H34D

Trier ve své verzi Portrétu sériového vraha servíruje pět epizod ze života inteligentního psychopata, pět incidentů, pět zvrácených uměleckých děl... Ačkoli v každém z nich by se dala nějaká drobnost vylepšit, kdy zejména v kratší verzi filmu chybí tu a tam nějaký ten explicitnější záběr, jako celek působí velmi celistvě a silně koukatelně. Trier snad jakoby chtěl být o chloupek přístupnější. To se týká prostoru mezi jednotlivými incidenty, v němž jsou velmi pěkně a srozumitelně načrtnuty paralely mezi vraždami a uměním. Realistická a chcete-li metaforická složka filmu se pak perfektně snoubí v dokonalém epilogu. Musím říct, že Trier dokázal filmu vtisknout svůj nezaměnitelný rukopis a přesto ani chvilku nenudil, anebo nevyvolával řadu zbytečných otázek, na které neexistují odpovědi... Pro mě doposud jeho druhý nejlepší film. 8/10

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10

Opět další z řady Coenovic filmů, nad kterými si zamasturbuje pár pseudointelektuálů a přestárlých akademiků, ale běžný divák, aby zaplakal. Tedy nechci přehánět, spíše jde o to, že od tvůrců klasik jako Fargo a Big Lebowski by člověk očekával něco sofistikovanějšího a vtipnějšího. První povídka o Busteru Scruggsovi je suveréně nejhorší. Když pominu příliš křečovitý humor, (pro mě osobně) otravné muzikálové vsuvky, tak nám stejnak nezbývá víc, než triviální pointa absentující jakoukoli katarzi (2/10). Nedaleko Algodones s o poznání charismatičtějším hlavním hrdinou konečně vykazuje známky typického Coenovského černého humoru a akurátnější nadsázky (6/10). Dojná kráva se sice snaží podojit líbivost Liama Neesona, nicméně příliš se jí nedaří udržet mě vzhůru. Ano, zde jsem usnul a musel dokoukat film další den (5/10). Kaňonu plném zlata i přes obstojně vybudovaná očekávání jaksi chybí pointa. Takovou povídku si, s prominutím, z prdele můžete vytáhnout jednu denně (5/10). Pan Arthur a Billy Knapp konečně zachraňují celý film nejen sympatickým prostředím, hřejivými dialogy, ale i fungujícím napětím a vskutku zabijáckým Coenovským zakončením (8/10). Pozůstatky mrtvého se snaží těžit ze síly dialogu a zkušenosti jejich vypravěčů, avšak opět chybí jakákoli pointa, a tudíž i katarze - nejen z povídky, ale i z celého filmu (6/10).

Filmové zpracování Stopařova průvodce po Galaxii srší nápady od začátku do konce, je vyplněno pestrým prostředím a udržováno při životě odlehčeným, místy až lehce stupidním, humorem. Nemohu říct, že bych se nějak extra bavil, rozhodně nemohu říct, že bych si z filmu odnesl nějakou myšlenku, nicméně nuda to rozhodně není... 7/10

Fajně rozehraná hra na odlišování reality od halucinace s několika nepříjemnými lekačkami. Velmi smutné je, že film prakticky na nic neodpoví, nedočkáte se žádného zvratu, ani smysluplného zakončení (vysvětlení). 5/10

Přiznám se, že závěr mi přišel strašně dementní a původně u mě shodil hodnocení o jednu hvězdu. Po rozmyslu zůstávám výše, protože Dědictví se mi jeví jako velmi zdařile zrežírovaný horor, který zdaleka netěží jen z několika vybraných děsivých momentů. Je to takový "celistvý" film, u něhož první polovina/třetina není jen jakýsi typický prolog hororu k nadpřirozenému běsnění, ale také samostatně funguje jako drama. 7/10

Zpočátku nadšení z povedeného spin-offu Hry o trůny bez magie, později trochu rozvolnění v podobě mírně zkratkovitého sestřihu velkého množství událostí, ale nakonec solidní satisfakce v podobě nefalšované, krvavé bitevní vřavy, která svému pomyslnému předchůdci - Statečnému srdci - neudělá ostudu. 7/10

Nenechte se mým neobjektivním hodnocením zmást, to já jen asi čím méně koukám na filmy, tím jsem tolerantnější. Venom má vskutku jednoduchý příběh a přímočarý rozvoj včetně několika předvídatelných kudrlinek. Nedá vám nic navíc, ale klobouk dolů za to, že vás vlastně v ničem nezklame. Lehký humor a citelná nadsázka zde funguje podobně jako v prvním Deadpoolovi - je to nenáročná legrace, která si na rozdíl od dvojek Strážci Galaxie/Deadpool/Kingsman na nic víc nehraje, nesnaží se vám nudit děj, který nefunguje a zkrátka umí pobavit... 7/10

Pozvolna se rozvíjející, de facto konverzační drama, které však nabírá poměrně solidní intenzity a tíživosti. Síla dialogu, nebo spíše síla monologu "is strong with this one". Velmi se mi líbila temná atmosféra, střídmé charisma hlavní postavy a fakt, že pro silný zážitek režisér nemusel ani jednou opustit operační místnost a přidávat další herce. 8/10

Nerozumím tanci, ale úvodní taneční kreace byly naprosto fantastické. Dlouhé, pro mě příjemně hypnotické záběry, mistrů šíleného moderního umění dokázaly již od počátku předčit jakákoli očekávání od tohoto filmu. Později rozjeté "peklo" pak plně odpovídalo tvorbě Gaspara Noé, co dodat. Jde o atmosféru, záběry, z nichž se dělá až trochu nevolno, kontroverznost, podivnost. Takové abstraktní umění ve své lepší formě. Paradoxně celému filmu chyběl trochu silnější závěrečný climax. :) 8/10