Rimsy

Rimsy

Mojmír Sedláček

okres Praha

377 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 1.4.2020  13:40
    1917 (2019)
    ****

    Je to gimmick, nebo ne? Tahle otázka se vkrádala už od zveřejnění prvních informací o Mendesově (a ve snad ještě větší míře Deakinsově) uchopení jedné prvoválečné epizody. No, a pravda je taková, že bohužel to tak opravdu je. Příběh je sám o sobě banální, což by vůbec nemuselo vadit, neboť i na značně úsporné ploše ukazuje velké množství válečných hrůz, s nimiž se tehdy museli (nejen) vojáci potýkat. Jenže za mě je problém v tom, že Mendesova zákopová momentka nepřidává do ranku kvalitních válečných snímků nic moc nového. Opět se dozvíme, že válka je špinavá a nečestná, nikdy nekončící a nesmyslná, prolezlá byrokracií, ale možná i skýtající určitou naději a nový život. V zásadě tedy totéž, co se dozvíme už někdy od 60. let. Zde je tedy v hlavní roli Deakinsova kamera, která se celou dobu snaží balancovat mezi vysoce inscenovanou uměleckostí (dávající vzpomenout třeba na Bélu Tarra či Hou Hsiao-Hsiena) a zdánlivě realistickou přirozeností, jak ji známe ze standardních hollywoodských válečných bijáků. Vyznění je proto někde na půli cesty, ale nutno uznat, že od Lubezkiho jízd v Birdmanovi si nikdo v Hollywoodu nedal takovou práci s komponováním záběru a konstantním posunem napříč mizanscénou. Zdá se tedy, že mám trochu problém s konceptem a tím, jak se snaží hrát na efekt. Jenže přestože toho pod hezkou skořápkou moc nenacházím, musím uznat, že vytyčený styl byl dodržen a cíl naplněn. Mendes udělal přesně to, co chtěl, a pomohli mu i výborní George MacKay a Dean-Charles Chapman v hlavních rolích. Potěší i camea Firtha, Cumberbatche, Scotta, Stronga a Maddena, kteří i velmi omezený prostor dokážou ovládnout. Výsledkem je velmi povedený film a od A do Z napsaná učebnice pro kameramany – a to vlastně asi i stačí.

    • 1.4.2020  13:39

    Epileptická, rozháraná, barevná a zbytečná; taková je celovečerní jízda s Harley Quinn. Je šílené si myslet, že pouhé obsazení ženských postav dokáže zakrýt či rovnou vykompenzovat chabý příběh a nudnou akci – ještě šílenější pak bude, až se ukáže, že to za oceánem možná opravdu stačit může. Samotná Margot Robbie v titulní roli se sice snaží, ovšem její sociopaticky-infantilní póza se po deseti minutách okouká a následně nemá co nabídnout. Zbytek horkou jehlou poskládaného ženského týmu je nevýrazné a příběhy jednotlivých dam jsou až příliš zaměnitelné – především bije do očí, že jediná rovina, v níž se ženy dokážou za něco postavit, je jejich vymezení vůči mužům; víc toho tyto figury nabídnout nemohou. Bohužel ani Mary Elizabeth Winstead nemá dost prostoru, aby něco rozehrála, a tak nejlépe prokreslenou i nejprocítěněji zahranou figurou je paradoxně slizce homosexuální záporák Ewana McGregora. Dokonce ani akce není nijak úchvatná, přestože s choreografií a barevnými efekty zjevně muselo být dost práce. Jenže pod všemi barvami hrajícím pozlátkem je jen šeď a prázdnota, a to je velká škoda.

