Rimsy

Rimsy

Mojmír Sedláček

okres Praha

145 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 7
    • 31.10.2017  16:31
    Milda (2017)
    ****

    Zajímavé svědectví o tom, kdo nám tenkrát vládl. Jakeš byl opravdu nejspíš jiný než většina jeho souputníků, tenkrát idealističtější, dnes zatvrzelejší. Asketický vyznavač švestkových knedlíků, který se sice nebojí konfrontace, ovšem tváří v tvář konkrétním argumentům jeho rétorika dostává povážlivé trhliny. Pavel Křemen vytvořil Jakešův portrét, do něhož sice aktivně vstupuje, ale zcela logicky se snaží protagonistu dostat do situací a rozhovorů, jež nám poodhalí, na koho se ve skutečnosti díváme. Na muže, ztělesňujícího pořekadlo, že když se kácí les, létají třísky. Komunistický utilitarismus v praxi! Záběry z několikaletého natáčení jsou doplněny archivními materiály a i díky rozumné stopáži pohled na téměř stoletého staříka nenudí. Kvalitní dokument a poctivé vykreslení jedné výrazné figury, která do určité míry symbolizuje jednu epochu.

    • 31.10.2017  16:24

    Selský rozum bohužel až příliš jednotvárně kopíruje koncept Matrixu AB, který mi už před těmi pár lety přišel přehnaně jednostranný. Investigativní práce novinářů přitom přinesla hned několik nových zjištění, které jsou však poskládané dohromady poměrně nenápaditě, suše a bez dostatečné režijní jistoty. Vyznění několikaminutových monologů Babišových "obětí" (mezi nimiž samozřejmě opět nechybí Bohumír Rada) vyšumí do prázdna, jelikož film bez silného vedení nechává všechny hejtry zdlouhavě vypovídat. Jsem možná zbytečně zlý, ale zmatenost a nekoncepčnost rychle vede k nudě, ve které zanikne jak široké spektrum probíraných témat, tak nezpochybnitelná práce, již sesbírání informací muselo dát. Takhle je z toho jen další šokované pozastavení nad tím, co se u nás děje. Ovšem s tím (jak správně píše xxmartinxx), že každého jen utvrdí v jeho počátečním postoji a nikam dál diskuzi neposune.

    • 24.9.2017  14:38

    Vzhledem k očekáváním jsou druzí Kingsmani určitě zklamáním. Nedívá se na ně špatně, ale je to prostě další nálož téhož. Co před pár lety ale slavilo úspěch i díky faktoru překvapení, podruhé stejně prostě nefunguje. Postavy i jejich představitelé jsou zábavní a nenudí, ovšem střídání lokací a posílání hrdinů do rozličných koutů světa působí velmi uměle a pro hlavní příběhovou linku často až nesmyslně. Vaughn se snaží za každou cenu bavit, ovšem nemá už tolik co nabídnout. Oživíme si spoustu hezkých vzpomínek na jedničku, ale Julianne Moore není Samuel L. Jackson a všechno jaksi nemá takový švih. Popcornovost je na maximu a věřím, že spousta fanoušků bude z kina odcházet spokojených. Moc přímočařejších a zábavnějších filmů letos v kině nejspíš nebude, ale přesto zůstává pachuť, že tohle prostě mělo na víc. Škoda.

    • 24.8.2017  00:35

    Jan Svěrák zahazardoval a příběh svého otce natočil podle vlastního scénáře. Nesourodost témat a absence dramatičnosti pak vede k tomu, že jsme dostali horší kopii Obecné školy, která očividně plýtvá talentem před i za kamerou, ale aspoň potěší technickou suverenitou a příjemnou atmosféru. Chtěli jsme však mnohem víc.

