belldandy

belldandy

Evička Veselá

okres Znojmo
http://belldandy.bloguje.cz/

homepage

121 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
    • 10.1.2016  10:22

    Jednota místa a času, osm lidí, kteří se neznají a nevěří si. Hutná atmosféra, při které si můžete jen pomalu odpočítavat: A zbylo jich ... Proč to vlastně někomu připadá nudné?

    • 14.3.2015  16:01
    Hotel Rwanda (2004)
    ***

    Souhlasím, že to film citově vydírající není, jen nevím, jestli je to jeho přednost. Mám dojem, že je příliš uhlazený s ohledem na tragédii, kterou se snaží zabývat. Přesně ten případ, kdy si říkám, že realita natolik předčila fikci, že je případnější spíš se podívat na nějaký dokument. To nejsilnější v pozadí jsou totiž samotná fakta a zdaleka ne film sám. Bohužel v obou směrech, chce se říct. Kéž by byl ten film syrovější a děsivější a realita nikoli.

    • 13.3.2015  14:31
    Knick: Doktoři bez hranic (TV seriál) (2014)

    Slova, která mě při sledování tohoto seriálu především napadali byla syrový a sarkastický. Nesentimentální obraz doby, kterou si tak rádi sentimentalizujeme. Sarkatiscké do morku kostí, až do poslední závěrečné scény. Velká část oné ironie plynula ze sledování éry, která se sama považuje (celkem oprávněně) za vrchol pokroku a která nám přesto připadá tak zoufale zastaralá. Jen obraz měnícího se vnímání genderových a rasových rozdílů byl podán maličko tézovitě. Mnohem věrohodněji to na mě působilo třeba v Mad Menech. Ale co už ... i tak geniální počin.

    • 4.3.2015  22:49

    Ve skrze průměrný thriller. Pný klišé. Hlavní hrdina má povinný mindrák z minulosti. Zápletka celkem průhledná. Započítáte-li předpoklad, že je ve filmu docela nuda, když je jako vrah odhalen někdo koho neznáte, pak se dá rozřešení vytušit v podstatě hned na začátku. I v důsledku toho působí pan psychiatr zejména ke konci jako těžce nedovtipnej. Autismus je tu použit v podstatě jako atrakce, v souladu s tím jsou jeho projevy minimálně přehnané, ale spíš jsou přímo zkreslené. Třeba tomu, že mají autisti víc síly než zbytek populace nevěřím ani za mák. :) Nicméně přehánění k thrilleru vlastně patří. Tu trochu potřebné temné a tajuplné atmosféry, co k tomuhle žánru patří, to prostě mělo, takže ... bavilo.

    • 7.11.2014  19:00
    Řezník: Ta holka v mym sklepě (hudební videoklip) (2011)
    ****

    Hodnocení: asi *** - ****. Zaokrouhluji nahoru, protože je zřejmé, že to lidi vytočit umí a to se minimálně u tohoto žánru počítá k dobru. Vlastně, já to asi počítám k dobru vždycky. A když už tu pár lidí shrnulo svůj komentář do prohlášení, zda jim komentátor kingik mluví či nemluví z duše, já si to taky zjednouším a řeknu: Mně mluví z duše dav110.

    • 11.8.2014  13:53

    Nu, předpokládám, že každý máme v sobě nějakého toho svého mystika. Ten můj vnitřní mystik je takový, že miluje ze všeho nejvíc právě tenhle film. Nechci rozhodně tvrdit, že svatý František byl takový jak v tomhle filmu. Po pravdě, nejspíš nebyl. Ale pro mě je v něm přítomna esence františkánského poselství světu. Je plný lásky k obyčejným věcem a odporu k těm váženým, při čemž ona láska, nebo spíše prostě jen radost, v něm vždy převažuje nad oním odporem. O tom, že je ve filmu, tak nějak nad františkánský rámec, cítit taky čas hippies a generační vzpoura vůči rodičům asi nelze pochybovat. Třebaže ta paralela má své logické meze, nikdy mi to osobně při sledování nebylo na překážku, ale právě naopak.

