VojtaMarek00

Fuuu… Tak tady Sedlák těžce ujel, přešlápl, pohořel… Well, prostě to posral. Když pominu technické věci, jakože scénář prvních dvou epizod reálně nemá hlavu a patu (jakkoliv je to TŘEBA míněno jako záměr, prostě to nefunguje), že postavy jsou jen trapné karikatury, že v prvních dvou dílech podávají zdaleka nejlepší výkony NEherečka Dusilová spolu s ústředním feťákem, a že ta celá hra na psychedelické sci-fi prostě nemá v tomhle (a asi ani jiném) formátu šanci ustát… Tak je to prostě TRASHy, rádoby cool, děsně wannabe edgy, levná protidrogová agitka od veřejnoprávního média, sorryjako.  Z pozice ČT mě mimochodem tahle hra alá “tak všechny ty podprahový sdělení schováme za děsně edgy hlášky, pokus o jakože Euphoria-meets-SexEd-meets-Gympl(?) aesthetic a karikaturu totáně sjetýho týpka, kterýmu narveme do tlamy všechny jakkoliv hodnotný catch-phrases a třeba to výjde” sere úplně nejvíc. Fakt jsem věřil, že zrovna na Kavkách vzásadě nemaj zapotřebí dělat ze zoomerů úplný kretény. Asi mají. Eh. Každopádně, je to vážně marný, sorry. Smysl to nedává, vtipný to není, seriálově atraktivní taky ne. Ústřední parta je vyloženě nesympatická, snaha o věrnou adaptaci zoomerskýho slovníku zas nehorázně trapná (neboli CRINGE). Lenka Dusilová slušně válí, ale z pozice vedlejší postavy to ani náhodou neutáhne. Je to zmatený a rozlítaný, ale přitom obsahově skoro na nule. A absencí byť jen malinko decentního rozjezdu do pro mě po 2,5 epizodách i skončilo. Sorry, tohle prostě ne. A to jsem opěvovatelem BANGERU a vlastně i samotnýho Sedláka.. Tohle ale těžce nedal.  20%

Mandragora je film, který se mimořádně těžko hodnotí. Zároveň je to však dílo, které je třeba vidět, a to z nejednoho důvodu. Film divákovi poskytuje poněkud netradiční pohled na devadesátá léta v Praze. Dané období si nijak neidealizuje, jak je tomu u většiny ostatních, obzvláště retrospektivních snímků, ale naopak ukazuje odvrácenou stranu ‘devadesátkové’ reality. Neony osvícenou špínu a hnus. Všudypřítomnou dekadenci jako konsekvenci nově nabytého pocitu nekonečného množství možností. Fet, kurvy, veksláky… Zmar. A dětskou prostituci. A právě hlavně do té je Mandragora až mrazivě autentickou sondou. Po technické stránce je ten film samozřejmě slabý, místy vysloveně špatný. Jde mu vyčíst mnohé — od výkonů účinkujících neherců, přes místy kostrbatě napsané dialogy a značně pokulhávající výpravu (Markova cesta k závislosti je zde až absurdě zkrácena a zjednodušena), až po samotnou kameru (která ale ve svém nejlepším naopak exceluje). Vtipné a unikátní ale je, že Mandragoře většina jejích nedostatků ve výsledku hraje do karet a dotváří punc autentičnosti a syrovosti. A ten z ní pro diváka — ochotného občas přihmouřit obě oči nad utnutími kameramana, neherectvím většiny obsazení a zcela zjevné tápání samotného režiséra — dokáže udělat silně depresivní, mrazivý filmový zážitek. Je dobře, že tehdy film jako Mandragora vznikl. Byl, a v mnoha ohledech stále je, společensky důležitým dílem, které poukázalo na mnoho palčivých problémů porevolučního Česka, o kterých se do té doby skoro nevědělo a nemluvilo, a to zcela bez servítek. Zároveň si troufám říct, že jde vzásadě o progresivní počin, jehož popkukturní vliv lze trasovat až do současnosti, viz. třeba Sedlákův excelentní ‘BANGER’. Nazývat ho “zásadním” snímkem pro moderní českou kinematografii se mnohým z vás jistě bude jevit přimejmenším potěšilé, ale já s takovými superlativy nemám v tomto případě sebemenší problém. Ten film byl, je a bude zásadním. Ať už z onoho, nebo jiného důvodu. Pro mě jistě z obou. Proto nemohu než souhlasit s jedním z uživatelů, který ve svém komentáři trefně upozorňuje, že by si Mandragora zasloužila remake s lepšími herci a režisérem a vyšším rozpočtem. Zasloužila. A kéž by do toho nějaká produkce šla. Mimochodem — režírovat by to vlastně mohl klidně už zmiňovaný Sedlák. Podle mě by mu to sedlo a on by se toho i jistě rád ujal. 65%

“Ty píčo. Voči máš jak Toffifee.” Nejprogresivnější český film z prostředí drogami zachvácené noční Prahy od Mandragory. Brilantní kamera, esteticky dotažený k dokonalosti. Mišík a Bendig oba skvělí, jejich výkony jsou velmi příjemné překvapení a plus na celé věci. Dialogy, až na několik  málo poněkud krkolomných výjimek, naprosto dokonalé. Sedlákovi se povedl masterpiece.