    • 24.8.2017  00:34

    Mohla to být jen další z průměrných biografií podle reálných základů, jenže jména jako Cruise či Liman budí očekávání o poznání vyšší. Výsledek však kdovíjakým hitem není, přestože se o špatný film určitě nejedná. Cruise si roli frajírka s občasným humorným přesahem viditelně užívá, ačkoli vás možná zarazí, že na poměry člověka balancujícího na hraně se chechtá docela dost. Ale jeho postava taková prostě nejspíš je. O nikom dalším už ale nemá smysl psát, protože Cruise si krade show pro sebe a vedlejší figury v čele s Gleesonem mu pouze nahrávají na smeče. Na dvě hodiny má Barry Seal docela slušné tempo, ovšem kámen úrazu je v tom, že vás ničím nepřekvapí. Od začátku víte, že to Barry bude hrát na všechny strany, což se taky děje, a přestože by ho mohli (a měli!) tisíckrát zabít či zabásnout, tak se o něj nebojíte. Což je trochu nuda a jakkoli na papíře vypadá námět frajersky, realita taková bomba není. Prostě ničím zvláštním nedochucená krimi jízda, která však sama o sobě špatně nechutná.

    • 24.8.2017  00:33
    Temná věž (2017)
    ****

    Možná je tentokrát přání otcem myšlenky, ale s výslednou podobou Temné věže jsem dost spokojený. Kombinace neprvoplánových herců a fantasy tematiky se mi od začátku líbila a Nikolaj Arcel mě opět nezklamal. McConaughey je správně slizký a Elba, přestože kdovíkolik prostoru vlastně nemá, taky potěšil. Hlavní výhodou je však stopáž, která se drží na rozumné délce, a celá hodina a půl příjemně odsýpá. Na vedlejší postavy se tak moc nedostane, stejně jako na propracování pozadí a motivace hlavních hrdinů. Což je trochu škoda, ovšem v dnešní době ukecaných a roztahaných blockbusterů s tím vlastně ani problém nemám. Temná věž je příjemně nepřeplácanou fantasy, která v kině bez problémů zabaví.

    • 16.8.2017  09:19
    Křižáček (2017)
    ***

    Karel Roden cestuje krajinou a snaží se v učesaně stylizovaném středověku najít ztraceného syna. Náročný film, který pro zábavychtivého diváka bude představovat strašlivá muka, ale masochistického fanouška artu potěší vrstevnatostí témat a prostorem k přemýšlení. Vyberte si, na jakou stranu se přidáte.

    • 16.8.2017  09:18
    Přízrak (2017)
    *****

    Na konci roku u mě bude Přízrak mezi nejlepšími filmy, to je vlastně jisté už teď. Komorní příběh o duchovi, truchlící manželce, geniu loci a lásce, pro kterou čas nic neznamená, je natočen velmi svébytným způsobem, takže je třeba k němu přistupovat opatrně. Ale velkou krásu v sobě prostě má.

    • 16.8.2017  09:17
    Cesta času (2016)
    ***

    Hvězdičkové hodnocení v tomhle případě nedává žádný smysl. Nejedná se o dramatický film ani informativní dokument. Malickova báseň je požitkem pro smysly a ztělesněným peklem pro netrpělivého (či ospalého) diváka. Pokud si však chcete vyčlenit chvilku pro své dumavé nitro, vhodnější prostor v kině k tomu momentálně nedostanete.

    • 16.8.2017  09:17
    Odnikud (2017)
    ****

    Mrazivé drama, fungující na rovině celospolečenské i osobní. Tu první drží pevně v rukou suverénní Fatih Akin, o tu druhou se stará výborná Diane Kruger. Je jasné, na kterou stranu současných konfliktů se autor staví, ovšem jeho podání je filmařsky vyzrálé, takže zklamán by neměl být nikdo.

    • 16.8.2017  09:16
    Janička (2017)
    ****

    Janička je rozhodně velmi nestandardní divností, kterou si buď zamilujete, nebo ji znechuceně po čtvrthodině vypnete. Dumontův výsměch žánrům i tématům je však tentokrát vtipný. Divákům stále naproti moc nejde, ovšem tenhle neotřelý mix jsem dokázal ocenit.

    • 16.8.2017  09:16

    V některých momentech silné melodrama, které se ze žánrové škatulky sice vymaňuje minimálně, ale rozhodně nenudí. Pozitivní atmosféra, schopní (a obětaví) herci a především suverénní režie pak tuhle gay romanci posouvají do výrazného nadprůměru.

