vok

Bohužel, ideologická veteš se dostala i do tohoto celkem dobrého seriálu...

Dokument, který zaujal především vynikající ukázkou malířského a sochařského umění vztahujícího se k tématu. Naopak, nesmělý pokus o rehabilitaci krutovládce pohnutým dětstvím vyzněl nepřesvědčivě.

Film, který se natáčel téměř za asistence okupačních tanků, proto ta chaotičnost a roztržitost filmu, ale právě také proto je tento film tak vypovídající o době svého vzniku. Opětovně se ukázal Schormův negativní náhled na potenciál dobra v člověku. Tím se hodně blíží filosofii režisérů "spirituálních" filmů jako byli Tarkovskij nebo Bresson.

Mrazivě kýčovitý filmeček. Chudák Turgeněv...

Nastydnout může přece jenom bohatý, vypasený kulak...

Víra, která není zatížena blouděním a pochybnostmi, bolestí a ranami, které si člověk zasazuje sám nebo jsou mu zasazeny, je vírou zkaženou a falešnou. Temnota ,která k cestě víry nezbytně patří, pomáhá člověku odbourat modly,které ho svádí a vládnou mu. Skutečná víra je proces , který je stále rozen. A jako každé rození, v bolestech. A to platí i pro tzv.ateismus, který ke své poctivé víře potřebuje mnohem více odvahy věřit na náhodu,než jakékoliv jiné náboženství na Boží existenci.

Jde o velice zdařilou adaptaci Gravesova románu, který si námět vypůjčil od Seutonia. Vše je věrné, až na vylepšení Claudiova povahového profilu/což už je problém románu/ coby zachránce Říma. Podle Seutonia si se svými předchozími kolegy-císaři příliš nezadal.

Relativismus a moudrost jsou bohužel /bohudík/ neslučitelné.

S Karlem Krylem odešel prorok a zrcadlo svědomí . A to je škoda, protože hrozí, že budem opět rýt držkou v zemi pro jiné modly.

Adaptace Greenovy knihy není špatná, obvzláště Rowe v podání J.Adamíry byl vydařený. Většímu rozmachu bránilo provedení díla jako Tv inscenace, zejména závěr byl brán příliš překotně. U Greena se naopak člověk na konci knihy dobírá zajímavých postřehů.