    • 1.4.2020  13:39
    Neviditelný (2020)
    ****

    Přiznám se, že samotné sledování mě kdovíjak nebavilo. Více než dvouhodinová stopáž je v tomhle případě celkem úmorná a nikým nezpochybňované nelogičnosti jsou taky otravné. Jenže ze zpětného pohledu má ten film celou řadu kvalit. Předně Elisabeth Moss, která patří mezi současnou špičku nejen chytrým výběrem rolí, ale i suverénní přirozeností při prezentaci zcela obyčejných žen, kterým se dějí divné věci. Dále je třeba ocenit, že jakkoli výsledkem mohl být rutinní béčkový horor, laciných lekaček je pomálu a budování atmosféry si vystačí s chytrou kamerou, efektně využívající neviditelnosti titulního záporáka. S tím souvisí i pár akčních scén, pečlivě choreograficky naaranžovaných, a je třeba uznat, že z minima finančních prostředků se podařilo vyrazit opravdu maximum. No a samozřejmě nesmím opomenout ani zábavu s interpretacemi kolem ženské emancipace – vymezení se vůči kontrolujícím, mocným a bohatým mužům je málokdy tak příjemně doslovné jako zde. Technofobická linka je už jen třešničkou na dortu a je jenom škoda, že se Leigh Whannell nepustil ještě do odvážnějších rovin a nenechal dobrou půlhodinu materiálu na podlaze střižny. Pak by z mojí převažující spokojenosti zmizela pachuť rozpačitosti, která tam teď nezanedbatelně je.

    • 1.4.2020  13:39
    Frčíme (2020)
    ****

    Pixar frčí! Trailery nijak úchvatně nevypadaly a nabízela se obava, jestli se slavné studio už omíláním různých forem sebepoznání trochu nevyčerpalo. Ale naštěstí se zdá, že ne - pod divným názvem se na první dobou skrývá další příběh o dospívání, důležitosti rodiny a tak dále, jenže pod povrchem se jedná o zcela funkční coming-of-age drama zabalené do tradičně precizního vizuálu. Ten dokáže udržet pozornost i menších diváků, přestože tady se očividně cílí trochu výš. Za mě je to jednoznačně ku prospěchu věci, a přestože Frčíme nemá takový merchandisingový či popkulturně významný potenciál jako třeba Nemo nebo Auta, je to chytře napsaná a nakonec i dojemná oddechovka, kde se hashtag #daddyissues rozhodně uplatní.

    • 1.4.2020  13:38
    Bloodshot (2020)
    ***

    Trailerová kampaň vykecala jak ty nejlákavější momenty, tak i hlavní příběhový zvrat, který nastane zhruba v půlce. Do té doby se jedná o naprosto tuctový akčňák, v němž máte dost času na odškrtávání žánrových klišé; druhá polovina se pak snaží nabídnout něco víc, jenže moc se jí to přece jen nedaří. Záporák Guye Pearce je smutně necharismatický, Eiza González nic hrát nemusí a spoléhá se na fyzické přednosti, no a Diesel si holt jede svou rutinu. Jako zneužívaný voják, jemuž je do značné míry odňato vlastní vědomí, by nám v trumpovské éře mohl něco říct, ale na to se tu nehraje. Tohle je úplně jednoduchá, prostinká, banální akce, která sotva uspokojí jen fandy zaměnitelných digitálních efektů a ve slow motionu padajících nábojnic.

    • 1.4.2020  13:37
    Na nože (2019)
    ****

    Rian Johnson dokazuje, že sice není nepochopený filmařský bůh (jak se jeho fanoušci po přijetí Epizody 8 snažili tvářit), ale „jen“ výborný filmař, který dokáže pochopit žánrové konvence, lehce je přežvýkat a stylově vrhnout na plátno. Nabízí se srovnání s dva a půl roku starou Vraždou v Orient expresu, která je sice o poznání okázalejší, ale zároveň filmařsky konzervativnější; přestože Johnsonova rodinná detektivka není nepředvídatelná, daří se jí skvěle dávkovat informace a umožňuje divákovi být o ten příjemný půlkrok napřed. Vedle poctám klasickým detektivkám se Johnson nebojí ani ožehavé kombinace flashbacků a nespolehlivých vypravěčů, čímž dává vzpomenout třeba na Tarantinovu devadesátkovou tvorbu. Zároveň si však uchovává sociálně-kritický osten, který je v současné Americe asi nezbytný – a tak vyznění jistě nebude protrumpovské základně po chuti. Dohromady je však tenhle mix dostatečně chutný i nápaditý na to, aby byl i přes několik zaškobrtnutí v tempu divácky velmi vděčný.

