Je fakt smutné, když po shlédnutí filmu člověk zjistí, že to vše už věděl z pouhého traileru a film mu nedal nic navíc... zajímavé téma - a netvrdím, že bych čekala nějakou detailní zákulisní sondu z prostředí střediska vrcholového sportu - ale přeci jen jsem na film nešla kvůli nějakému "vlasatému fešákovi z tramvaje"... doping jakoby tam byl jen tak mimochodem/na okraji....
Bílá je špatná, z podstaty vinná, nespravedlivá, krutá a měla by se proto stydět... A je strašně "trendy" se k tomu otevřeně přiznat a 134 minut se sebebičovat... Čím víc veřejně, tím lépe.... A vzniklý film nemusí stát za nic, nemusí přinášet nic nového, ale několik nominací na sošky dostanete i tak... Svět přeci musí vidět, jak jsme náhle prozřeli a udělali tlustou čáru za minulostí....
Nezpochybňuji závažnost tématu, nespravedlnost, co se v té době děla. Jen mi způsob, jakým to tento film zprostředkovává, přišel dost tendenční a prvoplánový... Několik scén bylo silných, ale jako celek je pro mě osobně film pouhou agitkou, která zapadne stejně rychle jako se objevila...
Po zklamání z dánského Únosu jsem dost váhala, zda filmu na téma "piráti a Somálsko" dát ještě šanci, a od americké provenience jsem čekala i značnou dávku patosu.
Captain Phillips mě ale velmi příjemně překvapil. Tom Hanks byl skvělý. V průběhu filmu bylo celkem snadné vědět, jak to nakonec dopadne, ale i tak bylo sledování cesty, po které se k tomu konci dojde, dostatečně napínavé/zábavné...
Nutno dodat, že akademici se museli zbláznit, že se neobtěžovali tento film,ani Hankse za jeho realistický výkon nominovat. Ale téma pirátství kdesi v afrických vodách zřejmě pro Ameriku není tolik zajímavé a nepředstavuje tak velkou příležitost demonstrovat svou politickou korektnost a ubírat na svém pocitu "bílé kolektivní viny", jakou nabízí např. oněch neadekvátně oslavovaných 12 Years a Slave....
Silný příběh a velký potenciál pro intenzivní zážitek hlavně díky předloze Arnošta Lusitga.
Slušný hudební doprovod i kamera. Ten modrošedý odstín, který má velká část filmu, byl skvělý. Právě z téhle části díla (+ z postprodukcí vytvořeného vyhlazovacího tábora) nejlépe zaznívala ta hrůza a rozsah toho, co člověk sledoval.
Škoda jen, že ten, kdo měl na starost napsání dialogů, se nijak moc "nepředřel"-jsou toporné a bohužel i značně povrchní. A taky mi trohu kazilo atmosféru, že všechny postavy mluvily čistou češtinou - ať už šlo v ději o Němce, Francouze aj.
V celkovém hodnocení je ale pro mě osobně Colette filmem, který je velmi zdařilý a na to, kolikrát už téma šoa bylo zpracováno, je nepochybně i originální.
Fascinující dokument, jenž poutavým způsobem vypráví nejen o výtvarném umění... Spojuje umění s historií, ale např. i s neurobiologií a dalšími vědeckými oblastmi... A ani přes tolik faktů a vědy se z toho nestala nudná přednáška, co člověka ubije již po prvním dílu... BBC prostě na tomto poli nemá konkurenci...
Trpíte-li nedostatkem testosteronu, pak toto je zaručeně ta nejsilnější substituční terapie, jakou si lze představit... I tak ale.... První polovina byla hodně dobrá, celkem vtipná (máte-li rádi sarkasmus hrubého zrna)... V druhé polovině mi to bohužel už přišlo jako příliš velká křeč, takže v konečném výsledku je to pro mě film, ke kterému se sotva kdy vrátím...
