádky pro Emu (2016)
odpad!Tady bohužel nefungovalo vůbec nic, ani univerzální Geislerka. Chtěl jsem lehkou českou oddechovku, dostal jsem tumpachovou splácaninu. Pustit si naslepo jakýkoliv díl bakalářů, udělám líp...
Philomena (2013)
Tak buď byl tento snímek přiznanou "hárlekvínkou" (pak dávám standardní ★★). a nebo je to něco, co si hraje na kdo ví co (a v tom případě dávám slabší ★★), no každopádně je to tak na ★★ a k danému tématu doporučuji film Magdalene Sisters. Ale jen pro dietáře, kteří to nepotřebují s cukrkandlovou polevou.
Whiplash (2014)
Moje receptory tento film nejspíš odmítly pobrat, jinak si nedokážu vysvětlit, proč se u mne nedostavilo stejné nadšení jako u zde hodnotící většiny. Whiplash na mě zapůsobil stejně nesympaticky, jako to pan režisér dokázal už v předchozím snímku Grand Piano. Svižná hudební čísla a záběry na blyštící se trubky toho moc nezachrání, když není co zachraňovat. Ale co, alespoň teď zpětně víc docením Billyho Elliota... Ten mi sice k srdci také moc nepřirostl, ale bubnující masochista jej svou tumpachovostí překonal na plné čáře.
Život Davida Galea (2003)
Rozjezd zdlouhavý, děj překombinovaný a nereálný, rádoby překvapivá pointa se dala vytušit už při první návštěvě vězení. Klipové předěly s hesly měly asi dát divákovi vodítko, oč v následujících minutách půjde, aby se v tom náhodou jeden neztratil... Spacey zde nijak výrazně oslnit nemohl, jeho postava totiž jaksi neměla moc co ukázat. Zklamání na plné čáře.
Twin Falls Idaho (1999)
Patos, klišé, šablonovitost, předvídatelnost. Herecké výkony mě také nepřesvědčily. Ano, dovedu si představit, že v realitě by prožívaná situace byla nejspíš hodně dramatická a "psycho", ale já hodnotím film, ne jeho téma. A téma je vlastně to jediné, čím se tento snímek může zdát zajímavý nebo alespoň trochu originální, a to je opravdu málo.
Svatba mezi citróny (2012)
Ano, je to občas trochu kýč a je to líbivé...ale pořád ještě vkusně, nepateticky natočeno. I přes tak trochu překombinovanou zápletku tento film působí velice přirozeně a pro mě mnohem stravitelněji, než například Dobrý ročník. Měl jsem náladu na romantickou komedii, a tu jsem dostal, a jsem moc rád, že to nebyla žádná teenage žvýkačka...
The Gravedancers (2006)
Jako hororovou komedii tento snímek hodnotím dvěma hvězdami, jako dobrá duchařina by to dostalo hodnocení stejné. Pokud ale budu akceptovat, že může existovat také kategorie "někde mezi" dříve zmiňovanými, pak bych už hodnotil hvězdami čtyřmi...tak si potom vyberte :c) Holt když to visení duchů na špagátech bylo všude tak roztomile přiznané a všichni měli úsměv od ucha k uchu...
Apokalypsa v Hollywoodu (2013)
Superzábavná sonda do povrchnosti celebrit i obyčejných ňoumů.
Televizní noviny (TV pořad) (1994)
Pokud, dle ofciálního textu distributora, někdo tyto televizní noviny shlédne...tak by měl pak sestoupit z výšin a zkusit je zhlédnout, možná to pomůže.
Očista (2013)
Teda aby mi pointa filmu naskočila už v prvních třech minutách filmu...to už se mi dlouho nestalo. O co hůř, že to evidentně neměl být režisérský záměr. Takže děkuji za SPOILER, paní sousedko s koláčkama. Námět a téma tíživé a relativně originální, pojetí akce bez nějaké gradace, přiblblé, hloupé, k pláči. Parta zlounů chtějících vyvraždit rodinu, kteří ale (asi z iostychu) do domečku průběžně vstupují či vskakují po jednom či po dvou, asi aby je obyvatelé stíhali včas likvidovat. Ti to ovšem nezvládají ani tak, jelikož mají nejspíš dům velikosti zámku ve Versailles a neustále se schovávají a zase hledají... No prostě bizarní podívaná ano, ale ne tím příjemným způsobem.
V zajetí démonů (2013)
Hororová událost roku? A to proč, že to tak psali v novinách? No, asi jedině proto. Pokud ovšem horory nevyhledáváte nebo si nějaký dopřejete jen jednou za čas, pak to může být docela zážitek...pro otrlého diváka je to spíš jedno velké déjà vu. A houpací křesla + panenky taky nemusí fungovat úplně vždy a všude.
Nádherné bytosti (2013)
Ono by to i bylo dobré...kdyby to nebylo tak blbé.
Zasažen bleskem (2012)
Naštěstí jsem si hned neuvědomil, že hlavní roli hraje Colfer...viděl jsem pár dílu Glee, a byl mi tady dost protivný. V tomhle filmu mě ale naopak hodně bavil - s jeho nadstandardně vybavenou kámoškou byli sympatická dvojka, vůbec celý film byl herecky moc dobře obsazen. A nebylo to ani extrémně přeslazené, jak je v amerických snímcích (hlavně u konců filmů) běžné. Prostě moc fajn teenagerská komedie s dospělácky ustaranou atmosférou.
Perfect Days - I ženy mají své dny (2011)
S filmy Alice Nellis mám docela problém. Vždycky mi přijdou tak nějak moc vykonstruované, jako by tahle holčička už samou rozverností nevěděla, jaké cingrlátko ještě na ten už tak přeplácaný vánoční stromeček pověsit. Herci hrají tak přirozeně, až je to nepřirozené, a ty popíkové vybrnkávačky mi vždycky svojí pohodičkovou atmosférkou lezou na nervy, navíc fakt nevím, co konkrétně zde dělal pan zvukař, protože dialogy a songy se navzájem dost slušně přebíjely (ne že by to něčemu zásadně ublížilo). Neříkám, že jsem od této režisérky viděl vše, ale po skvělém Ene Bene už mě vždy jen zklamala, takže vše od ní asi ani vidět vlastně nepotřebuju a nechci... Jo a ten vychvalovaný Sokol a la buzna? No teda nevím, homosexuálů znám celkem dost...ale takhle teda nežžžvatlá fakt nikdo. Asi se inspiroval v nějaké americké parodii.
TRON: Legacy 3D (2010)
Jedna hvězda navíc kvůli zde skvělým Daft Punk.