    • 1.4.2020  13:36
    Cats (2019)
    *

    Je to vážně hnus. Asi nikoho nepřekvapí, že příběh je v lepším případě zcela debilní, v horším cynicky zlý – u Cats hrála vždy hlavní roli technická stránka, která v téhle sérii děsivých tvůrčích rozhodnutí odhaluje dosud netušená zákoutí uncanny valley. Divákovi je většinu tragicky se vlekoucí stopáže trapně, a to nejen za Iana McKellena, Judi Dench nebo Idrise Elbu, ale dokonce i za Rebel Wilson či Jamese Cordena. Špičky Hooperovy kariéry (Králova řeč, Dánská dívka) jsou za mě zcela průměrné a jeho zprznění Bídníků považuju za jeden z nejkrutějších vtipů dekády; po téhle chlupaté zrůdnosti od něj už ale nechci vidět nic a v duchu prezidentova vánočního projevu mu nadále přeju jen bolest. Cats jsou nenápaditým, technicky nedotaženým a děsivě otravným digitálním bordelem, který je pro diváka s minimálně polovinou mozku v zásadě nekoukatelný.

    • 1.4.2020  13:36

    Očekávání obrovského průšvihu bylo na místě, nakonec je však dlouho odkládaný návrat Mizerů překvapivě příjemným akčňákem. Chemie mezi nestárnoucím Willem Smithem a naopak velmi stárnoucím, ale oproti Kevinu Hartovi značně decentním Martinem Lawrencem stále funguje, stejně jako žánrové kombo akce a humoru. Honičky ani přestřelky se do akčního kánonu nezapíšou, ale vůbec nenudí a díky dialogovým vtípkům filmu odpustíte i velkou míru scenáristické přepálenosti. Ta dává vzpomenout na devadesátky, což se třeba na nedávném Blíženci podepsalo hodně negativně, ovšem zdejší floridský vibe nás vrací do dob, kdy se bruckheimerovská poetika tyčila na vrcholu žánru – a to si nechám líbit. V rámci žánrových limitů jsou tak Mizerové navždy suverénně zvládnutí a malí kluci v nás se můžou bavit stejně jako před dvaceti lety.

    • 1.4.2020  13:34
    Gentlemani (2019)
    ****

    Guy Ritchie neriskoval. Opět se vrací do světa londýnské galerky, kde představuje panoptikum bizarních drsňáků, kteří se v doslova vražedném tempu podvádějí, okrádají a u toho stíhají i hláškovat. Tuhle kombinaci jsme u Ritchieho viděli už několikrát a aktuální Gentlemani jsou povedeným příspěvek do subžánru cockney gangsterek – jenže nic moc navíc. Na rozdíl nekňubů ve Sbal prachy a vypadni či nesmlouvavých cikánů v Podfu(c)ku se teď téměř vůbec nepodíváme mezi spodních 10 milionů a trávíme čas s borci v naškrobených oblecích, kteří si žádný divácký soucit nezaslouží. Proto je i těžké dopracovat se k nějakým emocím, přestože téměř dvouhodinové vyprávění je samozřejmě velmi svižné a zábavné. Jako největší obohacení se proto ukazuje velmi nespolehlivý vypravěč Hugh Granta, který si s narativními očekáváními dokáže dobře pohrát. Ani té akce nakonec není přehršel, holt rozpočet byl velmi přiškrcený, o to víc se však Ritchie vyřádil s jízlivými dialogy. Stylovka to samozřejmě pořád je a na McConaugheye, Hunnama a Goldinga se skvěle dívá – přestože pro mě se jasně největším králem stal Colin Farrell, jehož postavě bych přál víc prostoru a klidně i vlastní spinoff. Prostě, pokud půjdete na novou ritchieovku, dostanete přesně to, co chcete, a odejdete se spokojenými 75 procenty – ale nic jiného či nedejbože inovativního raději nečekejte.