Nurse Jackie je podle mě naprosto vynikající - hlavně tím specifickým, morbidním humorem a výkonem Edie Falco... Pohled na profesi sestry i na situaci tak, jak to vidí Jackie se při letmém, laickém pohledu na první pohled může zdát nereálný, ale situace i prostředí jsou zachyceny celkem věrohodně... nepochybně lépe (a bez méně klišé či příkras) než v Chicago Hope.... Tohle mě prostě vtáhlo hned od prvního dílu a už nepustilo....
Musím říct, že jakoby mi v tom filmu pořád něco chybělo.... Tři příběhy, které se neprotnou, a jejichž nejen konec, ale i průběh je opravdu jen pro silné povahy... Ale i přes ten obsah mě za celou dobu film nedokázal vtáhnout tak, jak bych čekala.. Chyběla mi v tom ona dusně severská atmosféra - celé je to ztvárněné s nepatřičnou lehkostí, jakoby vlastně ani nešlo o nic až tak strašného... Na můj vkus je to předkládáno z příliš velké dálky.... A ono emoční, nedýchatelné dusno na mě padlo až poté, co jsem si film přehrávala v hlavě....
Ať se dívám, jak se dívám, žádnou psychologii nebo skutečné drama v tom nevidím... Troška té terapie ve filmech mi nijak zvlášť nevadí, ale ani to tento film nenabízí. Není o terapii, není ani o "bláznech"... Tento film je o ničem - prázdná, přefouknutá bublina, které si člověk všimne jen díky PR, a která splaskne po několika prvních minutách..
Beard Team USA?!?!... Sorry, guys, ale to je stejný děs, jak ti dva v lázních nebo jako produkt Fresh Balls........ No, je pravda, že spíš než hloubavý dokument o maskulinitě jde o 83 minutový vtip na téma muži (no offense....:)
Zejména z počátku poněkud těžkopádný film, ale i přesto hodně dobré a nepochybně i realistické ztvárnění politické špíny a prostředí, kde manipulace čeká na každém rohu.... To vše v dánském stylu....
Nemám v sobě asi toho "pravého amerického ducha", a tedy tento filmový počin nemohu označit jinak než za celkem zbytečný.... historicky nepochybně velké téma, ale zde je podáno způsobem, který někdo jako já, kdo není Američanem hrdým na svou historii, nemůže docenit... Začínám mít pocit, že se ze Stevena na stará kolena stává pěkný suchar.....
Nesporně zajímavý náměť i osa příběhu... ale to zpracování - otřesné.... takže nakonec jediné, co si z toho odnáším je pár fascinujících poznatků o americkém zdravotnictví... kluci a holky tam za velkou louží jsou takoví borci, že transplantaci srdce zvládne tým 2 chirurgů a 1 sestry... a co víc - všichni jsou tam tak sterilní, že vlastně už ani sterilní prostředí na sále nepotřebují - chirurg si v průběhu operace sundá masku, ale pak klidně pokračuje dál, a civilové se tam prochází jen tak... (nejspíš by Jessica Alba nebyla dost "sexy" v čepici a masce... no a to, že mimotělní oběh jim běží jen tak sám, a životní funkce dokáží sledovat bez elektrod-takže asi telepatií?! fakt borci!!!! proboha, to si filmaři nemohli zaplatit nějakého střízlivého konzultanta, aby ta operace vypadala aspoň trochu reálně?!
Tenhle film je jedna velká promarněná příležitost... ale tak s posilvestrovskou kocovinou se to přežít dá....
Balzám na duši... neumím to popsat, jde o druh filmu, který asi každý musí vidět a prožít sám, pokud ho témata života a jeho konečnosti zajímají... audiovizuální stránka dokonale sedí k obsahu... film plyne jakoby pomalu a ano, chvílemi je smrštěn na pouhé hraní si se slovy o umírání, ale já osobně jsem si v tom určitou hloubku našla... doporučuji zažít....
