Aplaus kmetovi, který mladým vytře svým výkonem zrak (s podporou jednoho z těch mladých...). Měl jsem strach, aby Clint došel vždy kam má a neodvezli ho na JIPku, takže spousta malých vítěztví, ale nezlehčujme výkon, nápad i realizaci, která je nadprůměrně dobrá.
Morální agitka nabízí jak stránku lidskou, tak bojového umění. Škoda přehnaných scén, v nichž si asiaté libují, aby i největší pitomec pochopil, že dobrou zvítězí, i když dostane pořádně na držku.
Umný střih a režie nám z fragmentů skládá dokumentární film, u kterého fanoušci MotoGP učurávají blahem a my ostatní se zájmem sledujeme vývoj soubojů v neuvěřitelné rychlosti a hlavně postřehy samotných špičkových jezdců. K tomu nám Pitt dokresluje atmosféru v roli vypravěče a hrome, jako celek je to zajímavý a poučný snímek.
Slaboduché dialogy se mísí s nekoherentní skupinou, která dává vyniknout hercům samotným. Akce s béčkového filmu doplněná jakože akčním nábojem. Tak takhle ne, pánové, takhle určitě ne.
Je to hloupoučké, ale i zábavné, obohacené o Yena, sarkastického robota a opět úchvatné sci-fi záběry. Sice si divák za pár dní moc nezvpomene, ale během sledování se nenudí (pokud skálopevně netvrdí, že Star Wars nemá rád).
Příběh i animaci dětskýma očima. Nebýt trošku kostrbatého scénáře a více vysvětlení (i když to třeba děti nepotřebují, ale jen já), tak bych si na film vzpomněl i za několik měsíců, takhle nevím, nevím.
Příjemný film o drsném fenoménu (zvláště v Česku). Hrany jsou notně zaobleny a hrozivým stavům se spíše vyhýbá. I proto se v neděli večer můžeme v klidu dívat na rozvraty rodin a krizové stavy. Vážím si filmu bez větších slaboduchých scén tak typickým pro český mainstream a výkonu Švehlíka s Malým. Pokračování by bylo zajímavou volbou, co třeba pohled rodin alkoholiků?
Někdo vyčítá prázdnotu dokumentu, ale to je pro mne právě nejsilnější plus - žasnete na záběry a neruší vás kvazichytré komentáře, vše podporuje výborná hudební kulisa, některé záběry musely dát velkou práci. Jasně, je to reklama na Red Bull a Quicksilver, ale někdo to zaplatit musel.
Jak nečekeně skvělý film! Chan bez komických vložek jde na dřeň milujícího otce a Brosnan politikaří jak za mlada. Vykreslení postav, organizace IRA, bojové prvky a kombinace kvazičínské a anglosaské kinematografie, to vše do sebe zapadá a já, tři dny po shlédnutí, dávám stále za plný počet.
Je zvláštní vyzdvihnout herecký výkon u opic :), ale táhne to vpodstatě celý film na dobré hodnocení. Ani typicky americké výbuchy, ani menší kvatna očekávaného komparzu. Hlavní postava Ceasara nese na bedrech výkon filmu, za nímž lehce kulhá Harrelson. Divák se nenudí a nakonec odchází vcelku spokojen.
Zajímavé, jak se podařilo tvůrcům v podstatě z ničeho udělat příběh a dokonce se člověk těší na konec, který čeká. Malby jsou krásné a zakomponování van Goghových děl dává filmu hloubku. PS: a té náročnosti při malbách, to až nechápu a trošku i obdivuju trpělivost a komplexnost.
Říci o komikovi, že je génius, je zde na místě. Alter ego na jevišti je vyváženo tichým společníkem doma. Podíváme se do soukromí, na jeviště a hlavně náhledneme jak Williams myslel, což je skvělá sonda u člověka, který s vámi v určitém smyslu souzní.
Film postavený na Pittovi a jeho až úmorných monolozích. Z ničeho nic akční scéna a pak zase pomalu usínáme. Nemít pěkné záběry a hudbou (s odkazem na staré "dobré" sci-fi), tak by to bylo béčkové celé. K závěru se nemá cenu vyjadřovat.
Epochální úvod a do půlky skvělá sci-fi. Poté trošku zpomalíme, ale pořád na vysoké úrovni (Fassbender, efekty, hudba, výprava). Za půlí se objeví pravá podstata filmu, jenž odkazuje na legendární sérii (což mne zklamalo), ale až do konce si to drží kvalitu a rád bych se těšil na pokračování (ne s Rapace).
Zastavite se a zamyslet se na směrem a cílem svého života, to musel mít na paměti režisér a scénárista. A myslím, že to nezklamalo. Mínusové body za spoustu vaty, která nudí. Plusové za závěr filmu, který dojme k slzám.