    • 22.12.2019  11:36
    Le Mans '66 (2019)
    ****

    James Mangold zase dokázal své řemeslné kvality, ale přesto se vtírá pocit, jestli jeho příspěvek není trochu zaměnitelný. Podle očekávání tahle dvě a půl hodiny dlouhá jízda nohu z plynu moc nesundává a hlavně pasáže závodů jsou zpracované velmi kvalitně - jenže inovátorsky jen minimálně. Příběh namísto psychologie hlavních figur a jejich vzájemných soubojů (jak jsme se dočkali v Rivalech) stojí na konfliktu talentovaných jedinců s tupým korporátem a asi si dokážete představit, jak to vypadá - a přesne to se také děje. V tomhle soukolí hraje prim Christian Bale, jehož ostrovní přízvuk a lícní kosti si kradou film pro sebe. Oceňuji, že se Mangold podobně jako v Loganovi pokouší uchopit mainstreamové téma komornějším způsobem, leč ani tentokrát si mě úplně nezískal. Benzínem provoněný výlet do šedesátek tak pro mě představuje jen špičku hollywoodského řemesla, ale v hlavě se nijak hluboko neusadí.

    • 22.12.2019  11:36

    Tohohle Terminátora jsem chtěl vidět jako malej! Našlapaná akce, příjemně vyhrocené vztahy mezi postavami (které až na pár míst s Arnoldem dávají smysl) a návrat k poetice prvních dvou dílů – o moc lépe to asi dopadnout nemohlo. Oproti Genisys se navíc nejedná o zmatené vykrádání toho funkčního z minulosti, nýbrž se s většinou motivů smysluplně pracuje a Tim Miller předkládá notně renovovaný pohled na Terminátora, jak vypadá v roce 2019. Ústřední ženská trojka si vede velmi dobře při akci i povídání, Arnold s Gabrielem Lunou pak představují mlátičky z minulosti – a zatímco Arnie si svou nejslavnější roli s gustem zopakoval, Luna si v úloze "potuněného T-1000" vystačil s větším minimalismem. Adekvátní stopáž nabízí opravdu dostatek akce v různých prostředích a téměř vždy s dostatečným stylem, což je přesně to, co od Terminátora potřebujeme. Za mě tedy překvapivě velká spokojenost!

    • 22.12.2019  11:36

    Jakkoli leckdy žehráme na dobu sequelů, které se snaží pouze vytěžit funkční vzorec a o nic jiného se nepokoušejí, málokdy jsme svědky tak krystalicky čisté kopie jako u Zombielandu. Dvojka opravdu pouze bere prvky fungující z jedničky a obvykle se je ani nesnaží nikam posunout, jen jich divákovi naservíruje o něco víc. Takový přístup by se dal čekat u pokračování po dvou letech s cílem svézt se na vlně zájmu, tady se však dekáda odstupu od prvního dílu téměř neprojevila. Opět tedy dostaneme porci drcení nemrtvých lebek, hláškujícího (a roli si viditelně užívajícího) Harrelsona, uťáplého Eisenberga a nekompromisní Emmu Stone. Pouze Abigal Breslin o dekádu zjevně zestárla, a tak se hlavní linka točí kolem jejího dospívání a útěku z domova. Ovšem na logiku můžete i nyní zapomenout, většina chování postav nedává při bližším pohledu smysl, ale s tím si nelámala hlavu ani jednička. Rána jistoty je proto opravdovou sázkou na jistotu a spokojenost fanoušků prvního dílu – trochu více konverzačního humoru, propracovanější akce a pár příjemných cameo roliček. Nenadchne, ale vůbec neurazí.

    • 22.12.2019  11:35
    Blíženec (2019)
    ***

    Blíženec těžko uchvátí něčím jiným než technologií a i tam je to poměrně s otazníkem. Viděli jsme 3D verzi, v níž obraz pravděpodobně vypadá ještě digitálněji, ale místy už je ta počítačem vypulírovaná vizualita až přehnaná. Jak jsme čekali, oproti prvnímu traileru se opravdu podařilo mladší verzi Willa Smithe vyladit a lépe snad už vypadat ani nemohla. Rovněž řada bitek vypadá našláple a jinak celkem paběrkující fanoušci přímočaré akce si na své přijdou. Smith i Mary Elizabeth Winstead nemají těžkou práci, ale scenáristická křeč a prázdnota se ukazuje nejvíce u postavy Clivea Owena, jež nesmyslnost a příběhovou vyprázdněnost ztělesňuje zcela jasně. Jedná se o další akční trip po několika lokacích, ledabyle spojených rámcovým příběhem a do ztracena vyznívající snahou o zamyšlení nad lidskostí. Řemeslně snaživá, ale jinak zcela prázdná akční jednohubka.

    • 22.12.2019  11:32

    Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil.

    • 1.10.2019  17:35

    Fetiš. Tohle slovo uslyšíte ve spojení s Tarantinovou novinkou ještě hodněkrát. Autorova fascinace šedesátkami tentokrát bohužel převálcovala všechno ostatní, takže doba hippies, sledování televize a žití amerického snu je na ploše dvou a půl hodin vykreslována až příliš precizně. Na úrovni jednotlivých scén i celkového propojení paralelních linek totiž nevyznívá nijak světoborně, a to jak po stránce scénáře, tak ani filmařské grácie. Tarantino je samozřejmě dostatečně zkušený na to, aby diváckou pozornost udržet dokázal, přesto se nelze ubránit dojmu, že od něj prostě chceme víc. Tady se až v závěru dočkáme důkazu, že Tarantino stále dokáže bavit a překvapovat – a o to víc mrzí ta dlouhatánská doba předtím, věnovaná vykreslování hollywoodské mašinérie na způsob rozpačité coenovky Ave, Caesar. A to rozhodně není přirovnání, které bych v souvislosti s mým nejoblíbenějším režisérem chtěl používat...

    • 1.10.2019  17:35
    Joker (2019)
    ****

    Na jeden z největších hitů roku, jak by mohlo nadšení z Benátek předznamenat, to nakonec asi stačit nebude. I přesto je ale na Jokerovi řada věcí k pořádnému chválení. Co nikoho nepřekvapí, je samozřejmě fantastický Joaquin Phoenix v další ze svých chameleonských kreací. Stačí, aby se zlověstně díval do kamery a nic víc k navození děsivé atmosféry nepotřebujete. To naštěstí Todd Phillips pochopil, takže mu tuhle one-man show nekazí a pouze podbarvuje audiovizuálními hody, jak si hollywoodský spektákl žádá. Samotný příběh samozřejmě zrovna realistický není a psychologické vykreslení je sice jakž takž funkční, ale vcelku banální – chce se říct, že by se Evropa tématu chopila o poznání důsledněji. Výsledek je však vyvážený, řemeslo jde ruku v ruce s atmosférou i lehce sociálním poselstvím, přestože po promakanějších předchůdcích (hlavně Taxikářovi) pokukuje Joker trochu zespoda. Za mě však spokojenost a jedna z nejzajímavějších komiksovek (hehe) za dlouhou dobu.

    • 16.6.2019  14:34

    Sudé díly Mužů v černém zjevně dopadají o poznání hůř než ty liché. Nemastná neslaná kampaň nezvykle trefně odrážela výsledné kvality filmu, které jsou prostě zcela průměrné. Hemsworth a Tessa Thompson jsou sami o sobě fajn, ovšem chemie mezi nimi téměř vůbec nefunguje – což se projeví ještě výrazněji při vzpomínkách na agenty J a K. Neeson a Emma Thompson je přehrávají, ani oni však neudělají nic se scénářem, který je nejen docela tupý a zmatený, ale hlavně absolutně nudný! Digitální emzáci a tu a tam záblesk slušné akce spíše umocní, jak se většinu skoro dvouhodinové stopáže neděje nic zajímavého, a tak noví Muži v černém bohužel selhávají jako komedie i jako akční film. Nejedná se o zjevné béčko jako v případě druhého dílu, ani nekoukatelnou sračku, která člověka urazí; jen je tahle všemi směry šedivá novinka zcela zbytečná.

    • 16.6.2019  14:33

    Mohlo to být mnohem horší, přesto mě nenapadá moc důvodů, proč Temného fénixe někomu doporučit. Ano, závěrečná akce je určitě živelnější, barevnější a svižnější než digizrůdnosti z Apokalypsy a Zimmerova hudba stále ví, kdy na sebe upozornit. Přesto však příběh o jedné nadané mutantce, která si musí vyřešit traumata a ukočírovat své schopnosti, nepřináší zhola nic nového a x-menovskou mytologii v zásadě žádným dalším směrem neposouvá. Nezáživný příběh je navíc prošpikován připitomělými dialogy, které jako by vypadly z učebnice scenáristiky pro zvláštní školy. V pokusech o psychologické přesahy se však ukazuje překvapivá plochost postav stejně výrazně jako necharizmatičnost Sophie Turner. Na Fassbendera a spol. se sice pořád hezky kouká, ale jak jsem psal na začátku odstavce – vážně nevím, proč bych někoho na tohle posílal do kina. Zbytečnost.

    • 16.6.2019  14:32
    John Wick 3 (2019)
    ****

    Keanu Reeves pořád neumí běhat. Tenhle vjem vás bude provázet prvními mnoha minutami, které velmi stylově navazují na závěr dvojky. John Wick je na útěku, všichni mu jdou po krku a těžko říct, jak se z toho vyhrabe. I při pohledu na 130minutovou stopáž je však zřejmé, že mrtvol za sebou zanechá mnoho desítek; což se přesně také děje. Akce je opravdu požehnaně, místy sklouzává k repetitivnosti, ovšem nápadů mají Stahelski a spol. bezesporu pořád dost. Opět se dočkáme i prohloubení vhledu do absurdního světa plného rituálů, amuletů a pravidla dodržujících nájemných zabijáků. Věřím, že právě na téhle úrovni se bude lámat, jestli vám nový John Wick zaleze pod kůži, nebo ne – o akčních scénách, jejich propracované choreografii a výrazné stylizovanosti nikdo pochyby nemá, ale leckdo možná nemusí zkousnout hru, kterou tvůrci s divákem hrají. Je totiž nutné přestat přemýšlet, jak by takové univerzum mohlo reálně fungovat, a namísto toho si jeho neotřelý eklektický mix inspiračních zdrojů užívat. Divákovi je tak umožněn podobný zážitek jako samotným postavám – všichni musíme přistoupit na pravidla, abychom v tomto světě mohli fungovat. Fanoušky série trojka prostě nezklame.

    • 25.4.2019  15:52
    My (2019)
    ****

    Bezesporu talentovaný Jordan Peele neponechal nic náhodě a vytvořil ambicióznější pokračování Uteč, které se (minimálně ze zámořských pozic) velmi těžko strhává. Černošská rodina se silnou hlavní hrdinkou plus třídní sociální rovina navrch, kdyby to nestačilo – a není vlastně možné film odsoudit. Tím si Peele vytvořil výbornou pozici pro tepání do americké společnosti, čehož využívá naplno. Jeho alegorické zobrazení současných světových problémů je však natolik rozmáchlé a scenáristicky nevypiplané, až spoustu lidí rozhodně naštve a, co hůř, neuspokojí. Tepající hudba a atraktivní kamera využívající nápaditých průletů a pečlivých kompozic nenechají nikoho na pochybách, že technickou stránku si Peele pohlídal, a tak vizuál dokáže udržet pozornost i během těch několika těžko pochopitelných momentů, které jsou prostě absolutně nelogické – i když o přísnou realističnost tu jistě nešlo. Namísto toho nás Peele zavaluje dostatkem symboliky, dobře načasovaných zvratů a žánrového mixu, který ortodoxní fandy hororů ani tentokrát neuspokojí. Jakkoli tohle všechno ale zní podivně negativně, odcházel jsem spokojený, Peelovi fandím a podobně nestandardním produkcím dvojnásob. Ale v podstatě se nedá říct, nakolik vám zrovna tenhle kousek sedne a nakolik vás spíš naštve…

    • 25.4.2019  15:51
    Shazam! (2019)
    ***

    DC se v nedávné minulosti humor osvědčil více než co jiného, a tak je sázka na dětinskou komiksovku rozumná. Co však mohlo být infantilním Deadpoolem dlouhodobě strádajícího univerza, skončilo i v tomhle případě na půli cesty. Motivy důležitosti rodiny, problémy pěstounské výchovy, vznik superhrdinské mytologie, staré dobré sedmero smrtelných hříchů… Možností k rozehrání je spousta, ale všechny zůstávají dost nevyužity, a to bohužel na úkor prvoplánových vtípků. V jádru se tak jedná o zcela rutinní origin, snažící se zamotaným rodinným pozadím hlavního hrdiny zamaskovat svou obyčejnost. Jenže se to moc nedaří, a to obzvláště na úmorné ploše skoro dvou a čtvrt hodin. Shazam tedy rozhodně nevyužil svůj potenciál a i když se o naprostý průšvih nejedná, ke druhému zhlédnutí mě nedonutí ani Mark Strong v morpheovských brýlích.