    • 11.8.2014  13:35

    Inteligentní crazy komedie, která v této kategorii a v naší zemi do dnes nemá sobě rovného konkurenta, aspoň dle mého názoru.

    • 11.8.2014  13:01
    Star Trek Continues (TV seriál) (2013)
    *****

    Napřed si musíme ujasnit tohle: Nepochybně na světě narazíte na mnohem zajímavější seriály či filmy. Tohle je ale do puntíku přesně nejlepší fanouškovský ST seriál (a v téhle kategoriii se už vybírat trochu dá), jaký jsem kdy viděla, jak co do hereckých výkonů (jde tuším o takové poloamatéry, kteří jakési herecké zkušenosti přeci jen mají), výpravy (která dovedně rekonstruuje vzhled TOSky), až po dodržení původního ducha TOSky. /// Vzhledem k tomu, že jsem poměrně vyhraněný fanoušek TOSky, který asi nikdy nepochopí, jak to, že ostatní mohou přistoupit na to, že tomu, co dělá Abrams, se říká Star Trek... Zajímavé to totiž může být, ale vážně se tomu dá ještě říkat ST svět? Tak tedy ... Tahle amatérská záležitost, to je přímo antiteze Abramse. Je to překvapivě věrná pocta původnímu seriálu, která se drží ducha předlohy, jak s jeho předsudky (převážně podnikaví muži a sexy ženy) i s jeho ideály (futuristický optimismus, vize lepšího světa), tu a tam s nějakými dilematy samozřejmě. Zkrátka klobou dolů před tohle partou fanoušků. Až česká komunita stvoří něco, co se alespoň vzdáleně podobá tomhle na místo onoho nešťastného Metrénského incidentu, tak ze mě bude vážně hrdá vlastenka. :)

    • 28.3.2013  09:50
    Derek (TV seriál) (2013)
    *****

    Můj muž tvrdí, že Derek je důkazem že Rick Geravis již ztrací své ostří. Kdo ví, možná má pravdu ... Nicméně, doznávám, že mně se Derek líbil. Myslím, že je zajímavý díky schopnosti autora přejít po Kanclu a Extras zase s něčím novým a zároveň neztratit to, co bylo na tom zajímavé a novátorské na tom strarém. / Vnímám Dereka jako takový crossover mezi Ricky Gervaisem a Frankem Caprou. Je tu přítomna ona caprovská ideologie, která praví, že vztahy mezi lidmi jsou v konečném důsledku tím jediným důležitým a ti, kteří si je budují, mají v nich ukrytý ten největší kapitál. Přesto je to stále i Gervais, který si lidi níkdy přehnaně neidealizoval a ukazuje je až s nepříjemnou realističností a upřímností takové jací jsou. Nepamatuji si, že by si kdo troufl v hraném formátu ukázat staré nebo duševně nemocné lidi s menší mírou idealizace než s jakou se setkáte zde. Není to zaražející, že mě Gervais přiměl cítit sympatii k lidem kteří občas vedou nechutně oplzlé řeči nebo neudrží ve správnou chvli extrementy v těle. Možná že právě tohle je ten pravý humanismus.