Béčkový akčňák, který nezklame svou béčkovostí :). Na nic si nehraje a sbírá body za rvačky, tvrdé pohledy a místy nesmyslné scény. Takže na oddechovou hodinu a půl beru.
Epochálně pojaté s nuceným zápalem nacionalismu. Skvělá volba hlavních protagonistů admirála, premiéra a prince, zbytek je kompars. Hodně detailních záběrů a megalomanské PC záběry doplněné o námořníky v akci se mi nezdály kompaktní jako celek bitvy. Ale jinak si upřímně nepamatuju na jiný film věnující se lodním bitvám.
Dobrý film na večer s pivkem a uzenkou, leč za dva dny o něm nevíte. Charisma Chrise Pinea, naturalističtější bitvy a úchvatné záběry - je málo na takovou poctu Skotsku a jeho lidu s bohatou historií a vůlí rebélie.
Víme, že to není žádný trhák, ale je to řemeslně tak dobře zpracované a zvlášť odehrané, že těm klukům prostě fandím. Tedy, získali si mě na svou stranu, ale pokračování ve stejném duchu bych hodnotil už docela jinak.
Moje komentáře
Pašerák (2018)
Aplaus kmetovi, který mladým vytře svým výkonem zrak (s podporou jednoho z těch mladých...). Měl jsem strach, aby Clint došel vždy kam má a neodvezli ho na JIPku, takže spousta malých vítěztví, ale nezlehčujme výkon, nápad i realizaci, která je nadprůměrně dobrá.
Baramui paiteo (2004)
Morální agitka nabízí jak stránku lidskou, tak bojového umění. Škoda přehnaných scén, v nichž si asiaté libují, aby i největší pitomec pochopil, že dobrou zvítězí, i když dostane pořádně na držku.
Apokalypsa (2006)
odpad!Ukažte mi investora filmu po té, co to shlédl celé... to by byl lepší zážitek než hvězdami ověnčený brak.
Až na vrchol (2015)
Umný střih a režie nám z fragmentů skládá dokumentární film, u kterého fanoušci MotoGP učurávají blahem a my ostatní se zájmem sledujeme vývoj soubojů v neuvěřitelné rychlosti a hlavně postřehy samotných špičkových jezdců. K tomu nám Pitt dokresluje atmosféru v roli vypravěče a hrome, jako celek je to zajímavý a poučný snímek.
A-Team (2010)
Slaboduché dialogy se mísí s nekoherentní skupinou, která dává vyniknout hercům samotným. Akce s béčkového filmu doplněná jakože akčním nábojem. Tak takhle ne, pánové, takhle určitě ne.
Rogue One: Star Wars Story (2016)
Je to hloupoučké, ale i zábavné, obohacené o Yena, sarkastického robota a opět úchvatné sci-fi záběry. Sice si divák za pár dní moc nezvpomene, ale během sledování se nenudí (pokud skálopevně netvrdí, že Star Wars nemá rád).
Grindhouse: Planeta Teror (2007)
odpad!Neskutečná krávovina. Přehánět je jedna věc, ale být vypatlaný, je někdy dost obtížné i pro diváka.
Ponyo z útesu nad mořem (2008)
Příběh i animaci dětskýma očima. Nebýt trošku kostrbatého scénáře a více vysvětlení (i když to třeba děti nepotřebují, ale jen já), tak bych si na film vzpomněl i za několik měsíců, takhle nevím, nevím.
Úsměvy smutných mužů (2018)
Příjemný film o drsném fenoménu (zvláště v Česku). Hrany jsou notně zaobleny a hrozivým stavům se spíše vyhýbá. I proto se v neděli večer můžeme v klidu dívat na rozvraty rodin a krizové stavy. Vážím si filmu bez větších slaboduchých scén tak typickým pro český mainstream a výkonu Švehlíka s Malým. Pokračování by bylo zajímavou volbou, co třeba pohled rodin alkoholiků?
The Art of Flight (2011)
Někdo vyčítá prázdnotu dokumentu, ale to je pro mne právě nejsilnější plus - žasnete na záběry a neruší vás kvazichytré komentáře, vše podporuje výborná hudební kulisa, některé záběry musely dát velkou práci. Jasně, je to reklama na Red Bull a Quicksilver, ale někdo to zaplatit musel.
Stopy spravedlnosti (2017)
Jak nečekeně skvělý film! Chan bez komických vložek jde na dřeň milujícího otce a Brosnan politikaří jak za mlada. Vykreslení postav, organizace IRA, bojové prvky a kombinace kvazičínské a anglosaské kinematografie, to vše do sebe zapadá a já, tři dny po shlédnutí, dávám stále za plný počet.
Válka o planetu opic (2017)
Je zvláštní vyzdvihnout herecký výkon u opic :), ale táhne to vpodstatě celý film na dobré hodnocení. Ani typicky americké výbuchy, ani menší kvatna očekávaného komparzu. Hlavní postava Ceasara nese na bedrech výkon filmu, za nímž lehce kulhá Harrelson. Divák se nenudí a nakonec odchází vcelku spokojen.