    • 25.4.2019  15:50

    Produkt zabalen, odeslán a doručen. Uznávám, že to asi nešlo zakončit lépe a možná ani jinak, ale jako dramatické dílo na mě poslední Avengers příliš nefungovali. Produkční kvality jsou samozřejmě na absolutním vrcholu a vzhledem k pročištění bitevního pole Thanosovým lusknutím mají přeživší dostatek prostoru, aby (možná naposled) zavtipkovali a pomrkli na fanoušky, kteří s nimi trávili poslední dekádu. Fan servis je tudíž zcela naplněn a víc asi není potřeba chtít. Ovšem zatímco Infinity War fascinovalo schopností seskládat desítky postav do funkčního příběhu, Endgame jede hlavně na nostalgický pohon a na logiku dokonce zcela přiznaně kašle. Takže tu máme vcelku konzervativní závěr, ze kterého nadšením nehýkám, ale zcela ho uznávám.

    • 18.4.2019  16:11
    Spolu sami (studentský film) (2018)
    ****

    Zmatené, vysoce subjektivní výpovědi a střípky vzpomínek jsou pro toto poněkud opomíjené téma snad ideální formát. Podkres náladovou, impresionistickou animací dotváří intimní atmosféru, nesklouzávající k patosu. V součtu tedy nikterak převratný, avšak nápaditě a suverénně zpracovaný kraťas.

    • 8.3.2019  22:03
    Skleněný (2019)
    **

    Ach jo. I po špatných zahraničních ohlasech jsem doufal, věřil. Před pár dny jsem po druhém zhlédnutí docenil řadu narážek i provázanost s dalšími Shyamalanovými tématy v Rozpolceném, ale ani shovívavost mi v tomhle skleněném případě nepomohla. Nadějný úvod zabije ukecaná následná hodina, kde se nic nestane a dojde jen k přehršli nikam nevedoucích dialogů a herecké exhibice Jamese McAvoye, připomínající víc než co jiného WTF kolektiv Jona Lajoie. Zápletka se opět točí kolem zpochybňování superhrdinských schopností a vzájemného přetahování ústřední trojice, což se dalo čekat. Shyamalan se to rozhodl opepřit řadou zvratů, které však z velké části nedávají smysl a zcela nevhodně rozšiřují vesmír, v němž by se komorní příběh hrdinů a záporáků vlastně vyjímal lépe. Je to prostě škoda, poněvadž nuda střídá absurditu a ani snaživý divák se nedočká racionálně uspokojivých vysvětlení či alespoň emočně působivých scén. Spoustu zajímavých nápadů nelze Shyamalanovi odepřít, ale takové zpracování od tvůrce, co má za sebou víc než reklamu na tampony, je opravdu tristní.

    • 8.3.2019  22:03

    Přehnané obavy nejsou na místě. Rodriguez s Cameron adaptaci Ality nepokazili, přestože se primárně zaměřili na to, co je podle mě z nabízeného světa nejméně podstatné – krásný vizuál. Ten dává vzpomenout třeba na loňský Ready Player One či předloňského Valeriana a město tisíce planet. Takže si ony technické hody asi dokážete představit a právě ty ve spojitosti s povedenou akcí dokáží udržet pozornost i tehdy, kdy příběh viditelně skřípe. Což je docela často – proměnlivá motivace postav, občasná zkratkovitost, trošku nepochopitelná milostná linka i (záměrné) opomenutí spousty reálií potenciálně velmi zajímavého prostředí, to všechno může mrzet. Ta poslední poznámka podle všeho souvisí především s budováním otázek do pokračování, jehož budoucnost je však podle prvních tržeb hodně nejistá. Osobně bych si ho ale představit dokázal, takže Alitu mezi průšvihy určitě řadit nechci; nejen díky líbivému kabátku, ale i velmi příjemným hercům ve vedlejších rolích a nenásilně popové variaci na kyberpunk. Prostě docela v pohodě podívaná.

