mol1111

Z mýho pohledu hodně průměrnej díl, nic výjimečně zajímavýho se tam nedělo, humoru pomálu (asi jsem se fakt nezasmál pořádně ani jednou), vlastně dost nuda. Přežít se to dá, ale že by se to zařadilo mezi epizody, na který si někdy vzpomenu a pustím znova, tak to ani smykem...

Začíná to docela dobře, jako špionážní detektivka. Pak se do toho začne montovat jakási vztahová telenovela s občasnými výkřiky, jak to ženy mají těžší než muži (asi nějaká povinnost v dnešní době ¯\_(ツ)_/¯), která mě nebavila, bohužel se jí to už nezbavilo, naopak tam těch vztahů je čím dál víc. Špionážní zápletka po solidní první části přestane někde na ostrově postupně dávat smysl, a závěrečnej díl už je jenom nesmyslná bramboračka s náhodným dějem. Výprava (oblečení, rekvizity, prostředí) moc hezký. Herci dobří, na Harryho, kterého hraje Joe Cole jsem si překvapivě rychle zvyknul, byť jediný, co má společnýho s Cainem jsou brejle :-) Naopak jsem si nezvykl na Lucy Boynton, která je sice opravdu nádherná femme fatale, ale celej seriál odehrála v jediný póze ledový královny, jakoby se jí to netýkalo a moc chtěla bejt někde jinde, nebo se v duchu snažila spočítat šestou odmocninu z 46789651.

Jako člověk, který se o historii české populární hudby zajímá, mám ten pořad rád. Ale přijde mi, že až na výjimky nejde moc do hloubky, a často jen klouzá po povrchu. Asi taky záleželo, jak moc otevřený byl konkrétní host. Třeba seriál Bigbít (seriál) (1998) mi v tomhle přišel lepší. Pokud vás tvůrci české populární hudby zajímají, ale zatím toho o nich moc nevíte, tak vám to asi přijde objevnější…

Takový standardní dokument o Bratislavské lýre. Kladem je délka, že není potřeba pospíchat. Také oceňuju, že kontaktovali i spoustu zahraničních hostů, kteří se na lyře objevili (a taky soudruha Jakeše :-D). Poslední, zoufale ufňukaný díl o tom, jak byla tráva zelenější je za mě zcela zbytečný. Celý seriál obsahuje také víc než malé množství glorifikace dobové středoproudé hudby, což, upřímně řečeno, ona to zase taková bomba nebyla.

Mám to stejně jako MaxPower. Ten film mě obrovsky nebavil…

Takový normální záznam koncertu… neurazí, nenadchne. Samozřejmě hodně závisí na tom, jak moc máte rádi hudbu Petry Janů… Mě na tom vlastně zdaleka nejvíc bavili hudebně–humorné scénky: když ukazuje různě možné předělávky její písničky, trio Triky a Pověry, a pak rock'n'roll Jedeme dál s Petrem Jandou… Škoda že těhle živejch rock'n'rollů nenazpívala víc, ale holt nebyly v osmdesátkách v kurzu…

Vizuálně je to takové roztomile devadesátkovské (ten bubeník!), hudba barvou spíš ještě post osmdesátky. Bára každopádně pěvecky na vrcholu, kapela šlape co to jde, stopáž rozumná, takže zážitek maximální.

Trochu zbytečný díl, kde se jenom vypráví, co se bude dít v dalších dílech...

Že je to jenom obyčejná lineární biografie? To je přece super :) Netřeba skákat v čase, netřeba se rozptylovat samoúčelnými efekty, když tu máme úžasnou zpěvačku a její příběh. Asi největším problémem je přestřelená stopáž. První dvě třetiny, kdy jde Whitney vzhůru a nastávají první problémy film šlape dobře, brečel jsem jak želva, aniž by film emoce dojil, a všechno bylo fajn. Ale překvapivě poslední část, která by měla být nejdramatičtější, najednou ztratí tempo. Úplný závěr, který jako jediný není natočen čistě lineárně, mi přišel zmatený. První dvě třetiny za mě mezi 4 a 5 hvězdičkami, pak se to nějak zvrtlo :/ Naomi Ackie je výborná. Stanley Tucci jako producent je výbornej. Mimochodem, je to jeden z mála filmů o hudebnících, kde producent není líčen jako zlá příšera (otci to zůstalo) :) Hudba je původní, a samozřejmě výborná. Nechoďte na to, pokud nemáte rádi její hudbu a příbuzné styly, písničky tam jsou celý, což potěší příznivce, ale pokud vás nebaví, tak to bude k uzoufání. Musím říct, že poslední vystoupení, co je dost do jazzu, už bylo po těch dvou hodinách dlouhý i na mě.

Zvláštní film, vlastně bez zvratů, kdy se spíš čeká, jak se to stane než co se stane. Jako společenská satira připomíná Trojúhelník smutku, ale ten mi přišel jako o dost lepší a zábavnější film.