S láskou Vincent (2017)
Zajímavé, jak se podařilo tvůrcům v podstatě z ničeho udělat příběh a dokonce se člověk těší na konec, který čeká. Malby jsou krásné a zakomponování van Goghových děl dává filmu hloubku. PS: a té náročnosti při malbách, to až nechápu a trošku i obdivuju trpělivost a komplexnost.
28 dní poté (2002)
Syrovost se až ztrácí v béčkovosti filmu, přestože to herci "myslí dobře". Scénář ujde také, ale prázdné ulice nezachrání plytkost děje.
Robin Williams: Mysl na dlani (2018)
Říci o komikovi, že je génius, je zde na místě. Alter ego na jevišti je vyváženo tichým společníkem doma. Podíváme se do soukromí, na jeviště a hlavně náhledneme jak Williams myslel, což je skvělá sonda u člověka, který s vámi v určitém smyslu souzní.
Taxikář (1976)
Nadprůměrný snímek, jemuž čas na kvalitě neubral. Pomalejší tempo nahrazuje závěr a De Niro, jemuž zdatně sekundují Forster a Shepherd.
Ad Astra (2019)
Film postavený na Pittovi a jeho až úmorných monolozích. Z ničeho nic akční scéna a pak zase pomalu usínáme. Nemít pěkné záběry a hudbou (s odkazem na staré "dobré" sci-fi), tak by to bylo béčkové celé. K závěru se nemá cenu vyjadřovat.
Taxikář ze Soulu (2017)
Tak i japonci umí film, který prošumí okolo a divák si zoufá nad ztrátou času. Milý herec, debilní režie, sorry jako.
Prometheus (2012)
Epochální úvod a do půlky skvělá sci-fi. Poté trošku zpomalíme, ale pořád na vysoké úrovni (Fassbender, efekty, hudba, výprava). Za půlí se objeví pravá podstata filmu, jenž odkazuje na legendární sérii (což mne zklamalo), ale až do konce si to drží kvalitu a rád bych se těšil na pokračování (ne s Rapace).
Tři mušketýři (2011)
Cílené na starší děti, což kazí zabíjení jak na běžícím páse. Film je obecně velmi jednoduchý, ale scéna, kostýmy a režie v pořádku, takže průměr.
Třetí hvězda (2010)
Zastavite se a zamyslet se na směrem a cílem svého života, to musel mít na paměti režisér a scénárista. A myslím, že to nezklamalo. Mínusové body za spoustu vaty, která nudí. Plusové za závěr filmu, který dojme k slzám.
Neporazitelný II: Poslední zůstává (2006)
Béčkový akčňák, který nezklame svou béčkovostí :). Na nic si nehraje a sbírá body za rvačky, tvrdé pohledy a místy nesmyslné scény. Takže na oddechovou hodinu a půl beru.
Admirál (2015)
Epochálně pojaté s nuceným zápalem nacionalismu. Skvělá volba hlavních protagonistů admirála, premiéra a prince, zbytek je kompars. Hodně detailních záběrů a megalomanské PC záběry doplněné o námořníky v akci se mi nezdály kompaktní jako celek bitvy. Ale jinak si upřímně nepamatuju na jiný film věnující se lodním bitvám.
Král psanec (2018)
Dobrý film na večer s pivkem a uzenkou, leč za dva dny o něm nevíte. Charisma Chrise Pinea, naturalističtější bitvy a úchvatné záběry - je málo na takovou poctu Skotsku a jeho lidu s bohatou historií a vůlí rebélie.
Běž, chlapče, běž (2013)
Neskutečně drsné přežití malého žida za války. Zahrané trošku dětsky, ale stejně to na člověka dolehne.
Little Boy (2015)
Slabší sonda do duše chlapce a jeho prožívání těžkých situací. Finální scéna opět dojemná až hanba, to prostě umí.
Týpci a zbraně (2016)
Víme, že to není žádný trhák, ale je to řemeslně tak dobře zpracované a zvlášť odehrané, že těm klukům prostě fandím. Tedy, získali si mě na svou stranu, ale pokračování ve stejném duchu bych hodnotil už docela jinak.
Avengers: Endgame (2019)
Slátanina. Naperu film všema možnýma hrdinama a nic z toho nevytěžím? Bratři Russové nechť zkusí art movie, tam jim to sežeru.
Star Trek X: Nemesis (2002)
Spousta povídání pro nic, kde je to akčně-dobrodružný thriller? To, že to voní sci-fi tématikou a velkým jménem, mate diváka.
Rodinka Belierových (2014)
Vtipu příště přidat, ale koukatelné a scéna na finále zpěv s simultáním překladem byla ryze emocionální (zvlášť, pokud máte dceru).