alphatown

Proč plné hodnocení. Kvůli odvaze vytvořit něco tak těžkého. Kristus Pán přijde dnes a znovu všechny irituje. No bodejť. Jak může mluvit za každého člověka. Dnes přece všichni přesně vědí jak má Kristus vypadat a co má dělat. Sice to ví každý jinak, ale ví to každý. Nesmí být neutrální. A jestli je jiný, tak má smůlu, nikdo ho nechce. Seriál je dobrý pro zamyšlení hlavně věřícím, protože nám ukazuje, že od dob Piláta se na světě nic nezměnilo a, že jediné co dnes svět uspořádá je oheň.

Po předchozích dvou epizodách je to umělecké dílo. Pořád mám nejraději epizodu 3,ale Abramsovi se povedlo nemožné. Ze sraček udělat příběh.

Opravdu nevím, co chtěl autor říci, ale vím co chci říci já. Bůh v tomto filmu je takový, jaký ho židé a křesťané popisují. Je to vlastně popis židokřesťanské mainstreamové teologie. Ať už katolické, jehovistické, nebo evangelikální. Mainstreamová teologie Božího jednání s člověkem je horor rovný tomuto příběhu. Proto se křesťanská víra hroutí a lidé ji opouští. Takovýto Bůh by nebyl hoden uctívání a není. Hlavní postava zde představuje člověka, se kterým je manipulováno a Bůh je zde manipulátor. Nic není vzdálenější realitě.

Po prvním dílu nadšený nejsem. Tohle není nic pro mě. Podobnn_m způsobem přiblblé jako Californication. Já jsem šťastně ženatý, ženské po mě nejedou takže sexuální narážky nijak neprožívám, jsem věřící a tento Ďábel taky nikam nezapadá. Spíš by se dalo říct, že je to seriál superhrdinský. Daredevil cinknutý Thorem.

Naprosto nedoceněný trhák. Super pokračování nejen jedničky, ale také všech japonských Godzil. Godzila je ochránkyně azemě a musí se utkat s mimozemsko Gidorah, která chce zemi zpustošit. Mothhra se obětuje a symbioticky dodá Godzile sílu, kterou potřebuje. Lidé jen zoufale přihlíží, jak se jim příroda vymyká z rukou. O tom přesně kaiju filmy jsou. O úžasu z přírody a přírodních katastrof. O tom jak je někdy potřebné spolehnout se na vyšší bytost. A popořit vyšší bytost. Příroda je naším pánem, ne my jejím. Ten film je o mocné nezkrotné přírodě a o tom, že s přírodou nevydrbeme. Pokud si přírody nebudeme vážit, zničíme jen sami sebe a přírodu zde symbolizuje Godzila, Mothra a Rodan plus další tři, kdežto Gidorah z jiné planety zde symbolizuje špatné zacházení se zemí a její zneužívání. Prvek hamižnosti a moci, namísto sounáležitosti a zodpovědnosti. A je zde skvělá Milli.

Tak tu máme třetí řadu a já mám trochu kritiky. Seriál poněkud přepadl do komedie víc než je zdrávo. Síla první série byla v napětí, ale příliš humoru přivádí seriál k úpadku. Chybí zde ta opravdovost a trauma. Harbiur začal přehrávat. Místo ztrhujícího napětí se děj soustředí na osobní romance postav. Ten strach jako z filmu Kruh prostě zmizel a vystřídal ho přihlouplý humor. Záporák Billi, si nezasloužil takový kýč, minule byla jeho postava hlubší. Je to škoda, tvůeci jako by se zalekli úspěchu a sází na jistotu, ale to je xhyba. Ten tv

Po letech, když si vzpomenu, tak nejzajímavější byl závěr, kdy ta žena odmítla jít do nebe. Je to zajímavý film z hlediska křesťanské teologie. Já jsem párkrát dramaticky změnil své přesvědčení až jsem se nakonec vrátil k původnímu, ale v aktualizováné verzi. Dnes věřím, že do nebe se mají dostat všichni. Ale mnozí se nedostanou. A je to tak trochu jak v tom filmu. Kokoti do nebe nechtějí. Myslí jako kokoti, žijí jako kokoti, věří jako kokoti, cítí jako kokoti. Nakonec se urazí a do nebe nechtějí. Kokoti do nebe prostě nejdou, protože jsou kokoti, ne proto, že by jim někdo bránil. A to je moje teologie. No, ale ta oficiální teilogie to je kokotina.

