Vavča

Více ruské tvorby do našich zeměpisných šířek! Zánik Ďatlovovy výpravy z roku 1959 je mi zcela neznámé téma, v prostoru pohoří Ural dojde ke smrti 9 lidí, je povolán speciální vyšetřovatel, major KGB Oleg. Vyšetřovacích verzí je více (Sorni Nai, UFO, atd.), a jsou postupně představovány. Navíc Olega i další zúčastněné pronásledují vzpomínky na válku. Mrazivá mysteriózní a hororová atmosféra, kdy se fakt bojíte... Perfektní mix žánrů, který přináší působivé vyšetřování i pohled do duše sovětského člověka, pro kterého ještě v některých případech válka neskončila. Mohu jen litovat nedokonalé technické kvality ripu při sledování tohle by si zasloužilo vydání na DVD nebo Blueray a šel bych do toho.

Ačkoliv je Jo Bo-ah perfektní herečka, a měla tady silného partnera (Park Hae-jin), tak zase netrefila top seriál, je to nadprůměr, strhává pozornost často na sebe, ale něco tomu do výbornosti chybí. Příběh doktorky chirurgie (která trpí traumaty ze své profese) a sebestředného podnikatele, který se náhle rozhodne koupit vlastní les je zpočátku pomalý a nenápadný. Nic výrazného se neděje, v 3. a 4. epizodě, naštěstí tvůrci odšpuntují humor. Kromě různých trapasů, situačního humoru se vcelku vyvedly i některé dialogy. Vedlejší postavy nejsou na obtíž, slušně obsazené, prostředí vrtulníkové záchranky zajímavé. Dostatek nápadů a napětí však tradičně nevydržel do konce, tak snad příště oba hlavní představitelé dostanou lepší seriál.

Klasické revenge drama, které mě ze začátku bavilo, dva bratři si to hodlají vyřídit s dávným nepřítelem rodiny, co je navíc nyní odporně bohatý. Jeden hrdina zapadne do zločinu, druhý do státní správy a začnou se dít věci. První díly to funguje dobře, navíc Hiroši Tamaki, Isse Takahaši mají charisma, perfektně hrají své charaktery, zbytečná tady není ani dcera hlavní záporáka Kirisma Majumi (vynikající Matsumoto Marika), která je chladná cynická, ale začne se měnit, když jí Ryuji (Issei) začne nadbíhat. Souboj se utěšené rozvijí, sázky se zvyšují a pak přijde mozková smrt scénáristy, zbytečná postava a role nevlastní sestry bratrů Misa (Macumoto Honoka). Absolutně to tam nedává smysl, neschopná trubka jako postava, nemá žádný význam pro příběh bezmocně lítá sem a tam, vůbec k ničemu tam není. Místo nějaké závěrečné konfrontace a nečekaných řešení to upadne do těžkého klišé, kdy si scénáristi myslí, že jsou ruskými klasiky 19. stol. (nejsou, leda po těžké mozkové obrně). Škoda, poslední dva díly sráží nadpůrměrný seriál spíše do průměru, mužští herci ovšem výborní, rovněž Endo Keniči jako lepkavé zlo.

Válečný veterán Markus přijde o ženu, vrací se proto z Afghánistánu, aby se postaral o dceru, se kterou si ale zjevně nerozumí. Na jeho prahu se objeví matematický statistik Otto, který ho přesvědčuje, že smrt jeho ženy nemohly být z pohledu statistiky náhoda. Zvlášť, když se poblíž vyskytoval bratr hlavy gangu rytíři spravedlnosti, proti kterému měl svědčit člověk, co při nehodě zahynul. Markus se rozhodne, podívat se tomu blíže na zoubek, Otto a jeho dva excentričtí hackerští přátelé jsou mu k ruce. Uvidíte černou komedii, psychologické, rodinné drama v jednom a ještě k tomu s akčními prvky. Partička podivných charakterů k sobě přilne a výléčí si své rány na duši i bez psychiatrů. možná kolo na Vánoce bude, možná ne...

