Fevas

Ačkoliv jsem knihu ještě nedočetla, považuji se za fanouška, tudíž jsem byla zvědavá, jak se s tím filmaři poperou. Jen samotné obsazení mi zavánělo průšvihem, protože herci prostě nevypadají jako jejich postavy. Nebo alespoň většina z nich. Navíc většina z nich neznámých, moc zkušeností taky nemohli mít, když přistoupili k projektu. Další věc, která mě slušně vyděsila, byla reklamní kampaň "Twilight sága skončila, ale přichází nová: Nádherné bytosti". Předpokládám, že fanoušci knihy sdílí nebo sdíleli mé zděšení, ale nakonec není čeho se bát. Je sice spousta věcí, které předělali, ale to se stává - přeci jen, kniha má 500 stran, zatímco scénář jen takových 100. Stejně jako u knihy se o romantiku bát nemusíte, ale podanou vcelku svižně a s humorem. Přiznávám, že začátek byl dosti zkratkovitý, pro naprosté neznalce možná až nepochopitelný, ale jsem si jistá, že se za asistence s někým znalým s tímto problémem hravě poperete. Pak mám ještě výtku na hlavního představitele - sice jsem tu četla, že prý byl vážně dobrý, ale mě tam prostě nesedí. Obsadit ho na středoškoláka byl prostě špatný nápad. Zatímco taková Emmy Rossum se podobně jako Emma Thompson ve své roli vyžívala a Thomas Mann nevypadá jako ztracený případ. Podle mě celkově zpracované podobně jako Hunger Games - někteří fanoušci budou nadšení, jiní budou spokojení, ale jen hrstka bude nadávat. Ale narozdíl od Hunger Games, u Nádherných bytostí se po nějaké době znovushlédnutí nebudu bránit :)

Nedávno se mě někdo zeptal, co je moje pohádka dětství. Upřímně jsem to moc nevěděla a spíš zazněly tituly jako Muži v černém a sci-fi horor s robotickým pavoukem, co byl napůl žena, který jsem si pouštěla tehdy ještě na VHS, kdykoliv rodiče odjeli, ale dnes už si ani nepamatuji, jak se film jmenoval a protože se kazeta ztratila, stále ho hledám. Pak jsem zabloudila na profil tohoto filmu a uvědomila si, že ani jeden z výše jmenovaných jsem neviděla tolikrát, jako právě tento. Ráda vzpomínám, kdy se téměř každou sobotu celá rodina usadila u televize a společně jsme prožívali Atrejovo velké dobrodružství. Už ani nevím, kam ty soboty zmizely, ale rozhodně se chystám se je pokusit obnovit, protože je tento film pro mě absolutní dokonalostí a jestli se chystáte si s rodinou pustit film, nemyslím si, že by bylo lepšího než je právě tento.

Ále co, dokud to dávali, byl to pro mě dobrý lék na nespavost. Na druhou stranu chápu, proč se to zdejším pánům a chlapcům ani trochu nelíbí - humor téhle show je jenom pro ženskou.

Freeman. McKellen. Blanchett. Wood. Pace. Turner. Nějaké pokračování Pána Prstenů? Vždyť je to dějově zařazené o šedesát let dřív, ovšemže to bude jiné. A právě tohle mi pravděpodobně zajistilo krásnou, vtipnou a dobrodružnou podívanou. Hned ze začátku jsem si vyhlídla oblíbenou postavu a do konce filmu se o ni strachovala - nutno podotknout, že se zdálo, že právě tato postava měla pokaždé namále. Freeman v roli Bilba nezklamal, Gandalf se nám vrátil jako takový smíšek a ačkoliv to nerada přiznávám, bylo hezké vidět Sarumana ještě na straně dobra. Teda ne že by ve společenstvu nebyl dobrý, ale tak nějak si tu chvilku nepamatuju. Efekty byly vytvořené s ohledem na to, v jaké době žijeme, takže přehnaností bych to nenazvala. Abych to shrnula - ani jako knižní fanoušek být spokojenější nemůžu.

Nemůžu si nevšimnout, že před měsícem to mělo PG-15, teď PG-12. Kdy se to změnilo? V Bruggách jsem se nemohla rozhodnout mezi 4/5*, tady mezi 3/4*. Myšlenka je to hezká, i když chvílemi trochu střelená. Humor je šílenější. Zranění nesmyslnější. Ale dojem celkový velice podobný. Takže ušmudlané čtyři a jestli ještě jednou zaslechnu, že je to kopírka Ro(c)ku podvraťáků, nějakého podvraťáka proti dané osobě poštvu.

Jaká škoda, že To be continued se nakonec nekonalo...

Chtěla jsem dát dvě, ale což... Moje zášť vůči Amandě by neměla přespříliš ovlivnit hodnocení. Fantasy žánr potvrzuje onen vlkodlak, ovšem horor a thriller mi vůbec nesedí. Catherine se spíše stará o romantickou stránku filmu, než o tu akční - nutno podotknout, že ty souboje jí vážně nejdou. Člověk by si řekl, že to s původní pohádkou nemá nic společného, ale příběh, ze kterého ta pohádka vznikla, byl naopak ještě krvavější. Byla to přeci hospodská povídačka, to se bez nějaké té krve neobejde. Takže zpracování vcelku šlo. Co mi ale nesedělo, bylo, proč všude musí tahat ten milostný trojúhelník. Jak je to ještě může bavit?

Spíš než návaly smíchu a děsu najednou jsem zažila pořádný nával znechucení. Člověk si myslí, že se kounečně koukne na kvalitní horor, po kterým se bude ještě týden bát, nebo se alespoň solidně pobaví a ono nic. Lituji těch 91 minut svého života, které jsem mohla využít mnohem lépe. Třeba zíráním do stropu.

Příběh, který se vás jistým způsobem dotkne, ale zároveň pobaví. Jen od toho nesmíte čekat víc, než je film sám o sobě schopen dát.

Film, který vám dech jen těžko sebere, pokud jste ho sledovali v bezpečí domova. Bez kina jako byste to nikdy neviděli.