Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (245)

plakát

S láskou, Rosie (2014) 

Sladké, přesladké... ale víte co? Funguje to. Alespoň na mě. Nemám ráda klišojdní romantické filmy, ale jsem přeci jenom holka :) A tady zkrátka všechno klapalo tak, jak mělo. Chemie mezi herci, výborné výkony, skvělý soundtrack, vtipné hlášky, sympatické obsazení... Nemám co vytknout. Snad až na ten hrozný rádoby usedlý účes Lily u jejího dospělého "já", který stejně nijak zvlášť nepomohl k tomu, aby vypadala starší. Sem tam si člověk sice řekl, ty jo, to je už hodně, ale tomuhle filmu byste odpustili snad všechno. Výborná oddechová romanťárna, která pobaví, svlaží oko a vy si na konci řeknete, že přeci jenom není všechno tak špatně, jako to servírují televizní noviny.

plakát

Ten, kdo stojí v koutě (2012) 

Na Charlieho jsem se na jednu stranu moc těšila a na druhou jsem se měla z filmu i trochu obavy. Nevěděla jsem, co od něj čekat, jak ho uchopit a tak trochu jsem čekala, že to bude jen další nadhodnocený snímek tady. Dala jsem ale na reakce oblíbených uživatelů a jsem upřímně ráda, že jsem se nechala zlákat a film si pustila. Jsem cíťa a klasicky na koncích filmů brečím. Ale abych řvala už v průběhu snímku (a ne jednou)... to se mi už dloooouho nestalo. Tenhle film vás prostě úplně rozloží - pokud se tedy necháte. Tohle není klasický film, který bude trhat rekordy v návštěvnosti a výdělcích, ale je to ten typ filmu, který zaujme a už nepustí. Je neuvěřitelně upřímný a opravdový. Všechno tu má své místo a nic nepůsobí kýčovitě. Má úžasnou atmosféru, skvělou myšlenku, je výborně zpracovaný, dialogy vás nutí neustále přemýšlet a soucítit s hlavními hrdiny, obsazení mě nadchlo a opravdu smekám před výkony herců. Loganu Lermanovi jsem věřila veškeré jeho emoce. Na první pohled vypadá The perks of being wallflower nenápadně, až minimalisticky... na druhý pohled se ale jedná o výborný film, plný námětů k zamyšlení, problémů dospívajících jedinců a jak jsem řekla - když se necháte dějem vtáhnout a otevřete se mu - čeká vás nezapomenutelný a hlavně neskutečně silný divácký, emoční a osobnostní zážitek, který rozhodně stojí za to. I když budete možná chvíli v depresi :o)

plakát

Legendární parta (2012) 

Juch! Jsem nadšená! Legendární parta je sice filmem hlavně pro děti, ale já mám pro animáky slabost a navíc poslední dobou měknu, takže jsem byla z filmu unešená. Skvělý nápad, spojit právě tyto postavy a ještě je pojmout trošku... nestandardně (hlavně co se Santy kozáckého válečníka týče). Líbilo se mi zpracování, nápad, hudba, příběh samotný, i efekty. Hlavně Sandman si získal mou přízeň po prvních vteřinách. Podle mě tahle pohádka zkrátka funguje na všech rovinách a i když pro děti jsou tu některé postavy méně známé, věřím, že se jim Legendární parta bude líbit.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Původně se mi do filmu vůbec nechtělo, protože, naprosto upřímně, francouzskou tvorbu zrovna nevyhledávám. O to víc jsem si po jeho zhlédnutí nadávala. Nedotknutelní jsou něco úžasného a naprosto nenapodobitelného. U podobných snímků mám problém s jejich emocionalitou, či jak to nazvat. Tady bylo všechno podáno sice tak, jak to je, ale zároveň to na člověka o to víc zapůsobilo. Je to krásný příklad toho, že i bez zbytečného tlačení na pilu, zbytečných tlachů a dojímavých scén, jde natočit film, který na člověka zapůsobí a nechá v něm hluboký zážitek. Myšlenka, že vše se skutečně stalo, tento dojem jen podtrhuje. Stejně jako úžasná hudba, která zní sice klasicky, ale je v ní i něco (alespoň pro mě) nového a neotřelého. Po mnoha honosných soundtracích, je tento, ryze klavírní, příjemnou změnou. Herecké výkony jsou přesně takové, jaké by u podobného filmu měly být. Výrazné, ale nijak přehnané a tlačené do extrému. Asi nejvíc jsem na filmu ocenila to, že mě dokázal několikrát opravdu upřímně rozesmát a zároveň dojmout a rozesmutnět. Je to opravdu výjimečný film, ke kterému se budu ráda vracet znovu.

