Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (1 562)

plakát

Dotkni se mých ran (2020) (seriál) 

Zase budu vypadat jako škarohlíd, ale prostě musím být na seriály přísný, nejen proto, že archivovat nelze vše a člověk musí vybírat, ale taky proto, že ostatní by měli šetřit svůj čas a nervy. Námět seriálu je relativně neobvyklý, a celkem chvályhodný, protože psychické nemoci jsou v Asii mnohem větší tabu, než zde, takže myšlenka je pořádku, nebýt v pořádku (ale léčit se, nebo překonat své problémy) je rozhodně trefa do černého. Autora pohádkových knih Ko Moon-Yeong (Seo - Ye-ji) je roztomilý egomaniak, za cynismem se skrývá trauma minulosti. Zdravotní bratr Moon Gang-Tae (Kim Soo-hyeon) se musí starat celý život o autistického bratra a zdá se, že se svéráznou spisovatelkou nemůže mít nic společného, natož ve své situaci, ale oba mají společného, více, než by čekali, problémy minulosti, svůj strach... První díly jsou prostě pecka, nápadité, animované sekvence, silné dialogy, humor. Seo Ye-ji je napodzemsky krásná a charismatická, její herectví ční nad ostatními. Kim Soo-hyeon je ok, zvládl být zdatným parťákem, na to, že jeho postava nemá tolik příležitostí se projevit. Jenže po díle 11. začne být patrné něco, co člověk ignoroval, nebo nebylo zjevné. Nápady došly, tempo spadlo. Zápletku a vústění všichni tušíme, ale minutáž dílů nad 60 je fakt zbytečná a celé to vyústění šlo srazit z 5 dílů na 1-2, impakt by byl mnohem větší, prostě to jeden a volnoběh, vata všude. Vedlejší charaktery jsou slabé a zbytečné vůbec příběh neposouvají (míněn vydavatel, jeho asistentka, rivalka Ko Moon-yeon Juri mohla zůstat, ale po určitém čase ja také pouze do počtu). Takže ano seriál je nadprůměrný, má sakra dobré herce a nápady, ale také přepálenou minutáž a jisté vady na kráse, 3,5 hvězdy, trochu zařádit ve střižně a hýbe se to ne pomezí 4-5 hvězd, jak to postupovalo od začátku...

plakát

#Žiju (2020) 

Jsem z toho filmu rozpačitý. Zombikoidní náměty prostě nemusím, navíc i když Yoo Ah-in je skvělý herec, a sledovat jeho survival kreace mě fakt baví (aneb jak se loser snaží přežít apokalypsu), tak Park Shin-hye má dost upozaděnou úlohu a nepůsobí dojem rovnoprávného parťáka. Navíc mi námět přišel dost profláknutý, provedení neobvyklé, bavit se budete, ale určitě to není něco, co by mělo patřit k nejlepším filmům Koreje roku 2020.

plakát

Mimoškolní aktivity (2020) (seriál) 

Když se potkají na střední dva sociopati a začnou spolu řešit sociologické otázky budou se dít zajímavé věci! Mladý a realisticky uvažující student si uvědomí, že z neprivilegovaného postavení ho může dostat jen pořádně neotřelý přístup k životu, hodnotám a získávání peněz. Rozjede si tak menší podnikáníčko za pomoci školního materiálu a problémy na sebe nenechají čekat. Psychopati, mafiáni, prohnilí dospělí, členové rodiny, kteří by byli platnější těm děckám mrtví, než živí. Musel jsem s hlavní dvojkou sympatizovat a navzdory zločinnosti jednání jejich pohnuty chápat... Konec poněkud záměrně a násilně moralisticky vnucený proti vývoji původního mužského charakteru (že by snaha zavděčit se čínské cenzuře, která má svoje pařáty kromě USA, čím dál silněji, také v Japonsku, a Koreji. Nebo jen snaha Netflixu jít vládám všech zemí na ruku?). Každopádně pořádný a smysluplný seriál ze střední školy, který tady dlouho nebyl a domnívám se také nebude! Ale třeba se mýlím, Netflix je navzdory veškerým mým výhradám živá voda pro asijský trh...

plakát

Čas lovit (2020) 

To co se ze začátku tváří jako nízkorozpočtová heist movie se neznámými herci se časem přehoupne do neskutečné palby, kdy si nemohu pomoct, že rejža a scénarista Seong-hyeon Yoon zbožňuje Heat (Nelítostný souboj). Ocitáme se v Koreji blízké budoucnosti, kde je krize, nezaměstnanost a zločinnost bují, jelikož mnoho lepších šancí na uživení není. Stará parta několika kámošů se rozhodne vylepšit si svoje mizerné skóre a od poslední vloupačky trochu postoupit na kariérním žebříčku zločinu. Kasino a zelené žáby (rozuměj dolary) čekají! Film má velmi zajímavou kameru, atmosféru, jestli mu dáte šanci zjistíte, že sledujete zajímavý příběh a postavy, které sice nemusí být každému sympatické, ale chápete co a proč dělají. Tempo se postupně zvyšuje, stejně jako sázky, v patách naší partičky je Han "The Killer", který žije pouze pro jedno, lov... Někdy snová, až psychedelická atmosféra, pomalé tempo prořízne tvrdá akce, sice můžete mít výhrady, že hlavní hrdinové, kteří podstoupili vojenskou službu by měli mít trochu více nervy na uzdě a prsty na spoušti, oči na miřidlech, jenže ten stroj proti kterému stojí připravuje o odvahu (slovy Homéra, Hektor chtěl svést souboj s Achilleem, jenže kolena mu utíkají! Jeho duše nedělá, to co chce mysl...). Takže v momentě kdy přistoupíte na tuto premisu nemůžete mít s filmem problém, který vám předvede v závěru nelítostný souboj, pardon lov... Konečně po letech vidím v Koreji unikátní a zajímavý, který vznikl jako záměr autora, ne aby proslavil, již tyjící, nebo splnil komusi smlouvu, vypadá to, že Netflix ukrývá nejedno eso v rukávu. Repríza (ideálně na plátně bude), cameo mého oblíbeného herce (Kim Won-Hae) je třešničkou na dortu.

plakát

Kamen bjótó (2020) 

Po dlouhé době jsem měl štěstí, že jsem viděl film, nikoliv uniformní změť standartní studiové produkce, která nedokáže absolutně ničím překvapit. Kentaró Sakaguči v hlavní roli doktora, který si střihne noční směnu v nemocnici se starými pacienty. Dostane se však do bizardního případu případu a únosu, kdy muž v masce klauna nemocnici obsadí a není jasné, co má za lubem, kromě proklamovaných peněz.... Velice schopně udělaný film, který má dobře napsané a zahrané postavy. Neříkám, že mě to úplně strhlo, ale tento film ční výrazně nad svoje souputníky posledních let, aspoň špetka originality a nápadů. Závěr sice poněkud idealistický, ale nemohu, než obdivovat hlavní hereckou dvojku Sakaguči, Nagano, tři a půl hvězdy. Kentaró fakt umí hrát a vybírat si zajímavé projekty, za to tragéd Jamazaki až moc spoléhá na svůj ksicht já se líbím a výkon často nikde, plus jeho výběr filmů nechápu, asi to budu muset jeho agentovi ručně vysvětlit...

plakát

Dinner Mate (2020) (seriál) 

Webový komiks Dinner Mate je velmi zajímavý počin a první díly Vás srazí do kolen hned několika zbraněmi. Silné herecké obsazení, herecká elita v top formě, Song Seung-heon jako psychiatr, Kim Hae-Kyong který si drží osobní odstup má svoje kouzlo, jako vždy charismatický, přesvědčivý. S doktorem se neplánovaně potká na ostrově Jeju producentka podivných b-pořadu na Youtube Wo Do-Hee - krásná Seo Ji-hye jejíž role je zde však směsí dramatické, trapného a trochu tragického charakteru s nezbytnou dávkou humoru. Nevystupuje zde jako velká hvězda a módní ikona (ačkoliv občas ukáže jak umí vypadat), ale její charakter drží s mužským protějškem krok. První díly nápaditost, pomalá, nenápadná romance, originalita humor, popkulturní vtípky a citace, hudební vtípky, fakt to jede. Jenže problém nastává někdy po 11. díle, kdy je jeden z hlavních charakterů naprosto nemožný a zcela rozbijí dané schéma seriálu, který vypadá jako nepovedené frankensteinovské monstrum, zcela neorganické propojení žánrů. Zmíněný charakter, expřítel producentky posouvá seriál z 4 hvězdičkové záležitosti na 3, což je škoda, je zde hodně vtipu povedených nápadů, svérazných charakterů, hostovačky, známé tváře. Seriál přesto s těžkám srdcem doporučuji, takové herectví jako od hlavní dvojky nevidíte každý den, snad každý z nich samostatně nebo spolu opět v něčem zazáří.

plakát

Ningen šikkaku: Dazai Osamu to 3-nin no onnatači (2019) 

Šun Oguri v hlavní roli japonského spisovatele (Osaumu Dazai), který bojuje s tuberou, ženami, alkoholem, literaturou, ne nezbytně v tomhle pořadí. Japonská literární scéna let 40.tých byla pořádně hutným soustem, škoda, že neznám více dobové postavy, budu muset doplnit svoje znalosti a pořádně se těm bourákům podívat na zoubek. Divák musí akceptovat, že hlavní hrdina je jaký je, prostě už delší dobu nikoliv člověkem. Obávám se, že český divák bez znalosti kontextu jako já se v tom utopí. Hlavní herci předávdějí perfektní výkony, minirolička, kterou zde má Tacuja Fudžiwara je takřka geniální. Uvidíte prostě literárně životní boj. Film určitě nemůže ukázat to co knihy, takže doufám, že stejně jako mě tak i vás přesvědčí ke studiu japonské literatury, která má co nabídnout i dnes ve své kritice a popisu společnosti.

plakát

Amensalism (2020) (seriál) 

Vím, že mnozí budou asi unavení z té vlny seriálů While You were sleeping, 365 Days: Repeat the year, ale Amensalism dokáže provařené téma vidím mrtví lidi těsně před smrtí podat celkem svěže. Hlavní hrdina Cheng Youkan je bodyguard sužován roky vidinami smrti cizích lidí, dělá co je v jeho silách, aby taky někdy vyhrál. Nemá štěstí, než mu přijde do cesty Bi Kewei, právnička která se ho drží i přes šokující přiznání a nevraživost hlavního hrdiny. Společně budou mít pár výzev k překonání. Musíme si říct jasně seriál umí chytnout, má co nabídnout, pokaždé je umně vygradován do cliffhangeru, aniž by to moc mlátilo do očí. Navíc hlavní dovjka Prince Chiu a Lorene Ren hraje skvěle, mají mezi sebou fakt chemii sekne jim to, trocha toho špičkování je nezbytné. Z detektivní, patrácí roviny se daří těžit maximum, lehký háv mysteriózna zůstává, vše funguje perfektně do dílu 10. Pak se někdo zbláznil a scénář přináší jeden kopanec za druhým, celá dramatická stavba náhle padá. Jenže předchozí díly jsou super, kamera, hudební režie, herci, to si prostě nezaslouží podprůměr, jen proto, že někdo zvoral závěr. Navíc bůh ví, co nás v budoucnu čeká, takže i ze studijních důvodů a celkově nedostatku zajímavých tchaj-wanských seriálů si tento titul rád v archivu ponechám...

plakát

Taoist Master (2020) 

Na velkých akčních fantasy spektálech z posledních let mi v čínském prostoru chybí jistá vynalézavost, akční našlapanost. Vše se jakoby ztrácí pod nánosem cgi, triků, výpravy a generické zápletky. Taoist Master není takový případ, ano rozpočtově, obsazením fantasy béčko. Jenže akční sekvence mají konečně pořádnou ránu a šťávu. Fan Siu-Wong v hlavní roli je špičkový akční herec, jehož schopnosti překonávají většinu toho, co jste mohli za posledních pár let vidět. I s malým rozpočtem neznámými herci se daří dosáhnout poměrně slušné intenzity a napětí, které v oněch nablýskaných a bezpohlavních, přestřelených eposech typu Jade Dynasty postrádám. Uvidíte příběh mistra tao, který musí porazit tajný čarodějnický kult. Uvidíte trochu hororové atmosféry, jeden relativně neškodně komický charakter, solidní technické zpracování, hlavně ale všichni hlavní herci jsou dokonalí v akčních sekvencích, hlavní herečka Zhang Dong snad dostane šanci i ve větších produkcích, pokud je mi známo akční hvězdy vymírají, chodí do důchodu a nové nikde nejsou.

plakát

Širanakute ii koto (2020) (seriál) 

Příběh o novinářce, která náhle musí řešit záhadu, zda je potencionálním otcem známý americký herec (Keanu Reeves), nebo nechválně známý japonský vrah, oba muže její matka na konci 80. let potkala, jaká je pravda? To co se zpočátku tváří jako rozpustilá, lehce roztomilá komedie zvážní a stane se z toho detektivka s řadou nepříjemných překvapení pro hlavní hrdinku. Juriko Jošitaka dostala opět roli na tělo, je perfektní jako tržená, energická, nezlomná a velice sympatická hrdinka. Problém je, že vztahové linie seriálu jsou s přibývajícím časem tak nějak slabší a řidší, kriminální linka vyřešena, po konci zůstane spíše pachuť, než uspokojivé vysvětlení, završení putování hrdinů. Pozoruji znepokojivou tendenci u některých seriálů, kde jsou na konci hrdinové ve větším maglajzu, než na začátku a ideálem nebylo najít štěstí a dobře žít, nýbrž brát neuspokojivé vztahy a zklamání jako realitu, vyvrcholení snahy postav žít lépe. Japonskem asi obchází duch pesimismu...