Dupac

Zakončit v podstatě sitcom příslušnou poslední scénou, to chce rozhodně Koule. Postavičky zformované v předchozích dílech se ve finále mění na charaktery, které se lámou a vypovídají toho o národní povaze víc než zbytek seriálu o té brněnské.

- Mám s ním (dál) spát? - Mám spát ještě s někým dalším? - Nebo s nějakou další? A zajímá to někoho? Nějak se Terrence Malick k stáru vyprazdňuje. Losery hledající svoje místo ve světě vzal dávno čas, tady se hraje existenciální lifestylové drama, na které si každý z první herecké ligy rád udělá místo v diáři. Jenže nestačí vzít blog nějaké random mileniálky, Lubezkiho s kamerou, navštívit v backstagi Iggyho a Patti Smith a pak nadělat spoustu rychlých střihů. Vznikne z toho další variace na "To the Wonder", tady už ale opravdu jen pro režisérovy nejvěrnější.

Jako audiokniha, namluvená Oldřichem Kaiserem, to mohlo být skvělé. Vlastně každou scénu bych si v hlavě inscenoval jinak, než jak to udělal Menzel, který se zvláštním smyslem pro ironii obsadil do hlavní role malého Čecha, smýkaného dějinami, mdlého Rusa. Škoda, že se předlohy nemohl ujmout v době, kdy jeho největší tvůrčí vášní ještě nebylo šmírování prsíček a kamerové výlety pod sukýnku. 50 %

Říká se, že z hovna bič neupleteš, ale v podmínkách Marsu, s Mattem Damonem v kabině a Ridley Scottem ve velíně se můžou podařit brambory. Režisérova vize, která nás dokáže věrně přenést na Mars, Marťana pozvedává nad další líbivou variaci na Robinsona / Trosečníka. Bohužel klišovitost scénáře (hlavně NASA je podaná jako nějaká osmdesátková korporace) a okaté nadbíhání čínským kinodistributorům způsobují tvrdé přistání zpátky na Zem. Slabší 4 nebo ultrasilné tři, pořád se nemůžu rozhodnout.

Moje vstupenka do světa cinefilství.

Když už mají být útržky vzpomínek filmem, měly by mít nějaký oblouk, něco, co je drží pohromadě, že to není jenom změť hrubě sestříhaného materiálu. Ve svém domýšlivém sebeklamu, že právě tohle může být alegorií s příběhem Starého zákona, mi silně připomíná Aronofskyho "matku!".

matku! (!) by asi nikdo neměl sledovat sám pozdě zvečera (jako se to bohužel přihodilo mně). Ne snad proto, že by byla tak napínavá nebo strašidelná. Ale pokud to někdo z nejrůznějších důvodů vydrží do konce, měl by mít možnost s někým po skončení projekce sdílet hledání odpovědi na otázku - CO TO DO PRDELE MĚLO ZNAMENAT? A do debaty ideálně přizvat nějakého zarytého Aronofskyho fanouška, který bude tahat z rukávu paralely s biblickým příběhem, který zaslehl na tiskové konferenci pana režiséra v době premiéry filmu. Včetně půvabné scény z prádelny, kde Michelle Pfeiffer (jako "biblická Eva") mentoruje výběr spodního prádla "Matce Přírodě" Jennifer Lawrence. Až bude příště Aronofsky obcházet producenty s námětem na nový geniální film, mohl by předtím vyměnit nepravidelné navštěvování kurzů katechismu za nácvik měkkých dovedností - UMĚNÍ SEBEREFLEXE.

Pro mě představuje Láska samotářka totální vítězství hmoty nad duchem, tedy aspoň hmoty, kterou šikovní hairstylisti aplikovali na tehdejší vlasový porost Johna Travolty. Jeho blonďatý přeliv mě bavil mnohem víc než alkoholické pofňukávání s knížkou v ruce. Opravdu tohle stačí, aby se tolik lidí dojalo? No a Scarlett - jasně, všichni se na ni rádi díváme, ale herecky? Roztomilé, mírně nemotorné sedativum.

Původní Top Gun jsem nikdy nepovažoval za nějak zvlášť chytrý film, ale pro Cruise (a s velkou pravděpodobností i pro Tonyho Scotta) to musela být srdcovka, když to po letech uchopil takhle seriózně a se vší spektakulárností, která tomu patří. U Cruise v posledních letech vidím velký odstup od ostatních tím, jaká herecká a (hlavně) producentská persona to je a jaký respekt musí mít na place. Projevuje se to tím, že je ve svých posledních rolích naprostý solitér a těžko pohledat nějakou uvěřitelnou chemii s někým dalším. Tady tím trpí hlavně milostná linka s důstojně stárnoucí Jennifer Connely, která je tam trochu z povinnosti. Proto mě ze všeho nejvíc překvapila společná scéna s nemocným Valem Kilmerem, tam mi to oboustranný dojetí přijde naprosto nepředstíraný. O leteckých scénách se toho už napsalo hodně, přepokládám, že to ony tomuhle filmu vydělaly miliardy. Maverick je dokonalý produkt, kde je všechno naprosto správně, story, nostalgie po jedničce, řemeslo, triky, ... I míra scénáristické doslovnosti ("Máme za sebou první zázrak"...) odpovídá cílové skupině blockbusteru pro všechny. K dokonalosti tomu chybí jen jednorázový návrat Jima Abrahamse z režisérského důchodu, aby natočil Trojku.

Neobvyklá slepenina crazy podvodnické komedie, která je místy docela vtipná, s přepjatou love story dvou hochů k zulíbání, hraných privilegovanými hollywoodskými heterosexuálními (aspoň co vím) herci. Ale pokud je pro vás výzva ke kouření řešením pro extrémní situace, možná jste cílovka.