Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (138)

plakát

Sexuální výchova (2019) (seriál) 

Hodně dlouho mě tento seriál míjel, řekla bych, že jsem se mu až vyhýbala a dobře jsem udělala! Protože teď zaplať pánbůh nebudu muset čekat tak dlouho na další sérii. Už od druhého dílu mě pohltil a nepustil, nasledováno za pár dní. Možná i díky tomu jsem vnímala opravdu zajímavé vývoje postavů. Nikdo tu není vyloženě nesympatický, všem člověk přeje trochu toho štěstí. Je to komediální seriál, nijak třeskutě vtipný, ale určitě není nouze i o dramatické chvilky. Všeho je to servírováno dostatečně, logicky, nerušivě. V pár momentech jsem dokonce skoro sahala po kapesníku. Hodně se tu samozřejmě řeší otázky rozdílných sexuálních orientací a genderu (ehm, odehrává se to přece v dnešní době a nacházíme se na Netflixu). V první sérii mi to nepřišlo vůbec "divné", a to je jeden z hlavních hrdinů opravdu hodně queer, ale prostě to plynulo tak nějak přirozeně, nikdo to moc neřešil, nikdo z toho nedělal vědu a hlavní téma. Asi tak v polovině druhé série se to ale začíná dost lámat a ta třetí už mi v tomto směru příliš nevyhovovala, protože nekolikrát zdůrazňovaná práva nebinárních studentů školy, potřeba zavádět bezpohlavní wc a já nevím co všechno, už je prostě moc. Nicméně se jedná o zajímavý náhled do britské středoškolské vrstvy a vážně by mě zajímalo, jak to tam ve skutečnosti chodí, protože se mi nechce věřit, že by ve 20. letech 21. století mohly projít takové školní reformy, jaké praktikovala nová ředitelka, a to do konce ani v konzervativní britské společnosti. Pravděpodobně největšího progresu se to dočkala postava Adama, to je za mě geniální a nemá hned tak v dnešních teen seriálech obdoby, moc tleskám a jsem zvědavá, zda se tento herec dokáže více prosadit, protože zjevně hrát umí a číhá v něm skrytý potenciál. Určitě ale není jediný. Asa Butterfield v hlavní roli skvělý. Katastrofální český dabing, který je mnohem sprostější než originál - opravdu bylo nutné překládat bullshit jako pi***na a použít to slovo v jednom díle asi 10x? Ani barvy hlasu mnohokrát nekorespondovaly s originálním zněním, ale to už je u Netflixu jaksi standard, bohužel. Velmi váhám mezi 4* a 5*. S odstupem času několika týdnů ale na seriál vzpomínám moc hezky a těším se na další sérii, tak mu asi malinko přidám.

plakát

Nenasytná (2018) (seriál) 

Uf, ty americké soutěže krásy. Dosledovala jsem obě dvě série, ale další už bych asi nedala. Bylo mi z toho v závěru docela zle. Nejdříve jsem to sledovala v domění, že půjde o nějakou pitomou komedii, jelikož tlusťošky ve filmech bývají zobrazovány jako ty kladné postavy, případně ukřivděné a napravené. Tady jde však o holku, co zhubne 30 kg díky tomu, že jí dal někdo pěstí do pusy a náhle vypadá jako top modelka... no dobře. Váha hlavní hrdinky, problémy s jídlem apod. se začnou v podstatě řešit najednou až v druhé sérii.  Nicméně mě celkem překvapilo, jakým směrem se začal seriál ubírat. Už pád Dixie z přívěsu mě zarazil a poslední díl první série úplně šokoval. U sledování druhé sérii si nejde nevšimnout podobnosti s Netflix seriálem TY. Až na to, že tam ve mně hlavní hrdina občas vzbuzoval až lítost, člověk by mu kolikrát až fandil (děsivé), kdežto tady tu holčinu jsem nesnášela celou dobu, odporně nesympatická, zlá, a naprosto nerozumím lidem okolo ní, proč by se o ni starali a zajímali po tom všem, co jim opakovaně ubližovala. Postava Boba Armstronga byla naopak moc sympatická a zaujal mě šokující vývoj vztahu Boba a Boba... který tvůrci ovšem zabili dřív než se mohl pořádně rozjet a během dvou dílů uvrhli jejich vztah snad do ještě větší nesnášenlivosti než na začátku. A to jako doprčic proč??? Za mě příliš překombinované, všechny postavy charakterově nestálé, zvraty sice nečekané, člověka to udržovalo v napětí, ale nelogické, vtipné to nebylo. Seriál byl prý po dvou sériích zrušen a určitě by to tak mělo zůstat.

plakát

Smiley (2022) (seriál) 

Celý seriál jsem měla problém naladit se na vlnu, že ti dva mají být spolu. Nedokázala jsem uvěřit tomu, že by kvůli jednomu dobrému sexu a jednomu společnému oblíbenému filmu k sobě mohli cítit i po týdnech takový zájem, když se k sobě prostě nehodí. Nicméně mě to chytlo a nepustilo a já si prostě řekla, že to tak je a povznesu se nad to. Oba hlavní hrdinové jsou totiž svým způsobem sympaťáci, vedlejší postavy byly taky fajn, bylo to milé, pohodové, vtipné. A pak přišly poslední dva díly. Ten předposlední byl úplně skvělý celkově, ale představitel Bruna zde předvekl tak dokolý herecký výkon v podobě pžiznání (konečně!), až mi spadla brada. V tom posledním pak byla řada na Alexovi a povedlo se mu to neméně bravurně. Možná to byl kýč jako bič, ale mě si prostě získal a mile překvapil.

