MsUtahraptor

Tuhle pohádku jsem odmala milovala- jedna z mých nejranějších (a dodnes nejkrásnějších) vzpomínek je její sledování u babičky v obýváku ještě na černobílé televizi. Pokaždé to stejné napjaté čekání na titulní větu a tak trochu i pošetilá naděje, že tentokrát jí nebude třeba... Té ušaté bestii prostě nešlo fandit a Vlk... Vlk je TAK ZKAŽENÝ! :D <3

Nejzdařilejší, minimálně po animační stránce dodnes nepřekonaný dokument o pravěku, který ve mně znovuprobudil lásku k dinosaurům. Nádherná zvířata, jednoduché, ale poutavé příběhy v původním dabingu podbarvené podmanivým hlasem Alfréda Strejčka a ve čtvrtém dílu největší klad- má životní láska v celé své nebezpečné žluto-černé kráse.

„Ty a tobě podobní upírci jsou jako švábi. Kdybychom vás nechali, zamořili by jste svět. Týpky jako ty nesnáším. Nemáte kousek upíří důstojnosti. Nevíte, kdo jste!“ aneb Proč jsem si tenhle seriál ihned zamilovala v kostce. Mohla bych oslavovat propracovanost postav, rudý vizuál a hudbu tak divnou, až je skvělá, ale to všechno zaujalo až při dalším shlédnutí. Tím prvním byli upíři. "Moji" upíři, tvorové tak blízcí mé vlastní představě, že jsem neodolala a všech třináct dílů si hned po dokoukání pustila znovu od začátku jen abych se ujistila, že se mi to nezdálo. Moc, důstojnost, skrytá bestialita, kapka šílenství, osobní kouzlo a jistý nadhled daný dlouhověkostí... V té záplavě brakových hrůz, akčňáren, později i slaďáren a jejich plochých/tupých/... zubatců jsou slečna Helena a, samozřejmě, Alucard důkazem, že slovo "upír" nemusí být považováno takřka za nadávku.

"Už ve starověkém Egyptě byly kočky uctívány jako posvátné... a dodnes na to nezapomněly." Simonův kocour je chlupatý parchant zdatně reprezentující většinu kočičí populace. Připomene těm přihlouplým dvounožcům, že jejich pravou celoživotní náplní je servírování potravy, zajišťování vhodného rozptýlení a relaxačních ploch, a (samozřejmě) úklid veškerých následků. Občas se sice chová až zdánlivě lidsky, ale závěrečné "Meow!" *tlapka nenápadně poukazující na pootevřenou tlamičku* vše opět uvede na pravou míru.

Nádherné kostýmy, překrásné účesy, velkolepé kulisy v dokonalém souladu a skvěle napsané i zahrané postavy včetně těch, které si nikdy nezískaly (anebo velmi rychle ztratily) mé sympatie. To vše korunované obdivuhodně uvěřitelným vývojem jak jednotlivých osob, tak vztahů mezi nimi. Zřídkakdy se povede, abych si zamilovala takřka všechny hlavní postavy. The Borgias jsou jednou z výjimek, potvrzujících pravidlo. Rodrigo alias Alexander VI., balancující mezi záchvaty pobožnosti a čistého prospěchářského intrikaření. Cesare se vznětlivou, hrdou, bojovnou i milující povahou. Lucrezia na cestě od bystré, učenlivé nevinnosti až po závěrečné bezradné zoufalství. Mateřsky, a tak nějak "obyčejně" vznešeně moudrá Vanozza. Inteligentní, svůdná a velmi schopná Giulia. Svým způsobem laskavý Micheletto- smrtící a věrný až za hrob. Ale i někteří mimo borgiovský klan- vynikající Machiavelli, kterému bych autorství Vladaře z fleku uvěřila, unavený francouzský král Karel a nezdolná tygřice Catherina, jíž jsem si i jako úhlavního nepřítele „mé strany“ velmi oblíbila. Posledním bodem souhrnné části ódy na tento seriál je úvodní titulková sekvence všech tří sérií a příslušná melodie, jíž řadím mezi ty, které se nikdy nepřeskakují. 1. série: Mínusy: iritující postava Ursuly (Co mělo znamenat to „Liberate me", když se pak dobrovolně stane jeptiškou?) NEJ pasáže: Lucreziino vyjednávání s Francouzy; papežské vyslyšení "kajícných" kardinálů aneb "Unburden your soul."; dialog Cesareho a Micheletta na cestě s fr. armádou až po jejich útěk Hodnocení: 86 % 2. série: Mínusy: Juan- lézt mi na nervy o chvíli déle, zabila bych ho sama (Ale zahraný je skvěle.) NEJ pasáže: celá linka borgiovské dámské charitativní (a politické) trojky; mama & dottore; Machiavelli vs. dětská armáda; Juanova smrt Hodnocení: 86 % 3. série: Mínusy: Alfonso, jakožto pitomec neschopný postarat se o vlastní rodinu (sdílím Cesareho úhel pohledu). NEJ pasáže: likvidace neapolského krále; znovushledání Lucrezie a Cesareho- kočárová scéna; usmíření Rodriga s Cesarem; dobytí Forli; hudba dovedená k absolutní dokonalosti, dodávající scénám tu pravou dramatičnost (především C&L motiv); zakončení jedním z nejlepších cliffhangerů, se kterým jsem se kdy setkala („You'll be naked, clean and bloodless again. And mine...“) Hodnocení: 89 % The Borgia Apocalypse: Strhující. Monumentální. Několikrát jsem MUSELA přestat číst. Přestože jsem schopna "vidět" jen zlomek toho, co by probíhalo na obrazovce, jde o pohled strhující. Ukončení seriálu byla odporná podpásovka, ale při čtení scénáře pro film "čtvrtá série ve dvou hodinách" si pokaždé připadám, jako by mi Showtime vyrvalo srdce a udělalo z něj trampolínu. :'-( Mínusy: Proč, Lucrezie?! NEJ pasáže: Umírající Rodrigo by byl úchvatný. A můj nehynoucí dík Neilu Jordanovi za nehistorický konec Micheletta (s Cesarem). Hodnocení: 90 %

Jeden z nejlepších seriálů, které jsem měla tu čest sledovat (a přímo za prvního vysílání). Velmi dobře napsaný, inteligentní, v mnoha ohledech vzrušující a pak všechno to vaření (aka prvotřídní kulinářské porno po prvních dvě a půl sezony)! Úchvatné, výborně zahrané postavy a fascinující náhledy do jejich myslí bez slepého odsuzování. Vysvětlování a neobvyklé úhly pohledu. Symboly, hry s motivy, přenádherný vizuál, zkrátka lahodné. Upřímně doufám, že příběh těchto rozměrů a v takovéto formě nakonec nezůstane nedovyprávěný. P.S.: Některé zdejší negativnější komentář pro mne byly tak masivním WTF, že jsem si pro jistotu šla zkontrolovat, jestli jsem omylem nesledovala něco úplně jiného. (Ne, na mé straně přijímače žádná chyba není.)