Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (376)

plakát

Fotři (2023) 

Místy velmi trefná komedie, která poukazuje na měnící se standardy společnosti, ať už se to týká humoru, rasy, genderu nebo výchovy dětí. Bohužel se to ale drží struktury klasické americké komedie, takže nás ve finále čeká happy end s menším prozřením, kdy dobro vyhrává a zlo je poraženo. Určitě je pravda, že si mladší generace berou všechno více osobně a urazí se kvůli každé blbině, ale myslím si, že se z tohoto tématu dalo vytěžit víc. A teď je otázkou, zda za to může Netflix nebo obecně americké prostředí, kde jediný úspěšný hráč na tomto kontroverzním poli je víceméně South Park. Progresivita ano, SJW ať si nasere... a komedie ať se začnou točit zase lepší. Hodnocení: 55 %

plakát

Rychle a zběsile 10 (2023) 

Padouch z pětky dostane pomstychtivého syna, Domova mrtvá ex zase sestru, Pan Nikdo dceru a Dom babičku. Rodina se postupně rozrůstá do všech stran, kdy si film pro sebe však bere šílený Dante, který si hraje na takového přízemního Jokera. Scénář a dialogy se bohužel nezlepšily a události se dějí jenom proto, že si to tak žádá scénář. Oproti minulému dílu je zde však patrný posun, ale tam kde si minulé dělali legraci z nesmrtelnosti, je nyní boření čtvrté stěny směrem k popírání fyzikálních zákonů. John Cena coby Jacob nepůsobí jako tatáž postava z minulého filmu... spíše hraje svého Peacemakera z DC, kdy je ve filmu vlastně taky jenom proto, aby mohl někdo umřít. Nebojte, na konci oživíme Hanovu přítelkyni Gisele, aby se místo zase zaplnilo. Absurdní mi jinak přišlo, jak měl Cena zamaskované auto... a já si v tu chvíli říkal, že jim v sérii chybí už jen auto-tank. A on se stal skutečností. Dokonce i bizár už jste schopni u této série předvídat. Hodnocení: 35 %

plakát

Rychle a zběsile 9 (2021) 

Generické hlášky, děravý scénář a veškerá klišé, kterých se tvůrci ještě nedotkli. I takhle by se dal popsat devátý díl Rychle a zběsile, který opět dokazuje, že série měla již dávno skončit. Ono to opravdu působí, jako kdyby scénář psala umělá inteligence, jelikož na něm nedává smysl vůbec nic. Aby tvůrci navíc věci osvětlili, máme tu rovnou dvě řady flashbacků - jedny nám vysvětlují, že měl Dom celou dobu bratra, který je superšpión... a ty druhé, že populární postava Hana nezemřela, ale pracoval pro superšpióna, který zaměstnával Domova bratra. Hanova smrt se tak dočkala již druhého retconu - z nehody ne stala úmyslná vražda... o které nyní věděl a mohl tak své úmrtí nafingovat. Do celého mixu jsou navíc přihozeny skoro všechny postavy ze ságy, ať už v menších rolích nebo flashbacích a v naprosto zbytečné roli se vrací i Cipher, aby jí mohli využít v budoucnu. Ke všemu se hrdinové konečně vydali i do vesmíru a vzhledem k tomu, že jsou postavy "nesmrtelné", tak už z toho mají samy legraci... ale vtipné to vlastně vůbec není. Hodnocení: 15 %

plakát

Nimona (2023) 

S komiksovou předlohou filmu jsem seznámen nebyl a možná i o to více mne snímek překvapil. Nimona by mohla být vlastně i takovým Shrekem pro novou generaci, kdy tu máme monstrum, které chce akorát někam patřit. Téma outsiderství je tedy středobodem celého díla a onen specifický mix sci-fi a fantasy se tvůrcům povedl. Nebýt konce, který je šílené klišé, záporačky a možná zbytečně nízkému ratingu, dal bych filmu rozhodně vyšší hodnocení, jelikož potenciál je tu obří. Homosexuální vztah je tu navíc velmi organicky zpracovaný, kdy by vedle Dračího prince mohla Nimona klidně přerůst v silné fantasy pro děti s LGBT tematikou. Konečně něco animovaného, co je své a nespoléhá jen na milion referencí. Hodnocení: 70 %

plakát

Želvy Ninja: Mutantí chaos (2023) 

V posledních letech trpěly animované filmy tím, že svou stylizací byli jako přes kopírák. Spider-Man: Paralelní světy to však rozrazil a tak se i Želvy Ninja rozhodly jít vlastní cestou, kdy sáhly po komiksovějším stylu mixnutém s Psychonauts. Audiovizuální stránka je tedy chvályhodná a plusové jsou taktéž akční scény. Bohužel ale scénář staví na hloupých vtipech a kvintilionech popkulturních referencí, kdy navíc v českém dabingu museli sáhnout po českých referencích (a to už jsem si říkal, že se studia poučila). Příběh je sice klišovitý, ale funguje, kdy však filmu neodpustím celé finále s kaiju bitvou, která působí strašně nuceně. Když se podívám na to, kolik lidí scénář psalo, ani se tomu nedivím, ještě když k tomu pustili Setha Rogena. Mít lepší příběh, tak je to s touhle animací naprostá bomba... ale bohužel to museli spláchnout... no do kanálu. Hodnocení: 55 %

plakát

Malá mořská víla (2023) 