plakát

Letní kemp (2021) 

High School Musical na táboře. Příběh o klukovi, který se napravil a nějakou tu víru v sobě možná nalezl. A je nápadně podobný Zacu Efronovi. Celý ten náboženský podtext... no jednu nespornou výhodu to má a to, že je to snad první film na Netflixu za poslední dobu, na který jsem narazila, ve kterém není žádný homo, trans, pans a bůhvícoještědalšího a dokonce se tu nacházejí snad jen dva černoši. Takže vlastně pecka. Písničky byly celkem chytlavé, nevraživost mezi jenotlivými týmy zdravě soupeřivá, herci sympatičtí. Příliš nenadchne ani neurazí, takový průměr na sobotní odpoledne.

plakát

Fanfik (2023) 

Název mě velmi navnadil. Ve světě fanfikcí se už nějaký ten čas pohybuji a vzhledem k tomu, že se nejedná o žádný nový fenomén, tak jsem zajásala, že na toto téma vznikl nějaký film. Ehm, proč se to tak jmeuje nevím, protože fanfikce tam Stejně jako je pro mě nepochopitelná ústřední dvojice. Já nemám nic proti transexuálům a na rozdíl od všech těch dalších genderových nesmyslů pro ně mám pochopení. Ale nepochopím, jak kluk, který o sobě říká, že je gay, se může zamilovat do holky, která se sice cítí být klukem, ale pořád je fyziologické holka. To už je i na mě moc. Dále i přijetí okolí a to vše okolo je podle mě jaksi nedůvěryhodné, i když se mi líbila postava otce hlavní hrdinky. Co je na tomto filmu tedy nejzajímavější je asi fakt, že se jedná o polský film. Ve svém žánru to asi není špatný počin, herci nebyli špatní, ale forma ani způsob natočení mi nesedlo a nemůžu tomu zapomenout falešné lákadlo v podobě názvu.

plakát

Noční bouře (2019) 

Achjo, film, který buduje atmosféru, napětí, člověk čeká nějaký šokující závěr... a nakonec přijde...vůbec nic. Směšný, nelogický, naprosto iracionální (vzhledem k tomu, že je film o pořádných magorech, tak už je to co říct) a ničím zajímavý, nudný závěr. Jak má člověk něco takového hodnotit? Dala bych 3*, ale i po týdnu od sledování cítím nad pointou takové zklamání, že slabý scénář pro mě zabil veškeré další přednosti, které film měl.

plakát

Vánoce, jak mají být (2021) odpad!

Co se vánočních filmů týče, jsem extrémně nevybíravá a tolerantní, ale tady bohužel bylo špatně snad úplně všechno. Kdyby šlo o amatérský film, řeknu si paráda a i ty 2 hvězdičky dám, ale takhle by to nešlo. Přemýšlela jsem nad jednou hvězdičkou, ale ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenapadá mě za co. Snad jen jako ocenění, že někdo ještě vánoční filmy točí, ale pokud jejich už tak pochybná kvalita bude ještě klesat, tak na ně zanevřu snad i já.

plakát

Vánoční panenka (2004) (TV film) 

Nestačím žasnout, kolik se tu najde lidí, co to považují za výchovnou pohádku pro nejmenší děti. Výchovné to sice je, ale své dceři bych to nepustila tak dřív jak v 10 letech, protože našeptávač je dost děsivý, až hororový a celková atmosféra dost tesklivá, nehledě na to, že ona vytoužená panenka je sama o sobě jako z pekla. Zatímco představitel našeptávače podává skvělý herecký výkon, u holčičky v hlavní roli jsem si ze začátku říkala, že zde se výběr nepovedl, protože je hodně nepřirozená, v závěru však její přechody mezi hodnou dcerkou a drzým spratkem byly také povedené. Za mě tedy spokojenost, ale určitě až pro větší děti, přestože si nemyslím, že by něco takového dokázaly ocenit.

plakát

Bábovky (2020) 

Asi z mojí strany trochu nadhodnocené, ale vzhledem k tomu, že se jedná o český film, si to dovolím. Podle mě je to film za poslední roky, který se svým charakterem i zpracováním tváří více světově, i když u nás se prostě pořád točí tak nějak jinak. Ovšem není to taková ta typická česká tragikomedie, která často zklouzává spíše k trapnosti. Má to dobrou hudbu a střih, skvělé herecké výkony. Propletenost osudů hlavních postav není nejoriginálnější téma, ale pořád je to krásná ukázka toho, jak jsou lidské vztahy a osudy vzájemně propletené, aniž by to člověk často vůbec tušil, a ta v jádru zkaženost všech rodin, je bohužel až děsivě reálná. Za komedii bych to rozhodně neoznačila, jediný zábavný okamžik byl paradoxně v závěru, kde vrcholilo to největší drama, kdy se téměř všechny postavy setkávájí u hotelu. Knihu jsem nečetla, ale pokud se nepletu, má tam těch hlavních postav být ještě více, což si nedovedu dost dobře představit, protože filmové množství bylo podlě mě tak akorát na to, aby se v tom člověk neztratil, což je zajisté i zásluha dobrého scénáře a režiséra.

plakát

Rodina na baterky (2021) 

Super sci-fi animák. Bohužel, kdyby byl o půl hodiny kratší, dala bych tomu o hvězdičku víc.