Konečně nějaký film, který končí špatně. Má jen jednu chybu , že tady měl skončit a další díl už by neměl být, potom by byl dobrý. Obávám se pokračování a kýčovosti. Nicméně tu máme temný příběh ve kterém jsou superhrdinové slabí. Síla záporáka roste a roste a odpor končí čím dál větším selháním. Ze superhrdiny se stává obyčejný člověk. Soucit se stává slabostí. Krutost se stává silou. Pragmatické rozhodnutí stírá rozhodnutí srdeční a svědomí musí ustoupit potřebě. Muž v moci postavený pragmaticky rozhodne, kdo musí zemřít stejně jako když otec v rodině rozhodne o zabití kozy, usmrcení psa nebo vykastrování kočky. Kapitán Amerika tady stojí v příkrém rozporu se svým , že s životy se nekšeftuje. Zatímco superhrdinové chrání Visiona před smrtí, Thanos vraždí půl vesmíru za účelem jeho záchrany. Líbí se mi scénář, který odráží soudobý svět. V čele světa stojí Thanos, zatímco za Avengers vystupují dělníci s minimální mzdou. Ale jestli nastane nová francouzká revoluce se dozvíme asi v druhém díle.

Jeden s nejpropracovanějších scifi seriálů, co jsem kdy viděl. Otázky dobra a zla a svobody svědomí zde střídá napětí, akce i romantika. Je neuvěřitelné, jak bravurně tvůrci vypráví příběh, který by byl těžko zvládnutelný už jen při promyšlení jeho složitosti. A tvůrcům se to ne jen povedlo, ale řekl bych , že vytvořili něco kultovního, co v kvalitě těžko někdo překoná. Když divák přijme , co mu tvůrci chtějí naservírovat, tj. příběh o lásce, která se musí probít přes veškerý odpor, příběh o svobodě za kterou se musí zaplatit životem, tak bude unešen každým dílem, jednou akcí , jindy dojat oduševnělou scénou.A co je skvělé, že druhá řada je lepší než první, což je zákon pro úspěch všeho. A že po druhé řadě seriál končí je asi i dobře, protože končí velmi kvalitní dílo, které už takhle nemůže být zkaženo další řadou.

Ruské tím nejpříjemnějším způsobem. Je plno amerických filmů oslavujících Ameriku a americký způsob bytí, ale tento film je o mnoho méně ruský než spousta amerických filmů amerických. Když to srovnám s Armagedonem, tak propaganda v tomto filmu je daleko menší. Když to srovnám s Gravitací vyjde to tak na stejno, jen s tím rozdílem, že jsme na Ameriku zvyklí. Musím ocenit režii. V jistých momentech to byly scény jak s vesmírně odysey. Atmosféra byla dobře vykreslená, záběry protažené tak akorát. I odkaz filmu se mi líbil. Na některé to působilo gerojské nebo holywoodské, ale takových je amerických filmů 100 procent. Těch superhrdinských klišé Amerika chrlí jak na běžícím pásu , ale zde to bylo takové přirozené a vzácné. I konec se mi líbil hlavně v tom, že oba aktéři tváří v tvář smrti zvolili beznadějný společný pokus o řešení raději než obětování jednoho z nich. Nikdo se nechtěl vrátit bez toho druhého a podívat se jeho rodině do očí. Hezké a přeji ruským filmařům aby pokračovali v této kvalitě.