vok

Tímto filmem se Fellini loučí se svým učitelem Rossellinim, protože překračuje rámec realistického pojetí. V příbězích chudých lidí se již neukazuje pouze bída , ale i přesažné symbolické motivy kráčící za horizont pouhého příběhu. To nemohli odpustit marxisté a zarytí obdivovatelé neorealismu. A proto veliký dík mistru pravdivé fabulace.

Blaseovaná snobská společnost, služebnictvo stejně zkažené jako panstvo...Vynikající obraz úpadku celé společnosti , kde frajírek hyne kulkou stejně pošetile jako králík zastřelený znuděným panákem. Restaurace filmu přinesla také na dobu svého vzniku neskutečný zážitek z technické dokonalosti filmu...Bravo, pane Renoire !

Výborný realistický film z okupované Paříže. Snímek má spíše vážnější polohu s dobrým obsazením. Náhodné setkání slavného malíře / Gabin / s pašerákem /Bourvil/ se vyvine ve spolupráci na pašování vepřového masa pro černý trh ,při které malíř hledá dobrodružství , poznání charakterů a atmosféru okupované Paříže, kdežto pro pašeráčka je riskantní práce jediným zdrojem obživy. Vše je řízeno nemilosrdným, hrabivým řezníkem / pro Funese zbylo jen pár minut ve filmu, přesto je nezapomenutelný a jím vytvořený duch lidské bídy a sobectví prostupuje celý film,i když herce nevidíme/. Hapyend závěrečného setkání obou hrdinů mi vůbec nevadil, naopak, vyzněl velice mile po dusných minutách příběhu...

Tak trochu Joycevsky laděný příběh volných asociací trampot mladého dělníka / R.Dhéry/, který lacino přišel k americkému bouráku. Ocitá se v kufru auta, ve vězení, ale i na ministerské párty / pro ministra obchodu se stává nepostradaletelným/. Film voní lehkostí a svěžestí,Funes má dobře střiženou dvojroli dvojčat, náměstka v továrně a velitele policejního okrsku / zřejmě trenink na pozdější četníky.../

Skvělé, na malé ploše najdeme dozvuky šedesátých let, kafkovskou panelákovou absurditu a rodící se normalizační komunální satiru. Na part Menšíka a Svěráka budu dlouho vzpomínat.

Wellsova předloha je ještě syrovější a děsivější, přesto má film své poselství shodné s Wellsovým. A to varování, že jednou bychom mohli dopadnout stejně jako Marťané, bez srdce a bez Boha. /pozn.: námětem pro Wellse bylo vybití domorodého obyvatelstva Tasmanie mnohem vyspělejšími /militantně/ anglickými dobyvateli.../

S Karlem Krylem odešel prorok a zrcadlo svědomí . A to je škoda, protože hrozí, že budem opět rýt držkou v zemi pro jiné modly.

Chci upozornit na hrubou chybu v upoutávce,kde je údaj o tom, že příběh se odehrává během 2.světové války. Bombardující vzducholodi by v této době působily komicky,navíc uniformy a další realie ukazují,že šlo o stori z první světové války s jasným bohulibým záměrem, pozvednout strádajícím Britům morálku v době letecké války o Anglii,kdy byl tento film natočen.

Moc pěkný povídkový film,kde má jasně navrh moralita povídky Anděla.Síly v tomto filmu napjaly takové osobnosti jako Vojtěch Jasný-režie, Jaroslav Kučera-kamera,Svatopluk Havelka -hudba. V této kombinaci vzniká velice dojemné,lyrické a přitom silné dílo.

Víra, která není zatížena blouděním a pochybnostmi, bolestí a ranami, které si člověk zasazuje sám nebo jsou mu zasazeny, je vírou zkaženou a falešnou. Temnota ,která k cestě víry nezbytně patří, pomáhá člověku odbourat modly,které ho svádí a vládnou mu. Skutečná víra je proces , který je stále rozen. A jako každé rození, v bolestech. A to platí i pro tzv.ateismus, který ke své poctivé víře potřebuje mnohem více odvahy věřit na náhodu,než jakékoliv jiné náboženství na Boží existenci.