Psema

Ctihodný občan feat. Telefonní budka. Další film o tom, že když se justice staví proti vám, máte plné právo vzít zákon do vlastních rukou a stoupnout si... na římsu. Samozřejmě jenom jako návnada, která má chytře odvést pozornost od hlavního plánu. Bohužel, u Muže na hraně logika hapruje podobně jako u Butlerovy anarchistické storky, takže pokud čekáte komorní thriller, ve kterém si našponujete mozkové závity, máte tak nějak smůlu. Worthingtonova mise za nevinnost proto paradoxně funguje nejlíp v poslední třetině, kde to tvůrci vezmou spíš po "bayovsku" a nechají postavy dělat takové kraviny, že buď definitivně vypnete a budete se bavit, anebo si omlátíte čelo o sedačku a zamíříte k východu o pár minut dřív. Já se bavil hodně slušně. Zápletku jsem přestal brát vážně po 15 minutách, hlášek se pár taky najde a samotné řemeslo obstojí na jedničku stejně jako charismaťák Sam a baleťák Jamie. 7/10 ať nežeru a Summit má malé plus, že investuje prachy z Twilightu i do projektů, kde se chlapi netřpytí a nesundávají trika vždycky, když zrovna zaprší.

Ne tak cukrkandlové jako ostatní filmy z Croweovy dílny, v mnoha směrech až bolestivě pravdivé, ale režijně permanentně bez tempa, což ani solidní zástup nabušené muziky nijak zvlášť nevytáhne.

I na debut hodně slabé. S nulovým obloukem, nulovým napětím, stupidní pointou a strašně (ale jako fest) špatným střihem.

Fuckdown in movie making.

Atmosféra slušná, hudba dokonce mrazivá, ale konec svojí tupostí bohužel dost zabitej. Do ztracena se to dalo zahrát i výrazně chytřeji.

Antropologův filmový sen. S famózní hudbou a kamerou, realistickým chováním skvěle zahraných postav a dojímavým závěrem, který ale - stejně jako zbytek filmu - netlačí na pilu. Klobouk dolů před Hanonem, jenž si s takovým Gibsonem vytírá pozadí snad každou scénou.

Svým způsobem sympatická blbina, bavící výborným castingem, ujetými nápady (Tyrion s brokárnou, siamská dvojčata v renesančních ohozech) a fajnovým závěrečným rozuzlením. Škoda, že tempo tolik hapruje a pokusy o psychologii nefungují ani omylem. Jakmile se totiž na place nešetří kulkami, krví a upadanými ušními boltci, je Ransom Pride neurážející béčkový western na noční vysílání Novy Cinemy. 5/10

Konec zabil! 3/10

Nač jsou hezoučké vizuály, sympatické odtržení od bájí i historie (lepší se vyhnout, než zprznit, no ne? :), solidní obsazení (jen ten Cavill je bohužel matný) a rámování filmu tvořícím se mýtem, když děj nedává v zásadních momentech smysl (nalezení luku, jeho ztráta, o boží idiocii v závěru ani nemluvě) a Tarsem opětovně selhává ve chvílích, kdy má zařadit vyšší číslo na převodu. Úvodní dvacetiminutovka s nastolením motivací a základním rozvržením figur super. Jakmile se ale Theseus vydá na výpravu, začne zdrhat před ropnými tsunami (scénograficky je skok na lano úplně mimo, protože ten útes v předchozích záběrech prostě není) a Tarsem musí nějakým způsobem nakousnout interakci mezi postavami, jakoby filmu spadnul řetěz a do epického finále se za zvuků genericky prázdných dialogů jenom dokodrcal. Což logicky rezonuje v místy až smrtelnou nudu (hlavně rozhovory s oblečenou Freidou), již jen horko těžko vyvažuje závěrečná božsko-titánská sešlost, jež si s logikou tyká v podstatě stejně jako loňský Souboj Titánů. P.S.: Plastová brnění byly možná záměr, mizerná konverze do 2,5D ale určitě ne.

Přímočará a na nic si nehrající blbina, která je v tradiční záplavě komediálního bahna vlastně docela králem. Sice jednookým (spolu s Bridesmaids a Crazy Stupid Love), ale i to nám holt musí stačit. Zvlášť když Fleischer předvádí neurážející a bez problémů funkční rutinu, scénář vcelku pravidelně zásobuje vydařenými fóry a stopáž žene tempo do vysokých otáček. A Eisenberg je v roztěkaných rolích prostě boží. Spokojených 7/10,