    • 16.8.2017  09:15

    Svěží a v mnoha ohledech neotřelá romantická komedie, která nesází na prvoplánovou naivitu, nýbrž na neotřelé kulisy a humor, pomocí nichž vypráví sympaticky poetický příběh. Kdyby vám na konci ukápla slzička, nedivil bych se, Maďaři přinášejí jeden z letošních vrcholů žánru.

    • 16.8.2017  09:10

    Tolik avizovaný horor to moc není. Spíše se připravte na nepřiznanou dvojku Promethea s pár nechutnými momenty, jež dají zavzpomínat na jedničku. Scott zůstává jménu svému i celé značky dost dlužen, a oproti prvním čtyřem dílům je tohle pokračování určitě nejslabší. Přesto však pro mě některé momenty fungovaly o poznání více než před pěti lety u Promethea. Ridley se pouští i do drsnější akce a některá je opravdu brutální. Jenže to je tak všechno. Postavy jsou nesympatické, tupé (proč proboha manželské páry?!), xenomorfové nad rámec prvoplánových jatek nevyužití a celý příběh vlastně nepřekvapí nikoho, kdo si ještě pamatuje Promethea. Takže jako slušná akční sci-fi by Covenant možná obstál, ale nároky jsou (po právu) vyšší. Nelámu nad Scottem hůl, ale kdyby nechal alienovský vesmír už na pokoji, nezlobil bych se.

    • 16.8.2017  09:10
    Wonder Woman (2017)
    ***

    Další Batman vs. Superman? Podle konce to tak sice vypadá, ale do té doby jde Wonder Woman mnohem jistější cestou. Než se film dostane k přeplácanému a pohříchu fragmentovanému digitálnímu finále, nabízí překvapivě pomalý a poklidný origin, v němž každá situace trvá o něco déle, než bychom čekali. Kdyby ve střižně zůstala ještě alespoň půlhodina, tak bych se nezlobil, i tak se ovšem na Gal Gadot s Chrisem Pinem docela pěkně kouká a vstupenku chtít vrátit nebudete. Rozhodně zatím nejkonvenčnější a nejsolidnější film od DC, což sice stále neznamená mnoho, ale celému univerzu to může hodně pomoci. Podruhé bych to ale vidět určitě nepotřeboval.

    • 16.8.2017  09:09
    Mumie (2017)
    ***

    Cruise vedle nešlápnul. Sázka na nové temné univerzum vyšla a svižná Mumie vykopla hned několik postav, o kterých se rád dozvím víc. Zároveň však funguje i sama o sobě, a to je dobře. Rozumná stopáž zajišťuje, že se na nic zbytečně nečeká a i mých oblíbených, do očí bijících logických přešlapů jsem si všímal mnohem méně než v blockbusterech za poslední dobu. Herci jsou fajn, kombinace dobrodružství s trochou humoru a hororu docela taky. A hlavně se tvůrci drželi nohama na zemi a nepouštěli se do barevně či digitálně přeplácaných orgií, v důsledku ubírající na osudovosti vyznění. Nic hlubokého samozřejmě nelze čekat, ale v rámci žánru a popcornové vůně je nová Mumie sázkou na jistotu, která funguje.

    • 16.8.2017  09:09

    Výsledný produkt je navlas stejný jako ukázky. Na jednu stranu tak sice nekoupíte zajíce v pytli, na druhou ale nový Spidey ničím nepřekvapí. Sleduje vcelku klasický origin (a v tomhle případě i reboot) pavoučího muže, navazující na jeho představení v loňském Kapitánovi Americe. Humor vcelku ujde, přestože vám bránici neroztrhá, a Hollandův Peter Parker jde tak trochu ve stopách hláškujícího a raubířského Deadpoola. Na rozdíl od něj se ale do žádných brutalit či sprosťáren nepouští a hladce tak zapadá do slušňáckého marvelovského univerza. Což není špatné, ale zároveň ani nebudete hýkat nadšením nad originalitou v jakémkoli slova smyslu. Snad jen Keatonův záporák je o poznání hlubší postavou než jeho zlovolní předchůdci, ale to je na skoro dvě a půl hodiny trochu málo. Co čekáte, to prostě dostanete. Ale víc radši nečekejte.

