charlie_ando

Tuhle nostalgickou vzpomínku jsem si nedávno oživil, a když jsem tak zapátral v paměti, uvědomil jsem si, že tenhle film bylo asi moje první setkání s golfem. Na režisérskou sesli usedl muž mnoha talentů Harold Ramis, který se podílel i na scénáři a vypráví nám úsměvný příběh střetu dvou světů, které bez sebe nemůžou existovat, ale přitom jsou si tak vzdálené, členů golfového klubu a jeho zaměstnanců. Ústředním hrdinou je flákač Danny Noonan (Michael O'Keefe), který neví co se svým životem, přišel o stipendium na vysokou a pracuje jako nosič holí v soukromém golfovém Bushwood Country klubu. Tento malý golfový vesmír je zalidněn spoustou zajímavých a archetypálních figurek a je místem pro mnoho více či měně absurdních vtípků. Celým dějem se vine kouzelná linka souboje člověka s přírodou. Na hřišti se totiž usídlila škodná zlomyslný hlodavec, který dělá z pečlivě udržovaného trávníku pěkné oraniště a tak mu podivínský zahradník Carl Spackler (Bill Murray), jenž má slabost pro penzistky vyhlásí válku. Pro mě je nezapomenutelná scéna, kdy jeho eminence biskup hraje svou životní hru v bouři. Věkem lehce okoralá komediální jednohubka, která však neztratila nic na svém kouzlu.

Michael Bay se prostě točí v začarovaném kruhu. Chápu, že jeho neléčená závislost na třeskutých explozích, vybudovaná za peníze od štědrých pánů hračkářů z Hasbra, je jeho splněným dětským snem, ale kam se ztratila ta lehkost ze Skály a epičnost z Armageddonu. Jestli se něco povedlo tak jsou to akční scény a trikové zpracovaní, ale s tím se tak trochu počítalo, vzhledem k řemeslné zručnosti, kterou Bay vkládá do svých filmů. Bohužel díky velkému množství všemožně zprohýbaného plechu začaly některé scény spíš připomínat Kobru 11. Hlavně jsem však kroutil hlavou nad nabobtnalou stopáží, která se blížila takřka ke třem hodinám. Proč si trojice střihačů nedala práci a neprostříhala tento “velkofilm“ alespoň o hodinu, i když možná lepší, protože hned v začátku jsem si všiml dvou podivných střihů. Prim na plátně hraje hrstka Autobotu, rozuměj pětice, což bych hodnotil jako velké pozitivum, protože se divák na ně mohl soustředit a mě samotného potěšil Ken Watanabe, který propůjčil svůj hlas samurajskému transformerovi Driftovi. Jediný, kdo z lidských herců nebyl ve filmu vyloženě kvůli složenkám, byl Mark Wahlberg hrající neúspěšného vynálezce Cadea Yeagera, který se zvlášť v hongkongské bitvě vcelku šikovně ohání emzáckou pistolkou. Ostatní protagonisté lidských postav tu byli spíš za komparzisty s gumovými obličeji. Tato série začíná být vážně vyžilá a myslím si, že jí nespasí ani živá voda.

Sutter Keely (Miles Teller) společně se svou dívkou Cassidy byl srdcem každého večírku, ale nic netrvá donekonečna a tak věčnému pohodáři, který žije pro kouzlo okamžiku, skončí vztah. Aimee Finicky (Shailene Woodley) je jeho pravý opak, pilně studující a pracující dívka, co je tiše v koutku se sci-fi knížkou a má své sny. Náhoda chce, že se jednoho časného rána protnou jejich cesty osudu na travnatém dvorku, Aimee tam zavedla roznáška novin a Suttera tam dostalo bujaré popíjení. Z jednoho nevinného objedu a doučování geometrie se začne něco rodit. On to však nebere vážně a manipuluje s její křehkou duší, zatímco ona propadne jeho kouzlu. Citlivý komorní příběh od režiséra Jamese Ponsoldta o nevyváženém vztahu dvou mladých lidí, do kterého neustále zasahuje démon jménem alkohol. Upřímný film ze života, který má několik opravdu silných momentu a drží slušně pohromadě.

Ještě dříve než se v Cheyenne Mountain komplexu utábořilo velitelství Hvězdné brány (Stargate Command) se v Colorardu zahnízdilo operační středisko NORAD (North American Aerospace Defense Command). Na počátku osmdesátých let byla studená válka v plném proudu a není divu, že se dalo pár chytrých hlav dohromady a tak se američtí politici, vojáci a vědci rozhodli svěřit plánování a provedení jaderné odvety do pomyslných elektronických rukou super počítače WOPR. Zatím v Seattlu si středoškolák David (Matthew Broderick), nadšenec do videoher a počítačů, který má problém s autoritou a biologií, užívá strasti i slasti mládí. Jeho snaha získat přístup k ještě nevydaným počítačovým hrám ho dostane do velkých potíží. Náhoda chce, že se mu podaří najít zadní vratka do WOPRu a spustit válečnou simulaci. Nevědomky tak odstartuje proces, který může vést k rozpoutání třetí světové války. Víc jak třicet let stará technika může vzbuzovat úsměv, ale silné protiválečné poselství a obava z toho s jakou důvěrou vkládáme moc do umělé inteligence, dává filmu Johna Badhama jasný přesah. První půlka vyprávění je dětsky naivní, ale vše se rychle překlene do vcelku napínavé druhé poloviny, kde není nouze o pasáže, kde doslova mrazí. Nostalgická podívaná, která má své nezpochybnitelné nadčasové kvality.

Slavný válečník a vůdce vikinského kmene drakobijců Kliďas Velikán je dubová palice a má trable se svým malým synkem Škyťákem, protože ten má po otci stejně tvrdohlavou povahu. Tenhle chytrolín je postrachem celé vesnice Blb, protože je to neuvěřitelné nemohlo a chudinka. Jednou se mu, ale svým vlastnoručně sestaveným samostřílem podaří sestřelit draka, ale k jeho smůle to nikdo neviděl. Jeho kořist je, ale kapitální úlovek, protože se mu na mušku dostal nepolapitelný Noční běs. Originální příběh podle knižní předlohy od britské spisovatelky Cressida Cowell vypráví poutavě o složitém dospívání a komplikovaném vztahu k otci, který je zasazen do půvabného prostředí severských mýtů, kde nebesa ovládají strach nahánějící draci. Přerostlých plazů je tu opravdu velká řada, ale prim hraje hendikepovaný Bezzubka. Musím říct, že mě dostali scény, kdy k sobě dítě a zraněný drak hledali cestu vzájemné důvěry. Tyto části filmu doslova sršely pozitivní a hřejivou energií a měli svoje kouzlo. Výtvarné zpracování je velmi povedené a líbivé. Letecké pasáže jsou dech beroucí a skvěle je doplňuje povedený a chytlavý soundtrack od Johna Powella. Velmi milá pohádka, kdy vzájemná důvěra dítěte a divokého tvora dodává filmu nádech upřímnosti, která mě dokázala překvapit svým kvalitním příběhem a zpracováním.

Bratři Coenové vypráví pro sebe tak typickým lehce absurdním rukopisem pravdivý nepravdivý příběh o jednom nepovedeném únosu. Zaposlouchejme se tedy do ledového větru vanoucího ze zamrzlé Minnesoty a nechme se jeho šepotem unášet do krajiny, kde panenský bílý sníh je zbrocen rudou krví. Osobitý styl bratrské tvůrčí dvojice nechal vzniknout plejádě svérázných figurek, které se dostanou do víru černohumorných a ironických událostí. Jerry Lundegaard (William H. Macy) má potíže a potřebuje spoustu peněz, taky má zvláštní ženu a bohatého protivného tchána. Rozhodne se proto, že svoje finanční komplikace vyřeší zosnováním únosu své manželky a pěkným podojením jejího otce. Na tuhle zdánlivě jednoduchou prácičku si najme dvojici kriminálníků, srandovního Carla Showaltera (Steve Buscemi) a nemluvného podivína Gaeara Grimsruda (Peter Stormare). Samozřejmě, že se pokazí, co může a roztočí se tak spirála krvavého násilí. Zapeklitý případ začne vyšetřovat obtěžkaná trochu praštěná policistka Marge Gunderson (Frances McDormand), která se zarputilostí inspektora Columba jde po stopě zločinců. Příjemná podívaná pro otrlé diváky.

Ranhojič je natočen podle prvního dílu volné trilogie od spisovatele Noaha Gordona o rodině, v které se dědí zvláštní dar. Nositel tohoto nadání pozná pouhým dotekem ruky, jestli na člověka čeká zubatá s naostřenou kosou. Bohužel jsem knihu nečetl, takže mi po zhlédnutí filmu zůstalo několik nezodpovědných otázek (kolik uměl náš hrdina řečí, kde se naučil číst a jak probíhala jeho nebezpečná cesta středověkou Evropu až ke břehům Egypta) a věřím, že v knize byly vysvětleny, ale scénárista Jan Berger je vynechal kvůli snaze o kompaktnost děje. Ústřední postavou je anglický chlapec Rob Cole (Tom Payne), z kterého se v průběhu času stává odhodlaný mladý muž, jenž v sobě objevil výjimečnou schopnost a má velkou touhu dostat se do daleké Persie, kde chce studovat medicínu ve slavné škole. Pro splnění svého velkého snu udělá cokoli a musí se postavit mnoha překážkám. Celý příběh jsem vnímal jako jednu z pohádek tisíce a jedné noci, ale místo Ali Babi a jeho čtyřiceti loupežníků se musíme bát zaslepených vyznavačů koránu a bible. Moc se mi líbil Ben Kingsley jako východní učenec Ibn Sina a po dlouhé době nechal vzpomenout na svůj velký herecký talent. Přes svou košatou délku film nenudí a naopak je na co koukat, protože je z něho cítit velká snaha o kvalitní výtvarné a řemeslné zpracování. Pokud mě něco zklamalo tak to byla absence závěrečné bitvy, z které němečtí filmaři ukázali jen úvodní dramatický rozjezd kavalérie. Režisér Philipp Stölzl buduje slušnou atmosféra a udržuje tak divákovu pozornost. Pro mě milé překvapení, které stojí za vidění.

Mac (Seth Rogen) a Kelly (Rose Byrne) Radner se svou malou dcerou Stellou žijí svůj poklidný trochu nudný život na předměstí, ale nic netrvá věčně a z jejich růžové idylky je rázně probudí jejich noví sousedé. Do ulice se totiž přistěhují hluční chlapci z vysokoškolského bratrstva, kteří si pronajmou domek vedle nich a udělají z něho svoje sídlo. Střet dvou světů, které jsou od sebe vzdáleny několik světelných let, tak na sebe nenechá dlouho čekat. Frustrovaná nevyspalá matka je nebezpečnou intrikánkou a její manžel v sobě nezapře bývalého pařmena, kterého už však semlela rodinná pohoda, jako manželský pár jsou ke všemu odhodlaný protivník. Na druhé straně pomyslné barikády je mladistvou energií naplněný prezident bratrstva Teddy Sanders (Zac Efron), který má starost o blaho svého spolku, jenž trůní na špičce jeho hodnotového žebříčku a udělá vše proto, aby uspořádal děj se co děj legendární párty mající vstoupit do historie. Jak se sluší na nepřístupnou komedii od režiséra Kopaček Nicholase Stollera je dostatečně politicky nekorektní a plna obhroublých vtípků. K vrcholům filmu pro mě patřila airbagová pomsta vysokoškoláků a závěrečný pěstní souboj obou hlavních mužských představitelů. Takhle přisprostlá taškařice mě nijak neurazila a naopak mě vcelku dobře pobavila.

Seriál BBC o geniálním detektivovi z pera sira Arthura Conana Doylela předchází punc výjimečnosti. Mě si seriál na svou stranu získal díky skvěle fungující chemii mezi jednotlivými postavami a výtečnými hereckými výkony. Dvojici tvůrců Mark Gatiss a Steven Moffat se podařilo stvořit nadčasovou krimi sérii, která svou hutnou atmosférou a napětím dokáže vtlačit diváka hluboko do křesla, ale na druhou stranu dokáže i mile pobavit. Benedict Cumberbatch jasně prokazuje svůj herecký talent, jako Sherlock Holmes detektivní poradce (sociopatický úchyl) s neuvěřitelnou dedukcí, který radí polici, když je v nouzi a to je vlastně stále. Ujíždí na divných případech, aby unikl svým temným závislostem, ale hlavně hledá v tom lidském hemžení únik z nudy všedních dní. Zdatně mu sekunduje svým nenuceným herectví Martin Freeman jako detektivův věrný přítel Dr. John Watson válečný veterán z Afghánistánu, kterému chybí válka. Dvojici jedinečných vyšetřovatelů doplňuje několik výjimečných vedlejších postav. Detektiva inspektora Grega Lestrada, který je jejich zastáním ve Scotland Yardu, si střihl Rupert Graves. Křehkou květinu patoložku Molly Hooper, která má slabost pro sociopaty a vždy ochotně pomůže, si zahrála sympatická Louise Brealey. Nemůžu nevzpomenout muže mnoha šklebů Marka Gatisse hrajícího Scherlockova staršího starostlivého bratra gentlemana z MI6 Mycrofta Holmese. Samozřejmě by nebylo velkého detektiva bez nebezpečného a všeho schopného protivníka v podání Andrewa Scotta, který ztvárnil zločineckého poradce Jima Moriartyho. Pavouka bez charakteru, jenž má velký plán a dokáže mistrně tahat za nitky. Povedla se i výtvarná stránka s plastickou vizualizací nejen novinových titulků, ale i myšlenkových pochodů. Tempu vyprávění pomáhá i nápaditý střih. Vtíravá hudba od Davida Arnolda a Michaela Price s jasným hlavním motivem skvěle doplňuje děj. Moderní krimi s tradičními kořeny, která se opírá o velké přátelství.

Občanská válka nejen rozdělila jeden stát na několik let vedví, ale rozkmotřila i dva kamarády, kteří stáli pod stejný rebelským praporem na celý život. Válečná zrada hodně bolí a dvě léta v zajateckém táboře jí dokážou pohřbít hodně hluboko zvlášť, když někdo promarněný čas toho druhého dokázal využít k svému obohacení. Jak čas plyne tak se propast mezi dvěma rody stále prohlubuje a tohle soupeření dvou klanů přerůstá v otevřenou válku. Příběh je to jak ze Shakespeara, jenže tady psal osudy lidí sám život. Zášť až za hrob přinesla dvěma rodinám jen hořkost a smutek. Režisér Kevin Reynolds natočil podle povedeného scénáře od Arthura Reinharta mini sérii, kterou prostupuje špína, chlast, žvýkací tabák a vůně střelného prachu. Punc výjimečné podívané dodává kvalitní obsazení, ale hlavně skvělé herecké výkony. Zvlášť Kevin Costner jako Anse 'Ďábel' Hatfield ukazuje svůj talent a dokázal s umem zobrazit rozporuplnou a složitou osobnost vůdce jednoho z klanů. Po boku mu stojí všeho schopný strejda Jim Vance, který nejde pro ránu daleko a obcuje se svým psem v podání Toma Berengera. Na druhé straně hraniční řeky stojí Bill Paxton jako Randall McCoy pravověrný křesťan, jemuž dlouhé soupeření zatemňuje mysl i duši. Nadstandardní podívaná a History Channel jasně ukazuje, jak má vypadat moderní podání historie.