Vavča

Film zaštítěný čínským finančním kapitálem vykazuje podivuhodnou příchylnost k éře let 90.tých. Neohrožený hlavní hrdina, který jde zločinu a korupci tvrdě po krku a nerozhází ho nic, ani jeho podivní kolegové. Sienna Miller ve fázi poctivého milf rozkladu, ale kupodivu její postava do filmu sedí. Místo nějakého promyšlenější reflexe systémového problému korupce se tvůrci spokojí s akční eskapádou. Jenže přiznejme si, tvůrcům jdou akční filmy skvěle, film neškobrtne od začátku do konce, motivace postav, charaktery jasně a dobře podány, vizuálně taky nadprůměr. Scénář není nic objevného, ale plní co si předsevzal mnohem lépe, než celá řada jeho žánrových konkurentů.

Ruská 300, ale s mnohem větší historičností, byť snímek berte s rezervou jako akční adrenalinovou jízdu v historických kulisách, sledující legendární vyprávění a nacionální cíle, nikoliv historickou rekonstrukci. Doba nadvlády Mongolů nevypadala na plátně nikdy více cool, ruští gerojové dostatečně osudoví a hrdinští, moc moc vymazlené akční scény, perfektní práce kamery, solidní OST. Film do vás od začátku zatáhne svoje spáry a nepustí vás až do konce. Nad detaily, typu, že Batú chán připomínal spíše imobilního havajského krále se musíte povznést, oponenti Rusů, přece musí vypadat atleticky a úctyhodně. Potěší i mongolské znění, ruský simultální překlad bych oželel ve prospěch titulků, ale jinak mě nenapadá nic, co by mi na filmu vadilo. Úplně jsem se tetelil, jak krásně děj odsýpá, jen smůla, že tohle nebylo v našich kinech, tenhle film prostě patří na plátno. Ještě, aby někdo udělal pořádně bitvu na Kulikovském poli, případně bitvu na Čudském jezeře, když nový Grünwald v podání Poláků nikde.

Jakkoliv mám rád hlavního herce, tak film mi přišel tak nějak dějově plochý, poctivá akční honička s pokusem o dobovou atmosféru je sice zábavná, ale kouzlo Vidocqa, tedy ten háv dobrodružství a tajemna je pryč. Barevné filtry mi přišly strašně tmavé a připadalo mi, abych si vzal na sledování speleogickou helmu, jak občas nebylo ve filmu vidět. Moje hodnocení asi taky částečně ovlivňuje, že jsem to neviděl v originále. Věřím, že ve Francii se dají najít i lepší tituly, ale když se tady dekády pěstuje neinformování masové veřejnosti, co se točí zajímavého v Evropě, latinské Americe, Asii, tak je pak obzor diváka značně zúžen. Systematická práce a médium o světovém dění ve světě filmů, seriálů na seriózní úrovni prostě chybí.

Válka v urbanizovaných oblastech je vždycky ošklivá záležitost, zejména, když je vašim nepřítelem islámský stát, který se chystá zdrhnout a na síle jejich odhodlání zemřít se vůbec nic nemění ani tváří v tvář jisté porážce. Atmosféra beznaděje, deprese, trvalého napětí a stresu, kterým vojáci ninivského týmu SWAT prochází je všudypřítomná. Nejasná je hranice přítel, nepřítel, zrádce, případně spojenec, kterého byste raději nepotkali. Týmu majora Džasema budete držet palce v jejich úsilí, byť munice málo, a nepřátel hodně, včetně dalších těžkostí. Na režijní debut velice povedená práce, hudba na minimum, aby více vynikla reálná atmosféra, technické provedení více, než slušné, když je za kamerou kouzelník jako Mauro Fiore. Je to divácky náročný a pro někoho asi až příliš drsný zážitek, ale takové pocity má realisticky pojatý válečný film přinášet.

Na české chudé poměry překvapivě povedená pohádka, ať zápletka, nebo výkon hlavních herců (výborný Viktor Preiss jehož postava jasně vychází z Harpagona, Plodková jako zlá sudička s visáží bezdomovkyně má taky něco do sebe), výhodou jsou i pěkné lokace, velice povedená hudební stopa, které se daří vytvářet a podporovat atmosféru pohádky, tajemného dění. Nejsou zde nějaké velké prostoje, příběh pěkně odsýpá a celá ta stylizace konce 19. století má svoje kouzlo. Viděl bych to na 3,5 hvězdy, a časem možná výše.

Technická kvalita filmu z hlediska řemesla je na pomezí tří až čtyř hvězd, jenže obsah, hlavně nešťastné pojetí scénáře, kdy se ukazuje příběh osádek protiledlových baterií v korejské válce je podán značně nešetrně vůči divákovi. Místo, aby film ukazoval poněkud více důležitou událost války, krouží kolem jednoho dne války z několika různých pohledů a řada scén se pro diváka opakuje, přitom není jasné proč, není to vůbec nutné. Charaktery jsou jen omluva pro slabost tvůrců scénáře, ale budiž za atmosféru, válečné scény by to šlo odpustit. Co odpustit nelze je vykreslení bojujících stran, čínský zbabělec, co najde odvahu, díky kolegovi, který je naopak rambo a infikuje svým rambismem i okolí (scény jak jednoruký a jednonohý čínský dělostřelec obsluhuje kanón dál patří fakt do akčních béček 80.let, filmů Stallona, Tarantina, ale nikoliv do seriózní kinematografie současnosti. Američané jsou vykresleni jako neschopní zbabělci, co se bojí a neví proč bojují, pilot Andrew Hill je výjimkou, alkoholická troska se sebevražednou odvahou se nebezpečně podobá svým čínským protivníkům (aniž to soudruzi tvůrci filmu plánovali, že?:), je to skutečně groteskní parodie. A vzhledem k tomu, je 70.výročí od počátku korejské války, tak nás soudruzi budou ovlažovat podobným typem filmů dále, ušetřen není ani Hark, Zhang, to jsou tedy vyhlídky. Ideologická indoktrinace je holt povinná, je mi líto režisérů i herců, co se na těhle kravinách musí podílet. Film je lež, Američané nebyli zbabělí, milá čínská lidová armáda byla skoro komplet vybavena SSSR, jinak by střílela leda z praku, letadla neměla žádné, vzdušný prostor jim chránilo SSSR, a to jen pár lží na počátku filmu. Ani jako kovaný soudruh cenzor bych ten film nepustil, protože má pokřivenou strukturu vypravění, plynutí děje, a je prostě přestřelený z hlediska realismu, fakt totálně mimo. Jestli tohle má inspirovat čínskou populaci pro válku s USA, tak se budou divit, že ztrátou končetin, končetiny nastává obvykle smrt... a takové ty další nepodstatné detaily. Film mě nicméně upozornil na jeden z mnoha tragických nedostatků českého knižního trhu, absenci nějaké novější práce na korejskou válku, ideálně z pera ruských, čínských historiků, bitva u Kumsongu byla pro USA debakl, počet knih na téma nula, stejně jako třeba Jomkipurská válka ignorované téma.

Mám rád staré filmy, zejména když mají tak kvalitní herecké obsazení jako Casablanca, jejíž repliky cituje kdejaký seriál i film (že pane Nolane). Romantické drama Casablance má určitou sílu, ale přesto mě film nedokázal něčím vyloženě strhnout, byť se točil v pohnuté době, kdy ještě nebylo jasné, jak boje v 2.sv. dopadnou. Bogart výborný, Bergmanová na tu dobu slušné, ale má mnohem lepší filmy a silnější role. Film má svoji atmosféru, pěkné lokace, ale prostě něco mi tady chybí, něco výrazného, kvůli čemu bych si film chtěl reprízovat.

Netflix má vyloženě čich na nové, neokoukané věci a talentované tvůrce. La casa de papel představuje ultimátní partičku zlodějů, jejich plány se rozhodně nedrží při zemi, když chcete peníze musíte ke zdroji a mít plán, pro všechny případy. Kombinace hostage, heist movie a thrilleru, pravda některé věci nepůsobí scénaristicky úplně košer, ale většinou je dramatická stavba a twisty na jedničku. Z celé té party charakterů, je samozřejmě úchvatný mozek Profesor (Alvaro Morte), ale baví i další, Pedro Alonso jako sebestředný Berlín, který má velice zajímavý žebříček hodnot, a neváhá se věcem postavit čelem. Nejsympatičtější je jasně Ursula Corberó jako Tokio, která vás do příběhu zavede jako první. Nečekejte žádný děj ve stylu, co díl, nebo pár dílů jedna akce. Jde o velice rozsáhlé a komplikované plány, kdy nikdy nevíte, jaká komplikace potká partičku přemisťovačů hodnot. Některé postavy jen základně nahozeny, jiné se rozvijí, scénář má občas vtipné momenty, ale hlavně velmi kvalitní dialogy (španělština je nádherny jazyk smrt tomu, kdo nesleduje v originálním znění), perfektní OST, návykový úvodní song. Tato série je jako droga pořád do vás pumpuje napětí a cliffhanger se vyvrbí neomylně tak, že musíte na další díl, prostě nejde přestat. Zapomeňte, že při tomhle seriálu budete sledovat něco jiného, asi stejné jako byste kočce chtěli vnutit steril granule jako dezert místo šunky... Je otázka, kam nás vezme pátá série, co vlastně tvůrci plánují, protože podle mě by se mělo v nejlepším přestat, zvolený formát námětu nejde přece jen dojit do nekonečna. Přesto musím prohlásit, že jedna z nejdůležitějších sérií této dekády. Zajímavost, vždy když nadávám na remaky, na tenhle seriál jsem přišel díky, tomu, že při tvorbě svého každoročního přehledu asijské kinematografie vidím, že Korejci se chystají adaptovat tuhle sérii, to se asi hodně zasměju výsledku.

Tenet není snadný film, kromě složitějšího děje, s myšlenkou inverzního plynutí času je vůči vaší pozornosti napřena i hudba, která mi v mnohých chvílích přijde vůči divákovi vyloženě nepřátelská (Göranssona mám v hledáčku za Mandaloriana, ale tady prostě až moc ujel do elektronickoindustriální sféry). Hlavní herec J.D. Washington je ještě nováček a samozřejmě na svého tatíka nemá, nicméně slušný výkon. Stejně tak ti, kterým trnou zuby při jméne Pattinson (a stejně jako já jsou zděšeni jeho přítomností ve filmu), mohou být v klidu, film neruší, sedí do něj. Zápletka mi přijde hrozně nabubřelá a ekologická, elegance, nebo dechberoucnost Inception tady prostě neuvidíte. Nicméně beru to tak, že tohle není film na jedno podívání, třeba to bude příště lepší.

Film nám přináší zajímavý námět pohraniční základny, kde místní jsou takoví všelijací k otázce modernizace, a hnutí Talibán má radikální výbušné řešené vždy po ruce... Snímek se marně pokouší nějak personalizovat hrdiny, je jich tu moc a času málo, co zvládá doručit je stísněná atmosféra, nedůvěra, věčná nejistota, nespolehlivá ANA (Afghánská národní armáda), americkým vojákům také moc klidu nedodává. Epická bitva několika rot vojáků proti stovkám nepřátel je však natočena precizně a napínavě. Ani dnešní doba a technický pokrok z vojáků břímě smrti a zranění nesnímá, naopak ho stále zvyšuje a možnosti ochrany relativně lepší, ale v situaci neustálého obklíčení a ostřelování, ani ty pancéřová vozidla, přilba a vesta nestačí. Až to bude hodnotit Verbal, určitě pozitivně přidá jednu hvězdu za krátký pobyt Blumy pouze na počátku filmu:)