    • 16.8.2017  09:08
    Baby Driver (2017)
    ***

    Dostal jsem zhruba to, co jsem čekal. Ukázky prezentují Baby Drivera jako dynamickou jízdu, kterou také je. Wrightova režie je svižná, dvě hodinky příjemně odsýpají a není pochyb o tom, že anglický miláček davů má řemeslo pevně v ruce. Akce je přehledná, neustálá přítomnost hudebního podkresu pomáhá udržovat tempo a nechává diváka v příjemném očekávání, co přijde dál... Jenže ono právě nic nepřijde. Scénář je totiž velkou slabinou, příběh se od začátku vyvíjí tím nejpřímočařejším způsobem a nenabídne žádné zajímavé twisty či úkroky stranou. Wrightův svět je formálně vypulírovaný, ovšem obsahově vyprázdněný. Když začnete příliš horlivě dumat nad logikou některých situací, řítíte se do pekel stejně jako můj vlasatější kolega. Závěrečná akce je však dostatečně dlouhá a katarzní na to, abych na scenáristické slabiny na chvíli zapomněl, za což si Wright zaslouží pochvalu. Jak jsem psal, dostal jsem to, co jsem čekal, bohužel ale ne to, co jsem v skrytu duše chtěl.

    • 16.8.2017  09:07
    Oklamaný (2017)
    ****

    Sofii Coppolu mám rád a i přes absenci dechberoucích projektů v poslední, ehm, dekádě se na každý její kousek těším. To byl i případ Oklamaného, komorního historického dramatu o událostech, které se prostě musejí stát při příchodu mladého muže do čistě ženské komunity. Jako poctivý buran neznám knižní předlohu a ani jsem neviděl čtyři dekády starou adaptaci s Clintem Eastwoodem, troufám si ale říct, že přesně tohle je téma, které Sofii dost sedne. Podobně jako ve Smrti panen i zde představuje plejádu ženských postav, z nichž každá svým jedinečným způsobem dokazuje, že jí přítomnost nevinně se tvářícího Colina Farrella není lhostejná. Je sympatické, že řevnivost mezi hrdinkami spočívá spíše v nevyřčených náznacích než teatrálních scénách, jak se ostatně na sešněrované 19. století i sluší. Ve vzduchu je cítit hutná atmosféra a vy jen napjatě čekáte, jakou katarzi si Sofia skrze své precizně vykreslené charaktery nachystala. Ta nakonec není tak emocionálně zdrcující jako u Ztraceno v překladu či děsivě osudová jako v případě Smrti panen, ovšem i tak budete odcházet z kina s trochu vyděšeným přemítáním, co že to v sobě vlastně máme. Chlapi i ženský.

    • 16.8.2017  09:07
    Wind River (2017)
    *****

    Čím víc o tom přemýšlím, tím jasněji se mi zdá, že Sheridan ve svém režijním debutu prostě vsadil na jistotu. Jeho scénář vykazuje velké podobnosti se Sicariem i Hell or High Water, americký koumák si tak zřejmě nechtěl situaci komplikovat a jednoduše zfilmoval to, co zná nejlépe. Což vlastně není nic proti ničemu a hlavně divák si může libovat, jelikož Sheridanovy tajemné případy s hutnou atmosférou se ještě nějakou dobu neokoukají. Až na konci si tak uvědomíte, že příběh je vlastně úplně jednoduchý, ale celou dobu vám to ani nepřijde – pohlcující atmosféra zasněženého Wyomingu a charismatické postavy udržují pozornost i ve chvílích, kdy se nic moc neděje. A když se začne dít, budete slintat jako málokdy, finále je totiž absolutně katarzní a pomalejší tempo předchozích desetiminutovek bohatě vynahradí. Renner má nejsympatičtější roli kariéry, Olsenka je v pohodě a rád jsem po delší době zase viděl Grahama Greenea. V součtu jednoznačný palec nahoru, Sheridanova tvorba má pro mě vzestupnou tendenci a Wind River mě zatím bavila nejvíc.