Původní Malá mořská víla je jednou z mála Disneyho pohádek, které jsem jako malý pravidelně sledoval. Jak už je tomu ale u Disneyho hraných remaků zvykem, filmy naprosto ztrácí kouzlo originálu, kdy kupříkladu realistická zvířata nepůsobí úplně nejlépe a z nějakého důvodu mají tvůrci potřebu opět natáhnout stopáž. Chápu, že hraný film funguje jinak než animace, ale prodloužit adaptaci o 50 minut je naprosto zbytečné. Globalizace je tu pochopitelně opět znát, kdy je na evropský folklor roubovaná americká ideologie, ale co už. Herečka je víceméně schopná, kdy mi ve srovnání s ostatními herci přišla o stupeň lepší. I jinak skvělý Bardem mi tu přišel nějaký toporný. Možná je to ale i těmi efekty, které místy působí i nedodělaně, čímž Hollywood kvůli neplacení animátorů teďka trpí. Už s těmi hranými adaptacemi prosím přestaňte. A nebo když už, snažte se respektovat jedinečnost původní kultury, ze které vychází. Hodnocení: 40 %

plakát

Milion mil daleko (2023) 

Rádoby motivující příběh, který ukazuje, že když se nevzdáte a půjdete za svým snem, tak vás i po jedenácti odmítnutích na podvanácté nakonec přijmou. Hrdinů, jimž se tohle stalo, bylo pochopitelně několik, ale José Hernández bohužel není natolik zajímavou figurou, aby se o něm vyprávělo. Byl to syn chudého farmáře, který mu pomáhal s prací, stal se inženýrem a nakonec se dostal až do NASA k úspěšné vesmírné misi... která nebyla ničím přelomová, pokud nepočítáme fakt, že se na ní vydal první hispánec. Samotný akt ve vesmíru je vlastně akorát epilogem a většinu příběhu o astronautovi strávíte jeho rodinným životem a cestou plnou neúspěchů. Film měl i pár silných momentů, ale ona nudná vata a bezvýznamný (byť inspirující) příběh táhnou film dolů. Hodnocení: 60 %

plakát

Air: Zrození legendy (2023) 

S filmy o úspěšných byznysmenech se v poslední době rozthl pytel a je jedno, zda se jedná o technologické giganty, obchodníky s akciemi... nebo v tomto případě boty. Filmaři se nyní snaží najít jakýkoliv úspěšný příběh, který by mohli zadaptovat a Air poukazuje na fenomén, jenž změnil celý oděvní průmysl, kdy známé tváře začaly dostávat podíl ze zisku, což tu nikdy předtím nebylo. Snímek se drží klasického schématu a dostanete od něj přesně to, co od takých biografických kousků očekáváte. Na poli žánru to není nic převratného, ale odpoledne se tím zabít dá. Hodnocení: 70 %

plakát

Oni naklonovali Tyrona (2023) 

Černošská kultura degradovaná na drogové dealery, pasáky, kurvy a smažené kuře. Je to víceméně chabý pokus o satiru, v níž se černoši pokouší poukázat na to, že za všemi jejich problémy stojí vláda, která s nimi akorát manipuluje. Stylizace je povedená a herecké obsazení není špatné, ale scénář jako takový nedává smysl a divákům postupně servíruje rádoby šílené zvraty, které jsou nucené a film je dopředu jinak nenaznačuje. Hlavní myšlenka filmu se tak ve finále také rozpadá, kdy to musí navíc končit zaprvé happy endem a zadruhé dalším zbytečným zvratem. Jako kraťas by to možná fungovalo lépe, ale to by tvůrci museli osekat polovinu konspiračních teorií, které do filmu narvali. Hodnocení: 30 %

plakát

Anatomie pádu (2023) 

Klasická evropská charakterová studie, která do popředí tentokrát staví ženu, jež je matkou, manželkou a spisovatelkou. Jednoho dne je její muž nalezen mrtev a vyvstává otázka, co bylo zapříčiněním jeho smrti. Divák je zde postaven do stejné pozice jako samotný soud, kdy vidíme víceméně jenom scény nebo důkazy, které jsou u soudu předloženy. Za oponu nevidíme a ani nám nikdy není ukázáno, jak k Samuelově smrti vlastně došlo. Známe jenom výsledný verdikt, ale ani soudce není neomylný. Pokud bych měl říct vlastní názor, tak Samuel spáchal sebevraždu, ale psychicky jej k tomu dohnala manželka. Vinná je tím pádem stejně, ale fyzické a psychické násilí a zdraví do stejné roviny bohužel stále stavěno není. Jestli někomu vrazíte do zad nůž a nebo jej k tomu doženete, aby si to udělal sám, tak se k tomu stejně stavět nebude. Začátek filmu mi jinak ale přišel neskutečně otravný a zajímavé to začalo být až se samotným procesem vyšetřování a soudem. Hodnocení: 70 %