Poslední recenze (191)
The Last of Us - Když se ztratíš v temnotě (2023) (epizoda)
Příjemná připomínka putování post-apo světem z doby, kdy Playstation 3 už čekala na svého nástupce. Do té chvíle jsem nehrál AAA hru, jejíž příběh by vrcholil pointou, která má umělecké kvality. Seriál a hra se shodují v mnoha věcech. Nejdůležitější shoda je, že u obou vidíme žánrové prohřešky a že ty působí jako lidský rukopis – vyjádření autora, nikoliv jako generická řemeslná berlička.
An - Zen a lívanečky (2015)
Jeden z vrcholů světové kinematografie. Film toho vzácného druhu, který jde až k nitru všeho, přitom jako by jen ukazoval stromy.
Půlnoční bistro: Historky z Tokia (2016) (seriál)
Zjevení na seriálovém poli, u něhož si možná ani nevšimnete vysokých produkčních hodnot. Je to dáno tím, že seriál je nesmírně civilní povahy: na stopáži necelé půlhodiny vždy sdružuje intenzivně vyprávěný příběh člověka, kterému nechybí poctivá a nečekaná pointa – de facto nelze předpovídat šťastný, ani smutný konec, a dokonce jednotlivé konce takto ani nelze označovat, nýbrž při závěrečném, souhrnném pomyšlení by se daly všechny zkrátka označit „pouze“ za skutečné (ať už si pod tím představíme štěstí, či smutek). Nad to si připočtěte autentické japonské kulisy a gastronomii, která vám zaručeně zvedne apetit.
Poslední deníček (8)
51. MFF KV
Asi mě víc než psaní o MFF baví dělat z něho videa, která nejsou o filmu – snižuji se tak k názoru nezasvěcené většiny, že do Varů se chodí chlastat, fotit se s hvězdama a tak nějak si prostě jen užívat.
Protože v minutě vyprodaný tisícimístný kinosál je událost, která se svou každodenní železnou pravidelnosti nehovoří o ničem jiném.
