IlMagnifico

Nikdy bych si nemyslel, že jakoukoliv legendu - natož zcela specifickou legendu artušovskou - lze na filmové plátno přenést bez jisté demytizace či (přinejmenším částečné) ztráty onoho romantického kouzla, jež legendárním příběhům v průběhu staletí přinesly četné interpretace. Mistru Boormanovi se to ale v Excalibru podařilo. Pravděpodobně s pomocí samotného velkého Draka dokázal spojit úchvatné vizuálno, ambiciózní kameru a mrazivý hudební podtext s vizionářským scénářem a přesně stylizovanými pateticky-naivními hereckými výkony takovým způsobem, že výsledný efekt dalece přesáhl hranice filmových možností a je přinejmenším stejně trvalý jako Maloryho ve vězení sepsané veledílo. Cena za umělecký přínos v Cannes tedy rozhodně padla zaslouženě… A dle mého měla být tím nejmenším.

Gogolova jednoaktovka, která v rukách Ladislava Smočka a výborného hereckého ansámblu pražského Činoherního klubu hranice jednoaktovky dalece přerostla (byla např. obohacena o nápaditý úvod a značně se přitvrdilo i v samém závěru) a připravila tak divákovi mimořádný a jen velice obtížně zapomenutelný zážitek. 90 %. Zajímavé komentáře: Aky

Nechce se mi říkat, že třetí Kmotr je vedle prvních dvou spektáklů horší, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je zkrátka jiný. I když se tu Corleonovi pouštějí do vůbec největších politických čacher, pojal Coppola celý příběh stylem komornějším, pro diváka o něco méně náročným a přitom pudícím všechny zúčastněné herce k ještě o něco lepším výkonům. Tah to byl více než šťastný. Kromě toho mu také patří dík za úměrnou délku. Snaha o natahování filmu alespoň na rovné tři hodiny by se totiž tentokrát nemusela vyplatit. Takhle nicméně proběhlo rozloučení s mafiánskou trilogií svěže, důsledně, a co hlavně, důstojně.

Ed Wood určitě není typickou burtonovkou, přesto ale patří k tomu nejlepšímu, co kdy mistr natočil. A není se čemu divit. Člověk v sobě prostě musí mít kousek Burtona, aby se mohl do biografického filmu o asi nejhorším režisérovi v dějinách pustit s takovým nadšením, srovnatelným opravdu snad už jen se zápalem samotného Edwarda D. Wooda jr. Tahle zvláštní energie sálá doslova z každého záběru - a to i během na tempu ztrácejího konce - a co víc, přelila se i do všech herců. Jen tak si lze totiž vysvětlit jejich špičkové výkony - geniální Landau naprosto bez debaty dominuje, neztrácí se ale ani třeba alegorická Parkerová a mnohokrát osvědčený Johnny Depp také dal své postavě mírným (a řekl bych zcela záměrným) přehráváním mimořádný inspirativní rozměr. Skutečně, i kdyby Burton nenatočil nic jiného než tenhle skvost, zcela by si mě jím získal. Bravo!

Promiňte, Avengeři, ale tohle je jednoduše jinde. Hooodně jinde. Když nebereme v potaz Nolana, tak se tu jedná o nejlepší superhrdinskou komiksovku EVER! (Zn. Vivat Jennifer Lawrence)

Po nabušeném závěru nemůžu hodnotit jinak než 100 %. Emotivní, skvěle natočené, skvěle zahrané. David O. Russell zkrátka umí.

Nejujetější a zároveň nejzábavnější animovaný Asterix všech dob... Rozhodně můj nejoblíbenější.

Mohl bych o tom mluvit hodně dlouho. A nebo naopak velice krátce. NEPŘEKONATELNÉ!

Opravdu silný filmový zážitek, byť se jedná o muzikál. Těžko říci, zda je to dáno genialitou předlohy, nádherou všech árií nebo perfektní výpravou, hereckými výkony (kromě dominujícího Russella Crowea, Anne Hathawayové a Hugha Jackmana vynikne hlavně Samantha Barksová a potěší i přítomnost Colma Wilkinsona alias Jeana Valjeana z výročního koncertu z roku 1995) a skvěle zvládnutou režijní prací. Opravdu, páni tvůrci, klobouk dolů.

To nejlepší, co nám Černá zmije může nabídnout. Opravdu jsem netušil, že by mohla čtvrtá řada překonat třetí, která byla již tak výborná. Možná za to může výborné herecké obsazení anebo prostředí a doba, do kterých je příběh zasazen. Zákopová válka dala tvůrcům tolik možností... A všech se chopili na výbornou.