    • 4.1.2013  09:49

    Myslím, že tenhle film je o pořadný kus lepší než jeho pověst. :) Docela hodně souhlasím s Douglasovým rozborem, kde srovnává Hobita s Pánem prstenů. - Mám podezření, že v jistém smyslu jsem nikdy nemilovala filmové zpracování LOTRa tolik, abych teď plakala nad tím, jak mě zklamal Hobit. Je-li Hobit přetažený, byl přetažený filmový Pán prstenů taky. Jsou- li v Hobitovy mnohé scény přehnané, byly v Pánu prstenů rozhodně taky. To, že se Jackson v Pánu prstenů odvážně dopouštěl interpretace, zatímco Hobit je otrocky věrný předloze (jak se občas traduje), to je vysloveně lež. Jistě v Pánu prstenu Jackson zápletku spíše krátil, zatímco nyní ji spíš nastavuje. Každopádně interpretace se dopouštěl v obou případech. A doznávám většina jeho interpreatcí se mi vlastně líbí. (Příklady: 1. Když jsem o Bilbově útěku ze Dna Pytle četla ve Společenstvu, představovala jsem si právě takhle - iracionální nerozumné náhlé podlehnutí impulzu zažít něco mimo stěny svého domova. V samotném Hobitovi mě ta scéna vlastně zklamala. A Jackson mi ji vrátil, takovou, jakou jsem si ji přála mít. 2. Asi budu také jediná osoba na světě, které se líbí Radagast. "Radagast hnědý, Radagast hlupáček", tak zněla pohrdlivá Sarumanova slova. Přiznávám, nikdy jsem si Radagasta nepředstavovala, ale když jsem spatřila toho Jacksonova františkánského mnicha, řekla jsem si ... ale ano .. to je Radagast. On a sv. František jistě mají cosi společného. :) A na to, že jsou v Jacksonově pojetí čarodějové docela akční postavy jsem si už zkrátka zvykla v LOTRovi. 3. Jeho trpaslíci jsou heročtější než v originále, stalo se z nich třináct odvážných v čele s vůdcem Thorinen, jenž je tu do značné míry Aragornovou obdobou. A Kdo si proboha myslí, že by tohle v sobě vůbec neměli mít?) Závěr: V knižní předloze je mezi Hobitem a Pánem prstenů propastný rozdíl, zatímco film tyto rozdíly zahlazuje. Ale kdyby to Jackson neudělal, měl by s naivní pohádkou pro děti úspěch? Jsem přesvědčená, že Hobitovi slabiny byly už slabiny Pána prstenů a proto mluvit o tom, že LOTR byl super, zatímco Hobit zklamal mi připadá docela nefér. A mimojiné - třebas za to, jak Jackson po celý první díl NEUKAZUJE draka, v éře digitalizace, kdy něco ukázat je tak snadné, za to ho skoro miluju.:)

    • 9.3.2012  17:07

    Cítím to podobně jako flanker.27 - Jde o film mého dětství . No ano, za část těch hvězdiček může nostalgie. Něco sám film ... a zcela zásadní úlohu zde mají písně Vladimíra Vysockého. Balada o knížních dětech je do dnes můj nejoblíbenější track od něj. "Jestli při bezpráví se ti zatíná pěst, jestli nad vavřín, slávu kladeš pravdu a čest, jestli hloupost ti vadí a chceš změnit ten svět, pak věz že v mladí knihy dobré si čet." :)

    • 24.10.2010  19:26

    Nevím, čím to (Někdy se to prostě stane), ale pocitově se naprosto rozcházím s ostatními v hodnocení tohoto filmu. Nesouhlasím s většinou toho, co tu bylo řečeno. Nespatřuji v tom "pouze" hříčku. Nemyslím, že to nefunguje jako samostatný film. Teprve teď, když mám delší odstup od tohoto snímku (od premiéry uběhly tři roky) jsem o svých pocitech k němu dost pevně přesvěčená, abych to napsala - ostatním navzdory. :) Pro mě je to jeden z nejlepších Tarantinových filmů. Mám ráda jeho prostorovou a časovou sevřenost. Mám ráda jeho hraní si na chyby, které žádnými chybami nejsou. Mám ráda jeho dialogy. Mám ráda jeho feminní vzpouru k pozici oběti. Zkrátka ho miluji se vším všudy a považuji, jak za nesmírně originální, tak za fungující.

