smrt.ka

Skvělej film - a to nejen na svou dobu! Dlouhý to je sice sakra hodně, ale ono se nedá nic vystřihnout, a pokud se nedá, tak to tak má být, a pokud je každá z těch scén skvělá a baví, tak to je geniální věc potom asi. Gable a Leighová - ó bože, ti člověka chytnou. Mnohovrstevnatý moderní příběh s úžasně napsanými nejednoznačnými postavami. Miluju to a nevim proč. Můj nejoblíbenější film je olejáři z devatenáctýho století a teď tohle, čtyřhodinový opus z období války S proti J, nechápu, nepoznávám se. Výbornej film.

"Otevřená studie ženské sexuality"? Vážně? Provokace? Opravdu? A o čem to vlastně bylo? Možná jsem viděla moc trailerů a fotek před návštěvou kina, ale co zajímavýho a hlubokýho se tam teda událo? Přednáška o Bachovi? Citace Poea? Rozumy pana psychoterapeuta a sentimentálního Žida? Ale ne, film provokuje, jistě, jenom jinak, než jsem čekala.

Dost mizernej začátek (herecky i v dialozích), ale pak to dostalo drajv a herci byli skvělí. Oseňuji sázku na realismus a výběr netrdičního námětu i zpracování. Milé překvapení. Plakát je ale děsnej, to my moc neumíme...

Bylo to bohužel zoufale obyčejný, plný klišé (alespoň na konci si mohli odpustit ty housle, obraz sám splnil vrchovatě povinnou dávku patosu). A vlastně ani nevidím důvod proč takový film natočit. Kromě toho vyprávět něčí osud. Ale proč takhle přiměřeně, nudně a konvenčně, obzvlášť s přihlédnutím k hlavní postavě a prostředí.

To teda bylo bohužel tak blbý! Každej, kdo někdy viděl Sunset Boulevard se musí téhle dost nešikovné hře na noir pousmát. Myslím. Na to, jak poměrně nezajímavý a mdlý příběh máme rozšifrovat je to příliš dlouhé. Na to jak dobré obsazení film má film nijak nevyniká ani po herecké stránce. Na to, že má jít o noir, je to málo (nebo vůbec) tajemné, napínavé, strašidelné, osudové, smyslné. Hartnett pro mě nemá asi dostatek charismatu, aby mě jako hlavní postava a vypravěč celý ty dvě hodiny dostatečně zajímal - kromě toho po scenáristické stránce není vlastně nijak zvlášť zajímavý - není ani dost chytrý, ani dost zmatený, spíš si tak pluje jak mýdlová bublina po vodě a až když narazí na nějakou překážku, ptá se a jedná. Postava mé jinak oblíbené Hilary Swank je spíše vulgární a ubohá než nedostupná, osudová a nepředvídatelná. Scarlett mě potěšila v druhý půlce, v tý první mi přišlo, že se spíš usmívá a snaží vypadat dobře v určitým úhlu před kamerou, než aby hrála. A Eckhart? No dobrý. Ale ta jeho osudová scéna byla průšvih. Takhle blbě se nechat zabít, když na něj parťák řve: za tebou! To bych si dala větší bacha snad i já.

Velmi nevšední a intimní portrét jedné rodiny poté, co odešla "hlava rodiny". Trochu jako Třeštíková, ale z pohledu zevnitř.

Dokument, který provokuje velkým množstvím otázek. Dokument, který sleduje dvě výstřední osobnosti, které mě bavilo pozorovat. Dala bych si to ráda ještě jednou!

Líbí se mi ten plakát. Sama scéna, ze které pochází fotografie ovšem nikoli.

Je to jako učebnice dějepisu. Dialogy plné citátů a "moudrých slov". Klišé, klišé a zase klišé. Tuctová kamera. Make-up na čele pana Beneše. Nikdy jsem neviděla Fingera hrát tak těžkopádně. Není to zábavné, neodhaluje to nic nového, nemá to pražádný smysl. Alespoň pro mě ne. Tak teda proč vlastně? Jak řekla moje kamarádka: Spíš je to kulka pro diváka.

Ono by to možná fungovalo jako to Moulin Rouge, ovšem kdyby tam bylo buď víc té "duše" nebo alespoň víc humoru (tady - na rozdíl od MR - není téměř žádný). Výborná kniha zpracovaná sice svědomitě, ale je to všechno vlastně nějak plytké. V každém záběru je v podstatě přítomno více režisérovo ego než příběh. Některé fajnové motivy jsou dle mého nedotažené (třeba podobnost zlaté "mládeže" 20. let a způsobu jejich života s tím naším - to si člověk musí přeinterpretovat, úplně to v tom filmu přece není...Hudba skvělá, stylizace nápaditá, herci dobří, ale celý to přesto působí jako takovej uřvanej cirkus, pouťová atrakce, naleštěný patos, rychlá jízda na horský dráze bez hlubších zapamatovatelných míst. Lesk a zlato a remaky skvělých popových písniček. Ale to je málo.