    • 8.3.2019  22:00

    Mise splněna. Ve zcela standardních marvelovských kulisách a příběhových šablonách se odvíjí prequel Avengers, který však má napojení na ostatní filmy z univerza jen zanedbatelné. I Marvel tak má svou Wonder Woman, čímž naplňuje kvóty i dobové požadavky. Je však nutno uznat, že ženskou linku netlačí úplně na sílu, a tak přestože motivy „buď sama sebou, poslouchej své emoce, máš na to, jsi žena“ nejsou přehlédnutelné, snímek bez problémů funguje i bez nich. Sledujeme tedy origin lišící se snad jen nezvyklým postavením v Marvel/Avengers univerzu a nenápadně dávající najevo, že ženská síla stála jak u zrodu této superhrdinské větve, tak i vysvětluje, proč bude stát na jejím konci. Kapitánka se ukazuje jako nejsilnější hrdinka celého tohoto světa, bohužel operující bez silnějších emocí a v příběhu prošpikovaném zbytečnými nesmysly. Ale vše je naštěstí dost barevné a produkčně zvládnuté, že dvě hodiny i tentokrát příjemně utečou. Jackson si pohláškoval, devadesátková hudba recyklovala funkční prvek ze Strážců Galaxie a po zhlédnutí budete ke své kočce přistupovat s několika obavami. Zvládnuté řemeslo, snědený popcorn a dostačující představení titulní hrdinky. Tak dík.

    • 28.12.2018  01:50
    Looper (2012)
    ****

    Po velkem ocekavani nakonec docela zklamani. Jako by se Johnson nemohl rozhodnout, co vlastne chce. Zacatek z postapo budoucnosti navnadi, pak se ale predstaveny svet vubec neresi a misto akcne-thrillerove nahanecky jde spise o rodinne drama s durazem na motivaci postav. Proc ne, ale nevyrovnane tempo a nepochopitelna rozharanost detailu (proc se Gordon-Levitt v trapne masce snazil tak krecovite napodobovat Willisuv projev, kdyz si pak ani nesjednoti dominantni ruku?) vysledny dojem srazeji. Akorat na pomezi mezi tremi a ctyrmi hvezdickami; nakonec davam vic za zcela neobhajitelnou radost ze solidni role pro Willise a napadite desive sceny z uvodu s mizenim udu. Takze potencial i napady videt jsou, ale s touhle premisou a herci toho slo vykresat mnohem vic.

    • 25.10.2018  18:05

    Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je.

    • 25.10.2018  18:04

    Šestáková romance v další iteraci, tentokrát pro 21. století. Produkčně samozřejmě všechno šlape a rád bych měl v tomhle filmu investované peníze, jelikož papírové předpoklady se vcelku naplnily. Cooper je jako režijní debutant sympatický a řemeslo se mu podařilo podchytit bez problémů. I před kamerou jeho jižanská variace na Johnnyho Cashe funguje, ještě zářivější hvězdou je však Lady Gaga, od níž bych tak procítěný výkon nečekal. Odehrála sice z nemalé míry svůj životní příběh, ale i to se dá koneckonců pokazit. Zámořští diváci (především tedy divačky) budou jistě spokojeni, ne nadarmo tenhle příběh slaví tolik úspěchů – americký sen a pořádná romantická limonádka, která však na ploše více než dvou hodin vinou své nepřekvapivosti místy docela nudí. Není to pro mě, uznávám kvality, ale už s tím nechci mít nic společného.

    • 25.10.2018  18:04

    Sázka na mravenčí jistotu a po těžkých Avengers humorný úkrok stranou. Komu vadil u jedničky humor, ještě častější než u jiných marvelovek, bude nespokojený i zde; navíc vtípky jsou poměrně repetitivní a spočívají v dohrávání trapnosti do konce a omílání měnících se velikostí. Pěkné, ale nepřekvapí. Totéž platí i pro akci, postavy a hlavně příběh, který spočívá ve zcela rutinním posílání postaviček na různá místa a plnění zbytečných úkolů. Neosudovost a uvolněnost může někomu vyhovovat, mě však spíš nudila. A tak navzdory tomu, že mám Rudda i Lilly docela rád, nemůžu druhého Ant-Mana s čistým svědomím doporučit, protože opravdu nevím, proč by ho měl někdo vidět. Dokonce i z hlediska kontinuity MCU se jedná o zcela vedlejší linii. Inu, svoje to vydělá a neurazí, ale mně tohle zase jednou prostě nestačí.

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9