Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (1 230)

plakát

Největší showman (2017) 

Po druhém zhlédnutí konstatuji, že ač muzikály nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem, tak tohle se mi líbilo. Napoprvé jsem byla v rozpacích z té dobovosti a přitom současné hudby, nějak mi to nepasovalo dohromady. Ale při druhém pokusu mě ta hudba chytla mnohem víc a všímala jsem si poctivěji i kostýmů, nasvícení atd. Nejkrásnější písní i scénou je "Rewrite the stars" se Zendayou a Zackem Efronem, který tady byl mým oblíbencem, protože oproti většině jeho rolí hrál postavu charakterní, ne žádného vyloženě komického frajírka. Celkově si musel s obsazením dát někdo hodně práce, protože to všem krásně klape, samozřejmě v čele s úžasným Hugh Jackmanem, jako vždy. Jediné co mi vadilo, byly počítačové triky, ty mi přišly okaté, mohli se tomu možná úplně vyhnout a nerušilo by to tolik diváka, protože jinak to vizuálně plně splňovalo moje nároky. Ale hlavní komoditou, kterou Největší showman přináší je pozitivita. Proč si dělat hlavu s tím, že jste v něčem jiní. Naopak, využijte toho a buďte na to hrdí.

plakát

Chuť znovu žít (2012) 

Lehké a příjemné jako letní noční vánek, který vám načechrá vlasy a příjemně pohladí. Je to film o vyrůstání, o poznávání světa i sebe sama, je o stárnutí a vyrovnávání se se ztrátami, je o lásce všech podob a celkově o lidských vztazích. Těžko se mi to popisuje, lepší to vidět. Rozhodně to bylo moc fajn koukání.

plakát

Zrůda (2003) 

Tenhle film se nezdá. Na první pohled nic moc, ale po chvíli koukání to diváka doslova vtáhne, protože pořád čeká, co z toho všeho vyleze. Jestli se těm dvěma dámám podaří získat vysněné životy nebo se zůstanou plácat ve svém dosavadním srabu. A ejhle, ono se to zvrtne do agresivní noty. Charize Theron je tady PANÍ HEREČKA a nejen kvůli tomu, jak krásnej ksichtík jí dokázali vytvořit, ale tím projevem, jak se pohybovala, jak gestikulovala, k nepoznání, naprosto odpudivá bytost. Christina Ricci hraje lehce naivní holčinu, která ještě není dost vyzrálá a potýká se s její sexuální orientací. Ricci se herecky taky nenechala zahanbit, ale prostě Theron všechny převálcovala na plné čáře.

plakát

Hanebný pancharti (2009) 

Tarantina nemusím a ani po tomto filmu se nestal mým oblíbencem. Nutno ale uznat, že už ho lépe snesu. Tohle bylo sice chvílemi sado maso, tak jak to Tarantino umí a v čem se vyžívá, ale bylo to pro mě lépe "stravitelné". Každá ta jednotlivá epizoda se mi vždy na začátku zdála zdlouhavá, že tempo se příliš plouží. Ale nakonec to pokaždé nabralo tak na obrátkách, že jsem jen zírala a kroutila hlavou. Filmařsky samozřejmě není co vytknout. Jen se mi tady oproti jiným tarantinovkám líbí ta dějová mozaika plná překvapení a šílených situací.

plakát

Kolos (2016) odpad!

Nejhorší příběh, co jsem za poslední dobu viděla. Ten film byl naprosto o ničem. Místo, aby tedy využili toho nápadu, že pokud někdo vstoupí v určitou dobu na jedno dětské hřiště, tak se zhmotní v podobě monstra na druhé straně planety, tak z toho udělali rádoby moralizující břečku. Pořád jsem čekala, v čem je ten zakopaný pes. A on žádný nebyl. Vlastně celý tento opruz by měl být zakopán a nikdy víc nepromítán. Hlavní hrdinka - nesympatická kráva alkoholička, která by měla navštívit kadeřníka a její herecký spolubojovník s plnovousem byl tak neuchopitelnou postavou, že jsem jen zírala, jak takový blábol mohl vůbec někdo zfilmovat, když to nemá vůbec žádnou vypovídací hodnotu a přínos. Hlavně to nemá žádnou pointu.

plakát

Valerian a město tisíce planet (2017) 

K vizuálu nemůžu říct půl křivého slova. Prostě to je počítačová palba plná barviček, různých potvůrek a různých světů, do kterých máme možnost trošku nakouknout. Vzhledem k tomu, že jsem film ale viděla už před nějakou dobou a nepamatuju si z něj nic moc hlubšího, než že hlavní hrdina působil trochu dětsky, jeho slečna taktéž, přičemž mě celé sledování znepříjemňovalo její husté obočí neladící k jejím vlasům :D já vím, rýpu a jsem povrchní, ale když ono mi to pořád táhlo oči k těm dvěma tmavým housenkám, na které bych s radostí vzala pinzetu. Scénář nebyl zas až tak oslnivý, ale tak pro nějaké dětské diváky, možná i teenagery to bude zábava. Mně ale vadilo v téhle lovestory nedostatek jiskření mězi těma dvěma. Táhlo je to k sobě asi jako bakterie za okrajem záchodové mísy a dezinfekční prostředek. Pardon, ale byly fakt "vtipní".

plakát

Hurvínek a kouzelné muzeum (2017) 

Být zpátky na prvním stupni, tak se mi to určitě líbí víc. Ale spíš je to asi pro kluky, protože všechno se docela točí kolem počítačových her. Docela mě překvapila jména tolika cizinců v titulcích, ale proč ne, když to bylo ku prospěchu věci a česká pohádková postavička byla znovu oživena a připomenuta i nové generaci. Animace byla obstojná, dialogy trochu jednodušší, ale vzhledem k tomu, že to je vyloženě animáček pro děti, tak tady nemá cenu moc frflat. Jen mě děsně mrzí ten scénář, jak kdyby to bylo dílo jiné typicky české pohádkové dvojice - Pejska a Kočičky. Tady se mohli trochu víc snažit a vymyslet nějaký opravdu hezký příběh a ne jen o tom, jak otec nevěří dostatečně synovi a ten je z toho špatný a doladit to ostatními pitominkami. Snaha byla, bohužel ne vše se vydařilo tak, jak by mohlo.

plakát

Král Artuš: Legenda o meči (2017) 

Ty hvězdičky mají maličko odřené cípy (viz třeba mému oku trochu nelahodící některé kostýmy). Ale jinak se tento film nemá vůbec za co stydět. A ač nejsem typický fanda takových akčních historických fantasy, tak tohle se mi rozhodně líbilo. Jednak - Artuš je svérázný, nevypadá jako klasický kladný hrdina, je podsaditý, zarostlý jak dřevorubec a připomíná Toma Hardyho, ale právě i to dává filmu úplně jinou atmosféru. Všechno je živelné, naturální a temné tak akorát. Přitom se artušovská legenda nezprznila, ale naopak jí vzdali moderními způsoby hold. Střihačsky a scénářově to byla chuťovka. Moc mě bavily ty prostřihy mezi časovými rovinami a zrychlování děje, naopak kde bylo potřeba něco zdůraznit, tam se záběry zpomalily. Akční řezačky fakt taky slušné. Vše to počítačové je prostě digi omáčka, která chtě nechtě vše dotváří. V něčem si mě ale Artuš získal naprosto - v hudbě. Neskutečný soundtrack, drsný, neotřelý, provokativní, úderný. S tím vším dohromady si muselo pár lidí asi docela pohrát :)

plakát

Holky na tahu (2017) 

Já se těšila, že to bude pořádná sranda a ono to bylo spíš zklamání. Tedy s komediálními prvky si to hrálo, chvílemi to zavánělo dost černým humorem, ale nefungovalo to. Herečky ve mně kromě Scarlett Johansson vzbuzovaly dojem, že se snaží být těmi největšími slepicemi, které akorát kdákají a skutek utek. Vtípky málokdy fungovaly. Scházelo mi víc hudby, bylo to jaksi jalové. Ale co mě bavilo opravdu hodně, byl zoufalý snoubenec v plenách pro dospělé, to jsem se řehtala smíchy, ale jinak se žádné nadšení nekonalo. I když scénář mi jinak přišel docela hezky poskládaný, žal chyběla tomu větší jiskra.

plakát

Zkažená úča (2011) 

Mně to přišlo ubohé. Viděla jsem to už dvakrát, protože jsem tomu chtěla dát druhou šanci, ale sorry, tohle mě tak iritovalo, že bych při nutnosti vidět to potřetí radši zvolila možnost jít drhnout podlahu kartáčkem a zabavila bych se stokrát víc :D Cameron Diaz je tady odpudivá, což koresponduje s názvem Zkažená úča, ale mám se vším tím jejím zlatokopectvím a prděním na všechny kolem trable.