    • 22.5.2010  14:13
    Do samoty v tanci (TV film) (2008)
    **

    Pokud máte zájem sledovat dobové dokumenty z procesu s Miladou Horákovou, pak doporučuji desetidílný "Proces H" Martina Vadese. Pokud chcete vidět podle všeho velmi zajímavou inscenaci-operu Aleše Březiny "Zítra se bude ...", Hřebejk udělal její záznam. Proč se tedy koukat na tohle? Co je tu navíc? Zbývá docela zajímavý pokus o rozhovor s bývalou dělnickou prokurátorkou Ludmilou Brožovou-Polednovou. Ten sám o sobě by mohl být velmi zajímavý a popravdě si myslím, že by se do toho měl ještě někdo seriózně pustit než nám ta paní zemře případně zesenilní. Třeba právě Olga Sommerová, proč ne?. Nicméně spojení výpovědi paní Brožové s divadelní inscenací nepovažuji vůbec za šťastné. Použité záběry bych viděla raději spíš ve Vadasově nebo nějakém podobném dokumentu. Přece jen je nacvik představení něčím jiným než holá realita. Spíš si ale myslím, že výpověď paní Brožové by si zasloužila vlastní dokument, kde by byl prostor pro pochopení a interpretaci toho, co nám ta paní vlastně říká. (Nejlépe bez toho, že by někdo diváky naváděl, co si mají myslet. ) To je úkol nesnadný, ale zajimavý. Zde rozhodně nebyl naplněn.

    • 26.2.2010  12:16
    Právo a pořádek (TV seriál) (1990)
    *****

    Cože???? Takový povedený seriál a tak mizerné hodnocení. Jsem mimo já nebo všichni ostatní. Tohle je jeden z mála kriminálních či soudních seriálů, u nichž důvěřuji tomu, že nějak souvisí s životní realitou. Tedy s tou new yorskou, samozřejmě. Tady se zločinci nepřiznávají pod tíhou důkazů, ale uvažuje se nad tím, zda důkazy stačí na obvinění a posléze na odstouzení. Tady není nejvíc podezřelej nevinej, ale samozřejmě jako v životě většinou vinej. Jen tady se zamýšlí žalobce nad tím, jaké obvinění předložit, aby ho soudce přijal, nad tím, jak případ podat, aby přesvědčil o vině porotu, a taky nad tím, ve kterém státu se soudí čili co si může dovolit. Zajimavé je ono spojení vyšetřovací a soudní fáze, které právě dovoluje ono překročení hranic průměrné kriminálky. Všem čtyřem hrdinům věřím vše, co mi naservírují. Snad až na to, že jsou všichni až podzřele velcí sympaťáci - to v životě nebude asi tak moc běžné. Občas je to na můj vkus celkem zbytečně angažované, ale vlastně jen v míře , které dokážu fandit, a tak mi nakonec ani to nevadí. PS: Mimojiné je to oblíbený seriál Jamese Monaca, to je dost renomovaný kriktik, na jehož názor byste mohli dát, když už ne na můj :). PS.PS. : Nu. Právě jsem shlédla novější verzi tohoto seriálu a popravdě řečeno, byla to pěkná "sračka"! Svůj komentář musím bohužel doplnit: Zákon a pořádek se vysílá už značně dlouho, časem se obměnili snad všichni účinkující. Zůstala jen ona kostra, v níž případ převezmou povyšetřovatelích soudní žalobci. Už po pár řadách jsem cítila, že se ztrácí ona realistická přímočarost, kterou jsem tak obdivovala. Nakonec, jak se zdá, zmizela docela. Teoreticky jsou zápletky zajímavější, prakticky však se z toho stává né průměrný, ale podprůměrný kriminální seriál.Mé dobré hodnocení se tedy týká jen verze s původní partou.

    • 15.12.2008  21:04

    "Té síly díl jsem já, jež chtíc páchat zlo vždy dobro vykoná." To říká Faustův Mefisto. Můžeme čerty samozřejmě vidět jako pokušitele, ale není přece nic nesmyslného v nich spatřovat i uskutečňovatele spravedlnosti na této zemi. A z toho hlediska nevím, proč se kdo z vás pozastavuje nad kladnou úlohou čertů v této pohádce. ( Takový ďábel je třeba i Wolland z Bulgakova Fausta a Markétky.) Tady i tam si my lidi na páchání zla vystačíme dočista sami a nebýt ďábla, který je alespoň občas ztrestá, byl by život na zemi opravdu peklo. - I pokud jde o mne patří tahle pohádka mezi nejoblíbenější, asi hned po Vorlíčkově Popelce. - A nejspíš díky písničkám Svěráka a Uhlíře jsem vždy měla dojem, že v ní poznávám svěrákovsky laděný humor. I když scénář je dílem zcela někoho jiného, takže ten dojem musí být nesmysl.

    • 8.9.2008  16:49

    Těžko říct, jak bych reagovala dnes, ale svého času jsem se na tomhle fakt pobavila. Jde o film žánru - "kolejní" humor. Legrace je to místy obhroublejší. Za připomínku snad stojí, že slovo nerd se nedá dočista přeložit jako šprt. Nerd je nemožně vypadající týpek na s minimalním společenským statusem. Často tak trochu intelektuál, nikoli ale bez podmínečně. Nejspíš čte hodně sci-fi a komiksů a tráví hodně času u počítače.

    • 5.8.2008  13:02
    McLeodovy dcery (TV film) (1996)

    FIlm jsem neviděla, ale vzhledem k dosud jedinému zde přítomnémému komentáři si dovoluji upozornit, že toto je film!, který byl pro u nás uváděný seriál pouze východiskem. Nejsem si jistá, jestli si to všichni hodnotící uvědomují.

    • 31.7.2008  15:04
    Přátelé (TV seriál) (1994)
    ***

    Tak kult tohohle seriálu jsem nikdy nechápala. Podle mě je to takovej lepší průměr. Typický komerční produkt. Mladí, hezcí, dobře oblékaní - no samozřejmě trochu potrhlí hrdinové - řekla bych - snaha o sitkomovou podobu Beverly Hills. ne že bych se ale u toho nikdy nezasmála.

    • 31.7.2008  14:35
    Father Ted (TV seriál) (1995)
    *****

    Dějiště: Craggy Island, zapomenutý ostrov kdesi poblíž Irska a místní fara. Postavy: Tři kněží odsouzení svými nadřízenými - pro ne zcela přesně specifikované incidenty - k zřejmě doživotnímu pobytu zde. Dobře uklizení, nikoho neohrožující, nikoho nezajímající. A tak hlavním nepřítelm je jim (mimo místního biskupa) především nuda. - Tenhle seriál mě vážně baví ... A baví mě o to víc, že sama přesně nerozumím tomu proč. Je to s podivem, ale přestože jsou tři hlavní hrdinové notně přemrštění, dokážu uvěřit v jejich existenci. A tak se ptám, co je to, proboha, vlastně za chlapíky? - Teda vidím jako muže odsouzeného k životu, který si nevybral - v totálním zapadákově, navíc spoutaného pravidly, o nichž není na 100% přesvědčen. Věčně unuděný, deprivoný, občas rebelující - nikdy příliš. Dougal je zas velké naivní dítě, takový čistý bloud, který zásadně říká, co si myslí, i tehdy, kdy je to naprosto nevhodné. Byl by z něj bezvadnej hippie. Pokud jde o můj názor, tak na Craggy Island ho určitě uklidili právě pro jeho nebezpečnou upřimnost. Pak je tu ještě Jack, ale rozebírat jeho osobnost nemá mnoho smyslu, protože ji dávno utopil v lahvích whisky. Každopádně vypadá na chlapíka, kterému žádná pravidla nikdy nezábranila v tom, užívat si život podle svého. Celkem rozjetá partička, která to však ke své smůle většinou nemá kde rozjet :) - Příjde mi příliš jednoduché označit Otce Teda nálepkou "proticírkevní" humor. Je to spíše ten nejprapůvodnější druh legrace, kdy si utahujeme z důstojných věcí. Řekla bych, že Almodovarovy jeptišky z jeho filmu Černá roucha jsou vzdálenými příbuznými tehle irské trojice duchovních. Pravda, i já si teď nechtěně budu představovat, že to v katoliské církvi vypadá jako v tomto seriálu. Ale koneckonců, kdyby to na ostaních farách vypadalo jako na té z Craggy Islandu, byla by to docela legrace.

    • 27.2.2008  13:07

    Mnoho jsem si toho od tohoto filmu neslibovala. Vlastně jsem se mu docela dlouho vyhýbala. Možná i proto mně nakonec příjemně překvapil. Řekla bych, že Čonkin patří k tomu zajímavějšímu s české porevoluční filmové tvorby. Ve vesnici Rudá se splétá mnoho absorudních a zároveň velmi charakteristických příběhů, - od vojína Čonkina zapomenutého na stráži, - přes místního "Mičurina" snažícího se využít potenciál hoven, - předsedu kolchozu, který vzorně poslouchá, co mu radí shora a bojí se, že ho právě proto zatknou (mezi příkazi patří i zasít obilí v době sněhu) - až po členy KGB, krátící si volný čas čtením komických udání. Vše vyvrcholí závěrečnou bitvou, v níž se střetnou Rusové s Rusi a obě strany předpokládají, že ti druzí jsou Němci. Všude je plno nesmyslných nařízení, ale nikdo se raději na nic neptá ... Nakonec je přece třeba jednat spontáně, ale při tom organizovaně. :) PS: Ruské znění by k tomu sedlo mnohem víc než český dabing, se kterým jsem to musela vidět.

    • 12.2.2008  08:57
    Komparz (TV seriál) (2005)
    *****

    Andy Millman je rozhodně pokračovatelem Davida Brenta, avšak s lehkým posunem k normálnosti , který byl nutný k našemu ztotožnění s ním. Teprve díky Andymu jsem si uvědomila, že největším problémem Davida nebyly jeho rasistické nebo šovinistické předsudky, tím méně jeho komediální ambice. Tím hlavním problémem byla jeho naprostá neschopnost upřímnosti, jak k druhým, tak i k sobě samému. Mezi upřímností a stylizací si Brent stejně jako Millman vždy vybere sebestylizaci. - Stejně jako se nebyl David Brent schopen rozhodnout mezi rolí kance v přízemí mezi dělníky a rolí rovnostáře nahoře v kanceláři, stejně tak si Andy Millman neumí vybrat mezí tím, zda chce být umělcem oddaným své vizi či „jen“ úspěšnou celebritou. (Přitom se přes naše divácké pochybnosti nakonec ukazuje, že mu možná ani nechyběla ta potřebná dávka talentu.) Předivo lží, které spřádá, aby se jevil v nejlepším světle těm, kteří jsou právě přítomni, se mu nakonec vždy stane osudným. Právě ony lži ho opakovaně přivádí do oněch nesnesitelně trapných situací. Být vyveden z míry někým vyhlížejícím nebo se chovajícím nestandartně, ať už jde o homosexuála, trpaslíka nebo bigotně věřícího, je celkem pochopitelné a omluvitelné. Brent i Millman se však věčné přetvařují až na práh ztráty konzistence se sebou samým. (To je také důvod, proč se Andy zdá být vždy mnohem sympatyčtější v přítomnosti Maggie, protože to je jedna z mála chvil, kdy svoje maskování odhodí.) - A vzplanou-li tu debaty o kvalitě sérií, chci se dopředu vyjádřit tak, že bych netvrdila o žádné že je lepší než ta druhá. Nicméně rozdíly mezi nimi existují. U neúspěšného a politováníhodného komparsisty z první série bylo úsilí se prodat jakýmkoli způsobem ospravedlnitelné. Jenže vytoužený, i když omezený, úspěch nastoupivší v druhé sérii nastartoval stále zjevnější „pobrentovštění“ Andyho Millmana. - Rick Gervais nás úspěšně mate v mazání hranic mezi svým životem a seriálovou fikcí, ale jedno je zřejmé, chybí-li ji jeho postavám upřímnost, jemu rozhodně nechybí. Bez geniální schopnosti pozorovat a až masochistické upřímnosti by seriály Office ani Extras nemohly vzniknout.

    • 15.12.2007  21:33
    Persepolis (2007)
    *****

    Jak tento film charakterizovat? Je to příběh o tom, že svoboda něco stojí a ten, kdo opustí vlast se už nikdy nemůže cíti celý. Natočen podle veleúspěšného komiksu režisérky, který zas zachycoval zážitky z jejího dětství a dospívání. Ukazuje nám Irán, jak ho většinou neznáme, protože ho většinou známe jen z televizních zpráv. - A dodala bych: 1)Vůbec to není jen rozpohybovaný komiks - políčko popolíčku, jak jsem dopředu slyšela. Mnohé scény ubyly, to se dalo čekat, celé se to do filmu nemohlo vejít, ale mnohé zas na oplátku přibyly. Dozvěděla jsem se tak o věci zas o něco víc. Forma není zásadně odlišná od komiku, ale z možnostmi filmu se tu , zdá se mi, pracuje velice pěkně. 2) Svoboda tu není, jak tu kdosi napsal spjatá z Leninem nebo komunismem. To že dva členové Marjaniny rodiny byli komunisté je prostě součástí historie. Sama Marjane nikdy nikde nanaznačovala, že by, po krátkém období v děství, uvažovala o světě z pozic marxismu -leninismu. Marxistkou byla přesně po té co se cítila být prorokem :) a to cosi vypovídá. PS: Pro mně je plus i to, že ve filmu více vynikla má oblíbená postava z komiksu, totiž Marjanina babička. Zkrátka, já tomuto filmu nemám, co vytknout. Udělal mi opravdu radost.

    • 19.8.2006  10:25

    Jsem malá holčička, prší a já již trochu unuděně čekám na příjezd autobusu, pozvednu víčka a božínku to je neuvěřitelné – co to tam stojí ? - Dle mého názoru je Můj soused Totoro jeden z nejjaponštějších a také nejdospělejších Mijazakiho filmů. Určitěje dospělejší než dobrodružná Naušika či Mononoke. (To říkám s veškerou úctou k nim.) Totoro – je méně narativní a mnohem více pocitový příběh. Je založený na náladě jednotlivých okamžiků. Důležitý není celek - nenechte se zmáhat uvažováním kam to spěje a kdy už to tam dospěje. Naopak podstatné jsou jednotlivé chvíle a jejich emotivní zabarvení. Mijazaki, který vždy rád plnil své filmy odkazy na evropskou minulost, zde zůstal věrný čemusi intimně blízkému – japonské rodině. Pomalé budování atmosféry se skládá z mixu odloučení a melancholického smutku náhle prozářeného extatickou radostí, přídechu tajemství a tajemna. Důvěrně známá krajina dětství, v níž ti malí žijí a nám dospělým zůstávají alespoň nezřetelné vzpomínky. Věřím, že tenhle film může být srozumitelný každému – dětem i dospělým. A ta scéna na zastávce autobusu je možná nejlepší scénou v dějinách anime tvorby. PS: Ok. Napřed jsem to chtěla ignorovat, ale už je těch lidí mnoho. Všem těm, kteří tvrdí, že Mei je moc uječená, chci vzkázat, že zřejmě nikdy nevychovávali batole. Anebo se setkali s nějakým zvláště bezproblémovým. Mně přišla Mei naprosto realistická a právě vychovávám druhé. Mimojiné: Stále mě dojímá scéna s kukuřicí a kozou. Koza je pro maličkou Mei adekvátní obludou, proti které musí za každou cenu ubránit kukuřici. Ta má totiž uzdravit maminku a symbolizuje vlastně maminčin návrat domů. I když je ta koza děsivá, kukuřice se nesmí vzdát a musí ji mamince doručit, protože je zárukou jejího návratu. PS. PS. : http://www.rejze.cz/recenze/totoro.html - tady o čem to podle mne je.