    • 16.8.2017  09:06

    Třetí opičí příběh z nastavené laťky rozhodně neklesá a představuje tak důstojné zakončení téhle (pro mě trochu překvapivě) povedené trilogie. Osudovost je cítit ve vzduchu, a i přes všechny útrapy, které komunitu lidoopů v čele s charismatickým Caesarem potkávají, je tak nějak patrné, že se čas lidí chýlí ke konci. Právě tahle atmosféra udrží pozornost i v první polovině, která je nečekaně pomalá a rozvláčná, aby připravila pozice pro očekávaně epický závěr. Z poslední třetiny sice možná šlo vytřískat trochu víc, přesto se okradeni cítit nebudete a takhle komplexní zážitek blockbustery obvykle nenabízejí. Pro fanoušky předchozích dílů samozřejmě povinnost a kdo se bál, že tomuhle ambicióznímu oprášení legendy dojde časem dech, může být v klidu. Opice jedou!

    • 16.8.2017  09:05

    Stopáž 137 minut budila obavy, a to zcela oprávněně. Besson ukazuje celý komiksový svět poměrně zeširoka a představuje až příliš jednorázových postav, kvůli čemuž se ve snažení ústřední dvojice časem začnete ztrácet. Vizuál je skutečně osobitý, videoherních prvků nakonec není moc a po stránce efektů a barevnosti si stěžovat rozhodně nemůžu. O to déle trvá si uvědomit, že se tam vlastně nic moc neděje a že DeHaan fakt není charismatický hrdina. Cara to zachraňuje, do Bessonova vesmíru se spoře oděná hubatá modelka prostě hodí. Bojím se, že tohle uchopení komiksového předchůdce Hvězdných válek Bessona do extratřídy nevrátí a pouze první pětiminutovka snese srovnání s Pátým elementem. O propadák se určitě nejedná, ale třeba nedlouhá camea Rihanny a Ethana Hawka ukážou potenciál, který nebyl naplněn. Z vtípků, postav i samotného příběhu čouhá nedotaženost, což je prostě škoda. Ale víc než kdy jindy se hodí říct, že je to barevný a hýbe se to.

    • 16.8.2017  09:04
    Dunkerk (2017)
    *****

    Je to výborný, neodpustím si však jedno ALE. Nolanovy filmy pro mě v poslední dekádě představovaly tu nejlepší kombinaci originálního příběhu, dobře napsaných postav a skvělého až revolučního audiovizuálu. V Dunkerku vlastně zbylo jen to poslední, zato však vypiplané do posledního detailu. Forma se stává obsahem a i s minimem příběhu a jedinou postavou, o níž se dají říct aspoň dvě věty, dokáže Nolan udržet napětí a budit emoce, což je bez debat fantastický počin. Přesto jsem čekal něco trochu víc nebo alespoň jiného. Chci to vidět znova a pravděpodobně ve mně film poroste, ovšem teď z něj zas tak na větvi nejsem. Abych ale byl aspoň trochu objektivní – Hardy, Murphy i všichni ostatní hrají, co mají; Zimmerova dunivá hudba a téměř neustálý tikot vytvářejí atmosféru, kvůli které by mělo být kino povinností. Je rozhodně moc dobře, že Nolan nevytvořil rutinní válečné drama, nýbrž naplno skočil do chladných lamanšských vod a přinesl unikátní zážitek naplno využívající filmu jako média.

    • 5.6.2017  23:01
    Fontána (2006)
    *****

    Nádherný film, ke kterému jsem se pohříchu dostal až po deseti letech... Úspěšně balancující mezi mainstreamem a artem, mezi rozmáchlou sci-fi a komorním melodramatem. Hudba Clinta Mansella je zase jednou fantastická, vizuál místy hraničí s kýčem, ovšem vzhledem ke snaze vyjádřit se k základním otázkám života je to vlastně adekvátní. Jackman mile překvapil a moje oblíbená Rachel Weisz ne, zahrála standardně skvěle. Co ale z Fontány dělá skutečné mistrovské dílo, je katarzní podání myšlenek, které přesahují standardní "láska všechno přemůže", když ukazují, že nepřemůže, ale že to nevadí. Boj se smrtí nelze vyhrát, ale k blížícímu se konci lze přistoupit i důstojně a s pokorou, což je tím největším vyjádřením lásky k odcházejícímu, jakého člověk může dosáhnout. A jestli film dokáže poutavou formou předat takovou myšlenku, tak už nevím, co bych měl od něj chtít víc.

