Ant

AC/DC je úžasná skupina, ale živé záznamy jejich koncertů jsou někdy opravdu ubíjející.

Krásný film s ještě krásnějším poselstvím. Psychologické drama rozjímající nad poutem mezi rodiči a dětmi, odpuštěním, samotou. Brad Pitt mi zlomil srdce. Tichá emocionální bouře, kterou si Roy prochází a moment, kdy to ze sebe dostane ven a konečně se nadechne, je neskutečně katarzní sledovat. Film to není krásný jen po příběhové stránce, ale taky estetické. Každý záběr na Marsu mi bral dech. Zvláště ve spojení s nadpozemskou hudbou Maxe Richtera. Scénář není plný žádných velkých slov. Řekne právě to, co musí. Někdy ta nejjednodušší slova jsou ta nejdojemnější. Na poselství tohoto filmu budu myslet ještě dlouho. "You didn't fail. Now we know that we're all we've got."

Skvělý scénář a herecký koncert obou představitelů.

Jestli jsem dvojce dala 4*, tak první díl si tutově zaslouží 5*. Výborná ústřední postava, poutavý příběh, evropské neokoukané lokace, sbírka skvělých herců - perfektní zábava.

To mě zase jeden film zaskočil. Agora není ani tak antický velkofilm, jako spíš komorní drama zasazené do pozdního starověku. O to víc pak vynikne silný příběh o skutečné ženě, kterou s velkým nasazením ztvárnila Rachel Weisz. Malou vadou na kráse jsou lehce neopracované postavy. Naopak hudba, kulisy, herci a mrazivá atmosféra v některých scénách mi asi nedají spát. Mimořádný film nejen proto, že se soustředí na poměrně opomíjené události, ale i proto jak dokáže být v jednu chvíli syrový a znepokojující, a v druhou dojemný a poetický.

Výborný dokument o nejstarší historii Británie, kdy UK ještě nebylo ostrovem a rozhodně ne jednou z evropských velmocí. Pravěk nikdy nepatřil mezi mé dějepisné koníčky, ale Neil Oliver mě dokázal svým nadšeneckým přístupem v každém díle tak strhnout, že jsem byla ohromena každou další lebkou a šípem, které se na obrazovce ukázaly. Strhující dokument o tématu, který mě ve škole vždy spolehlivě uspal.

Když si představím, jaký kolem toho tvůrci dělali humbuk a tajnosti, a jaká je to nakonec nezajímavá a nudná blbost, tam mi to hlava opravdu nebere. Neskutečně špatný scénář, trapné herecké výkony a hudba, která není dobrá ani do druhořadého seriálu. Atmosféry z původního seriálu tady není ani co by se za nehet vlezlo. Taky co by tam dělala, když samotný příběh nemá absolutně co nabídnout. Jedno z největších zklamání roku.

Typicky po anglicku sympatický film o druhých šancích. Je to sice drama, ale je fajn, že mají mnohé scény vtipný podtext. Obsazení je výborné. Jessica Brown Findlay se předvedla jako všestranná herečka a celý film si krade pro sebe. Ačkoli ani Felicity Jones se tu neztratí. Film, který mi udělal vážně velkou radost. 8/10

Popravdě řečeno nějak nevím, co si mám o tomto filmu myslet. Celková zápletka je hodně jednoduchá a některé postavy - především Helen a Joe - mi přijdou až příliš dobově stereotypní. Největší problém mám ale s postavou Alberta. Během celého filmu jsem nedokázala zjistit, co je vlastně jeho problém. Je transsexuál nebo se jen snaží uniknout realitě doby, ve které žije? A ačkoli je jeho postava tragická, tak jsem mu nedokázala přijít na chuť, protože byl v jistém ohledu stejně bezohledný jako zbytek postav. Tuhle šedivost většinou vítám, ale tady mi to prostě nesedlo. Herecké výkony jsou samozřejmě výborné, i když Close na Oscara nevidím. Film je každopádně natočený s velkým citem a řadím ho tak do lehkého nadprůměru. 7/10

Burton pokračuje ve své jízdě napříč kýčovitými filmy s cáklými postavičkami, které už ale absolutně nevzbuzují žádný úžas. Pakt s Disneym to jen potvrzuje. Depp tu opět vypadá jako magor a hraje jako recyklovaná kopie všech svých rolí z Burtonových filmů. Ze všech postav dokázala vytvořit úsměv jenom Bonham-Carter s nafouklou hlavou. Burton měl opravdu šťastnou ruku při výběru hlavní herečky, která té patlanině dodává aspoň nějaký řád a přirozenost.