Příběh i jeho zakončení jsou sice průměrné a hodně průhledné, ale ty jemné detaily kolem z tohoto filmu činí příjemnou, netuctovou podívanou. Ať již jde o úvodní zdařilé proběhnutí seznámení a 7 let vztahu, nebo (a to především) o "prudící" Jung-In nebo o nanicovatého manžílka...
Než jsem stihla zjistit, že film začal, tak..... no, pěkně mě zas ti Seveřani dostali.... pravda, uvítala bych výraznější gradaci a poněkud jiné zakončení, ale i tak to stojí za to...
Po celou dobu jsem poletovala mezi "wow, to je přesné a trefné" a mezi "proboha, proč se na to ještě vůbec dívám"... ale musím říct, že celkově jde o film, který za shlédnutí stojí... zejména ty pasáže s přechodem od jednoho despoty k druhému v rouchu řečí o demokracii mě dostaly... Satira opravdu hodně hořká, ale nepochybně povedená...
Velmi slibné téma, ale bohužel pohřbené... Po valnou většinu filmu byla zobrazená verze Idi Amina jen hodně slabým odvarem historické reality... Přišlo mi to, jak exotická dovolená v jeho palácích - a Idi Amin super hostitel a vlastně neškodný chlápek... Poslední třetina filmu se to sice snažila nepatrně poupravit, ale i tak to bylo plytké... asi jako pustit veselou domorodou hudbu a jen tak mimochodem říct, že pan řezník z Kampaly měl na svědomí 300,000 lidí...
Jednoznačně ale vyzdvihuji výkon Foresta Whitakera - zahrál to fakt brilantně, včetně onoho akcentu... pro mě to byl právě on a jeho výkon, kdo pro mě udělal jinak ne moc zdařilý film tím, na co se dá podívat i víckrát než jednou....
Jessica Chastain byla skvělá, ale kromě ní mi tento film nenabídl nic nového, zvláštního nebo hodného delší pozornosti.... Prostě jen jeden z mnoha průhledných, "dojemných" příběhů ve stylu Hallmark Channel....
Film je hodně laciný, prázdný a s klidným srdcem zapomenutelný, ale jak jsem se na to tak dívala, tak jakkoli tady u nás nadáváme na zdravotnictví, pořád jsme na tom vlastně hodně dobře...
Tak trefné a výstižné, až z toho mrazí... Hodně dlouho mě něco tak nepobavilo.... Skvělý černý humor... A ano, i já jsem sebe samotnou několikrát ve filmu zahlédla... Pro mě osobně nejlepší polský film, co jsem dosud shlédla....
Mé hodnocení patří ani ne tak pořadu, ale tomu, co zobrazuje.... každopádně Sugar Bear-toho bych tedy fakt chtěla mít doma...na druhou stranu pro June se třemi čtyřmi bradami a uhnívajícím forklift toe (a o IQ ani nemluvě) je on vlastně až moc dobrý... kombinace fascinace a znechucení.... a u másla s kečupem mě fakt přešel hlad....
Ne že by mi to místy nedrásalo nervy, ale od severského zpracování takto těžkého námětu bych čekala přeci jen mnohem víc... Výborné herecké výkony jen těžko mohou vykompenzovat díry ve scénáři a v rádoby pokusu o zvrat... chápu, že se vše točí okolo Henrika a v zásadě nic proti tomu, ale o věnovat o trochu více prostoru dceři by podle mě dost pomohlo ke komplexnosti sdělení....
Hodně dobře vykreslené prostředí i koloběh pouliční kriminality... Bez přikrášlování, bez moralizování nebo podsouvání laciných řešení či klišé... Vše s hudebním doprovodem od Plan B, který k tomu sedí dokonale... Čekala jsem jen další tuctový film na téma gangy, drogy, násilí atd., ale toto pro mě tedy bylo velmi příjemné překvapení...
Nejprve mi chvíli trvalo, než mě to chytlo... Pak jsem si to začala náramně užívat... jenže když namísto Nathana nastoupil otravný, otřesný Rudy, a Kelly začala ztrácet na své dokonalé ostrosti, a navíc už ani v samotném příběhu nezbylo nic z onoho slibného začátku, tak mě to přestávalo bavit... Jakoby to kouzlo zmizelo stejně rychle, jako přišlo... na konci třetí série zbyla už jen ten super anglický dialekt, což je pro mě ale příliš málo na to, abych dala šanci blížící se 4. sérii...
V drtivé většině případů mám ve zvyku filmy shlédnout až do konce, ať jsou jakékoli... Tady mě to ale stálo až příliš přemáhání.... Filmový "zážitek", na který s klidem a ráda zapomenu...
Velmi průměrný, ničím neohromující počin Clinta Eastwooda... zejména v pasážích, které se přímo nezabývaly rugby, to byla místa až kýčovitá idylka... po takřka půlstoletí apartheidu jsou najednou všichni tak odpouštějící, shovívaví a moudří... vypadá to tak skvěle, až je jasné, že to Clint značně přibarvil...
Viděla jsem nejprve americký remake, takže jsem se neubránila srovnávání... a musím říct, že překvapivě se mi líbil víc právě remake... tady v dánském originále mi to celé přišlo tak nějak křečovité, herecké výkony toporné a hlavně mě neskutečně iritoval způsob pojetí kamery...
Moje komentáře
Fair Play (2014)
Je fakt smutné, když po shlédnutí filmu člověk zjistí, že to vše už věděl z pouhého traileru a film mu nedal nic navíc... zajímavé téma - a netvrdím, že bych čekala nějakou detailní zákulisní sondu z prostředí střediska vrcholového sportu - ale přeci jen jsem na film nešla kvůli nějakému "vlasatému fešákovi z tramvaje"... doping jakoby tam byl jen tak mimochodem/na okraji....
12 let v řetězech (2013)
Bílá je špatná, z podstaty vinná, nespravedlivá, krutá a měla by se proto stydět... A je strašně "trendy" se k tomu otevřeně přiznat a 134 minut se sebebičovat... Čím víc veřejně, tím lépe.... A vzniklý film nemusí stát za nic, nemusí přinášet nic nového, ale několik nominací na sošky dostanete i tak... Svět přeci musí vidět, jak jsme náhle prozřeli a udělali tlustou čáru za minulostí.... Nezpochybňuji závažnost tématu, nespravedlnost, co se v té době děla. Jen mi způsob, jakým to tento film zprostředkovává, přišel dost tendenční a prvoplánový... Několik scén bylo silných, ale jako celek je pro mě osobně film pouhou agitkou, která zapadne stejně rychle jako se objevila...
Kapitán Phillips (2013)
Po zklamání z dánského Únosu jsem dost váhala, zda filmu na téma "piráti a Somálsko" dát ještě šanci, a od americké provenience jsem čekala i značnou dávku patosu. Captain Phillips mě ale velmi příjemně překvapil. Tom Hanks byl skvělý. V průběhu filmu bylo celkem snadné vědět, jak to nakonec dopadne, ale i tak bylo sledování cesty, po které se k tomu konci dojde, dostatečně napínavé/zábavné... Nutno dodat, že akademici se museli zbláznit, že se neobtěžovali tento film,ani Hankse za jeho realistický výkon nominovat. Ale téma pirátství kdesi v afrických vodách zřejmě pro Ameriku není tolik zajímavé a nepředstavuje tak velkou příležitost demonstrovat svou politickou korektnost a ubírat na svém pocitu "bílé kolektivní viny", jakou nabízí např. oněch neadekvátně oslavovaných 12 Years a Slave....
Colette (2013)
Silný příběh a velký potenciál pro intenzivní zážitek hlavně díky předloze Arnošta Lusitga. Slušný hudební doprovod i kamera. Ten modrošedý odstín, který má velká část filmu, byl skvělý. Právě z téhle části díla (+ z postprodukcí vytvořeného vyhlazovacího tábora) nejlépe zaznívala ta hrůza a rozsah toho, co člověk sledoval. Škoda jen, že ten, kdo měl na starost napsání dialogů, se nijak moc "nepředřel"-jsou toporné a bohužel i značně povrchní. A taky mi trohu kazilo atmosféru, že všechny postavy mluvily čistou češtinou - ať už šlo v ději o Němce, Francouze aj. V celkovém hodnocení je ale pro mě osobně Colette filmem, který je velmi zdařilý a na to, kolikrát už téma šoa bylo zpracováno, je nepochybně i originální.
Jak umění utvářelo svět (TV seriál) (2005)
Fascinující dokument, jenž poutavým způsobem vypráví nejen o výtvarném umění... Spojuje umění s historií, ale např. i s neurobiologií a dalšími vědeckými oblastmi... A ani přes tolik faktů a vědy se z toho nestala nudná přednáška, co člověka ubije již po prvním dílu... BBC prostě na tomto poli nemá konkurenci...
Pot a krev (2013)
Trpíte-li nedostatkem testosteronu, pak toto je zaručeně ta nejsilnější substituční terapie, jakou si lze představit... I tak ale.... První polovina byla hodně dobrá, celkem vtipná (máte-li rádi sarkasmus hrubého zrna)... V druhé polovině mi to bohužel už přišlo jako příliš velká křeč, takže v konečném výsledku je to pro mě film, ke kterému se sotva kdy vrátím...
Sestřička Jackie (TV seriál) (2009)
Nurse Jackie je podle mě naprosto vynikající - hlavně tím specifickým, morbidním humorem a výkonem Edie Falco... Pohled na profesi sestry i na situaci tak, jak to vidí Jackie se při letmém, laickém pohledu na první pohled může zdát nereálný, ale situace i prostředí jsou zachyceny celkem věrohodně... nepochybně lépe (a bez méně klišé či příkras) než v Chicago Hope.... Tohle mě prostě vtáhlo hned od prvního dílu a už nepustilo....
Mistr (2012)
Ryze subjektivní a emotivní hodnocení bych v tomto případě shrnula do slov: Master of boredom... nějak mě to poselství filmu úplně minulo....
90 minut (2012)
Musím říct, že jakoby mi v tom filmu pořád něco chybělo.... Tři příběhy, které se neprotnou, a jejichž nejen konec, ale i průběh je opravdu jen pro silné povahy... Ale i přes ten obsah mě za celou dobu film nedokázal vtáhnout tak, jak bych čekala.. Chyběla mi v tom ona dusně severská atmosféra - celé je to ztvárněné s nepatřičnou lehkostí, jakoby vlastně ani nešlo o nic až tak strašného... Na můj vkus je to předkládáno z příliš velké dálky.... A ono emoční, nedýchatelné dusno na mě padlo až poté, co jsem si film přehrávala v hlavě....
Terapie láskou (2012)
Ať se dívám, jak se dívám, žádnou psychologii nebo skutečné drama v tom nevidím... Troška té terapie ve filmech mi nijak zvlášť nevadí, ale ani to tento film nenabízí. Není o terapii, není ani o "bláznech"... Tento film je o ničem - prázdná, přefouknutá bublina, které si člověk všimne jen díky PR, a která splaskne po několika prvních minutách..
Mansome (2012)
Beard Team USA?!?!... Sorry, guys, ale to je stejný děs, jak ti dva v lázních nebo jako produkt Fresh Balls........ No, je pravda, že spíš než hloubavý dokument o maskulinitě jde o 83 minutový vtip na téma muži (no offense....:)
Královská hra (2004)
Zejména z počátku poněkud těžkopádný film, ale i přesto hodně dobré a nepochybně i realistické ztvárnění politické špíny a prostředí, kde manipulace čeká na každém rohu.... To vše v dánském stylu....
Lincoln (2012)
Nemám v sobě asi toho "pravého amerického ducha", a tedy tento filmový počin nemohu označit jinak než za celkem zbytečný.... historicky nepochybně velké téma, ale zde je podáno způsobem, který někdo jako já, kdo není Američanem hrdým na svou historii, nemůže docenit... Začínám mít pocit, že se ze Stevena na stará kolena stává pěkný suchar.....
Probuzení (2007)
Nesporně zajímavý náměť i osa příběhu... ale to zpracování - otřesné.... takže nakonec jediné, co si z toho odnáším je pár fascinujících poznatků o americkém zdravotnictví... kluci a holky tam za velkou louží jsou takoví borci, že transplantaci srdce zvládne tým 2 chirurgů a 1 sestry... a co víc - všichni jsou tam tak sterilní, že vlastně už ani sterilní prostředí na sále nepotřebují - chirurg si v průběhu operace sundá masku, ale pak klidně pokračuje dál, a civilové se tam prochází jen tak... (nejspíš by Jessica Alba nebyla dost "sexy" v čepici a masce... no a to, že mimotělní oběh jim běží jen tak sám, a životní funkce dokáží sledovat bez elektrod-takže asi telepatií?! fakt borci!!!! proboha, to si filmaři nemohli zaplatit nějakého střízlivého konzultanta, aby ta operace vypadala aspoň trochu reálně?! Tenhle film je jedna velká promarněná příležitost... ale tak s posilvestrovskou kocovinou se to přežít dá....
Po smrti (2008)
Balzám na duši... neumím to popsat, jde o druh filmu, který asi každý musí vidět a prožít sám, pokud ho témata života a jeho konečnosti zajímají... audiovizuální stránka dokonale sedí k obsahu... film plyne jakoby pomalu a ano, chvílemi je smrštěn na pouhé hraní si se slovy o umírání, ale já osobně jsem si v tom určitou hloubku našla... doporučuji zažít....
Nae anaeui modeun geot (2012)
Příběh i jeho zakončení jsou sice průměrné a hodně průhledné, ale ty jemné detaily kolem z tohoto filmu činí příjemnou, netuctovou podívanou. Ať již jde o úvodní zdařilé proběhnutí seznámení a 7 let vztahu, nebo (a to především) o "prudící" Jung-In nebo o nanicovatého manžílka...
Stockholm East (2011)
Než jsem stihla zjistit, že film začal, tak..... no, pěkně mě zas ti Seveřani dostali.... pravda, uvítala bych výraznější gradaci a poněkud jiné zakončení, ale i tak to stojí za to...
Země slepých (2006)
Po celou dobu jsem poletovala mezi "wow, to je přesné a trefné" a mezi "proboha, proč se na to ještě vůbec dívám"... ale musím říct, že celkově jde o film, který za shlédnutí stojí... zejména ty pasáže s přechodem od jednoho despoty k druhému v rouchu řečí o demokracii mě dostaly... Satira opravdu hodně hořká, ale nepochybně povedená...
Ratatouille (2007)
Po Mary and Max zaručeně můj nejoblíbenější animák... Diamant....
Poslední skotský král (2006)
Velmi slibné téma, ale bohužel pohřbené... Po valnou většinu filmu byla zobrazená verze Idi Amina jen hodně slabým odvarem historické reality... Přišlo mi to, jak exotická dovolená v jeho palácích - a Idi Amin super hostitel a vlastně neškodný chlápek... Poslední třetina filmu se to sice snažila nepatrně poupravit, ale i tak to bylo plytké... asi jako pustit veselou domorodou hudbu a jen tak mimochodem říct, že pan řezník z Kampaly měl na svědomí 300,000 lidí... Jednoznačně ale vyzdvihuji výkon Foresta Whitakera - zahrál to fakt brilantně, včetně onoho akcentu... pro mě to byl právě on a jeho výkon, kdo pro mě udělal jinak ne moc zdařilý film tím, na co se dá podívat i víckrát než jednou....
Jolene (2008)
Jessica Chastain byla skvělá, ale kromě ní mi tento film nenabídl nic nového, zvláštního nebo hodného delší pozornosti.... Prostě jen jeden z mnoha průhledných, "dojemných" příběhů ve stylu Hallmark Channel....
John Q. (2002)
Film je hodně laciný, prázdný a s klidným srdcem zapomenutelný, ale jak jsem se na to tak dívala, tak jakkoli tady u nás nadáváme na zdravotnictví, pořád jsme na tom vlastně hodně dobře...
Den cvoka (2002)
Tak trefné a výstižné, až z toho mrazí... Hodně dlouho mě něco tak nepobavilo.... Skvělý černý humor... A ano, i já jsem sebe samotnou několikrát ve filmu zahlédla... Pro mě osobně nejlepší polský film, co jsem dosud shlédla....
Here Comes Honey Boo Boo (TV pořad) (2012)
odpad!Mé hodnocení patří ani ne tak pořadu, ale tomu, co zobrazuje.... každopádně Sugar Bear-toho bych tedy fakt chtěla mít doma...na druhou stranu pro June se třemi čtyřmi bradami a uhnívajícím forklift toe (a o IQ ani nemluvě) je on vlastně až moc dobrý... kombinace fascinace a znechucení.... a u másla s kečupem mě fakt přešel hlad....
Obviněný (2005)
Ne že by mi to místy nedrásalo nervy, ale od severského zpracování takto těžkého námětu bych čekala přeci jen mnohem víc... Výborné herecké výkony jen těžko mohou vykompenzovat díry ve scénáři a v rádoby pokusu o zvrat... chápu, že se vše točí okolo Henrika a v zásadě nic proti tomu, ale o věnovat o trochu více prostoru dceři by podle mě dost pomohlo ke komplexnosti sdělení....
Ill Manors (2012)
Hodně dobře vykreslené prostředí i koloběh pouliční kriminality... Bez přikrášlování, bez moralizování nebo podsouvání laciných řešení či klišé... Vše s hudebním doprovodem od Plan B, který k tomu sedí dokonale... Čekala jsem jen další tuctový film na téma gangy, drogy, násilí atd., ale toto pro mě tedy bylo velmi příjemné překvapení...
Misfits: Zmetci (TV seriál) (2009)
Nejprve mi chvíli trvalo, než mě to chytlo... Pak jsem si to začala náramně užívat... jenže když namísto Nathana nastoupil otravný, otřesný Rudy, a Kelly začala ztrácet na své dokonalé ostrosti, a navíc už ani v samotném příběhu nezbylo nic z onoho slibného začátku, tak mě to přestávalo bavit... Jakoby to kouzlo zmizelo stejně rychle, jako přišlo... na konci třetí série zbyla už jen ten super anglický dialekt, což je pro mě ale příliš málo na to, abych dala šanci blížící se 4. sérii...
Probudím se včera (2012)
odpad!V drtivé většině případů mám ve zvyku filmy shlédnout až do konce, ať jsou jakékoli... Tady mě to ale stálo až příliš přemáhání.... Filmový "zážitek", na který s klidem a ráda zapomenu...
Invictus: Neporažený (2009)
Velmi průměrný, ničím neohromující počin Clinta Eastwooda... zejména v pasážích, které se přímo nezabývaly rugby, to byla místa až kýčovitá idylka... po takřka půlstoletí apartheidu jsou najednou všichni tak odpouštějící, shovívaví a moudří... vypadá to tak skvěle, až je jasné, že to Clint značně přibarvil...
Bratři (2004)
Viděla jsem nejprve americký remake, takže jsem se neubránila srovnávání... a musím říct, že překvapivě se mi líbil víc právě remake... tady v dánském originále mi to celé přišlo tak nějak křečovité, herecké výkony toporné a hlavně mě neskutečně iritoval způsob pojetí kamery...