    • 3.4.2017  10:36
    Raw (2016)
    ***

    Vlastně standardní coming of age film, který nakonec vůbec není tak kontroverzní, jak se tváří. Brutalita tam je, ale ne nějak krvavě zábavná a téma dospívání, životních zkoušek a iniciace je podané dost jednoduše. Vizuál je působivý a ústřední hudba naléhavá, stopáž by zasloužila zkrátit (hlavně úvod je trochu roztahaný), ale jinak se jedná o lehce nadprůměrný film s trochu zbytečnými krutostmi. Za podívání ale stojí.

    • 6.2.2017  15:53
    Jackie (2016)
    **

    Totální nuda. Celou hodinu a půl se vlastně nic neděje, není tam žádný konflikt či vývoj. Spousta scén je nevypointovaných a zdlouhavých. Hudba absolutně otravná, spousta patosu. Ani se mi tyhle všechny výtky nechce komponovat do pěkných vět, protože nemá smysl s touhle pseudouměleckou honbou za Oscarem pro Natalii ztrácet čas.

    • 11.10.2016  11:25
    Hedi (2016)
    ****

    U Hediho od začátku víte, co čekat. Zdánlivě osobní příběh mladého a konzervativně vychovaného muže, který se chce vymanit z vymezených kolejí, je jasně čitelnou alegorií na události Arabského jara. Skvělé je ovšem to, že na obou těchto rovinách (tedy příběhové i symbolické) film funguje a přenáší tak důležité poselství o stavu severoafrické společnosti. Koho to ovšem nezajímá, užije si i tak zajímavé melodrama. A rozpory mezi Hedim a jeho matkou fungují na tolika rovinách, až jsem fascinovaně sledoval, jak jednoduše a přirozeně lze zprostředkovat tolik emocí. Velká síla.

    • 11.10.2016  11:20
    24 týdnů (2016)
    ****

    Skvělí herci a často až naturalistické záběry dodávají tomuhle drásavému dramatu velkou sílu. Můžeme snímku vyčítat, že společenská ostrakizace hlavní hrdinky není dostatečně vykreslená a hlavní záběr je v rodinných vztazích, nebo že postava Markuse je až karikaturně dobrá, aby se tak naléhavost ženina rozhodování ještě zvýraznila. Ale to přece není to hlavní. Snímek emočně vyčerpávajícím způsobem otevírá otázky, o čem všem může člověk/žena/partner sám rozhodnout? Samotný příběh jedné rodiny čelící nepřízni osudu vás možná chladnými nechá, ovšem následná bouře myšlenek, jež se ve vaší hlavě rozvíří, určitě ne.

    • 11.10.2016  11:14
    Zdaleka (2015)
    **

    Upřímně? Vyprázdněná hra na efekt, ze které i přes minimum plnovousů a matéčka čpí rádobyartové hipsterství na míle daleko. Hezké, leč banální myšlenky o lásce a přátelství jsou podané bez schopnosti přenést emoce. Spousta zbytečných a nikam neplynoucích záběrů zklame stejně jako nevysvětlené a dost nahodilé motivace. Kdo bude chtít hodně šťourat, určitě si smysluplná dílčí témata najde, ovšem jako celek velké zklamání.

    • 11.7.2016  18:59
    Anomalisa (2015)
    *****

    Je to skvělé. Očividně téma, které Kaufmana v životě zasahovalo, a tak o tom napsal. Je to něco na způsob Birdmana - pokud jste si v životě prošli situacemi, které se aspoň trochu podobají trablům hlavních hrdinů, budete přesně vědět, co tím chtěl Kaufman říct. Tak jako před dvěma lety Iňárritu. Oboje jsou geniální filmy, které zasáhnou toho, kdo je jim otevřený, ale kolem spousty lidí prostě prošumí. Na tom není nic špatného, ale pro mě osobně to byl prostě hodně silný zážitek.

<< předchozí 1 2 3 4 6 7
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace