Poslední recenze (282)

Pozvánka do pekla (2022)
Nesmírně povrchní. Pěkné kulisy, pěkní herci, jen to napětí nebo, nedej bože, děj, který by pobavil tam není. Dost jsem se nudila a jako single žena jsem absolutně nepochopila, co jí vadilo… Takový kořen s prachama a slečna dělá nedostupnou? Tvl, to asi neví kolik dneska stojí papriky, nebo nevím.

Vřískot 6 (2023)
Možná je to tím, že už jsem pár Vřískotů viděla, ale bylo to fakt předvídatelné. Jsou to ty věci, že když si řeknete, že nějaké místo je bezpečné, jste dead. Když si řeknete, že bude lepší být na veřejnosti mezi lidmi, jste dead. Je to stejné, jako když jste zavření s vrahem v baráku, a místo útěku ven, utíkáte do patra. Prostě to jsou momenty, kdy už vám zvoní umíráček, voe! A to jsou ty momenty, když už každý fanoušek tohohle žánru prostě ví…. Když se nad tuhle věc povznesete, dostane díl ze známé série, který vás rozhodně pobaví. Hlavní postavy už taky nejsou tak trapné jako v pětce, teda až na slepici Mindy, která je příšerná ještě víc. Pac.

Útěk z pole (2022)
Utrpení. Bohužel, netrpí hrdinové filmu, tohle je tortura hlavně pro diváka. Je mi hrozně líto, že to není aspoň vtipné, pak by se celá věc dala brát. Fakt tyhle snímky vznikají tak, že se někdo ráno vzbudí se špatnou náladou a řekne si: “ Natočím takový sranec, že to posere den i někomu jinýmu!”???
Poslední deníček (6)
To je život
Už jsem se nějak srovnala s tím, že konec světa zatím nenastal. Dalo mi to práci, věříte? Tak jsem začala přemýšlet, co bude dál. A jedna šary vary kolegyně mi řekla, že letos budou začínat nové věci a budeme přecházet do nějaký čtvrtý dimenze. Heh, je teda fakt, že minulý rok toho dost skončilo ;), takže nejspíš ty začátky přijdou. A to je trochu strašidelné, páč když něco znáte, tak vás to třeba sere, jenže je v tom ta jistota ze známého. Divné, ale pravda.
Tak tedy na startu, a co jako dál? Vždyť na startu nestačí jen stát, jenže já tak nerada běhám... :) Proto jsem si řekla, že stačí, když prostě půjdu...a dojdu, kam mám, tak jako tak. Vlastně jsem začala už před časem, ono jednoduše stačí vystoupit z té svojí komfortní zóny...jen malý krok, a pak přijdou další krůčky na cestě k prvnímu vítězství.
Pokud jste na tom podobně, tak se nebojte, všechno zvládnete. Nejsme žádně sračky, ne?!
Evidentně hodně čtu psycho věci, takže je teď ze mě guru Lyli :)) A cajdáček bude....pamatujte, že teď máme rádi Simu, srdíčka. ♥ Dáme jěště jeden dupáček...rozmazluju vás!