    • 22.7.2006  09:17
    Pozdní jaro (1949)
    *****

    český název: Pozdní jaro, ze série "ročních období". Pokaždé jiná a přesto pokaždé tolik stejná rodina se objevuje v Ozuových filmech. V po sobě následujícíh třech filmech (Pozdní jaro, Sklizeň obilí, Příběh z Tokia) vystupuje stejný ansámbl herců a vládnou tu podobně idylické poměry. Ve stejném nenápadném stylu se tu odehrávají velké události (sňatek, stáří, smrt). A zároveň staré Japonsko se proměňuje v nové. (V tomto filmu se dozvídáme dokonce o dvou rozvodech!) - Noriko, opět se tu hlavní hrdinka takto jmenuje, stojí na konci svého mladého věku (pozdní jaro). Její spolužákyně ze střední školy se už všechny provdaly a i na ni přišla řada . Rodina (zde jen otec a teta) na ni uplatňuje nenápadný tlak, aby tak učininila. A protože si nenašla partnera sama, učiní tak za ni. Noriko musí pochopit, že štěstí není výsledkem náhodného výběru, ale je to meta, které lze dosáhnout až dlouhodobou prací. (PS: Je to asi jediný film o mladé dívce, která se na konci filmu vdá a v němž při tom neuvidíte jejího nastávajícího! Prostě to není důležité.) Dlouhé záběry na postavy sedící na rohoži, zatímco někde na kraji stoupá pára z konvice, jízda na kole či tramvají a záběry ubíhající krajiny - to vše + pomalý příběh dělá z tohoto filmu typického Ozua. Pokud si to jednou oblíbíte, tak vás Ozu asi nikdy nezklame.

    • 22.7.2006  09:13

    český název: Sklizeň obilí, ze série "ročních období". V klidném tempu vyprávěný příběh Noriko, která právě překročila třicítku a nastal proto nejvyšší čas se vdát. Noriko se nebrání domluvenému sňatku. Ví, že rodina si přeje pro ni to nejlepší. Nakonec však vykoná svou (nenápadnou sice, ale přesto) vzpouru. Typický Ozu v té nejlepší formě. Sedí se tu na tatami, kamera je postavena nízko, kompozice záběru se táhne do široka.

    • 22.7.2006  09:08
    Rané jaro (1956)

    český název: Předjaří, ze série "ročních období"

    • 22.7.2006  09:07

    český název: Krásný podzimní den, ze série "ročních období"

    • 22.7.2006  09:06

    český název: Podzim rodiny Kohayagawových, ze série "ročních období"

    • 22.7.2006  09:04
    Chuť makrel (1962)

    český název: Chuť makrel, ze série "ročních období"

    • 11.6.2006  23:48

    Shawshank je krásný humanistický příběh, který si jistě zaslouží plné hodnocení, jenže ... nedá mi to a chci se vymezit vůči této všeobecné chvále, protože ... třebaže je Shawshank krásný humanistický příběh ... nedokážu v něm vidět o moc víc než dobře odvedené řemeslo filmového nádeníka. Mně se Shawshank v kině moc líbil a všude bych ho teď doporučovala nebýt jediné věci – onoho postavení „number one“ , co tu má. Číslo jedna? Pro mě tedy rozhodně ne. To raději něco ne tak povedeného, ale více odvážnějšího, experimentálnějšího a tedy také více vzrušujícího. Když si vzpomenu, co mi dávají filmy, no řekněme třeba takového Lynche, nebo Triera, nebo Kim Ki-duka, tak je to něco, co právě Shawshank zásadním způsobem postrádá, třebaže jinak zdánlivě nepostrádá nic. V jistém smyslu je příliš dokonalý, aby byl alespoň pro mě „rajcovní“.

<< předchozí 1 2 3 4 5 6 8
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace