pablo3

Špička. Nářez. Absolutní vrchol toho, co si představuju pod pojmem moderní zábava – drsné, ale zároveň lehké, totálně ulítlé, ale perfektně provedené a hlavně originální. Tohle je jízda, která prostě skvěle baví a to tak, že máte chuť si ji brzy zopakovat. Všichni se tu rozplývají nad Angelinou a nad tím, že je to hlavně její exhibice, ale mně ta ženská v těch drsňáckých rolích prostě nesedí – je celá od hlavy až k patě jaksi vykonstruovaná a ani to její cool chování jí moc nežeru – zkrátka, kdyby její roli zkušeného zabijáka-zasvěcovatele ztvárnil někdo, kdo pro mě představuje trochu autoritu, tak ten film nemá chybu – ale budiž, ona tam prostě pro efekt musela být, jen zkrátka pro mě není takovým kultem jako pro většinu populace. Za to James McAvoy excelentní – dokonalý jako outsider a dokonalý i jako zabiják. Kdyby měl někdo problém s nudou a s tím, že už ho nic nebaví, tak ať zkusí tenhle film – skrze obrazovku může jen stěží dostat větší porci zábavy.

Super! Po dlouhé době něco, co mělo zase šťávu – sranda, odvaz, hlášky, 3Déčko perfektní, užili jsme si to všichni – starší, mladší i nejmladší. Nemám co kritizovat – dostal jsem přesně ten druh zábavy, který jsem od toho očekával.

Fajné. Náhodou mile překvapilo a pobavilo. Šťávu to zdaleka nemá takovou jako Já, padouch, ale to se dalo čekat. Poselství pěkné, pár povedených akcí i pár povedených fórků. Vzhledem k tomu, jak upadá celková nápaditost i náboj u nejnovějších snímků, to nebylo zas tak špatné.

Famózní! Takhle má vypadat film. Kombinace všeho, co mám rád. Režie, kamera, střih - špička. Pokud jde o napětí, tak maximum, co jsem zatím viděl. Inteligentní a strhující. Tohle opravdu můžu, ačkoliv Bourneova pohádková dokonalost byla místy už hódně přitažená za vlasy, v tom opojení adrenalinem mu to odpustíte a spolknete to, vždyť o tom to koneckonců celé je. Dechberoucí bomba, která vám nedovolí vstát od obrazovky, dokud to celé neskončí.

Tak a je to tady – dříve nebo později to muselo přijít – film ZCELA bez obsahu. Bylo jasné, že se současná zábava musí dopracovat až sem. Podotýkám, že i počítačové hry mívají často PŘÍBĚH. Zde nikoliv. Konzumace zábavy pokročila – žádný obsah netřeba, ani příběh – vystačíme si jen a jen se střílením, pobíháním a řadou explozí. Po stránce řemesla dobře odvedená práce, těžko lze něco vytknout – provedení perfektní, výborná kamera, ba dokonce i dobrá hudba. Podání akce nikoli nepromyšlené, ve svém zpracování velmi realistické, i herci se snaží a nasazení jim nelze upřít... Ovšem TOTO má vzbuzovat emoce? Čím vlastně? Koukáte na to, zaujati dokonalým provedením, ale nikde se nedořežete žádného smyslu... Já nejsem proti zábavě, která má POUZE bavit, nejsem ani proti totálním ujetostem, ale tohle nejde uchopit NIJAK, ani když zavřete všechny oči, vypnete mozek i srdce, tohle je tak dokonalá prázdnota, že to nemůže fungovat ANI JAKO ZÁBAVA, nezabírá to, a to právě především z toho důvodu, že to tvůrci nejspíš mysleli, jak se obávám, naprosto vážně... Ačkoliv je to udělané technicky téměř dokonale, a ačkoliv přesně TAKOVÉ provedení mám u filmů rád, tak je to bezkonkurenčně největší p*****a, jakou jsem kdy viděl. Je to smutný důkaz, že za oceánem někomu už vážně j*b*. Pro mě svým způsobem precenens či vymezení hranice mezi světem zábavy, který až dosud vždy působil na diváka příběhem, zápletkou, spoluprožíváním nějakého osudu nebo třeba jen fórama, emocema, nicméně pořád něčím, co se ho mohlo nějak dotknout, byť naprosto povrchně, a na druhé straně světem již dokonale umělým, zbaveným všeho pravého a člověčího, důsledně vykuchaným od všeho, co by mohlo mít ještě nějaké známky ŽIVOTA. Tak můžeme tedy vykročit vstříc zítřkům, v nichž se staneme konečně roboty, kterým bude ke štěstí stačit jídlo, pití a zábava, jejíž kvalita bude dána už POUZE způsobem VNĚJŠÍHO zpracování. Forma tedy již ZCELA vytlačila obsah – homo sapiens dokázal zdánlivě nemožné. ZPRACOVÁNÍ (kamera, hudba atd.) by si zasloužilo více než tu jednu hvězdičku, ale je to dilema, problém je v tom, že v podstatě není CO hodnotit.

Obrovský potenciál v základním sdělení, ale nevyužitý, protože jaksi nešikovně a svým způsobem povrchně uchopený. Poselství pro dnešní dobu nutné a prioritní – ano, jsme civilizace, která ztrácí smysly, ztrácí citlivost, má narušené vnímání, a to na jemnější, hlubší úrovni, odkud tato porucha postupuje dál a zachvacuje postupně celého člověka. Záchvaty smutku, žravosti a zlosti předcházejí ztrátu smyslů – vše postupuje od čichu, přes chuť, sluch až ke zraku, od jemnějšího, méně znatelného až k nejhrubšímu a nejdůležitějšímu – to vše mohlo být psychologické drama jako sonda do duše dnešního otupeného, apatického člověka, ale někam to vyšumělo, jako kdyby to snad ani sám režisér nepochopil – člověk sice jakoby koutkem registruje, o co tady MĚLO jít, ale ve filmu samotném to jaksi záhadně prostě NENÍ. Čekal jsem mnohem více emocí, ale ty se nakonec nekonaly, nějak mě to nevzalo... Asi jsem už taky zasažen postupujícím znecitlivěním :) Něco tomu chybí, možná trochu hlubší realističnost, to provedení zkrátka nepřesvědčuje a tím to celé strašně upadá... Právě i z toho vztahu obou hlavních postav se toho přeci dalo TOLIK vyždímat, ten námět je úžasný, zasloužilo by si to zkusit udělat celé znovu a jinak – psychologičtěji, hlouběji, emočněji... Tohle mohla být přece opravdu až citově vyčerpávající depka, burcující a probouzející nejen k vděčnějšímu pohledu na život, ale přímo až k osvícení! Škoda, škoda... Úplný závěr se povedl, naznačil, že tohle mohla být opravdu síla, ale jen naznačil, všechny ty emoce jako kdyby si tam musel člověk k tomu sám domyslet. Nevím, kde se stala chyba, a proč výstřel touhletou bohatě nabitou patronou, letěl tak podivně mimo mě... 3 a půl hvězdy za námět a za Evu Green - taky bych si s ní "zahrál".

Celková bilance hodnocení tohoto filmu na tomto serveru je mimo moje chápání. Patří k nejlepším, jaké jsem kdy viděl, a to po všech stránkách. Hold, někdo má rád vdolky, jiný zase holky.

Neskutečně skutečné! Nevím o žádném jiném filmu, který by na mě svojí realističností TAK SILNĚ zapůsobil a TAK SILNĚ mi utkvěl. Přesně můj šálek kávy. A největší paradox je, že jde o sci-fi, tedy o žánr, který jinak vůbec nejsem schopen konzumovat. Úžasné! Zatím můj nejlepší film.

Škoda, tohle mohl být hodně dobrý film. Kdyby všichni ti chlapi nebyli tak křečovitě správní a dokonalí, až to bylo krutě trapné, kdyby to byli herci a ne opice, které opakují zpaměti, co se naučily ze scénáře. I když chápu, že ti hoši a všechny postavy měly být jako že nestrojené, obyčejné, realitě co nejbližší, tak to strhává úroveň snímku hodně dolů. Všechen ten idealismus, to, jak všichni myslí na své blízké, jeden na druhého, na obecné blaho a na svůj prapor, všechny dialogy mimo samotnou akci, jak jsou cool a nesobečtí, to všechno bylo infantilně kýčovité. Jde v podstatě o jakýsi výukový program, který ukazuje, jak vzorově by se všichni měli chovat, a to včetně pozůstalých manželek na pohřbu. Teď zatneme všichni zuby, nebudeme myslet na sebe, vždyť jde přeci o vlast... No hrůza... Tohle se snad přece dalo podat alespoň trošičku realističtěji... Jestli si někdo myslí, že při závěrečné scéně připínání odznaků na rakev mé srdce zjihne tak, abych se šel hned druhý den ráno přihlásit do americké armády, jakožto bašty těch posledních správňáků bojujících za spravedlnost a právo na této zkažené planetě, tak to by se museli pokusit na mě zapůsobit něčím jiným než tímto sladce lepkavým, sentimentálním patosem. A přitom patřím k těm, kteří nemusí chodit daleko, aby se nechali unést podobnými ideály, jež tento film tak trapně przní. Kdyby nebyl tak zjevně propagandistický, kdyby jeho tvůrci všechno to uměle do popředí předsunuté rádoby správňáctví poslali s prominutím do fucku, mohla to být pecka. Každopádně je to vynikajicí akce, jedna z nejlepších, jaké jsem kdy viděl - člověk přičichne blíže ke strategii a k tomu, jak to při takovém nasazení asi chodí a po technické stránce kvalitka, jen těch mrtvých a zraněných na straně "našich" bylo opravdu poskrovnu, zvláště v první části, což mi v principu připomnělo ony ruské válečné filmy za komančů - prostě naši hrdinové to mají perfektně zmáknuté a jde jim to všechno pěkně od ruky, zatímco nepřátelé padají jedna báseň - ostatně takhle to podle tvůrců nejspíš musí vypadat, aby to zapálilo odhodlaného uchazeče o službu v armádě, že ano? Být film postavený na reálných, normálních sprostých chlapech s jejich občasnýma chybama i slabostma, s reálnými dialogy a reálným chováním v akci i mimo ni, bez trapného, propagandistického tlačení na pilu ideálů, správňáctví či oběti, tak z toho mohla zůstat nezkažená strhující akční sonda pod pokličku reálné vojenské akce - alespoň za zprostředkování této kvalitní akce musím filmu ty tři hvězdy dát.

Jestli chtěl někdo vyzdvihnout hodnoty konzervativního pohledu na život, či předvést, kam až to lze dotáhnout, když je žena cílevědomá, pracovitá a odhodlaná bojovat za své přesvědčení, pak by všechny ty ideály musely mít ve svém podání nějakou šťávu a opravdu přesvědčovat. A jestli chtěl někdo naopak ukázat, v jakých psychických sračkách mohou dožívat velikáni, pak jsme mohli ochutnat trochu intenzivněji a víc zblízka ten narušený svět s jeho halucinacemi a zmatkem, a ne jen dívat se na videu na nostalgické záběry ratolestí. Streepová je vynikající – babka jí jde skvěle, ale režisérka se zřejmě pokusila vložit do svého veledíla vše, načež já v něm nakonec nenalezl zhola nic.