plakát

Surfařka (2011) 

Surfařka je pro mě obrovským překvapením. Nemůžu jinak, než dát plný počet, protože tenhle film mě dostal ve všech směrech. Podobné snímky u mě zkrátka vedou. Výkon AnnySophie Robb mě uzemnil, stejně jako příběh samotný, který oplývá nejen hroznou silou, ale i lidskostí, emocemi a empatií. Závěrečné titulky o životě pravé Bethany tomu všemu daly tu správnou tečku. Bylo tu pár drobností, bez kterých by byl film ještě o stupínek lepší (občas až moc amerikanismů), ale i tak se Surfařka řadí k filmům, které si budu pouštět ráda znova a u kterého vždycky uroním nějakou tu slzičku. Dokáže totiž člověku ukázat, že vždycky může být hůř. A že nikdy není tak hrozně, aby se z toho člověk neoklepal a nezačal znova. Lidská vůle toho dokáže víc, než si dokážeme představit.

plakát

Předčítač (2008) 

Na tenhle film jsem byla neskutečně zvědavá. Lákal mě kvůli obsahu, hercům i kvůli kladným hodnocením. První hodinu jsem moc nechápala, proč je film tak ceněný a v duchu si říkala, že dám tak 3 hvězdičky. Je perfektně natočený, to ano. Výborná hudba, prostředí, příběh, atmosféra, herci. Všechno bylo dobré, ale takové... neosobní a občas i nudné. Ale druhá část Předčítače... páni. Nudný začátek. Teď už ale vím, že byl také nezbytný. Nezbytný k tomu, aby člověk všechno plně pochopil. Vžil se do myšlení postav, jejich pohnutek a příběhů. Druhou půlku filmu jsem jen oněměle sledovala a čekala, co bude dál. Příběh mě okouzlil a naprosto odzbrojil. Ukápla nejedna slza. O hereckém talentu Kate Winslet se asi není třeba moc rozepisovat, protože ho dokazuje každým svým filmem a tady se vážně vyznamenala naprosto neskutečným způsobem. Předčítač asi není film pro každého a chápu, že každému se trefí do noty. Já z něj ale byla dojatá. Naposledy mě takhle dostala Zelená míle. Už dlouho se žádnému filmu nepodařilo dostat mě do takové depky...

plakát

Polojasno (2009) 

To bylo tak krásný... Kolik chytrosti, pravdy, emocí a krásy jde nacpat do 5 minut. Některým filmům se tohle nepodaří ani s dvěma hodinami. Ten začátek asi jednou pustím dětem, až se budu chtít vyhnout vysvětlování toho, jak se "dělají" děti =)

plakát

Pro ptáčky (2000) 

Tohle se Pixaru vážně moc povedlo! Animace krásná, příběh jako ze života, jen si tam dosadit nějaké škodolibé lidi z okolí, a člověk se smál od začátku do konce! Tleskám.

plakát

Únos (2006) 

Kam se na tohle hrabou všechny sci-fi filmy?! Čtvrtý druh se může jít zahrabat =)

plakát

Gejša (2005) 

Z Gejši jsem nadšená pokaždé, když se na ni dívám. Provedení, hudba, kostýmy, výkony herců... to všechno je úžasné, ale čeho si nejvíc cením na tohle filmu je to, jak snadno vás dokáže přenést v čase i prostoru. Příběh je trochu naivní a happy end kýčovitý, ale i tak si mě Gejša získala.