Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (1 562)

plakát

Sasori (2008) 

Neobvyklý film kombinující vyhrocenost CAT III, občas extrémní násilí exploitaition. Přesto bych to neviděl jako pouhou bezmyšlenkovitou řežbu. Snímek má pohlcující noirovou atmosféru, kamera je někdy úchvatná, různě zamlžené, ztmavené snímání města, krajiny, rychlé střihy. Miki Mizuno v hlavní roli mě dostala, patří ke světové špičce akčního filmu, ostatně není jen kaskadérka, v bojových sportech ji cvičila legenda japonského filmu a martial arts Yasuaki Kurata. Příběh není kdovíjak složitý, ale není pouhá omáčka, mě zaujal. Ve vedlejších rolí překvapí známé hong kongské tváře. Ostatně skvělou roličku vystřihl Simon Yam při trénování Nami. Těžko říci komu film doporučit, protože není žánrově "čistý" souboje na katany, brutální volný styl tělo na tělo, občas možná až moc přehnané wire fu. Nicméně pořád je to cool, nářez, který má něco do sebe a příjemně potěší milovníky ranku girls with guns.

plakát

Koibito wa sniper: Gekidžóban (2004) 

Japonci pojímali akční žánr vždy trochu po svém. Zde se popasovali se subžánrem girls with guns docela obstojně. Na čemž nese hlavní zásluhu Miki Mizuno (jedna z mála, ne-li nyní skoro jediná herečka, která se v Japonsku specializuje na kaskadérství, akční filmy obecně, musí dodat její profil co nejdříve). Prostinký příběh o bývalém zabijákovi a policistice má velmi zručnou kameru, choreografii, kupodivu, příběh začne trochu košatět není úplně na odstřel. Navíc kde uvidíte, aby Hiroshi Abe hrál záporáka? Souboje sniperů jsou sice docela časté filmové téma, ale myslím, že fandy žánru film nezklame, ostatní neurazí.

plakát

Ladič pian zemětřesení (2005) 

Fantaskní svět odkazující jasně do 19. století, inspiračně zakotven v gotickém románu, s prvky hororu, pohádky, fantastického světa Julese Verna. Obraz je různě ztmavován a zesvětlován přes filtry, kompozice scén jsou neuvěřitelně hračičkovské, celý vizuální dojem není pouze staromilskou nostalgií je doslova hypnotický s ohromnou silou takřka v každém záběru. Zajímavé herecké obsazení, poněkud to klopýtá s rozvíjením příběhu, ale závěr je parádní a vylepšil můj celkový dojem. Takovým způsobem natočené filmy už neuvidíte, protože se nedělají. Komu se líbí práce Terryho Gillama, Herzogův Nosferatu nebude zklamán. Film má neskutečně silnou atmosféru, umí vás vtáhnout do svého světa.

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Perfektní film ať už svým námětem nebo zpracováním si nezadá kvalitou s těmi nejtěžšími váhami v ranku sci-fi. Jake Gyllenhaal je přesně ten pravý typ herce pro hrdinu, který je sympaticky, zároveň, ale není jen čítankový hrdina, má svoje rozpory a pochyby v motivaci jednání, jeho emoce mu věříte, podal úžasný výkon. Dostala mě hudba, vizuální zpracování, gradování děje a finále, tohle zaslouží reprízu. Letos to bude asi jeden z nejlepších filmů, ne-li nejlepší. Velmi silné dojmy ve mně tento film zanechal. Inception má silnou konkurenci.

plakát

Therion: Celebrators of Becoming (2006) 

Parádní kocert z Mexika, který má koule, atmosféru, skvělý playlist, kapela je ve formě, stejně jako její pěvecký doprovod, frenetické publikum je tlačí k skvělému výkonu. Zajímavý je i dokument o kapele a ostatní bonusové materiály. Kdo pamatuje koncert Therion v Praze z října roku 2004, ví, že Therion umí přivést publikum velmi rychle do varu. Je to originální kapela, která ví co chce a jde si neústupně za svým.

plakát

Inosento rabu (2008) (seriál) 

Seriál se silným hereckým obsazením a potencionálně i zajímavým námětem. Jen tvůrci nezvládli vhodně načasovat a nadávkovat twisty v zápletce, je to vážně škoda. Protože hudbu, postavy si i přes jisté výhrady určitě oblíbíte.

plakát

Infinite Visions of Stratovarius (2001) (koncert) 

Povedená kompilace koncertních ukázek, zákulisních záběrů, nahrávacích session. Timo Tolkki a Timo Kotipelto tehdy byli v dobrém rozpoložení jak je na začátku a konci dokumentu vidět. Škoda, že události později nabraly jiný spád. Infinite Visions možná nemají vybroušenou technickou kvalitu, ale ukazují tvář a historii kapely více, než věrně, realisticky s dostatečnou dávkou humoru a zajímavostí. A to se ještě spousta materiálu nevešla. Zejména mě důkladněji zajímá éra 1989-1995, ze které jsou jak klipy, tak koncertní záznamy.

plakát

Bara no nai hanaja (2008) (seriál) 

Předem se omlouvám za obsah, dám tam potom jiný, tento je přeložen z d-addicts a není příliš přesný. Romantická série nabízí jednak příběh, herecké výkony, hudbu, které až do dílu 7 šlapou tvrdě na paty těm nejlepším seriálům jako Snow Queen, HYD, Forbidden Love, aj. Pak se mi zdá, že to tvůrci poněkud přepískli s tlačením na pilu a stává se z toho možná až moc průhledná záležitost. Na druhou stranu, jak píše Pirkaf, má to fakt atmosféru, co vás přiková, chcete si seriál užít a vychutnat, dávat si více, než dva díly na den by bylo barbarství dle mého. Velmi mě potěšila hlavní dvojka Katori Shingo(Eiji) hlavně Takeuchi Yuko(Mio), která je naprosto fantasticky přesvědčivá i přes přecitlivělost a slzy. Seriál se rovněž může pochlubit inteligentními dialogy, dobrými vedlejšími postavami, které obstarali známá jména - Susumu Terajima, Yumiko Shaku, Shota Matsuda a další. Po delší době povedený japonský seriál, který od absolutoria dělilo jen málo.

plakát

Sucker Punch (2011) 

Začátek filmu mě trochu vyděsil, říkal jsem si panebože přepjaté emoce, citově vydírací scény, ale pak začaly bombastické montáže, bojové scény, odvázaná akční choreografie, fikční světy, celkem nadupaná hudba (i když si umím přestavit že 30 Seconds To Mars, Lost Prophets, Nightwish, hlavně však Within Temptation by spáchali ještě více cool doprovod). Závěr vše narovná, a musím říct že po jisté rozpačitosti se film rozběhl správným směrem a i přes jisté kazy jako příliš jednoduchá psychologie postav a příliš naivní naraci, tak je to stále nářez! Citace Hellsing, Jin Roh, LOTR, Blood The Last Vampire, Broken Arrow, Stop The Train, Přepadení v Pacifiku skutečně potěší. Užijte si ten film! Já si ho dám rád znova. P.S. netahejte na to svoji přítelkyni myslím si, že z 90% to dívčí publikum nerozchodí, což vlastně platí asi obecně i pro dospelější kategorii údajně něžnějšího pohlaví.

plakát

Hei bai dao (2006) 

Dle mého velmi zajímavý filmík, který rozbijí jistá žánrová schémata o práci policistů undercover, hlavní hrdina(kterého hraje Nick Cheung) se vrátil po mnoha letech v utajení mezi kolegy, kteří mu nevěří, zajímá se o něj i ICAC, kromě toho je v konstatních problémech, protože mezi policisty kamarády nemá, jsou k němu rezervování, chladní div ne nepřátelští, bývalí přátelé a známí z řad triád se k němu nechtějí moc znát, stejně jako dlouholetá přítelkyně. Trpí rozkladem identity, ne-li osobnosti, film, který se snaží jít po psychologické a dramatické stránce, aniž by by vynechával napětí, akční sekvence. Velmi vypjatý konec a důležitá výpověď o jedné skupině lidí. Herman Yau je prostě poslední dekádu klasik HK scény. Film mimochodem považují mnozí za jeden z nejdůležitějších snímků, který v nové dekádě v Hong Kongu vznikl (omlouvám se, ale teď nemohu najít ten link na hkcinemamagic.com).