Technická kvalita filmu z hlediska řemesla je na pomezí tří až čtyř hvězd, jenže obsah, hlavně nešťastné pojetí scénáře, kdy se ukazuje příběh osádek protiledlových baterií v korejské válce je podán značně nešetrně vůči divákovi. Místo, aby film ukazoval poněkud více důležitou událost války, krouží kolem jednoho dne války z několika různých pohledů a řada scén se pro diváka opakuje, přitom není jasné proč, není to vůbec nutné. Charaktery jsou jen omluva pro slabost tvůrců scénáře, ale budiž za atmosféru, válečné scény by to šlo odpustit. Co odpustit nelze je vykreslení bojujících stran, čínský zbabělec, co najde odvahu, díky kolegovi, který je naopak rambo a infikuje svým rambismem i okolí (scény jak jednoruký a jednonohý čínský dělostřelec obsluhuje kanón dál patří fakt do akčních béček 80.let, filmů Stallona, Tarantina, ale nikoliv do seriózní kinematografie současnosti. Američané jsou vykresleni jako neschopní zbabělci, co se bojí a neví proč bojují, pilot Andrew Hill je výjimkou, alkoholická troska se sebevražednou odvahou se nebezpečně podobá svým čínským protivníkům (aniž to soudruzi tvůrci filmu plánovali, že?:), je to skutečně groteskní parodie. A vzhledem k tomu, je 70.výročí od počátku korejské války, tak nás soudruzi budou ovlažovat podobným typem filmů dále, ušetřen není ani Hark, Zhang, to jsou tedy vyhlídky. Ideologická indoktrinace je holt povinná, je mi líto režisérů i herců, co se na těhle kravinách musí podílet. Film je lež, Američané nebyli zbabělí, milá čínská lidová armáda byla skoro komplet vybavena SSSR, jinak by střílela leda z praku, letadla neměla žádné, vzdušný prostor jim chránilo SSSR, a to jen pár lží na počátku filmu. Ani jako kovaný soudruh cenzor bych ten film nepustil, protože má pokřivenou strukturu vypravění, plynutí děje, a je prostě přestřelený z hlediska realismu, fakt totálně mimo. Jestli tohle má inspirovat čínskou populaci pro válku s USA, tak se budou divit, že ztrátou končetin, končetiny nastává obvykle smrt... a takové ty další nepodstatné detaily. Film mě nicméně upozornil na jeden z mnoha tragických nedostatků českého knižního trhu, absenci nějaké novější práce na korejskou válku, ideálně z pera ruských, čínských historiků, bitva u Kumsongu byla pro USA debakl, počet knih na téma nula, stejně jako třeba Jomkipurská válka ignorované téma.

Kang Ian (Yoon Kye Sang) se nedokáže rozpomenout na to, kdo je, nebo co vlastně v Soulu dělá. Mění lidská těla jako ponožky, a postupně se snaží rozkrýt záhadu, kým původně byl, proč ho chtějí zabít. Dalším vodítkem je žena Moon Jin Ah (Im Ji Yeon), která mu však nepomáhá s jeho snažením, právě naopak. Film není user friendly, dokonce můžete tvrdit, že je zpočátku lehce zmatený, roztěkaný, ani technické provedení není něco extra. Jenže radím Vám, aby jste to vydrželi, to puzzle se začne postupně kompletovat, jednotlivé charaktery a jejich role v příběhu se propojují. Režisér je relativní nováček a poradil si s tématem dobře, vyřešil zápletku příběhu originálně, atmosféra tajemna, napětí je všudypřítomná. Yoon Kye Sang hraje perfektně svého hrdinu, Im Ji Yeon ve vedlejší roli potěší. Příběh je spletitý a překvapí (včetně občasného černého humoru a nenápadných vtípků režiséra), nikdy se nebudete nudit. Vše graduje do intenzivního akčního finále, za které by se nemusely stydět ani ty největší ikonické snímky jako The Man From Nowhere, apod.

Starý gang je opět pohromadě, Kai, Suzuki, Makoto, Tama budou tentokrát bojovat nejen svoje obvyklé právní případy, osobní životy, ale především musí ochránit kancelář před nepřátelským převzetím od bývalého společníka, Uesugi (slizský a zákeřný Kótaró Jošida). Počet dílů (15) není vůbec na škodu, nudit se rozhodně nebudete. Přesto musím přiznat, že druhá série ztrácí určitý švih a eleganci jedničky, některá řešení, "finty" jsou až příliš prostoduché, navíc když jeden trik zopakují dvakrát, tak bych scénaristu topil. Přesto série nabídne vypjaté a napínavé situace, hlavní hrdina Suzuki je až trochu moc rozjívený emo bolestín v posledních dílech a málo právník (prostě v téhle profesi nemůžete vždycky dělat co chcete), nakonec se to zlepší. Osobní životy hrdinů jsou trochu více v centru, ale není to vždy ku prospěchu, cítím v tom trochu filler. Jednička představovala více branži, japonskou společnost, japonskost. Tady je to hodně sešňerované soubojem s Uesugim. Jenže když tady jsou některé geniální humorné situace (jak vyběhne nová právnička s Mitsugim), a Júdži Oda je perfektní herec, a jeho charisma k neutahání, tak si nemáte na co stěžovat, navíc v rámci cameo roliček se tady objeví celá řada slavných jmen, ať Takaši Sorimači, Naoto Takenaka, Kuroki Hitomi a další. Ending Wolf od B'z také zůstal. Je to v rámci Asie vysoce nadprůměrný seriál, který nutí diváka jet díl, za dílem, otázka je, zda se dočkáme další sezóny.

Příběh o novinářce, která náhle musí řešit záhadu, zda je potencionálním otcem známý americký herec (Keanu Reeves), nebo nechválně známý japonský vrah, oba muže její matka na konci 80. let potkala, jaká je pravda? To co se zpočátku tváří jako rozpustilá, lehce roztomilá komedie zvážní a stane se z toho detektivka s řadou nepříjemných překvapení pro hlavní hrdinku. Juriko Jošitaka dostala opět roli na tělo, je perfektní jako tržená, energická, nezlomná a velice sympatická hrdinka. Problém je, že vztahové linie seriálu jsou s přibývajícím časem tak nějak slabší a řidší, kriminální linka vyřešena, po konci zůstane spíše pachuť, než uspokojivé vysvětlení, završení putování hrdinů. Pozoruji znepokojivou tendenci u některých seriálů, kde jsou na konci hrdinové ve větším maglajzu, než na začátku a ideálem nebylo najít štěstí a dobře žít, nýbrž brát neuspokojivé vztahy a zklamání jako realitu, vyvrcholení snahy postav žít lépe. Japonskem asi obchází duch pesimismu...

Tacuja Fudžiwara jako Takano Kazuhiko agent tajné organizace s výbušným zařízením v hrudi, které může kdykoliv vybuchnout, když nezadá včas správný kód. Hlavní námět je trochu ujetý, a spíše až dětsky jednoduchý. Souboj průmyslových špiónů o revoluční technologii výroby elektřiny prostě scénáristicky skřípe (těžko říct, zda je takto nemotorná i novela https://asianwiki.com/Shuichi_Yoshida). Je vidět, že rozpočet byl masivní, natáčení v Bulharsku, velké sety. Nechybí zajímavé nápady, jako probíhající souboj v minulosti, současnosti zároveň, nebo pokusy evokovat rukopis Yošihiro Nakamury (tedy kombinovat akční thriller a teen romanci). Pravda, ne vždy to vychází, ale úvodní akční sekvence je skvostná, práce kamery vynikající, hudba solidní. Bohužel časem tempo nápadů a kvalita jejich provedení spadne (záporáci nevýrazní a jeden inkluzivně směšný). Nebýt kostrbatého scénáře, a mít trochu blíže podané postavy mohlo to být ještě lepší. Přesto nadprůměr, film má nápady, řadou věcí umí ohromit, nebo potěšit, jako například akční rolička pro Han Hyo Joo jako femma fatale, rád bych ji viděl v tomto žánru více. Z archivních důvodů si film ve své sbírce ponechám.

Tři hvězdy s hodně odřenýma zádama, nebýt v tom kanóny jako Sailf Ali Khan, Ajay Devgan a Nagin:) Nevím, co Mughalové indickým režisérům udělali, že jsou skoro vždy záporáci, asi zabírají příliš mnoho stran školního učiva, nebo nevím:) Je to už jako psychóza, zlé impérium, chce dobíjet svobodnou Indii, to je hodně zjednodušující pohled odporující historii, a Maráthové také žádná kůzlatka nebyli, ale o tom až jindy. Co mě na filmu baví jsou samozřejmě herecké výkony hlavních představitelů, ok hudba, na výpravě se mohlo přidat, až moc okaté cgi, někdy jsou skutečná zvířata lepší, než digitální. Možná by filmu prospěly nejen větší finance, ale i minutáž je to hodně komplexní příběh, působí občas usekaně, dost se spěchá. Za císaře Auragnazeba se vydá hrdinný velitel Mughalů (Khan) s obřím kanónem dobýt jednu pevnost ve střední Indii a zabránit mu v tom má legendární maráthský šermíř Tanhaji (Devgan). Bojové scény někdy ok, jindy přestřelené, ale zabaví, hudba ok. Film má svoji kvalitu, kterou však sráží málo rozvinuté postavy, absence peněz, aby to vypadalo jako dokonalý epos, přesto tenhle titul stojí za vidění.